Muž přijde večer domů z práce a už ode dveří vidí neuvěřitelný nepořádek. Snad všechno je vzhůru nohama a nic není na svém místě. Manželka ale popíjí kafíčko a sleduje televizi. To ho rozčílí a osopí se na ni: „Cos tady proboha dělala celej den?!?“
Žena se rozhlédne kolem sebe, podívá se na manžela a odvětí: „Tak dnes ti s čistým svědomím můžu říct, že nic.“
Když mi tento vtip vykládala kamarádka, rozbolelo mě břicho, jak jsem se smála. Když jsem to vykládala doma manželovi, nejenže se nezasmál, ale kromě nechápavého pohledu jsem si vysloužila další díl seriálu poznámek na téma „Já od rána do večera pracuju a ty si jenom celej den hraješ s malou“.
Ano, můj muž je od rána do večera v práci. Pracovní dobu má sice celkem rozumnou, jenže dojíždí za prací přes celou Prahu, takže to dopadá tak, že odjede krátce po sedmé a vrátí se večer před sedmou. Přijíždí tedy domů zrovna v době „večerní špičky“, kdy jsou podlahy takřka ve všech místnostech pokryté hračkami, potrhanými časopisy, někdy i různými kusy oblečení, které jsem do skříní dle názoru naší dcery zřejmě špatně poskládala. Mezi tím vším se většinou vcelku radostně prohání malá unavená dračice, která je samozřejmě celá zapatlaná od večerní kaše, a těší se na koupání.
Upracovaný tatínek zamíří do kuchyně, aby zjistil, že si opět bude muset k večeři namazat krajíc chleba, zatímco já připravuju koupání, posléze kojím a dávám dítko spát.
Jakmile Barča usne, můžu se pustit opět do úklidu. Poslední dobou už podezírám manžela, že se celý den netěší ani tak na to, až přijede za námi z práce, jako na to, až bude poklizeno.
Uvažovala jsem o tom, že ten úvodní vtip vyzkouším v praxi. Snažila jsem se představit si, jak by to pak u nás vypadalo. Buď mám moc bujnou fantazii, nebo by to vážně alespoň jednu z nás stálo přinejmenším zlomeninu. Kromě toho se obávám, že by se tenhle pokus jaksi minul účinkem. Nechci podceňovat inteligenci svého muže, ale opravdu nevěřím tomu, že by mu došlo, že i já přes den doma něco dělám.
Původně jsem měla v plánu rozepsat se o tom, co všechno matka na mateřské „dovolené“ doma dělá. Myslím ale, že pro ostatní maminky by to byla nuda, a zároveň si jsem takřka jistá, že úkony typu „100krát postavit věž z kostek“ by tatínky utvrdily v tom, že si celé dny jen hrajeme.
Moje práce doma možná není fyzicky nijak extra namáhavá (i když nosit dvě hodiny desetikilové dítě, které bolí zoubky nebo ho trápí rýma, dá člověku taky zabrat), nemusím se ani dohadovat s nepříjemnými klienty, uzavírat smlouvy, jednat s nabroušeným šéfem atp., ale přesto si troufám tvrdit, že náročná je. Je to totiž práce nonstop, což podle mě mluví za vše. Z mateřské dovolené si nelze vzít dovolenou, abyste si odpočali, něco jako volné víkendy nebo svátky neexistuje, nemůžete odejít z práce o něco dřív. Pokud skutečně potřebujete „opustit pracoviště“ vždy si musíte sami za sebe najít kvalitní náhradu.
Na závěr se chci zeptat hlavně ostatních maminek: „Co proboha děláte celej den vy?“ (…a jak se na to tváří váš manžel?)
Napsal/a: Pavla
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (36 vyjádření)
Radku odpuštěno, zvláště pak proto, že takhle hezky mi ani moje drahá polovička neříká :-))))).
Vandulko, moc se Ti omlouvam, to patrilo Mamie…Radek z minoveho pole.
A ještě něco, rozepisovat nemusíte opravdu nic, bude stačit, když to budete dělat :-))).
Radku, já jsem se přeci o anonymovi vůbec nezmiňovala……nesplet sis mě?
Sice to sem nepatří, ale není na minovém poli trochu ticho po pěšině?
Mila Vandule,myslim,ze anonym jen mezi radky prohlasil,ze pomahat manzelce je preci normalni vec.Nemusime tady jakozto muzsti rozepisovat,co vsechno mame pro sve deti a manzelku delat…Proto anonyme,diky za Tvoji reakci a nenech si do toho kecat…Zdravi Radek z minoveho pole.PS: Martycko,opet jsi nezklamala 🙂
Já myslím, že ten trojitej smajlík za anonymním příspěvkem svědčí o tom, že to nebylo myšleno zle. Nebral jsem to jako nějakej útok na svou osobu. Jinak dík za zastání.
Na VašeDěti chodím mimo jiné proto, že Petře trošku kecám do toho, co dělá. Mám to jako takovýho koníčka.
Doufám, že manželka nemá až tak odlišné vidění světa než já. Zkusíme se zeptat. 🙂
U nás doma máme taky zajímavý fenomén, po přečtení článku a komentářů bych řekla, že můj manžel se vidí „Láďovýma očima“, kdežto já velice často sdílím pohled Pavly:-)
Trošku jsi mne anonyme, naštval a vyprovokoval k odpovědi, když se ptáš Ládi, jestli je chlap. To jako proto, že doma mamině pomáhá? Naopak si myslím, že když má být doma všechno v pohodě, tak je pomoc mužského na místě. Dnes to určitě není žádná potupa nebo zženštilost, když muž vykonává některé „ženské“ práce a naopak. Podle mne JE potřeba, aby chlap viděl, co všechno práce v domácnosti a kolem dětí obnáší. Když máte totiž doma pořád naklizeno, navařeno, načinčané děti, může si myslet, že to vlastně žádná práce být doma s dětmi není. Nejlepším lékem opravdu na tenhle chlapskej pohled na práci v domácnosti je – pár dní to nechat všechno jenom na něm a možná ženu začne víc obdivovat a vážit si jí.
A myslím, že si to Láďa taky někdy sám vyzkoušel a že má proto k ženám a dětem asi trošku jiný vztah než většina mužské populace. Proto ostatně asi taky chodí na naše stránky. Zatím všechno, co jsem od něj kdy četla, mělo hlavu a patu. A když už se to někomu nelíbí, je to jeho problém, ale Láďa se zatím vždycky aspoň podepsal.
Vandule závidím Ti :o)))Andrea
No děvčata, asi jste se špatně vdala…..
Nechci vás nikterak dráždit, ale bordýlek neboli nepřehledno je mému mužovi šumafuk, na tohle téma jsem od něj nikdy neslyšela ani jednu poznámku.
Řeči o tom, že když jsem doma tak vlastně nic nedělám, si taky nechává pro sebe, pouze od té doby, co máme PC, se párkrát zlehka podivil, co že tu pořád dělám…..tak jsem mu vysvětlila, že si ani nečtu, ani nekoukám na televizi, ale když si potřebuju odpočinout, tak zapnu počítač…..a mám klid…..
Proč bych neměl být chlap?
Láďo, jsi vůbec chlap?:-)))
Musím uznat, že ten článek i mě mluvi z duše..Občas se vrátí manžel z práce a sotva se zuje, už slyším:“Co jste dnes udělali?Vy jste zase nevysáli?“ A vysvětlujte muu, že jste tu vysávali už třeba x, ale vaše dítě, které rádo stříhá, to nechápe a stříhá stříhá a tím pádem mu padají malé kousky nebo ho neudržíte se sušenkou u stolu a sem tam přiběhne se podívat, proč jeho malá sestřička v postýlce pláče…Já se snažím to tu vždy ráno trochu poklidit, ale před námi je dlouhý den a tak nikdy to tu odpoledne nevypadá tak, jako po ranním úklidu. a zase neuklidit po ránu, tak to by se mě tu nelíbilo…Přesto to můj manžel nechápe a když si sjede statistiku na PC a zjistí, že někdy opravdu jsem „nic nedělla“ a jen jsem seděla u PC a četla něco důležitého-třeba čím ztlumit kašel, rýmu apod mým dětem a u toho jsem také měla celou dobu na klíně rozmrzelkou dcerku, kterou jsem nemohla odložit, protože by jen brečela..tak to nechápe…A jak píš Pavla, také celodenní chození s dítkem v náručí, není med…a člověka to vyčerpá. Manžel si už vloni zkusil, co je to být na mateřské-to když jsem byla v porodnici. Pak mě sám říkal, že plno věcí nestíhal a mě se bude divit, že někdy nestihnu nějakou věc nebo jsem se silami v koncíh tka, že opravdu už klopýtám o vlastní stín a nejradši bych si lehla a spala. Já teď musím přes den uspokojit potřeby (skoro)letého syna a měs dcerky a pořád jen uklízet? Mám také právo na trochu odpočinku, i když jsem „jen na mateřské“ Já své relax-chvilky využívám u PC. Tak a teď hurá do práce, čeká mě nádobí po obědě, hotová K2 prádla na žehlení a ještě vysár, nebo syn se rozhodl stříhat papíry na pidi kousíčky..no do 16h mám co dělat a mezi tím ještě péče o děti..
Pokud některý chlap nechápe, co je to být na mateřské dovolené, tak ať si to na pár dní zkusí. Nechme je v tom a uvidíte, jak budou unavení a to hlavně po psychické stránce. Pak si netroufnou cokoli říct.
Tak já vysedávám celej den u počítače.
Tak mu to zkus pěkně vysvětlit, až budete mít nějakou společnou pěknou chvilku. Asi to nebude hlupák, když bys ho neměnila, jen se mu to musí pěkně podat.
Láďo, máš pravdu, já to uznávám, ale chtěla bych, aby manžel alespoň někdy uznal, že i já z toho „nic nedělání“ můžu být unavená nebo alespoň kdyby někdy večer šel umýt to nádobí. Ale i přes tohle všechno jsem ráda, že ho mám a za jinýho bych ho nevyměnila.
U nás to je tak, že hračky a další věci uklízím večer já, když manželka koupe, kojí a uspává. Někdy i krmím a snažím se dělat večerní nádobí. Snad o mně manželka nemusí nikde říkat nebo psát, že ji nechápu. Vím, že je strašně těžké být pořád ve střehu, mít tu zodpovědnost. Chtěl bych se ale i zastat tatínků vašich dětí. Pokud chlap vydělává třeba trojnásobek toho, co žena, je ve své činnosti rovněž nenahraditelný. Já třeba dělám ještě navíc na živnosťák, takže nějaké prázdniny apod. jsou pro mě vždy na úkor výdělku. Pak máme problém třeba dostat hypotéku a bydlíme hůř, než bychom si představovali. Proto se snažím manželce pomáhat, ale čekám od ní, že bude miminko zvládat a že když nenakojím, tak nebudu v noci vstávat, když se malá probudí. Spím dýl, pracovní dobu mám kratší, ale že bych přišel domů a šel nadšeně uklízet, to nehrozí.
Ahoj Pavlo, tvůj článek je mi moc sympatický, mluvíš mi z duše. U nás doma to vypadá přesně jako u vás, včetně roztrhaných časopisů. Manžel také nachápe, co celý den doma dělám, dokonce měl nápad, že bych si mohla ještě nějakou tu práci k mateřské přibrat. A to, že celý den dělá, aby nás uživil, slyším několikrát do měsíce. Také nechápe, proč se má o víkendu starat o malou, když to je přece jediné volno, kdy může odpočívat. A noční vstávání? Nehrozí! Už jsem si na to zvykla, ale občas mě to pěkně naštve.
Mobile Sliding Menu