Dámskou jízdu jako divokou pařbu bandy holek jsem snad nezažila, a když, tak už je to tak dávno, že už si to ani nepamatuji…
Večer si uděláme kakao, vlezeme si do naší velké postele a buď si povídáme a nebo si pustíme nějakou hezkou pohádku. Vím, že si řeknete, je to ubohý, nudný a já nevím co ještě, ale já bych tyhle dýchánky nevyměnila ani za ten nejdelší, nejdivočejší dámskej mejdan na světě.
Ale ještě o jedné dámské jízdě bych vám ráda napsala. Neprožila jsem ji já, a proto účastnicím strašně závidím. A nejen to. Já se jim i klaním, protože mají můj obdiv.
Zmiňovaná dámská jízda je jízdou do slova a do písmene. Čtyři dámy, čtyři děti, čtyři kola a čtyři vozíky se vydaly na jednu dlouhou cestu z Pasova do Vídně. Za sedm dní najely 381 km a zdolaly Podunajskou stezku.
Každý den ujely od 40 do 80 km, možná někdy i více. Samozřejmě s přestávkami pro děti, kvůli odpočinku, jídlu a podobně. Musel to být parádní zážitek, jely krásnou krajinou podél Dunaje, poznaly spoustu dobrých lidiček.
Já nevím jak vy, ale já bych takovou dámskou jízdu brala všemi deseti. Třeba kratší a tady v Čechách. Bohužel jsem zatím na to sama.
Nepřidáte se některá a nevyrazíme na Dámskou Jízdu? :o)
Napsal/a: Ramira
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (27 vyjádření)
Ahoj holky a Ramirko,
tak to Vás čeká tedy bezva akce. Přidala bych se příští rok, pokud se bude něco podobného organizovat. Náš malý skřítek by to letos nemusel zvládnout (nebo já s ní)….
Přeji Vám krásný výlet a hodně bezva zážitků (pak jistě poreferuješ 🙂 )
A Jarmuschko, kdo za takových okolností ohrne nad hospodou nos? :-))
Když jsme s mužem „vandrovali“ po českých zemích, tak se nám osvědčilo plánovat jednotlivé etapy (během dne) od občerstvovací stanice k občerstvovací stanici (od hospody k hospodě – ono to v těch letních vedrech kolikrát ani nešlo jinak).
Možná by to takhle mohlo fungovat i na kole.
Já už kolikrát byla fakt hotová, ale jak se přiblížila hospůdka (a s ní možnost dát si ten nejlepší iontový nápoj), prý jsem vždy nasadila takové tempo, že i můj choť se divil…. a skoro nestačil…. ;o)
Jejda, teď asi vypadám jako nejlepší kamarád Urbanova Pivrnce… ;oD
Jak chceš Vandulo… Já ti snad seženu i chůvu :o)))
A co se týče průměrnosti coby cyklista, tak jsem hlůůůůboko pod průměrem.
A když jsme jednou s mužem ujeli 80 km, tak zbývat mi ještě troška sil, zabila bych ho za to! A to bylo bez zavazadel.
Přemýšlej, přemýšlej, já se vymlouvat stejně budu, protože jako cyklista jsem silně podprůměrná. Navíc jsem na tom neseděla už pět let – od prvního těhu.
Budu přemýšlet Vandulko, jen abys příští rok se takhle nemohla vymlouvat :o)
Když mi vymyslíš povoz, do kterýho bych děti a věci
naskládala, přídavný motorek na kolo, abych ten vozík utáhla, tak jedu. A taky náhradní nervy, prosím.
PS: na kole mi chybí sedlo, tak to bych taky prosila :))).
Vandulo a co příští rok? Přidáš se?
Tak to vypadá jako výlet, na který se nezapomíná. Přeju cestu bez defektů!
A tady je popis cesty, kdyby se některá z vás přece jenom chtěla přidat.
Návrh trasy
Do Břeclavi vlakem, zakempovat a event. projižďka jižním směrem příhraniční cestou a lesama
Kemp v Břeclavi znám – je pěkný, velký, teplá voda je zdarma, vaří tu, hned za plotem je Billa (nebo něco takového)
2. přesun Břeclav – Lednice (kemp Apollo u Mlýnského rybníka) – cestou prošmejdit Lednicko-Valtický areál nebo Přírodní park Niva podél Dyje.
3. kemp – Valtice – cyklotrasou po staré signálce – kolem Mikulova (když nechceš, není nutno tam zajíždět) – Březí – Dolní Dunajovice – Pasohlávky – tady je kemp na kempu, takže si vyberete
Tyhle trasy jsou nenáročné, téměř po rovince
4. a teď ten asi nejdelší přesun – já osobně bych volila co nejkratší přesun po silničkách z Pasohlávek asi přes Hrušovany – Lechovice (já osobně bych volila cestu „spodem“ přes Šanov – Velký Karlov – Č. Křídlovice – Borotice, ale je to trošku delší než „horem“) – Prosiměřice – do nejbližšího kempu nad Znojmem, což mi vychází Výr mezi Výárovicemi a Plavečí.
Nebo jsou tam pak ještě kousek dál asi 2 nebo 3 kempy včetně toho v tý Lesný.
5. kemp – Znojmo (tady nezapomeňte doplnit finance – další bankomat je až ve Slavonicích!!!) a odtud podle vlastní úvahy buď kratší trasu Mašovice – Podmolí – Lukov – Čížov (tady výborně vaří v hospodě „U Švestků a doporučuji i Hardegskou vyhlídku na Dyji, ale tady je závěrečných cca 500 metrů tvrdý cross lesem úzkou pěšinou, což rozhodně není pro vozíky…) – Horní Břečkov – Lesná – a před Šumnou cyklotrasa k Vranovské přehradě
nebo delší trasa ze Znojma po červené (ale nevím jaká je to do Havraníků cesta – lze to objet i po silničkách, ale bude to kousek delší) – vinice Šobes – a dál na Lukov atd.
6. kemp u Vranovské přehrady – Vranov nad Dyjí – Lančov – kemp Bítov-Horka (znám, velmi pěkný, rozlehlý, kiosky s jídlem, teplá voda za 10 Kč)
cesta se ale houpá – je to do kopce, s kopce, do kopce, s kopce…
7. Bítov – Slavonice – Staré Město – (jestli chcete přidat jeden dokopec, tak to můžete vzít odtud přes Landštejn) – kemp u rybníka Osika před Novou Bystřicí – tady je toho zase spousta, takže si určitě vyberete
cesta se zase houpe – prostě Česká Kanada
8. kemp – Nová Bystřice – Peršlak – nádhernou cyklotrasou lesem – někam ke Staňkovskému rybníku, kde je zase spousta kempů
9. dojezd domů
Tak už jsme čtyři a devět dětí. Každá z jiného koutu republiky (ČB, Kladno, Orlické hory a ??teď vážně nevím ten čtvrtý koutek)a všechny doufáme, že nám ta jízda vyjde. Nikdy jsme se neviděly, tak snad nám to bude klapat.
Líbí se mi, že mamči mají odvahu. Nebude se spát jen v kempech, ale bude se to prokládat i spaním na divoko :o). O čtvrté mamince toho zatím moc nevím, jen to, že se přidá, ale o ostatních poreferuji. Jedna z maminek je neslyšící a přesto se nebojí vydat na takovouhle cestu. Klobouk dolů. Druhá zase, ač je na děti sama, jezdí s detičkama jako wwoofer na bio farmy, není den co by s nima seděla doma a nepodnikala nějakou akcičku. No a mě znáte :o)Já mám zatím angínu, Verunka kašle jak blázen. Snad se z toho brzy vyhrabeme.
Holky, já se nemůžu dočkat…
Katie jak užijte??!!! Já myslela, že někoho zlanařím na společnou jízdu :o(
Ramiro, tak ať dojedete ve zdraví a cestu si užijete!
Děvčata cesta je skoro připravena a začíná se v Břeclavi a jede se do Veselí nad Lužnicí. Cca 300 km. Spát se bude v kempech ve stanu, případně někde na louce, pro odvážné – možno i pod širákem :o)
Mirli, kamarádka bude mít s sebou dvě děti, ale ta má vozík, takže je to pohoda. Tedy pokud se nepojede 60 km denně. Já pojedu se svojí nejstarší dcerou, která ve vozíku potáhne Verču (1 rok) a já vezu Elišku (3 roky). Snad to zvládneme.
Samozřejmě délka a trasa také záleží na zdraví, počasí a náladě dětí.
Jaholko, já taky kolo mám a taky jsem na něm už jednou jela! A dokonce si to i pamatuju, i když už to může být tak čtyři, pět let:-)))
Pořád si říkám, že na kolo vyrazíme, ale teď musíme čekat, až Honzík doroste aspoň do sedačky. Což bude příští rok, takže kvůli pěstování pozitivního vztahu našich dětí ke sportu mě to asi nemine, i když jinak je pro mě sport téměř sprosté slovo.
A k dámským jízdám – v našem spolku kamarádek jsem to já, která vždy zorganizuje (nyní 1x za tři měsíce) sraz v restauraci, kde si dáme jídlo a plkáme a plkáme (asi tak dvě až tři hodiny, déle Honzíček bez kojení nepřežije a odstříkávat jsem se nenaučila). Anebo pozveme naše kamarádky k nám (na „letní dům“), ale to i s manželi a drobotinou, takže to pak je mateřská školka, pánský klub a dámská jízda v jednom.
Tak dámské jízdy miluju! Už jsem tu psala příspěvek, kde jsem „vzdala hold“ mým kámoškám… dámská jízda je něco jako balzám na duši.. Ale teď „se nám“ začíná dít taková „nemilá“:) věc… Prostě selhal lidský faktor! Účasti na našich dámských jízdách se začínají domáhat i „naši“ chlapi!!:)
Mnó,.. a pokud se týče kola… zrovna nedávno jsme se na tohle téma bavili s Petrem a já jsem byla sama překvapena, protože mi sdělil, že já už kolo mám.. a prý jsem na něm jednou jela..
Já strašně ráda vzpomínám na dámské jízdy ve 4 – tehdy jsem neměla děti, ale ty tři další kamarádky byly zasloužilé matky – dvě měly po dvou dětech (před- a školáky) a jedna jedno (školačku) – všechno se to nechalo u tatínků a jelo se nejdříve na prodloužený víkend do Paříže (jeden z nejlepších zážitků mého života) a potom se další rok letělo na prodloužečný víkend do Istanbulu…další rok jsem byla těhotná (už s velikým pupkem) a další jsem měla malého kojence…a letos jsem to musela vzdát (okruh Toskánskem), anžto jsme dočasně bez otce, který by hlídal:-)..ale příští rok užje to pevně v plánu – asi nějaké květinové trhy v Holandsku nebo tak něco…už se na to strašně těším:-))))!!!
Taková jízda by se mi taky líbila, jenom to musí být dopředu všechno připravený, kvůli spaní a tak. A taky na jednu maminku jedno dítě. Já už teď mám dvě. S tím prvním jsme tak jezdili, ale s manželem, tak to se jako dámská jízda počítat nemůže. Jinak já jezdím na dámskou jízdu 2x do roka. Je nás asi 6-8 ženských, necháme doma dítka s tatínkama a vyrazíme na chatu na víkend. Jenom tak pletkáme, jíme a užíváme si toho, že po nás nikdo nic nechce. Prostě pohodička. Můžu vřele doporučit. Stačí k tomu jedná aktivní ženská, která k tomu ty ostatní dokope. Hezké léto.
ahooj ramirko,klidně bych vyrazila,ale já nemám ráda kolo.měla jsem na něm ošklivej uraz a klidně chodím ráda pěškobusem,ale kolo nééé:-))
jinak, já si dělala svůj dýchánek,když exmanž.chodil s dětma k extchýni,já tam poslední dny nechtěla chodit,byla to zlá baba..napustila jsem si vanu,koupila dobrůtky,udělala si manikůru..
ted ,když mám děti 3 a super manžela,tak stačí říct-jdu do vany- a rodinka ví,že hodinku jsem nedostupná:-))
často si dělám hezkou chvilku jen ve dvou s nejstarší dcerkou!!
s kámoškama jsme občas vyráželi,ale já nekuřák,nepijan jsem se nakonec řechtala,jak jsou opilé a zhádané..
ale na jednu super dáms.jízdu vzpomínám!to,když mě kámošky vzali poslední den mé „svobody“ na pán.striptíz!to jsem se řechtala,až mi tekli slzy!a zase jen já střízlivá:-))…
Tak dámy, která se přidáte? :o)
Mobile Sliding Menu