Příspěvek jsem se rozhodla napsat z důvodu, že spousta žen se bojí o své vytoužené miminko, ať už je to na začatáku těhotenství a o miminku se zde ještě nedá v podstatě hovořit…
Z vlastní zkušenosti vím, že pokud má žena pocit, že je těhotná a není si tím zatím sama jistá, buď to jen tuší, a nebo jí to zatím těhotenský test ještě nepotvrdil, nemusí se bát a nebo si dokonce připadat hloupě a může klidně zajít za lékařem co nejdříve.Mám dvě děti ve věku 5 a 3 roky, a když jsem poprvé otěhotněla, bylo to po třech měsícíh snažení (spíše zkoušení), byla jsem strašně ráda, navíc jsem měla takový zvláštní pocit, že to asi vyšlo. Samozřejmě mi to doktor potvrdil už v 5.tt a já byla nejšťastnější člověk na svetě.
Když byl malé rok a půl, rozhodli jsme se s manželem, že jí zkusíme pořídit sourozence. A světe div se, ono nám to vyšlo hned napoprvé a shodou okolností ve stejný měsíc. To, že jsem otěhotněla, jsem kupodivu vycítila už tu noc, co jsme to zkusili, a mému manželovi řekla, že nám to vyšlo. Samozřejmě se usmál a říkal, že jsem senzibil, ale že tomu uvěří, až to potvrdí doktor. A ten mi to opět v 5.tt potvrdil.
A protože jsme byli s počtem našich dětí spokojeni, nad dalšími dětmi jsme už neuvažovali.
Jenomže o rok později se stalo, opět v tu samou dobu, že jsem otěhotněla při našem jednom krásném víkendu bez dětí. Další dítě by nám nevadilo, tak jsme pouze čekali na vyšetření od doktora. V termínu menzes jsem slaboulince jeden den špinila, tak jsem si udělala těhotenský test a objevili se na něm dvě čárky. Bohužel nám doktor v 5.tt nic nepotvrdil ani nevyloučil, proto jsem se měla dostavit v 6.tt znovu na vyšetření. Na UTZ nic, těhotenský test vyšel pozitivní, test z krve taky, tak se hned jelo do nemocnice, následovali další vyšetření a ještě týž den mě vezli na sál. Po zákroku mi bylo sděleno, že jsem přijela za 5 minut 12, zrovna mi začínal praskat levý vejcovod, o který jsem tedy přišla, a že se jednalo o mimoděložní těhotenství.
Aby toho nebylo málo, o rok později jsem prožila tu samou situaci s trošku jinými rozdíly. Tentokrát jsme dítě chtěli, ale poté, co jsem opět v termínu menzes slaboulince jeden den špinila, už jsem věděla, že je to zlé. Opět jsem prodělala mimoděložní těhotenství s malou změnou, že se plod uchytil na stejné straně v rohu děložním, tedy v pahýlu, který mi zbyl po prvním zákroku.
Po těchto zkušenostech jsem byla opravdu ráda, že mám dvě zdravé a krásné děti a jestli nejsem blázen a nepokouším zbytečně osud. I přesto sním o dalším dítěti, ale zatím je to jen můj sen, manžel se už dalších nevydařených pokusů bojí. Takže to zatím ponecháme osudu.
Proto bych Vám chtěla říct, že pokud máte v těhotenství jakékoliv pochybnosti a nebo z něčeho obavy, na nic nečekejte a ptejte se nebo jděte přímo za odborníky dřív něž bude pozdě.
Napsal/a: amelka
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (2 vyjádření)
souhlasím s tebou, že je lepší jít včas, než později.
Mám 3 letého syna, když mu byly dva napoprvé jsem znovu otěhotněla, vše bylo v pořádku, ovšem v 8 týdnu těhotenství mi doktorka řekla, že plod nevidí. šlo o zamlklé těhotenství. Píšu to proto, že já jsem necítila vůbec žádné příznaky toho, že by něco nebylo v pořádku. Nic mně nebolelo, ani jsem nešpinila, nebylo nijak špatně. Nebýt ultrazvuku asi bych do měcíce potratila.
Ted jsem znovu těhotná v 18tt. A první den očekávané menstruace jsem taky špinila, ovšem test vyšel pozitivní. Pak jsem špinila znovu asi po 10dnech. Mimoděložní těhu to nebylo. běžela jsem k doktorce a dostala utrgestan. Miminko je pořád v pořádku.
Chci jenom říct, že někdy člověk netuší , že se něco děje a nemusí to být OK a jindy se bojí a nakonec to dopadne dobře. Takže holky klid … příroda si s námi poradí. Hodně štěstím všem.
Moje zkušenosti?V 5měsíci jsem se začínala malinko otvírat.Strašně jsem se bála že by jsem o něj přišla-už se trošku hýbal ,ale pak to bylo ok častější hlídáni a taky chvilku hospitalizace v nemocnici.A teď jsou raráškovi 2+4měsíce.Jsem ráda.Sourozenec se nám nějak nedaří. :o(