5. pád

Rubrika: Jen tak

412026_preschool_hands-on_activities5.pád?!? To jí to dítě pořád padá? No, tím bych se teda moc nechlubila…
Ha, dostala jsem vás, co? Vůbec nemám v úmyslu rozepisovat se o haváriích našich ratolestí, ani o seskocích padákem či bunjee jumpingu (zvedá se mi žaludek, jen na něco podobného pomyslím)…

Vezměte to gramaticky – už jste doma? 5.pád – oslovujeme, voláme!

Když měla naše slečna asi čtyři měsíce, jeden kamarád se mě ptal, jestli už slyší na svoje jméno. Odpověděla jsem, že na to je asi ještě malá, ale vzápětí mi došlo, že ona ani nemá moc šanci se na to svoje jméno nějak naučit. Kromě jejího skutečného jména používáme totiž spoustu dalších oslovení. Tenkrát jsme na ni jménem nevolali snad ani v polovině případů. Takže se celkem divím, že už na své jméno slyší a dokonce se tak i sama pojmenovává.
Jedním z kritérií při výběru jména bylo i přání, aby to mělo spoustu různých tvarů. Přestože se nám v tomto směru podařilo vybrat velmi úspěšně, pořád nám to nějak nestačí. Mnohdy mi na jazyk přijdou úplně jiná oslovení, která se jménem v rodném listě naší dcery nemají zhola nic společného. A právě na ně bych se teď chtěla spolu s vámi podívat. Zajímá mě, jak na své děti voláte vy – máte pro ně nějaké originální přezdívky? Nebo se striktně držíte „oficiálního“ jména?

Protože je u nás ta paleta hodně pestrá, dovolím si to rozdělit do několika kategorií.

1. Miminkovská klasika – sem určitě patří oslovení „miminko“, „broučku“, „beruško“, „princezno“, „pusinko“, „bobišku“, „babuško“, „babulko“, „holčičko“, „sluníčko“, „zlatíčko“ a jejich případné varianty („broučínku“, „princezničko“, „pusinečko“ …)

2. Pojmenování ze zvířecí říše – při koupání „žabičko“, případně někdy „želvičko“ (to když byla ještě miminko – někdy tak zvláštně vytahovala krk, že opravdu vypadala jako želva), jinak „myšičko“, „kočenko“, „opice“ (na to reaguje radostným „hu hu hu“).
Tenhle typ u nás ale zrovna v kurzu není.

3. Pojmenování z říše pohádek – nejfrekventovanější bylo asi tak do půl roku oslovení „skřítku“, při koupání jsme jí jednu dobu říkávali „hastrmánku“, „Plaváčku“. Jinak kromě princezny taky žádná sláva.

4. Pojmenování podle toho, co zrovna dělá, jak se tváří atd. – těch je u nás asi nejvíc, takže reprezentativní vzorek: „siréno“, „bečulinko“ (s bečkou nemá nic společného, ale někdy bečí a bečí), „slinťucho“, „žgryndalíno“ (teda to je slovo, co? a napsané to vypadá ještě podivněji, než vyslovené), „kulíšku“, „šibalko“, „šťukalindo“, „spinkaláčku“, „jelítko“, „truhlíku“, „šikulko“, „plazidlo“, „pokakánku“, „smraďochu“, „zubejdo“, „ťapko“, „čertíku“, „zlobidlo“, „hamadlo“…

5. Pojmenování zcela neznámého původu – na ty je specialista hlavně tatínek se svým „splešťule blátivko“, jinak bych sem zařadila ještě oslovení „šmudlifousku“, „cuchtičko“ (opět manželova iniciativa a sám nebyl schopen vysvětlit, proč jí tak blbě říká), „hašašíro“…

Asi hodně mi toho chybí, ale uznejte, že nemůžu riskovat, že na nás někdo pošle sociálku kvůli mravnímu narušení dítěte. Teda ne, že bychom jí říkali nějak hanlivě (i když ta cuchtička, no nevím, nevím) nebo vulgárně, ale hlavinku jí někdy pleteme takřka dokonale. Jo, to se jednou ve školce budou divit, až na otázku: „A jak ti říkají doma?“ odpoví: „Táta mi říká Pepiku a mamka prďolo.“ nebo vybere něco ještě prapodivnějšího)

Na závěr chci jen dodat, že tento článek je jen takový polonový. Sepsala jsem ho původně zhruba před rokem pro jiné stránky. Nedávno jsem si na něj vzpomněla a když jsem ho nostalgicky pročítala, napadlo mě, že by možná stálo za to ho trochu aktualizovat, třeba to zaujme i někoho z vás. Hlavně se těším na další pojmenování pro ta naše zlatíčka.

Napsal/a: Lajka

Toto taky stojí za přečtení!

Kam s dětmi za lyžováním? V italském středisku Passo Tonale děti milují!

Italové děti milují, to je obecně známo. A udělají pro ně první poslední. Lyžařské středisko Passo Tonale vás o

Čtu dál →
Jak dětem ulevit od ucpaného nosu

Jak dětem jednoduše ulevíte od ucpaného nosu

Milé maminky, jsou Vaše děti často nachlazené? Teče jim z nosu, v noci mají ucpaný nos a těžce se jim dýchá? Pomozte

Čtu dál →

Môžem dať dieťatku jesť hocičo?

Môžem dať dieťatku pribináčika? Alebo zákusok? Alebo kupovanú nočnú kašu? V mamičkovských internetových skupinách sa pravidelne objavujú otázky, či to alebo

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (36 vyjádření)

  • Lenčáč

    Krásné téma…

    Já jsem teda taky v tomhle velmi kreativní 😀 … už samotné jméno Hana je velmi tvořivé. Od Haničko, Hančičko a po Haňule a Haňušo!

    Ale to mi nestačí, takže když si sáhnu do svědomí Hanička je i kočička, holčička, sluníčko, brambůrka, prďolka, šmudlinka, prcina, pusina, píšťalka.. ale taky smrďocha prďocha nebo baba uřvaná 😀

  • Padmé

    Petro, děkuji 🙂

  • Petra Vymětalová

    Padmé, pohybuje 😉

  • Padmé

    Milý příspěvek, příjemné počtení. 🙂
    Přiznávám, že nevím, zda-li se dnes jeho autorka pohybuje na stránkách VD.
    My doma také používáme různé zdrobněliny, přezdívky a vznikají tím roztodivné tvary, líbí se mi to, cítím v tom tu rodinnou pohodu a lásku.
    Když můj syn zlobí, říkám mu, že je „vořech“ nebo „Emiliján“.
    Jinak je to samozřejmě moje zlato, brouček a „milášek“. :-)))

  • mn jeste napadlo ze i kdyz jsme byli dospeli….rikali nam rodice prcku a džunka….(ja a bracha)…a oni navzajem si řikali dunčiku

  • Syn (Šimon, 7let) trpce litoval, když se nám narodila dcerka, že má JEN sestru a ne bratra. Dali jsme jí jméno Klára, ale Šimon z toho udělal Klárišák a už jí to zůstalo. Jinak i Šimon byl dřív spíš Šiši, Šimele, Šimík, Šimák, Loupáček, protože se mu v kojeneckém věku loupala pokožka, Pupíček a Šimyška, teď mu většinou říkáme jménem. Klárka měla po narození snědou pleť, tak byla Topinka, a Ťunťa a Troubilka je ještě teď, kdy jsou jí čerstvé 4roky. Když křičí, tak je Syréna Námořní :-)).

  • Anonymní

    smiiiiiiiiiiich.-…ja to mam jednoduche:)))))rikam klukum Spratci:)—–a zabijim tim dve mouchy jednou ranou:)(prosim vsimnete si velkeho S nez me zacnete kamenovat:)

  • Anonymní

    Mám 3 kluky,Matěje-tomu říkáme Máťo,Mates,prdelko(11 let).Daniela-Dando,Danýsku,Daňulo,lupiči(3 roky).Michala-Míšo,Miško,Mišpulíne,posránku a poblijóne(3 neděle).Čím jsou starší tím méně používáme přezdívky a používáme jméno.Helena

  • Dáša P.
    Dáša P.

    Všimla jsem si, že děti venku (ve škole, v kroužcích…) se často oslovují 1. pádem. Volají na sebe „Jirka“, „Jarek“, „Honza“, „Adéla“atd. Strašně mě to rozčiluje.
    Všichni samozřejmě vědí, že (a jak) se používá 5.pád.Ale je to jakási móda, spíš takové frajerství, nebo co. Děcka tak mezi sebou mluví skoro vždy. Doma nás oslovují normálně „mami, tati“. Tož to už bych nesnesla, aby na mě volali:“Mamka, já mám hlad…“ apod. 🙂

  • Jarmuschka
    Jarmuschka

    V češtině zásadně: pane Horáku, pane Sedláčku…
    Ale v tomhle se obecně hodně chybuje.
    A někdy je obtížné vytvořit správný tvar v pátém pádu (teď mě ale nenapadá žádný příklad)

  • Anonymní

    Chci vědět jestli je správné oslovení pane Horák a nebo pane Horáku , pane Sedláček nebo Sedláčku , pane Varga NEBO PANE vARGO atd

  • Já jsem si taky před pár měsíci uvědomila, že tý naší berušce moc často neříkáme – nejčastěji to bylo miláčku, zlatíčko, sluníčko, koťátko, potvůrko, pusinko atd., tak jsem to začala napravovat – Neli, Nel, Nelinka, Nelísek a jen když zlobí tak Nela, jedna babička jí říká Nelčo (to nesnášim) a druhá různě – třeba racochejle,hacapído, šoupalko….co si zrovna vymyslí. Mimochodem naše mami je na všelijáké ujeté názvy expert – náš pes se jmenuje Hrouda, druhej Číra, mně říkali Pucku, mladší sestra byla a vlastně pořád je Bobeš (jmenuje se Iveta:-)) a nejmladší sesta Vendula je Škopek – už od malička a nějak jí to zůstalo. Já jsem zase expert na zkracování – proto Zuzana – Zuu, Iveta – Iv, Vendula – Ven, Maminka – mam, Nelinka – Nel.

  • Anonymní

    Máme doma slečnu jménem Andrea a říkáme jí Andruška,
    Aja,Andy,Andrejka,Ada, a jsme s tímto jménem spokojeni?

  • dadýsek
    dadýsek

    Já svojí Dášence taky říkám všelijak-Dádo,Dáši,Dadulo,Dadulinko,Dadýs,Dášíku,Dádi,Prdelko,
    lásko,broučku,miláčku,třasprdelko.
    Svojí Druhé dcerce Zuzce-Zuzi,Zuzičko,Zuzíku,Zuzinátko,Zuzinko,srdíčko,
    šmudlinko,tulítko,kudrlinko-těch má moc,smíšku,beruško,Zuzíčku.
    A svému klučíkovi Aleškovi-Ajo,Alí,Alíšku,Ajíku,Prdelko,četíku,
    roštáčku,Ališašo,čumáčku.
    A když zlobí všichni tři tak jsou to moje zlobivá zvířátka
    (o:

  • Veronika-Verča,Verda,Veruna,Verous,Nika,syn jí říká občas – Verousku a občas taky vzteklino,prďo,kozeno,…
    Matěj-Maťa,Matýsek,Matyas,Mates,Móňa.
    Tím že je Verda divočejší a zlobivější získala si více pojmenování.

  • Anonymní

    Tak my máme Michálka,Míšu,Miklika,Mimina,Mišáka,Mikeše,Poldík.A holka je Anetka,Aňa,Aneta,Anýsek,Koště,Ajinka,Ajincíje.A tak různě co člověka sem tam napadne.poldina

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist