Kauza klíče

Rubrika: Jen tak

1236960_keys___Na tom, že momentálně nemohu najít své klíče, nebylo zpočátku nic divného a znepokojivého. Často se dlouze přehrabuji v přebalovací tašce ve snaze je najít. Ale tentokrát to bylo jiné. Jiné proto, že klíče jsem ani po důkladném pátrání nenašla…

To jsme šli jako obvykle vyprovodit tatínka do práce a já nemohla najít klíče, abych zamkla. No dobrá, vezmu si náhradní a pak ty své najdu. Franta byl mírně rozčílen a cestou mi vytýkal nejdřív mou nepořádnost a poté i mou liknavost a malou angažovanost v celé záležitosti. Já to za záležitost nepovažovala, opravdu jsem věřila, že klíče leží na dně tašky a před mou rukou šikovně uhýbají. Ale po návratu z venku
a) jsem vyndala všechny věci z přebalovačky – klíče mezi nimi nebyly
b) prohledala jsem všechny své kapsy – mezi kamínky, žaludy, kapesníky a účtenkami se klíče nenacházely
c) na telefonický podnět manžela jsem prošacovala i kapsy jeho kabátu – opět bez úspěchu (no, aspoň jsem nenarazila na žádné milostné psaníčko, to by byl skutečný problém)
d) přerovnala jsem všechny papíry v košíku abych zjistila, že ty zatracené klíče jsou asi opravdu ztracené.

Telefonovala jsem dokonce i babičce a ta po úklidu celého dětského pokojíčku (chudák) hlásila, že klíče nemá. Franta udělal po příchodu z práce důkladnou prohlídku auta. Nic. Začali jsme přemýšlet, kdy jsem klíče měla naposledy a kde asi tak mohou být.

Já jsem se domnívala, že naposledy jsem své klíče viděla v modré tašce, kterou jsem si položila u babičky do chodby na zem. Zřetelně se mi vybavovala i moje myšlenka, že klíče jsou dost na ráně a mohly by se jich tudíž zmocnit děti, ale tašku jsem nepřemístila. Franta měl za to, že si s mými klíči hrál při telefonování u babičky a položil je někam nahoru do pokoje (kde babička nehledala). Já se začala obávat, že jsem klíče nechala v druhé bundě, kterou jsem si dala do čistírny (i když jsme předtím samozřejmě všechny kapsy zkontrolovali, jestli tam něco není). Jednu chvíli jsem začala i podezírat paní na úklid, že si klíče „vypůjčila“, když nám uklízela. Než jsem usnula, cítila jsem se neskutečně provinile a marně si lámala hlavu, co se s klíči mohlo stát.

Druhý den ráno jel Franta vyzvednout bundu z čistírny a koupit novou vložku. Nešla mu namontovat. Vrazil si do ruky šponu. Honzík mu sebral šroubovák a snažil se s ním píchnout Matýska. Vzala jsem si ho stranou, vysvětlila mu, že Matýska píchat nemůže ani šroubovákem, ani ničím jiným a zoufale se ho ptala, jestli náhodou neví, kde mám klíče. Honzík bezelstně odvětil, že si s nimi hrál a spadly mu za postel. Na dotaz, jaké to byly klíče, řekl že moje. Na dotaz, za jakou postel odpověděl, že prý za tu bílou u babičky. Kdy si s nimi hrál jsem se neptala, neboť Honzík nemá zatím smysl pro čas, za měsíc mu budou tři roky. Upnuli jsme se k babiččině domu jako k poslední záchraně. Franta vrátil do zámku původní vložku a vyrazili jsme.

Nejdřív jsem šla do dílny podívat se do kapes u kočárku. Franta hnal po schodech nahoru prohledat pokoj. Já otevřela dveře do babiččina království, pokoje 3×4 metry, následovaná zvědavým Honzíkem. Za postelí nic nebylo. „Honzo, kde jsou ty klíče?“ „Tady“, ukazoval synek zatvrzele za postel. Dala jsem stranou koberec, odsunula šuplík a ….“Franto, mám je!“ Klíče byly opravdu za postelí a nám všem spadl kámen ze srdce. Já i Franta jsme pochválili Honzíčka, jakou má paměť a jak je šikovný, že nám pomohl klíče najít. Babička ho začala vyslýchat, kam dal asi před půl rokem její klíče, které dosud nenašla.

A ponaučení? Nikdy nenechávejte klíče v dosahu dětiček, i když se zdá nepravděpodobné, že by si jich všimli – všimnou.

Napsal/a: Katie

Toto taky stojí za přečtení!

Kam s dětmi za lyžováním? V italském středisku Passo Tonale děti milují!

Italové děti milují, to je obecně známo. A udělají pro ně první poslední. Lyžařské středisko Passo Tonale vás o

Čtu dál →
Jak dětem ulevit od ucpaného nosu

Jak dětem jednoduše ulevíte od ucpaného nosu

Milé maminky, jsou Vaše děti často nachlazené? Teče jim z nosu, v noci mají ucpaný nos a těžce se jim dýchá? Pomozte

Čtu dál →

Môžem dať dieťatku jesť hocičo?

Môžem dať dieťatku pribináčika? Alebo zákusok? Alebo kupovanú nočnú kašu? V mamičkovských internetových skupinách sa pravidelne objavujú otázky, či to alebo

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (2 vyjádření)

  • hezké..hlavně ten konec s babičkou:-)))))

  • Anonymní

    V létě jsme taky hledali klíče. Můj dvouletý syn je má také velice v lásce. Jednoho dne vzal děda kluky ven před dům s tím, že já za nima jakmile dovařím dojdu. Dala jsem mu naštěstí ,,náhradní klíče“ (obsahují pouze klíč od bytu, vchodu a výtahu, zatímco na svých mám i všechny od babiček).
    Když jsme se vraceli z venku, otevírala jsem svýma klíčema a úplně jsem zapomněla že ty druhé měl děda. Najedli jsme se a děda odešel do práce na odpolední směnu. Odpoledne jsem si ale vzpomněla že je děda měl, nikde jsem je nemohla najít. Prohledala jsem co se dalo, na mobil jsem se mu dovolala až večer, u sebe je neměl. Po práci (po 10.večer) obcházel děda dům s baterkou ale klíče nikde. Byla jsem z toho nešťastná, málem jsme už i měnily zámek od bytu. Děda si ale vzpomněl, že by mohly být někde v pískovišti. Vzal lopatu a hrábě a naše velké pískoviště (je to šestiúhelník o průměru asi 3m) začal překopávat. Zbýval mu už jenom kousek, říkal si že to asi nenajde, už zase spíchal do práce, ale umínil si, že když už to přerývá tak to dodělá. A ejhle.! V posledním půlmetru klíče vykopal!

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist