Autoškola

Rubrika: Jen tak

1080958_roadVe svých 18ti letech jsem zatoužila po tom, mít v rukou několik koní a ovládat je. A tak jsem se přihlásila na autoškolu…

Pravda, s učením jsem nikdy neměla problém a na kole jsem taky jezdila, takže pravidla jsem měla zmáknutý a v malíčku. Ale ouha.
Testy nebyly, co jsem si představovala, a i když jsem byla normálně provozu schopná – na kole – tak první testy dopadly úplně katastroficky.
Další byly lepší a lepší a dokonce i technické parametry jsem zvládla výborně.
Ve škole jako takové jsme se teoreticky učili nastartovat a uvést auto do chodu – dle učitele nám to mělo pomoci při startování, ale řekněte sami, kdo z nás aspoň jednou nenastartoval auto? :-), takže se to všem jevilo jako ohromná legrace psát, kdy mačkáme spojku a kdy plynový pedál. A že má auto zpátečku a několik rychlostních stupnů a že R znamená zpět. Mimochodem, obvykle si děláme legraci a zpátečce říkáme RAKETA… jako R…..
První jízdy na trenažeru byla obrovská legrace a opět se ve mně vzbudila touha sednout za opravdový volant a jet.
Což se mi v zápětí podařilo. Teda po překontrolování stavu oleje a kapalin jsem mohla na cvičáku poprvé rozburácet motor auta a nastartovat.
Teda řeknu Vám, paráda, nikdo v cestě, žádné křižovatky, jezdili jsme do kolečka jako tajtrlíci celé 2 hodiny. A do průkazky přibyla další jednička 🙂
Další den vše začalo opět cvičnou jízdou – cha brnkačka -ale pokračovalo provozem. První opravdu reálné křižovatky, stopky, přednosti, lidi a druhé auta, z kterých jsem začala mít strach. A taky první chyby.
„Jak držíš ten volant?“, předepsané „za 10 minut 2“ to tenkrát rozhodně nebylo. „Proč ho nedržíš oběma rukama, proč řadíš, když jsi v zatáčce,“ no klasické chyby začátečníka, a já jím byla, ale to věčné PROČ mi lezlo krkem a uchem. A taky když se na to dívám zpětně, řídit Favorita, který se rozpadal už při pohledu, nebyla žádná slast.
Když nastalo období zkoušek, byla jsem děsně nervozní, což o to, techniku jsem ovládala – stejně mi tam kdosi pomohl, klasické testy jsem měla odevzdané mezi prvníma a vzhledem k tomu, že mě připustili k jízdám, nejspíš dobře.
Ale jak měla začít samotná zkouška řízení v provozu, sevřel se mi žaludek i půlky a dostala jsem strach. No, klepala jsem se celou dobu zkoušky a bylo to znát. Když jsem zastavila, tak mi bylo řečeno, že žádný učenec z nebe nespadl, že se nemám bát a že si to zopakuju příště. Prý jsem vletěla do protisměru. Dobrá tedy.
Po týdnu jsem se dostavila opět. Mno, asi nejsem ten správný typ, ale vina tenkrát padla na mě. Prý jsem já blokovala cestu na křižovatce, chjo….. tak jem šla potřetí.
Jako v pohádce, byly 3 oříšky, Honza vysvobodil 3 princezny…. a já dělala po 3 jízdy.

Přes noc jako na potvoru napadl sníh a zmrzlo. A na mě u autoškoly nečekal známý rozpadající se Favorit, ale Seat Leon. Pohodlné autíčko…… 2 policisté, tedy 3, toho třetího jsem vezla na stanici… učitel autoškoly a já.
Auto bylo studené ale chytlo na poprvé…. jak šlo všechno zlehka, i ten volant…. posilovač se nezapře…. A tak uběhla opravdu chvilka, co jsem jela, a že jsem si tu jízdu užívala. Před stanicí mě zastavili a kupodivu mi gratulovali.
Huráááá, mám ho!!!!!!!!!!!!!

Dlouhou dobu jsem za volantem neseděla, ale teď jsem byla donucena a mooooc se mi to líbí. Teda Favorit rozhodně neřídím:-), ale autíčko s posilovačem, klasickou řadící pákou, protože s automatem bych se asi někde přizabila, a zatím si nikdo nestěžuje, ani manžel……

Napsal/a: biovirus

Toto taky stojí za přečtení!

muzikál Mauglí na Mall.tv

Muzikál Mauglí bude k vidění na Mall.tv

Muzikál Mauglí Ondřeje Soukupa a Gabriely Osvaldové v režii dua Skutr uvádí pražské Divadlo Kalich od září roku 2013. Od

Čtu dál →

Hledáte parťáka pro své koníčky? Zkuste to se svými dětmi

Malé děti znamenají ve většině případů sice menší starosti než ty velké, ale přece jen většina rodičů – a

Čtu dál →

Audio pohádky Nártouna Olina baví děti na Youtube

Přinášíme rodičům další možnost jak zabavit děti na internetu. Tentokrát to nejsou videa Youtuberů, ale audio pohádky Nártouna Olina.

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (14 vyjádření)

  • Dobrý den,
    Já jsem neřídila asi tak 3 roky a ted když řídím, tak si všímám značek, který jsem nikdy před tím neviděla. Nakonec jsem to vyřešila tak, že jsem našla web kde se často přidávají články ohledně značení. Přidávám odkaz, tak snad se bude hodit 🙂 https://www.dopravniznaceni.com/Nove-znacky-na-silnicich-b5271.htm

  • Anonymní

    Mám stejný problém. Po autoškole jsem jezdila docela samostatně. Pak jsem přestala, protože tehdy ještě táto prodal auto, na které jsem byla zvyklá. Na nové jsem si nezvykla, bylo špatně vydět dozadu při couvání a bála jsem se , že se s ním nikam nevejdu při parkování. Jezdit jsem přestala. Když jsem se v´dala, k autu jsem se dostala s manželem. Jenže ten za mě myslí, tak pořád říká, tady máš přednost, tady dej přednost ty, přeřaď … Je to svým způsobem nepříjemné, takže opět neřídím. Ale rozhodla jsem se, že si zaplatím kondiční jízdy s profesionálem z autoškoly. Pak budu jezdit sama.

  • Ahoj vsem ridickam.
    Ja jsem si udelala ridicak letos na jare v 37letech.Muj ucitel mel se mnou svatou trpelivost(nekdy i nemel).Hrozne jsem se bala,v aute jsem znevoznela-hlavne pri jizde mestem…Testy i techniku jsem udelala na poprvy,ale jizdy jsem opakovala 2krat.Ridicak jsem dostala v cervnu,hned jsem zacla jezdit(koupila jsemsi od sestry stareho opla),musela jsem poslouchat pritelovo pripominky,asi po mesici jsem mela dokonce i malou kolizi-nikomu se nic nestalo,jen malinko pochroumane auticko,pak jsem nejezdila 6tydnu,a kdyz jsem znovu zacla,slo mi to dobre,uz jezdim sama,ale nejedu jeste do velkych mest(K.Vary a Plzen),takova frajerka nejsem.Ale klidne se necham odvezt i autobusem,nejsem zavislak na aute.
    Vse zacinajicim ridickam preju stastnou cestu a tem,kdo se rozmysli,zda do toho jit vzkazuji-kdyz jsem to udelala ja,dokaze to kazda.
    Jana

  • no mě teprve autoškola čeká ale nevím kdy..

  • Jezdím znovu po 10ti letech od udělání řidičáku ..letos od dubna….a je to skvěléééééé…jsem svou paní,nemusím se nikoho prosit a den by kolikrát potřeboval přifouknout protože nestíhám:-)))) Jsme pořád někde na výletě a pak věším prádlo v 11 večer…ale jsem spokojená:-))))) K

  • Holky, děkuji za podporu, nicméně jízdu si zopakuji ještě (minimálně) jednou. Nevadí. Alespoň bude na silnicích bezpečněji. :-)))

  • Já dělala autoškolu na střední škole, testy jsem složila dlouho před osmnáctinami:-( Takže jsem se vlastně aktivní řidičkou nikdy nestala. Ale pamatuji si pár vzrušujících chvil, například, když mi v pátek v plném provozu chcíplo auto uprostřed nejrušnější křižovatky ve městě:-)))
    Nebo jak jsem na dálnici místo pětky rvala zpátečku:-))))
    Naštěstí se mi nestalo, co mému spolužákovi, který při první jízdě srazil cyklistu:-) Nikomu se nic nestalo,a le hodně dlouho se bál za volant sednout:-))))
    Zkoušky jsem si pojistila oblečením uplých minišatů, takže moje parkování na obrubníku pan zkoušející zcela přehlédl:-))
    Tehdy jsem jednou vezla mou mámu, vedle seděl můj táta, aby mě korigoval. Máma vystoupila úplně bílo zelená a pochválila mě:“Leničko, jela jsi úplně skvěle, moc se ti to jde“:-)))

    Pak už jsem neměla příležitost za volant sednout, takže už jsme hoodně neaktivní řidička. Asi je toštěstí nejen pro mě, ale i pro celé okolí:-)))

  • Já chci taky řídit! Ale má hroznej strach. Řidičák v 18, hrozně šikovná, hrozná chvála, ale nic z toho. Když vedle mě sedí nějaký řidič, tak jedu a docela mi to prý jde, ale sama, to ne. Já za to nemůžu, že se bojim. Je na tom někdo podobně?

  • Anonymní

    Monysek 🙂 budeme….a jak pisu zadny svaty z nebe nespadl…..ale i tak drzim palecky

  • Holky, já dělám zkoušky v úterý. Je mi z toho už teď šoufl. Držte, prosím, mi palce.

  • Ahoj, rozšířím řady těch, kteří si dělali řidičák v 18. Já tehdy jeden den maturovala, další den slavila 18 narozeniny a hned následující den mě čekaly závěrečné zkoušky v autoškole. Oba rodiče mají řidičák, tatínek jako řidič z povolání, maminka také velice aktivní řidička. Předpokládala jsem, že mi nebudou bránit. Máma byla docela proti, protože situace na cestách jí nepřipadala bezpečná. Nicméně jsem si prosadila svou. Testy jsem udělala o jeden bod méně než byl plný počet. Jízdy – katastrofa v podobě tropického počasí a tlustého protivného komisaře, kterému bylo horko a holky za volantem moc neuznával. Všichni, kteří s ním už jízdu absolvovali mi radili, abych si seřídila sedačku, zrcátka, …já se tak soustředila na to seřizování. Jeli jsme, všechno v pohodě a pak mi řekl, že mám zajet k autoškole a zopáknem si to příště. V jedné křižovatce jsem byla údajně moc blízko středu vozovky a pokud by chtělo jiné auto odbočit, nevešlo by se vedle mě. Já okamžitě argumentovala. Než jsme dojeli k autoškole, tak mi řekl, že jsem navíc i drzá a nepřipoutaná. Já po sobě hrábla – a pásy jsem opravdu nepoužila. Soustředila jsem se tak na to seřizování, že jsem se zapoměla připoutat. Dneska se tomu směju, je mi jasné, že i kdybych jezdila ten den sebelíp, stejně bych to za ty pásy nedostala. Řidičák mám už 8 let, jako maminka dvou dětí na vesnici se bez něj neobejdu. Momentálně jezdím rozhrkaným Favoritem, ale jsem za něj strašně moc vděčná, protože se s dětmi dostanu k lékaři, na nákupy. Příští rok dostanu nové autíčko. Už teď si vybírám, …

  • Taky jsem si dělala řidičák v 18. K překvapení všech včetně instruktora jsem nikdy před tím auto nestartovala, ani nezkoušela někde na poli či parkovišti. Přesto jsem to za těch tuším 10 jízd zvládla a zkoušku složila napoprvé. V autoškole jsem obvykle chytla Felicii, doma byl rozhrkaný Favorit, takže jsem se učila spíš na lepším. Teď máme ještě rozhrkanějšího Formana, ale je to naše auto a já ho mám moc ráda. Nejezdím sice často, ale už jsem byla několikrát moc vděčná za to, že řidičák mám.

  • dadýsek

    ahojky já jsem si autoškolu dělala poprvé ve 33.letech,bála jsem se sednout si za volant,hodně let, ale zvládla jsem zkoušky v atš. na poprvé.dnes mám v kapse ještě mokrý řidičák a manžel mi pomáhá se rozjezdit,abych mohla vyrazit sama na silnici.Divim se, že jsem do řidičáku nešla dřív, ježdění mně mooc baví.Tak řízení zdar a všem řidičkám hodně najetých kilometrů bez nehod!!!! ((o:

  • Já sice řidičák udělala na poprvé,ale jezdím málo a je to znát.I když cestu k mím rodičům na šumavu absolvuji pořát.Jen pro úplnost jedne cesta je 87 km.Ráda ale vzpomínám na autoškolu a na začátky,kdy jsem dostala volat na autocvičišti do ruky.A jsem ráda že ŘP mám.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist