Když jsem po čtyřleté známosti se svým přítelem nastupovala do čtvrtého ročníku střední školy, konečně se mi splnil sen. K 19.narozeninám jsem nám našla byteček, který byl ihned k pronájmu.
Po pár měsících jsem si vyprosila koťátko, který samozřejmě byt pana doktora jak se patří pořádně zdevastovalo, nevyjímaje kožených dveří…
Bydlelo se nám dobře, až na každoměsíční otravování pana domácího, který si chodil pro nájem, a na závistivé sousedy-důchodce, kteří nám dělali naschvály. Zavírali dveře před nosem, chodili si stěžovat na hudbu, televizi, přestože jsme tichá, resp.klidná domácnost. I to krmení racků z okna mi zakázali 🙂Po prvním roce našeho společného bydlení jsem otěhotněla a pořád přemýšlela, kam to naše malinkatý miminko jenom dám. Těhotenství jsem jakžtakž v přehřátém panelákovém bytě přežila a jednoho letního dne k nám do „velebytu“ přibylo (o měsíc dřív) miminko. Zřejmě přes den nejspavější na světě, zato v noci nejuřvanější. Celonoční pláč byl na denním pořádku a já se ve 22hodin běžně vykrádala z baráku na noční procházku s kočárkem, jen aby Kubíček usnul… Samozřejmě, že to nezůstalo bez povšimnutí a důchodci mi dávali na jevo, že ruším noční klid…
Když byl Kubovi rok, konečně jsem mohla v klidu nakrmit naposledy racky, zamknout na dva západy a vrátit klíče… Přestěhovali jsme se do baráčku za Prahu, s velkou zahradou a s kuchyní tak akorát pro tři.
Tento příspěvek byl zařazen do soutěže Pojďte si povídat … v červnu 2011. Stačí se zapojit do diskuse Jak bydlíme? nebo do 3. 6. 2011 poslat svůj článek do redakce.
Napsal/a: bublais
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (10 vyjádření)
Bublais, krásně jsi to napsala, koukám, že sis ten „začátek“ dospělého života „užila“.. Nicméně, kdyby nebylo těch sousedských vztahů, možná byste v garsonce bydleli dodnes:-D
Radko, nejraděj bych tě používala jako příklad. Ani nevíš, kolik lidí si ještě dneska myslí, že stát má povinnost se postarat o jejich bytovou situaci. A jaké používají argumenty! Já si myslím, že některé případy by stát (obec) řešit měl, ale když si stěžuje mladý pár, že musí bydlet s rodiči v jednom domku, v bytě 3+1… Tak by ses mi se svým řešením hodila.:-)
bublais krásný článeček, moc hezké lidi jsou různí a díky ním asi te máš to co máš a můžeš si toh vážit…je krásný že jsi s přítelem mohla být hned ve svém ač maleém soukromí a né někde u rodičů….
radko souhlasím hezky jsi to napsala a opět jsi mi potvrdila jak silná jsi ženská
čím mín jsme měli, tím víc jsme vzpomílali jak štastní jsme byli.
ale dokázala,jinak to prostě nešlo. když jsme chtěli být sami bez rodičů, byty se nepřidělovaly, a dřív prostě si každý mohl žít jen tak, na co měl. teď je taková přehršel půjček a hypoték, že lidi zapomínají na to, že pořídit si mohu jen to, na co mám:-( stejně jako náš státní rozpočet.
Tak přemýšlím, jestli se mi to odeslalo, každopádně Radko jste úžasná, obdivuji Vás, já bych to nedokázala:(
Radko to je krásný, jste úžasná, obdivuji Vás..Já bych to nezvládla:(
no já když se mi narodilo první dítě, tak bych ti asi záviděla. 1+0, bez vody, studňa před barákem, koupelna vůbec, kadibudka na dvoře. a za možnost bydlení starost o 85tiletou babičku, nechodící. ale říkám si, že tímhle by si měli projít všichni. pak by ubylo těch, co pláčou nad tím, jak splácí hypotéky (samože ne jen za barák, ale i za nový vybavení, auto,…) a přibylo by těch, co si musí každej kousek toho svýho zasloužit a o to víc si toho váží:-)
Moc vám děkuju, bylo to občas perný, protože jsem vytáhla kočár před vchodový dveře, a babka mi je před nosem zavřela, a máchala rukama, jako že nemá klíče.. Jednou zase nefungoval výtah, a já 20ti kg kočár táhla sama do 6.ho patra, protože mi odmítl soused pomoct.
Sousedi se tady za Prahou moc neřeší, pozdravíme se, občas prohodíme ze slušnosti větu, ale rozhodně si nemůžu stěžovat..Jen kdyby ten plot byl míň průhledný:(
Bublais, ještě jednou moc díky za článeček, taky se ti moc povedl……..bytovou situaci bych ti v té době teda nazáviděla, i když s milovaným člověkem by člověk bydlel i na 3m2…………..jen, kdyby mohli být spolu 🙂
Jsem ráda, že máte domeček, kde jste spokojení………..a co sousedi, jsou už přeci jen lepší???
Jak vím o čem píšeš a to nemáme děti :-).
Jen pokoj je o něco větší,sousedy máme „zatím“ pohodový.
No tak přeju,aby jste v novém byli všichni zdravý a hlavně šťastný.
Mobile Sliding Menu