Jestliže jste rozhodli upravit si starší dům pro své pohodlí, záhy zjistíte, že nic není tak jak se zprvu zdálo…
Zjistíte, že ta krásná, venkovská vůně není nic jiného než stará známá plíseň. Nikoliv „zatuchlina“, „to víte, leta tu nikdo pořádně nebydlel a tudíž nevětral..“
Zjistíte, že „mapy“ v nátěru pod okny nejsou od deště, „protože sem nedávno vlezly děti, pár oken rozbily a tak sem napršelo“…
Nevěšte hlavu((-: Na všechny tyto problémy existuje lék((-:
Staré omítky prostě „obouchat“ a na jejich místo „vystřihnout“ nové.
A kdopak že nám to všechno udělá??? NO PŘECE VY(((((-: Neboť obouchávání je práce nenáročná na knowhow a zvládne ji každý, kdo není úplně fyzicky na dně (což vy ZATÍM nejste, vy jste plni elánu a chuti tvořit, budovat, přetvářet..) a kdo má v ruce kladivo((-:
Zručnější z vás si mohou vzíti k ruce takové technické udělátko. Říká se tomu „bourací kladivo“. Je to veliká, těžká, velice hlučná věc, trochu podobná vrtačce. Je poněkud drahá, ale je možné si ji vypůjčit od některého ze zkušenějších příbuzných. Protože:
BOURACÍ KLADIVO PŘECE NENÍ VĚC, KTEROU BY ČLOVĚK MUSEL MÍT DOMA FURT.
To je veliký omyl, na jehož jádro přijdete až mnohem, mnohem později, kdy už budete v rekonstrukčních pracech zručnější a drzejší a budete mít mnohem smělejší plány..(Tadyhle to VYBOURÁM a tuhle to zazdím a tamhle bude okno…)
Výhodné je, pokud si tento „vercajk“ můžete půjčit kdykoliv na jakkoliv dlouhou dobu. Nejlépe bezúplatně. Nebo když vám to někdo DÁ (((-:. (Nakonec vám ho nejspíš NECHÁ úplně každý. Ono totiž bourací kladivo, které se podepíše téměř na každou cihlu ve vašem domě, už nikdo zpátky ani nechce. Nakonec stejně budete kupovat kladivo nové. Nikoliv však pro sebe(((-: )
Pokud pracujete s výše uvedeným nástrojem, není vhodné si při práci zakrývat slechy, trpící neúměrným hlukem, a to ani jednou rukou, natožpak oběma (((-: (Jestli si myslíte, že takovéhoto tělocviku není normální, myslící člověk schopen, pak jste na velikém omylu, jsem toho důkazem… Nejsem na to pyšná a už to nebudeme rozmazávat,jo?)
Pokud nemáte z takovýchto technických vymožeností zrovinka dobře po těle, existuje ještě jedna varianta. Zednické kladivo. Pracovní postup je následující:
1/ Objednáte si termín vyšetření na oční klinice.
2/ Zarezervujete si sedadlo v čekárně chirurgické ambulance.
3/ Koupíte ještě jednu, úplně novou, nepoužitou autolékárničku.
4/ Postavíte se ke zdi s kladivem v jedné ruce a BOUCHNETE…
Po prvním bouchnutí nejspíš zjistíte, že se nestalo VŮBEC NIC. Tak se do toho „vopřete“ a stane se. Písek, omítka a „jánevímcoještě“ létá všemi směry, občas se může objevit i nějaká ta jiskřička((-:.
A zde přichází ke slovu zmiňovaná oční klinika. SAMOZŘEJMĚ, že NEMÁTE ochranné pracovní brýle, na co taková zbytečnost, že jo((-:
Zařvete: „Jau“ a chytíte se oběma rukama za oko (ono to totiž dost bolí). V tuto chvíli kladivo nejištěné vaší paží samozřejmě PADÁ (((-: Můžete se vsadit o co chcete, že vám padne přímo na palec, odvážně vykukující z pantofle nebo sandálu. (Pracovní boty jsou úplně stejná zbytečnost, jako ochranné brýle. ) Nyní je ta správná chvíle pro návštěvu chirurgie.
Po návratu z nemocnice do sebe kopnete jedno kafe a odvážně se pustíte znovu do díla. Ovázanou nožku trochu stranou, ukročíte si, rozmáchnete se a v tom na vás někdo zavolá: “Tak co, jak jsi dopadl v té nemocnici?“ Udeříte. Do míst, kde se asi tak přibližně nachází vaše DRUHÁ, nebijící ruka.
Lékárnička si právě přišla na své((-: (Protože jet dvakrát za den na pohotovost, kvůli tomu, že poprvé v životě držíte v ruce kladivo, to se vám FAKT nechce. Ještě vám zní v uších smích ošetřujícího lékaře z dopolední návštěvy nemocnice…)
A tímto způsobem pokračujete dál a dál a dál a dál…
Náhle zjistíte, že se vám to opravdu podařilo, stěny jsou holé, kdežto u vašich nohou se válí několik tun stavební suti, o které nemáte „ani šajna“, co si s ní počnete a „kam ten bordel proboha dáme.“
Hezký den(((-:
Napsal/a: Bramborka
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (16 vyjádření)
Bramborko, „jsem ráda, že to máte za sebou/ myslela jsem to bouchací kladivo/ a taky ještě něco před sebou“, cituji:))))
Pochopila jsem, že nejste u konce, ale asi špatně formulují slova, já se příště polepším:))))))
A mladá?? To jsem, jsem:))))
Mariko81, že jsme DOSTAVĚLI? ((-: Jsi stejný ročník, jako já, takže tuto otázečku budu přičítat MLADICKÉ nerozvážnosti ((((:
Bramborko, jen se usmívám, protože tohle je nám (mě a manželovi) notoricky známá věc :-))) Správně jsi napsala, kdo „ví“ ten pochopí 😀
Když manžel dělal teď přes léto tu chalupu, tak jsem raději byla opodál 🙂 Jinak poučen z příležitostných melouchů a z výstavby našeho domu, byl už vybaven vším potřebným. Bourací kladivo, brýle, rukavice a ode mne respirátor mu přišly k duhu :-))) Jo byla to hrůza. Dodnes ho obdivuji, že to zvládnul sám a rodičům mám za zlé, že dodnes nedokázali docenit tu dřinu, kterou si s tím dal.
Jak jsem psala minulu, obdivuji všechny ty, kteří s obrovskou trpělivostí rekonstruují staré domy, já bych to nedokázala.
O víkendu jsme se bavili s příbuznými o plánované výstavbě našeho domečku a koukali na nás skrz prsty, že si to tentokrát chceme ulehčit a raději zaplatit za tu dřinu jiným. Já už bych na to prostě podruhé neměla trpělivost ani nervy :-)))) Taky sice plánujeme určité dodělávky, aby se ušetřila alespoň nějaká kačka, ale jde spíš o takové estetické záležitosti. Manža má za úkol podlahy a koupelnu a já kuchyň :-))))
Jinak suti bylo na chalupě dost a dost, rodiče odmítli ji nechat odvézt kontejnerem, že si to přeberou (staré cihly). No a když s tím nehli a odjeli na dovolenou do Polska, tak jsme s tím zpevnili část pozemku, kde byla plánována cesta a pak to zahrneme hlínou 🙂
Tak Bramborko, hodně štěstí a trpělivosti a piš dál, ať víme, jak jste se poprali s dalšími věcmi 🙂
Alenko, i my stavíme na zahradě svou vlastní „pyramidu“(((-:
Jo… a suť? Už vymýšlíme zídky, skalky a zvýšené chodníčky, jelikož na tu hromadu bordelu bychom potřebovali pár tatrovek – na odvoz není, takže budem budovat dál a dál – nadšení ještě JE :))
Bramborko, opět – jak jinak – náááádhera :))))
Chechtám se tu jak blázen – ale fakt ne škodolibě, věř mi 🙂 Mmch, jeden takový exemplář bouracího kladiva doma máme, máš pravdu, že zatím s tím můj muž boural jen jednou – zkušebně – od té doby asi tři sousedé 😉
Velká premiéra jej (tedy kladivo) čeká na jaře, to chceme konečně začít likvidovat ty staré garáže, tak patřičně poučena tvou zkušeností mému muži vnutím brýle i pořádné boty ;)))
Dávám pět bodíků, to u tebe jinak nejde 🙂
Děvčata, ani nevíte, jak mne naplňuje štěstím, že se můj článek setkává s lidmi,kteří „ví“((((-: Ono, totiž,dokud si to nevyzkoušíte na vlastní kůži, tak tomu neuvěříte((-: ani když to vidíte((-:
Juchú, já už myslela, že jste dostavěli, ale mýlila jsem se a opět jsem se, bez urážky musela zasmát:))))
Bourací kladivo je kapitola sama o sobě, já když vidím, že to manžel tahá domů, tak utíkám, rachot a nepořádek píše romány:)))
A hromady suti??? Ty jsme vozili přes obytnou část domu do kontejnerů před domem, takže opět nepořádek:(
Jsem ráda, že to máme za sebou, ale taky ještě něco před sebou:)
Opět se budu těšit na další pokračování, doufám, že bude, jinak krásně napsané:)))))
Bramborko, opravdu krásně píšeš.
Bramborko, opět nádherné počtení… A nemůžu jinak než za 5 bodíků 🙂 Skvěle jsem se bavila a jsem veeeelmi ráda, že jsme do „staré rachotiny“ nešli, naopak se jedné staré zbavili a čeká nás pomalu se rodící nová… 😉
Těším se na další pokračování (které nám potvrdí, jak dobře jsme udělali… ) 😉
Vím, co jsme zažili se zánovní stavbou, kolik nás to stálo peněz a úsilí, než jsme se mohli nastěhovat.
A investice nekončí….
Taky vím, co následovalo, když jsme se odhodlali částečně renovovat babiččin byt, kde se minimálně 30 let (spíš víc) nic nedělalo. Jak se jednou někde koplo….
Takže si to trošku dokážu představit…
A žádná sláva, teda.
Bramborko,
zase jsi mi kápla do noty!
Taky jsem otloukala omítku ručně kladivem, bez brýlí jen tak holýma rukama. Když jsem časem dostala prapodivný kašel a svěřila se lékaři, že už X-tý víkend otloukám ve starém domě omítku, byl hned doma. Takže jsem zakoupila respirátor a bylo. Do té doby jsem netušila, že něco takového se na stavbě taky používá.
A k posledním řádkům-my tu suť navozili za plot na obecní pozemek. Občas jsme tam přihodili nějaký kámen apod. Dnes je z toho hromada dlouhá 15 metrů, 2 metry široká a 2 vysoká. A na ní roste 2 metrový plevel. Takže v nejbližších dnech čekáme bagr, který to zlikviduje, my uděláme kousek nového plotu a plochu osejeme trávou. To bude mít starosta radost 🙂
Matildo ((((-:.
Děvčata, děkuji((-: Ono když se to shrne takhle do pár řádků, tak to vypadá děsně, ale ve skutečnosti je to ještě mnohem horší (((((((((((((((((((((((((-:.
Bramborko, právě jsi mi vzala iluze, že druhý takový šikula jako já na světě není…
No nic, budu na tebe příště myslet:-))))
Bramborko,nádherně umíš psát s humorem o věcech vážných…
Znám to taky,ale tenkrát mi do smíchu nebylo a to jsme ručně sekali zdi na nový rozvody elektriky.
Ale dobře to dopadlo,jen jsem týden šílela nad prasklými puchýři na rukách-přece pracovní rukavice nepotřebuju,když se v nich vše tak blbě drží:)))
Bramborko,s chutí si počtu a koukám, s nostalgií, jak máte ten váš velký dům rádi!
Mobile Sliding Menu