Cos tady proboha dělala celej den?!?

V Jen tak

1193877_clean_home_2Muž přijde večer domů z práce a už ode dveří vidí neuvěřitelný nepořádek. Snad všechno je vzhůru nohama a nic není na svém místě. Manželka ale popíjí kafíčko a sleduje televizi. To ho rozčílí a osopí se na ni: „Cos tady proboha dělala celej den?!?“
Žena se rozhlédne kolem sebe, podívá se na manžela a odvětí: „Tak dnes ti s čistým svědomím můžu říct, že nic.“

Když mi tento vtip vykládala kamarádka, rozbolelo mě břicho, jak jsem se smála. Když jsem to vykládala doma manželovi, nejenže se nezasmál, ale kromě nechápavého pohledu jsem si vysloužila další díl seriálu poznámek na téma „Já od rána do večera pracuju a ty si jenom celej den hraješ s malou“.

Ano, můj muž je od rána do večera v práci. Pracovní dobu má sice celkem rozumnou, jenže dojíždí za prací přes celou Prahu, takže to dopadá tak, že odjede krátce po sedmé a vrátí se večer před sedmou. Přijíždí tedy domů zrovna v době „večerní špičky“, kdy jsou podlahy takřka ve všech místnostech pokryté hračkami, potrhanými časopisy, někdy i různými kusy oblečení, které jsem do skříní dle názoru naší dcery zřejmě špatně poskládala. Mezi tím vším se většinou vcelku radostně prohání malá unavená dračice, která je samozřejmě celá zapatlaná od večerní kaše, a těší se na koupání.
Upracovaný tatínek zamíří do kuchyně, aby zjistil, že si opět bude muset k večeři namazat krajíc chleba, zatímco já připravuju koupání, posléze kojím a dávám dítko spát.
Jakmile Barča usne, můžu se pustit opět do úklidu. Poslední dobou už podezírám manžela, že se celý den netěší ani tak na to, až přijede za námi z práce, jako na to, až bude poklizeno.

Uvažovala jsem o tom, že ten úvodní vtip vyzkouším v praxi. Snažila jsem se představit si, jak by to pak u nás vypadalo. Buď mám moc bujnou fantazii, nebo by to vážně alespoň jednu z nás stálo přinejmenším zlomeninu. Kromě toho se obávám, že by se tenhle pokus jaksi minul účinkem. Nechci podceňovat inteligenci svého muže, ale opravdu nevěřím tomu, že by mu došlo, že i já přes den doma něco dělám.

Původně jsem měla v plánu rozepsat se o tom, co všechno matka na mateřské „dovolené“ doma dělá. Myslím ale, že pro ostatní maminky by to byla nuda, a zároveň si jsem takřka jistá, že úkony typu „100krát postavit věž z kostek“ by tatínky utvrdily v tom, že si celé dny jen hrajeme.

Moje práce doma možná není fyzicky nijak extra namáhavá (i když nosit dvě hodiny desetikilové dítě, které bolí zoubky nebo ho trápí rýma, dá člověku taky zabrat), nemusím se ani dohadovat s nepříjemnými klienty, uzavírat smlouvy, jednat s nabroušeným šéfem atp., ale přesto si troufám tvrdit, že náročná je. Je to totiž práce nonstop, což podle mě mluví za vše. Z mateřské dovolené si nelze vzít dovolenou, abyste si odpočali, něco jako volné víkendy nebo svátky neexistuje, nemůžete odejít z práce o něco dřív. Pokud skutečně potřebujete „opustit pracoviště“ vždy si musíte sami za sebe najít kvalitní náhradu.

Na závěr se chci zeptat hlavně ostatních maminek: „Co proboha děláte celej den vy?“ (…a jak se na to tváří váš manžel?)

Toto taky stojí za přečtení!

5 úžasných věcí, které jsem pustila do svého života díky vlastní zahrádce

„Starat se ještě o zahradu? Přece nejsem padlá na hlavu!“ Taky jsem si to kdysi říkala, ale dnes to

Čtu dál →

Recenze: Jdu do školy

Také máte doma předškoláčka a přemýšlíte, zda umí vše, co umět má a zda může do školy? Pokud ano,

Čtu dál →

Soutěž: Justýnka a asistenční jednorožec

Mám pro vás opět tři tipy na knižní novinky, které nedovolí, aby vaše děti trpěly „akutním nedostatkem fantazie“, jak

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (36 vyjádření)

  • lestejska
    lestejska

    Ze života… l.

  • Tak takhle se mě zeptal manžel jednou, slušně jsem mu řekla ho…!!!!!! a taky jsme se slušně kvůli tomu pohádali a od té doby mi to neřekl, ani bych mu to nedoporučovala!!!!!
    Ví moc dobře, že máme živější děti a může být rád, že dokážu i s těma čertama udělat běžné domácí práce, uvařit, poklidit, nákup/ 2xměsíčně jde se mnou/, hrát si s dětmi, obstarat zahrádku, vyprat, vyžehlit, zajít na net a splnit manželské povinnosti:)))
    Jsem ta hodná dušička, co obětuje svůj čas pro sebe dětem, manželovi a domácím prácem:)
    Ano, jsou dny, kdy jsem ze všeho unavená, to potom dělám jaksi všechno automaticky a vyhrožují, že prostě půjdu na odpoledne pryč bez dětí, abych měla chvilku pro sebe, ale nedá mi to a vezmu děti radši na procházku:)))
    Mám někdy i pocit, že se všechno vlastně ode mě už očekává, ale můžu si za to asi sama, že nemám odvahu pověsit manželovi děti na krk i s domáctnosti, protože by tatínek a si skončil s nervama v kýblu:)
    To a jsem optimista a říkám si, že až děti odrostou, tak budu mít čas jen pro sebe a své zájmy:)))

  • Anonymní

    Musím říct,že tuto větu cos dělala celý den znám také z vlastní zkušenosti.Když mi to manžel řekl poprvé,podruhé byla jsem velice zoufalá,vždycky jsem se snažila mu říct co jsem ve skutečnosti dělala např.péče o dítě,praní,vaření vždy mi odpověděl že pračka pere za mě a že dítě by zvládl také a dokonce po nějaké době mi řekl,že děti a domácnost zvládne lépe nežli já.Nastoupila jsem do práce a po měsíci musím říct že doma nebylo ani jednou uvařeno,musela jsem já přesto že jsem chodila na 2smeny do práce dcera byla samá poznámka,že něco neměla ve škole poté jsem s prací skončila.Dodnes stále slyším ty neděláš já dělám já chodím do práce já vydělávám peníze opravdu to není nic příjemného.Vždycky jsem se ptala manžela jak v práci,nikdy se nezeptal manžel co ty a děti co ve škole a když jsem mu to párkrát řekla rozčílil se.Ted v sezoně jsem pracovala 2měsíce v kuse 12-16denně a až teprve ted mi manžel řekl první milou větu já bych tohle dělat nemohl,já tě obdivuji.Druhá věc byla,že jsem taky vydělala peníze tak jsem mu řekla chodím do práce vydělávám a ještě se starám o děti.Uvidíme co bude dál…

  • Horempádem

    Ahojky, pokud si některá myslíte, že na většinu mužů bude platit hození do víru prací, které musí žena zastat na RD, tak jste na omylu 🙂 Některé to možná trošku upamatuje, že to není legranda. Když budu mluvit z praxe, tak to není tak jednoznačné. Jsem na RD a přivydělávám si, protože nejen že se mi hodí penízky, ale i proto, že práce mě baví. Tudíž jsem takové čtyři v jednom. Současně musím být dobrou maminkou, uklízečkou, kuchařkou a v neposlední řadě manželkou potažmo pro svého manžela i dobrou milenkou :-)) Multifunkčnost ženy v tomto ohledu nikdy nebyla a nebude skutečně oceněna. Manžel mi někdy vypomáhá s hlídáním, když potřebuji pracovně něco zařídit. Hlídá, hraje si s dcerou, mezitím uklidí a umeje nádobí, vytře podlahy, vysaje. Já se tedy vracím do domácnosti, která je špígl nigl 🙂 Neříkám, utrousí poznámku, že už je unaven a tudíž si musí odpočinout ale je to ruku v ruce s poznámkou, že nechápe, jak to nemůžu stíhat, když on to stihne. Nevymluvíte mu, že kdyby to dělal deno denně, tak se mu to taky zají a některé věci začně přehlížet. Jenže u nás doma je to už tak otřepané téma, že se nesnažím získat od něj nebo od někoho jiného ocenění za statečnost, že jsem dokázala vydržet tři roky na RD bez toho aniž bych se zbláznila :-))))

  • Manžel by si měl s vámi na dva dny vyměnit roli ohledně vaření,praní,hlídání a uklízení a myslím,že by brzy obrátil.Ono to zase není lehárum jak si kdekdo myslí,že je žena na mateřské a nic nedělá a ještě za to bere peníze.Hezký den.

  • karamela

    Jojo nejlepší škola je zkusit si to.
    Nesnesla bych aby mi manžel nadával,že není navařeno,uklizeno,opráno….když se mu to nelíbí ať si to udělá sám./Můj je uznalý a taky má často možnost si hlídání a starání vyzkoušet/
    Ovšem na druhou stranu se snažím se o něj a dítko pečlivě starat-vždy to nejde vše stihnout/anebo se mi prostě nechce:-)/
    Tak bordel v bytě-šťastné dítě.
    Hlavní je zajistit základní potřeby-nějaké jídlo,nějaké čisté oblečení,pravidelné spaní,vycházky a hraní a vše ostatní pokud nestihnu mi může políbit….nebo vlézt na záda-vyberte si.-)))

  • Super článek…a musím říct, že dokud jsem se já sama neocitla na mateřské „dovolené“ tak jsem také nechápala, co celé dny ty maminy dělají?? 😉 Teď už to vím přesně…zároveň bych chtěla napsat, že jsem našla „recept“ jak předejít manželově otázce „co tady proboha děláš celej den?!?…jakmile kluci trochu poporostli a přestali být na mě závislí, začala jsem od nich „utíkat“ – občas s kamarádkou do posilovny, sama na nákup, naposledy jsem chodila půl roku po večerech brigádničit do jednoho obchoďáku na večerní směny na pokladnu, abychom ušetřili na dovolenou. Manžel vůbec neprotestoval, asi nevěděl, co ho čeká 😉 2-3x týdně jsem odpoledne odešla a kluci „zbyli“ jemu… a najednou pochopil, co je to být pořád ve střehu, pořád odpovídat na milion otázek za hodinu… jak tohle dokáže člověka vyčerpat! A to měli vždycky připravenou večeři, uklizeno atd. Stačilo kluky jen před spaním vykoupat. Taťka si kluky užil se vším všudy, já jsem si v práci „odpočinula“ nad jinými starostmi, zálohu na dovolenou už máme zaplacenou a naše manželství a rodičovství to myslím jen obohatilo 😉

  • Catharine

    ha ha tak to je dobrý, že bych to taky zkusila?

  • Otec se vrací z práce a vidí, jak jeho tři děti sedí před domem, stále jsou v pyžamech a hrají si v blátě mezi prázdnými krabičkami od číňana,které jsou rozházené po celé zahradě. Dveře od manželčina auta jsou otevřeny, stejně jako dveře do domu a nikde není ani stopa po psovi.
    Muž vešel do domu a uviděl ještě větší nepořádek. Lampa byla převrácená, běhoun skrčený pod zdí. Uprostřed pokoje hlasitě hrála televize na kanálu s kreslenými pohádkami a jídelna byla zaházena hračkami a různými díly šatníku.
    V kuchyni to nevypadalo lépe. Ve dřezu stála hromada nádobí, zbytky snídaně rozházené po stole, lednice byla otevřená, psí žrádlo bylo vysypané na podlaze, rozbitá sklenička ležela pod stolem a u zadních dveří byla
    uplácaná hromádka písku.
    Muž rychle vyběhl schody, stoupajíce na další hračky a šlapajíce po oblečení, ale nehleděl na to, jen hledal svou manželku. Bál se, že je nemocná, nebo se jí něco vážného stalo. Viděl jak dveřmi od koupelny prosakuje voda. Nakoukl tam a uviděl mokré ručníky na podlaze, rozlité mýdlo a další rozházené hračky. Kilometry toaletního
    papíru se vinuly mezi tím vším a zrcadlo i stěny byly pomalovány zubní pastou. Rychle se otočil a spěchal do ložnice,kde našel svou manželku, ležící v posteli a čtoucí
    knihu.
    Podívala se na něj, usmála se a zeptala se jak se měl celý den.
    Podíval se na ní nedůvěřivě a zeptal se:
    „Co se tu dnes stalo?“
    Usmála se znovu a odpověděla:
    „Pamatuješ si, drahý, že každý den, když se vracíš z práce, ptáš se mě, co si do prdele dnes dělala celý den?“
    „Ano“ – odpověděl muž nejistě.
    „Tak dnes … jsem to neudělala!“

  • Cat – že by naděje? A mě se zdálo, že venku mezi lidma jsou ty děti nějaký hodnější…..A to prosím od narození…..

  • Catharine

    Vandi, já mám pocit, že naše dítka nereagují jenom na rodiče. Mates ve školce a na tréninku poslouchá jak hodinky.

  • Ha ha ha. Koukám že je to u vás nachlup stejné!!! Já mám ale snad sousedy v poho, spodní paní sousedka mi kdysi povídala, že mít druhé dítě jako první, tak by druhé nikdy neměla a že vyřvat se je někdy potřeba. A ti horní mají dvě dcery, tak snad chápou……
    Hele, ale co kdybychom na ty naše ratolesti začaly šeptat, ony by byly tak v šoku, že by třeba chvíli poslouchaly. Pak by jsme zase mohly nějakej čas řvát, pak zase šeptat………

  • Anonymní

    O tom rvani mi ani nemluv. Zacinam zjistovat,ze se to u mas stalo pravidelnosti. Vlastne si uz nepamatuju den kdy bych alespon trochu nezvysila hlas. Deti krome toho,ze se na vterinu zarazej uz ani nereagujou,uz si asi chudaci zvykli. Jedinej kdo z toho neco ma jsou sousedi,kor ted kdyz jsou otevreny okna. A pak se venku tvarim jako vzorna a trpeliva matka. Ty asi vedi svoje.
    Monika

  • Ale nejsi cvok, Moniko, nejsi….Napsalas to úplně přesně…..Taky když už je nejhůř mi ta ruky vyletí a pak se sesypu a bulím. Možná že mi měkne mozek, zato jsem se naučila parádně řvát, až se někdy leknu sama sebe :-)). Ale dost často jsme taky jediná, kdo se slyší :-((.

  • Anonymní

    U toho co jsi Pavlo napsala jsem se fakt pobavila. Je to opravdu vsude tak podobne? Ten muj sice neni takovy pedant co se poradku tyce,ale kvuli tomu,ze neni uvareno by se snad zblaznil. Pry je to moje jedina prace,kterou za ten den mam udelat,coz uz ani nekomentuju. Ja vim,ze nas k tomu mit deti a byt doma nikdo nenutil a ty svy mrnata mame strasne rady ,ale po 4 letech(teda alespon u me) to zacina byt stereotyp a obcas to leze uz ma mozek. Nekdy si uz pripadam jako hysterka,kdyz deti uz fakt hodne zboby-klasicky vyhazovani prave vyzehlenyho pradla ze skrine,rozlita stava vsude po podlaze v tom nadrobeny susenky a do toho hracky a jeste vztekani,tak je nejdriv serezu(coz jsem si rikala,ze nikdy delat nebudu) a pak se zavru do loznice a bulim. Tak tak tam brecime vsichni tri a je to peknej blazinec. Sice to neni casto,ale i tak doufam,ze to takhle neni jenom u nas a nejsem uz opravdu cvok. I kdyz jsem nekde cetla,ze na materske mekne mozek a ze zene,ktera je s detmi tri a vice let doma klesne IQ o 10 bodu,tak kdovi?
    Monika

  • Koukám, že se ta moje úvaha docela uchytila – byla jsem teď nějakou dobu mimo net a nestačím se divit.

    Jen mám pocit, že mě někteří tak docela nepochopili. Nešlo mi o to, abych napsala, že se můj muž doma fláká, které domácí práce dělá a které ne a proč.
    Ale vadí mi, když je mateřská dovolená považována opravdu za dovolenou, kterou v žádném případě není. Možná není namáhavá stejně jako klasické zaměstnání, ale náročná je taky, i když třeba trochu jinak. A to se mi zdá, že hlavně pánové nějak nepochopili. Nebo se pletu?

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

TOPlist