To, jak vnímám počasí, záleží na tom, jestli ten den, v to období se ve mně probudí optimista s růžovými brýlemi, nebo pesimista, černá duše…
Miluji zimu. Miluji poletování stříbřitých vloček, křupání sněhu pod nohama, rampouchy na střechách. Okolí naší chaloupky bývá jako postříbřené. Srnky, lišky nám chodí skoro až do chalupy a my je tiše pozorujeme z okna.
Doma si udělám kafíčko, lehnu si na gauč s nějakou milovanou knížkou a těším se ze zimní pohodu. Poslouchám přitom praskání dřeva v kamnech a většinou .. za chvilku usnu.
Zima pesimisty
Nesnáším zimu. Poletování tý zmrzlý vody, mi už leze na nervy. A nejen na nervy. Mám to všude možně. Za krkem, ve vlasech a strašně to zebe. Okolí chaloupky a postříbřené? Jsme tu jak zapadlí vlastenci. Jsem zvědavá, jak dojedeme nakoupit a do práce. Neprohrábli nám cestu, a tak opět nevyjedeme. Auto vyhrabu taky až na jaře.
Domácí pohoda? Jistě, ale někdo musí přitáhnout něco na topení, někdo vyčistit kamna a někdo musí zatopit. A to se pak nesmíte divit, že ten někdo usne sotva otevře knížku.
Jaro optimisty
Jaro je taky krásné období. Je nádhera pozorovat, jak všechno raší a pučí. Začínají vonět kytičky, stromy nádherně kvést. Procházím se kolem stromů a slyším bzučení pilných včeliček. I naše zvířata jsou hned jiná, plná elánu. Prostě příroda se probudila a je to všechno hned veselejší, barevnější.
Jaro pesimisty
Hepčí. Zase je tu to zatracené jaro. Budu nateklá jak blázen, z nosu mi poteče jak z vodovodu. Zase samý prášky a vakcíny. Pšík…
A to nemluvím o tom, že na zahradě musím dřít jak magor. Tohle zrýt, tam tohle zasadit, zasít. Hřbet mě bolí, narovnat se nemůžu. A k čemu to je? Kytky uvadnou, zeleninu sežereme. To je ale práce…
Mě už i ty kytky smrděj.
Léto optimisty
Sluníčko svítí a já si ho užívám stejně jako naše kočka. Jsem sice trošku starší a vypelichanější, ale o to víc si to užívám. Nahříváme se a pozorujeme okolí. Na zahrádce je klid a pohoda. Všichni se schovali do stínu, jen my dvě se sluníme. Jsme jako ty slunečnice na zahrádce.
Léto pesimisty
Dneska je na umření. Sluníčko žhne a žhne. Před ním se snad nikde neschovám. Všechno uvadá a volá pít, pít!! A já lítám opět jak ten magor s konví po zahradě a zalévám a zalévám…
A jestli neumřeli, zalévají až do dnes….
Vykoupat se? V tomhle vedru někam jet? Mačkat se s lidma někde u bazénu? Tento způsob léta se mi zdá poněkud podivný.
Podzim optimisty
Všechno zlátne. Vzduchem začínají poletovat listy a příroda je celá prozářená. Zlatá, hnědá, červená. To všechno jsou barvy podzimu. Jako by to prozáření mělo vliv i na duši. Žádný smutek z toho, že léto skončilo, žádný smutek z toho, že bude zima. Je tu přece podzim, nádherné barevné období. A barvy, ty já miluju. Nosím si je i domů. Jak se nosí barvy přírody? Jsem takový podzimní tichý blázen. Sbírám si kaštany, listy, suché trávy. To všechno mi pak září doma. Září září….. slovní hříčka, ale je to vlastně pravda.
Podzim pesimisty
Zase je tu to ubrečené roční období. Taky bych řvala. Čeká mě hrabání listí, rytí zahrádky. A zítra, zítra nám přivezou třicet metráků uhlí. Vidím to na pár slušnejch puchýřů a housera. (a večerní hádku s manželem)
Kruciš, zase leje jak z konve. Za chvilku budeme mít vodu i ve sklepě. Nezbývá než oblíknout pláštěnku, vzít krumpáč a lopatu a strouhu podél zahrady prohrábnout.
Hotovo, vodu mám všude. Já se snad začnu těšit na zimu….
Napsal/a: Ramira
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (25 vyjádření)
Ramiro – to by asi chtělo nějakou odlehčenější literaturu – četla jsi Vejce a já? určitě by ses pobavila, je to i téma tobě blízké (život na farmě – sice ne kozí, ale slepičí…ale v kontextu je to nepodstatný detail:-)…)
Jarmuschko díky. Tu knížku neznám. Nechám si poradit.
Pro uklidnění jsem vytáhla Toru, ale spíš mě to do toho marastu shazuje víc a víc. Netuším proč.
Ramiro, poradila bych Ti karty „Hovory s Bohem“ (existují i knížky….). Když je mi nejhůř, tak si nějakou vytáhnu (zpravidla mi nějaká, fakt sednoucí, vypadne sama…)
Anebo až budeš cítit „potřebu“, ozvi se, a já Ti nějakou vytáhnu… ;o)
Vandulo už dlouho jsem neměla to OU KEJ. Achich achich. Poslední dobou jsem děsná pesimistka. Obzvlášť po přestěhování
Souhlasim s autorkou článku, jsem alergička a jaro bylo období hepčíkání, kýchání a běhání po doktorech. Oční to jistil, nyní se to už trochu uklidnilo, asi nerostou už trávy a pylu moc nelítá. Ach jo, ať žije alegii… Pavla
..miluji „povedené“ jarní, letní, podzimní dny a „opravdu hodně povedené“ zimní dny….nenávidím „nepovedené“ jarní, letní, podzimní dny a „celkem běžné“ zimní dny:-)….
Miluju jaro, miluju léto, miluju podzim, miluju zimu. Ovšem jsou dny, kdy: nenávidím jaro, nenávidím léto, nenávidím podzim, nenávidím zimu.
Ale i tak mám svoje favority – třeba pozdní léto a začínající podzim. Zimu v Ladových obrázcích a jaro, když je jak má být. Léto, když nechcípu vedrem. Zkrátka, když je to všechno tak nějak OU KEJ :))).
Dokud jsem chodila do školy, nesnášela jsem ani podzim (nástup do školy) ani jaro (zkouškové obdobé).
Zimu jsem měla ráda zasněženou někde na horách (u někoho na chaloupce), ne ve městě. A to mám dosud.
Nejlepší bylo léto.
Co jsem nastoupila do práce a dost času trávila s dětmi v přírodě – v lužním lese (jeden čas jsem pracovala ve středisku ekologické výchovy – SEV), začala jsem si všímat, jakými proměnami příroda prochází na jaře a na podzim. A zamilovala jsem si je… I když v SEV už dávno nepracuju a je ze mě typická úřednická kancelářská myš…
Takže miluju každé roční období, pravda, některé je lépe trávit někde v teple, u krbu, pod dekou, s knížkou v ruce a hrnkem kafe nebo čaje po ruce….
;o)
tak to jsi Tery můj člověk!!a ta předpověd je z internetu atd..takže ,já rosnička se taky teším!!jééé,,hlavně at neprší!A je pěkně v srpnu,to máme dovču na chalupě:-))
(jinak díky za zprávu do tamtamu)
Tery,když ránko vidím,že je hnusně-řeknu si-usměv,může bejt hůř!!a pomáhá to!!:-))
Tak,jesli ma byt tropicke leto,tak jsi me „rosnicko“ mamcolenco moooocccc potesila,z tohodle pocasi mam uz deprese,hyri ze me pesimismus,nekdy se za to nesnasim,a jeste ted,kdy v rodine to neni vesele,jinak s tatinkem,Terezkou milujeme leto,obzvlast ja jako typicka Lvice,jsem stastna za sebemensi teply slunecni paprsek,to pak pookravam,co se tyce zimy,to jsem zmrzlina,a mit finance,odletim do teplych kraju,zimu mam rada,jen kvuli vanocum,a to ted hlavne kvuli male,a kvuli Ladovym obrazkum,tak at zije teplo!
prý má bejt tropické léto!!!!!mě to počasí taky pěkně serinká:-((
Tak já bezkonkurenčně miluju léto, jaro ujde, ale mám taky alergii a podzim jen ten po prázdninách;-) Zimu ve městě nemusím, stačil by mi tak měsíc na horách s lyžováním, ale musí být azuro. Momentálně mám slušnou depku ohledně počasí, to co předvádí, fakt nemá obdoby. V červnu je jak v polovině března a vyhlídky nejsou růžový, prý má být stejně i v červenci! Kde jsou ty parna, když jsem byla těhotná a nesnášela to? Co bych za ně teď dala!!!! S manželem vážně uvažujeme, že se přestěhujem aspoň do Portugalska, tam snad bude tepleji než tady :-))
Super článek!!!!Já to mám podobně,ikdyž spíše v životě jsem optimistka!!
Ale zimu nesnááááááášííííím!!Hory,lyžování nemůžu,po urazu a stejně nejraději sedím u toho krbu a vařím všem čaj,až se vrátí z té užasné tůry:-))Ale s dětma sánkování,to jo,na čemkoliv!!!:-))A protože pokud není aspon 15st,tak je mi pořád zima,tak zimu fakt nééééé:-))
Podzim-jen ta barevnost je krásná-ale cítím,že už se blíží ta hnusná zima:-))
Jaro-to jo,miluju tu vůni a čekání na léto!!
Léto-jééé,to si užívám,ikdyž všichni nadávají,že je hic,já jsem ve svém živlu-je vidět,že jsem se narodila v červenci:-)..A když je u toho ještě nějaká voda,paráda!!A když je moře,tak to je pro mě ráj a slast,miluju vůni moře,atmosféru uliček městěček,lidičky a TEPLO,HIC!!Vůni vlhkého vzduchu…
Tak to se máš. Opravdu. Já jsem takový týpek ode zdi ke zdi.
A tenhle výtvor vznikl při sepisování plusů a mínusů bydlení na chalupě. Když to tak čtu, proč já vlastně chci zpátky na chalupu :o)
…ale i den Blbec můžeš vnímat (minimálně) dvěma způsoby…
Vím, někdy je to fakt těžké… Ale jde to… osobně jsem si to už několikrát vyzkoušela…
Já nevím jak ty Jarmuschko, ale já se bohužel rozhodnout nemůžu. Já mám buď den Blbec a nebo to docela ujde.
Ještěže se každé ráno můžeme rozhodnout, jestli budeme ten den optimisti nebo pesimisti…
Tedy nevím co tohle má s rodičovstvím společného…
Tak to já asi miluju to roční období, který zrovna není :o)
Miluju jaro 😉 Všechno kvete, příroda se probouzí, sluníčko všechno rotjasní a taky mám narozeniny 🙂
Mobile Sliding Menu