Dilema II.

Rubrika: Jen tak

717567_drivingChtěla bych navázat na předešlý článek a pokračovat ve vyprávění o řidičích z povolání.
Je to sice jen o malé skupině a to kamioňácích. Pokud jste četli předešlý článek, víte o protikladech tohoto povolání…

Každý si vybral povolání sám a nikdo ho nenutil a může své rozhodnutí kdykoliv změnit. To máte pravdu. Ale například moje polovička. Ve škole ho naverbovali do dolů. Před rokem 1989 platilo, já jsem horník, kdo je víc. A také plat odpovídal. A než se změnil zákon, tak horník co měl úraz a už nemohl dělat, dostal důchod. Jen poměrný a mohl si při něm přivydělat. Někteří šli sedět na vrátnici, jiní do ČSAD mýt autobusy. Na benzínky atd.
Jenže můj měl úraz, až potom. První diagnóza, už nikdy nebude chodit. Měl Kristovy léta, mladou rodinu a život před sebou. Navzdory všemu po několika operacích vstal. Ze šachty dostal padáka, ale ne zlatého, a byl mrzák. Byl na částečném invalidním důchodu. Když došly penízky, začal řešit. K pásu nemůže, nevydrží stát. Byl specialista na hydrauliku, svářeč, zámečník, elektrikář. Prostě kromě rubání uhlí dělal vše. Většinou specialistu opraváře. Ale nic z toho kvůli noze, pánvi a páteři dělat nemohl. Zkoušel, ale nevydržel bolestí.
Tak si vzpomněl na léta na vojně a na to, že má řidičák na vše, co jezdí. Dálkové jízdy kamionem se daří. Odmítl invalidní důchod a šel jezdit. Již se hlásí zdraví i zde. Natekla mu operovaná noha. Jak dorazí domů, jen skučí a chodí v předklonu. Když jezdil na mrazáku, tak to šlo. Nadměr musí odmítat, i když je lépe placený. Nemůže skákat a lozit po výškách a skládat a rozkládat návěs. Nejeden řidič již spadnul a minulý rok to byl smrťák. Přímo u nich na firmě. Spadl zádama na hranu a pokračoval v pádu, až hlavou zastavil o výčnělek betonu na zemi. Bojoval v cizině v nemocnici o život. Ale náklad dovezl již někdo jiný a on putoval také jako „náklad“ domů. Byl mladý, zůstala žena a dva synové. 4 roky a půlroční. Rozestavěný dům. Prosím, neplačte, já bulím, jen co si vzpomenu.
Manžel taky jezdí. A postavil se na zadní. Krize nekrize, jezdí se čím dál víc. Jen dispečeři nestíhali shánět práci pro řidiče a tak většina od září do prosince stála. Domů donesli základ a něco za popojíždění. Jestli jeli 10 dní v měsíci, bylo moc, a na km to nebylo. Spíše převozy a to víc spálili nafty, než vydělali. Pro firmu makali dost, pro sebe ne. Od ledna se jezdí. V lednu byl doma 6 dní, v únoru 4. Naposledy byl doma v únoru a od té doby je ve světě.
Říkáte si, budou penízky. Ale kde. Již dostali SMS, že za km jim sundávají sazbu na 1,40 Kč. Některé firmy proplácejí placené parkoviště, ale je jich poskrovnu. Tak stůjte u lesů. Bez možnosti najíst, umýt, osprchovat. Však co, jste i 3 týdny ve světě. Libě voníte i sobě. Však pořád někde teče řeka, plivátko či kaluž se najde na umytí. Jídlo, co jste dostal z domu, už došlo. Protože jste byl upozorněn na jízdu do Španěl, která trvá 10 dní. A vaše žena vám nabalila na 14 dní. Suché také došlo. Ještěže můžete žebrat. A ve světě jsou lidé hodní. Rádi vám aspoň suchý chleba dají i pitnou vodu. V některých průmyslových zónách vás nechají se vysprchovat a někde i zadarmo. A dokonce i kvalitní posed nabídnou na vykonání vaši potřeby.
Jen my vrtá hlavou, jakože např. ve Španělsku řidiči takové podmínky nemají. A už to mám. Vždyť oni stávkovali. Dokázali se dohodnout a nejeli víc jak týden. To byl poprask, když došlo zboží v regálech a ve fabrikách neměli z čeho dělat. Škoda jen, že u nás jsou lidé úplatní. Když se mluvilo o zablokování dopravy, hned se našli tací, co vzali peníze za to, že pojedou. Ve Španělsku by mu zapálili kamion, nebo píchli všechny gumy. U nás stávkující dostali penále.
Věřte, že spousta řidičů by jezdilo po dálnici. Je to pro ně lepší. A spousta by dodržovala aetr. Ale i majitelé, kteří v TV bojují za práva řidičů, nejsou tak poctiví, jak dělají. A ne všechny nehody jsou vinnou šoférů. Jistě, ti z východu ještě jezdí po staru a dodržování je nebolí. Také honí penízky. Jako všichni. A někteří naši béci, co kazí pověst, jak by smet.
Ale dosti převrácených kamionů je i tím, že se někteří baví. Předjedou ho a zašlápnou brzdy. Pokud řidič také sešlápne brzdy, tak se lomí do jedničky a kácí se k zemi. Ale bacha vy dobrodruzi. Nikdy nevíte, co daný řidič veze, např. má naložené železné plechy, trubky, kulatinu (a to vy nevidíte, ale věřte, že je to většina), tak vás radši převálcuje. Protože plechy by se prudkým brzděním pohnuly, proletěli by kabinou a usekli řidiči hlavu, nebo trup v půli. On opravdu těžký nemůže jet rychle. A po okreskách pak brzdí. Ale pozor on má přikázané jet a dodržovat trasu. Z kopce je pak těžký a jede to samo, i když brzdí. Vy ho předjedete a začnete šíleně brzdit, aby si užil. Řidič se rozhoduje ve vteřině. Zabrzdit, položit kamion, zničit ho i náklad a možná zemřít. Nebo přejet toho rádoby borce a udělat z něj placku. Věřte, já osobně bych radši přejela. Kdybych brzdila a vysypala to, „superman“ by si v klidu odjel z pocitem dobře vykonané práce. Já bych možná zablokovala silnici, ale také bych mohla sejmout někoho jiného. A pak už slyšíte v TV. Kamion, bouračka, smrt, zablokovaná cesta na několik hodin. Fuj kamiony, fuj řidiči, hanba, a ještě se nebaví s reportérem. Pranýřovat ho. A „superman“ se směje, jaký je dobrý.
Opakuji již po několikáté, jsou i řidiči, kteří to zaviní samy. A spouštěcí faktor chybí. Rada – je-li špatná cesta a vy chcete předjet kamion, problikněte mu dálkovýma. On zpomalí a pojede chvíli u krajnice, i když hrozí to, že se sním utrhne. A nezapomeňte mu poděkovat. Mě samotné, už nejednou pomohl cizí kamion z nouze. Okreska, traktor, úzká cesta. Jela jsem pomalu, vezla jsem děti a kojence. Všichni předjížděli a já neměla odvahu kvůli dětem. Dojel mě kamion a dal znamení světly. On byl vyšší a viděl lépe. A na přechodu – můžu vystát důlek – osobák nezastaví, ale kamion brzdí už z dálky.
Zdánlivě jsem odbočila od tématu dilema. Opravdu jen zdánlivě. Dilema je, jak se chovat k řidičům z povolání. Dilema je pro řidiče uposlechnou hlas dispečer, majitele, zadavatele přepravy a porušovat zákony a vyhlášky. Dilema je životní úroveň a sankce pro neuposlechnutí a dodržování i jen lidských práv. Třeba právo na odpočinek. Spousta řidičů, když stojí, se opijí. Oni často pijí sami do němoty a zapomnění. Každého to jednou zlomí. Toho mého to zlobilo po 5 letech a otřesných podmínkách posledních 3 týdnů. K jeho dobru musím říci, že pil, jak ukončil výkon. Pozdě v noci, chcete-li, brzo ráno na sobotu. A pojede až v pondělí odpoledne. Vím, že než toto uveřejním, bude již dávno po této době a také už asi budu vědět, jestli podal výpověď, jak ho nabádal několikrát dispečer. Jedno dilema snad bude vyřešeno a druhé asi nastane.

Napsal/a: danasi

Toto taky stojí za přečtení!

Jak strávit víkend s dětmi v Praze?

Praha je tak kouzelné místo nejen díky své stovce věží nebo památek, ale také proto, že je zde nekonečné

Čtu dál →

Spoření pro děti: jaké máte možnosti?

S novým přírůstkem do rodiny je čas začít myslet na budoucnost. Chcete-li svým ratolestem zajistit lepší start do života, neměli

Čtu dál →

Jak vybrat ty pravé plenky pro novorozené miminko?

Očekávání miminka sebou nese spoustu radosti, ale také rozhodování a nákupů. Jednou z věcí, bez kterých se určitě neobejdete,

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (10 vyjádření)

  • danasi

    Piškotko, máš pravdu, řidiči si pomáhají. Dávají si echa po vysílačce atd. Ale nespory dělají dispečeři. Stačí někoho popíchnout a už se to veze.

  • Piškotka

    Danasi, tak jsem se dočetla až sem a teda….mrzí mě to, i mi bylo chvilku do breku… Ze zkušenosti mé kamarádky vím, že kamioňáci jsou sehraná parta. Ona stopovala za Frýdkem-Místkem, chtěla do Zlína. Zastavil jí kamión, ale protože její přání nemohl splnit, vzal vysílačku a šoférům, kteří jeli chvilku za ním, nadiktoval, kde přesně bude stát „kudrnatá kočka, která bude chtít na Zlín“, tak ať ji vemou. Podařilo se.

    Já když jdu přes přechod a vidím kamion, tak se vždy snažím udělat gesto, že nechci přejít, ať jede on (vím, že jsou mnohdy kamiony plně naložené a těžko se brzdí), jenže mi plán nikdy nevyjde a chlap mi vždycky ochotně zabrzdí. O to víc mě mrzí, jak to dopadá s prací tvého muže…. Strašně bych mu přála lepší partu!!! Držte se, oba!!!

  • Padmé

    Danasi, dnes jsem během dne na vás několikrát vzpomněla – doufám, že tvůj manžel brzo sežene něco jiného, že se k vám štěstíčko trochu nakloní a přihraje něco fajnového.
    A pak může dát tomu „tatarovi“ výpověď a pak … rozmetejte ho na kusy!!!
    Přeji hodně hodně štěstí.
    Držím palečky.

  • danasi

    Padmé, já vím. On mu také výpověď nedá. On se drží zákonů, to se bát nemusíš.
    Shrnutí – středa – manžel jde k lékaři
    čtvrtek – přijímají nového řidiče, ten dostává přidělen manželův vůz a telefon.
    pátek – telefonát – bude doma na procentech, což znamená: každý den jet z NJ do Ostravy, hlásit se na firmě. Tam sedět a čekat jestli pro něj bude práce. Jelikož je placen od km nic si nevydělá a ještě projede peníze za cesty tam a zpět. A že práce pro něj nebude, řekl narovinu. Prostě majitel se stará, on chudáček za to nemůže.
    Vyhladoví nás za jeden měsíc. Protože plat krátí už víc jak půl roku. Za září a prosinec je to – 4 000,-Kč. Za říjen, listopad a únor to je – 5 000,-Kč. Za leden jsme dostali přesně.
    Odpovídám chaoticky a s dlouhým intervalem, protože manžel sedí na internetu shání práci a telefonuje na všechny strany. Až bude mít jistou práci, dá výpověď a pošle na firmu kontrolu. On ví, jak a kde se retušovalo a zakrývalo a může jim říct jak to najít. My bychom asi sami nic nevysoudili, ale kontrola ho může pěkně odrovnat. Protože černých machinací je tam hodně.

  • Padmé

    Danasi, to je fakt síla! To vzalo vskutku rychlý spád!
    Onemocnění zaměstnance není důvodem k přerušení pracovního poměru a stejně tak nemoc není důvodem ke skončení pracovního poměru – toto ochraňuje zákoník práce. Tvůj manžel bude mít od lékařky zprávu a mj. záznamy budou v počítači s datem, zpráva bude jistě doložena snímky z rentgenu a lékařskou zprávou z ultrazvuku, to je důkaz skutečného zdravotního problému.
    Já vím, že je to těžké. A je mi jasné, že peníze na právníka nejsou „malina“ – je to drahá záležitost a nikdo penízky netrháme na stromech. Ale domnívám se, že tohle je porušování zákoníku práce a asi by bylo dobré se bránit. Je to na vás. Tohle musíte zvážit vy. Pro a proti. Co pro vás bude lepší. Co bude schůdnější.
    Jo, Danásku, život není peříčko. Ale jak já říkám: český holky a švédská ocel vydržej všechno! Takže hlavu vzhůru, žádná kaše se nejí tak horká, jak se uvaří.
    Nějak bylo a nějak bude, však vy to zvládnete.
    Posílám ti po „káblu“ povzbuzení a pohlazení 🙂
    Držím palce, ať to dobře dopadne :-))

  • Danasi- to snad není možné 🙁
    Nemáte nějakého známého právníka? Že by to s manželem probrali a trochu panu majiteli zatopili… to je snad proti zákoníku, ne?
    Rozhodně držím palce, ať to dopadne lépe než to vypadá teď.

  • danasi

    Mé virtuální přítelkyně. Chtěla bych vás poinformovat, jak se situace vyvíjí dále. Manžel odmítl porušit zákon a jet na cizí kartu další cestu. Bylo mu nařízeno vyklidit auto. Manžel to bral tak, že pojede někdo jiný jeho autem. A nahlásil, že už opravdu jde s nateklým kotníkem, který byl zbarven do červenohněda, k lékaři. Lékařka ho poslala na rentgen a ultrazvuk. Druhý den mu volal majitel, že byl informován dispečerem, že odmítl cestu a že nemoc je jen fingovaná (nestihla jsem si všimnout, že dispečer stihl vystudovat lékařství). Řekl mu, že místo pro něj nemá, a trvá-li na pracovním poměru, bude doma na procentech, ale dispečeři mu již žádnou práci neseženou. Prostě vyhladoví nás a počká, až dobrovolně podá výpověď, protože musí šetřit a odstupné vyplácet nehodlá.
    Tak končí láska ke kulatému nesmyslu – jak můj muž nazývá volant.

  • Danasi, já jen zírám :(((
    A jistě si vzpomenu, až zase uvidím nějaký kamion (ne že bych jich tady vídala tolik 🙂 ).
    No a co se týká stávkování, bohužel, český člověk si nechá , s prominutím, nakakat na hlavu – tak nějak si říkám -velice smutně – že bez biče to snad nedáme…. 🙁
    Přeji tvému kamioňákovi jen šťastné kilometry, žádné úrazy a trochu víc penízků!

  • Heloušek
    Heloušek

    Danasi, váš článek je zajímavý a místy až dojemný.
    Asi by váš manžel měl zkusit uvažovat o jiné práci, pokud ho to takhle ničí, není to v pořádku. Já vím, že se to takhle na dálku dobře radí, vím, jaká je současná situace a je mi jasné, že hledání práce bude obtížné. Ale třeba se něco vhodného objeví, třeba to nebude hned, ale časem.
    Přeji vám i vaší rodině hodně štěstí a zdraví.

  • Padmé

    Danasi, to je takovej „nášup“, že mi chvíli potrvá, než to všechno vstřebám. Jsou věci, o kterých se obecně ví a jsou další věci, o kterých jsem neměla potuchy. Je to hodně tvrdej chleba. Nic jiného k tomu říct nedokážu.
    Přeji hodně hodně štěstí do budoucna – jak se zdravím, tak s prací.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist