Dříve nebo později na ně narazíte. Jsou všude, kam se jen podíváte. Nikdo se bez nich neobejde, v tomhle státě to vypadá, že se bez nich vlastně nedá ani žít.
VY zřejmě nejste z těch lidí, kteří se klepou strachy, když zaslechnou nějakou povedenou duchařskou povídačku. VY se bojíte něčeho docela jiného…
VY zřejmě nejste z těch lidí, kteří se klepou strachy, když zaslechnou nějakou povedenou duchařskou povídačku.
Na návštěvě nočního hřbitova vám nepřijde nic strašlivého.
Nepatříte mezi lidi, kteří se doma zamykají na deset západů z obavy, že by mohl přijít nějaký uprchlý zločinec a ve spánku vás s celou vaší rodinou povraždit.
VY se bojíte něčeho docela jiného. Že se někde, na nějakém úřadě, zvedne nějaký úředník od stolu a rozhodne se, že vám prostě to či ono kýžené razítko nedá. Bez udání důvodu.. A navíc, má na to třicet dní…
Máte rádi poctivost, neradi porušujete zákon. Z představy, že byste měli někde něco ukrást, se vám zvedá žaludek. Jste prostě dobráci od kosti. V dnešním světě by se řeklo – BLBCI.
Rádi a ochotně pomáháte druhým v nouzi. Nesnášíte pohled na cizí utrpení a strádání.
Za svými sliby si stojíte a snažíte se dodržovat dané normy a časy naplánovaných schůzek.
Jste rádi dochvilní, neradi na něco nebo někoho čekáte.
Nesnášíte fušeřinu a vážíte si dobře odvedené práce.
No, tak VY jste právě tou úplně nejlepší potravou pro ty kulatý potvory. Vy jste to soustíčko k zakousnutí, vy jste ten „voves“ pro toho úředního šimla.
Právě kvůli VÁM sedí všichni ti lidé na úřadech a čekají, až po nich budete něco chtít.
Úředníci jako takoví, za to sami, vesměs, nemohou.
Odvolávají se na platné normy a zákony a vám nezbývá, než srazit podpatky a čekat.
To čekání je vůbec asi ta úplně nejhorší část procesu.
VY víte, že ONI mají na vyřízení žádosti např. 30 dní. A VY také víte, že ONI ví, že vy VÍTE, že nejdřív to bude za dva měsíce. Tož tak…
Když budete opravovat starý dům, situace, které okolo toho všeho budou vznikat, nikdy nedají zakrnět vašemu mozku. Stále se budete mít co učit, stále budou vznikat nové a nové vyhlášky a nařízení, které se budete muset naučit jako básničku.
Někdy vás to ale bude pěkně štvát. Ačkoli se brzy vypracujete do pozice, za kterou by se nestyděl ani špičkový právní zástupce, bude vám to na houby, protože úřední kolotoč vás chňapne, sežvýká a vyplivne… A vy budete sedět v koutečku čekárny, žmoulat kapesník, okřikovat vaše nudící se ratolesti a klesat na duchu.
Zde není žádná rada, jak tomu předejít, či se tomu vyhnout. Zde je namístě pouze ZŮSTAT NAŽIVU.
Bude vás to někdy strašně moc štvát. Proč vy, kteří děláte vše proto, abyste dostáli slovu zákona, musíte trávit roky běháním po úřadech a třást se, aby vám to plnění dle zákona vůbec dovolili, když o pár domů dál dennodenně vidíte, jak se to dělá DOOPRAVDY.
Bez povolení, bez žádostí, bez úředníků, bez ničeho…
Navíc, budete mít pocit, že ačkoliv děláte všechno pro to, abyste byli v očích úřadů vedeni jakožto spořádaní a slušní občané, budete perzekuování a smýkáni ze strany na stranu, až ve vás nezůstane jediná špetka zdravého rozumu.
Dejme tomu, že si vymyslíte projekt, na jehož realizaci musíte mít povolení právě s touhle kulatou potvorou. Máte tři možnosti:
1. Jít se rovnou oběsit. A ušetřit tak práci úředníkům, nervy své rodině a sobě zbytečné trápení.
2. Oběhat všechna potřebná povolení, pak zjistit proč to nejde, a jak by to možná šlo, ale nejspíš to stejně nepůjde a jít se oběsit.
3. Udělat to tak, jak to dělají druzí. Žádné úřady, žádná povolení, žádná razítka. Deset – patnáct let žít ve strachu, že to praskne, že vás NĚKDO práskne, no, a pak se jít oběsit..
Ba ne, ona to zase taková hrůza není. Když je člověk pořádně připraven, dá se to přežít. Jak tedy na to.
Počítejte s tím, že vám to zabere velikou spoustu času. Nejlépe uděláte, když to běhání po úřadech necháte na někom, koho TOHLE doopravdy BAVÍ. Jo, jo, i tací se mezi námi najdou.
Dopředu s ničím nepočítejte, na nic se netěšte, mějte připravenou i variantu, že to nevyjde.
Začněte si pravidelně kupovat mast na hemeroidy, protože po tom čase, který prosedíte v čekárnách, je určitě budete mít.
Berte s sebou pravidelně jídlo a pití. Když si odsedíte v čekárně několik hodin a pár vteřin před „vpuštěním“ padnete vysílením, celá vaše dosavadní námaha vyšla vniveč.
Nebuďte líní a veškerá lejstra, která vám kdo kdy poslal, pečlivě čtěte a archivujte. Potom je dejte do důležitě vypadajícího kufříku, do KRVAVĚ RUDÝCH desek (berte to jako určitou formu psychologického nátlaku: „Podívejte se, paní sekretářko, co zbylo z toho úředníka, u kterého jsem byl chvíli před vámi!!!“)
Vezměte s sebou své děti. Pro ně to bude utrpení, ale vy získáte čas. Žádný úředník se nedokáže soustředit na úředního šimla příliš dlouho, když mu děti skáčí po kanceláři a hrabou se mu ve spisech.
Buďte připravení. Před každou návštěvou příslušného úřadu našprtejte příslušný zákoník k němu náležející. Možná, že nakonec toho budete vědět více, než úředník sám.
Vytrvejte. Nikdy to nevzdávejte před cílem. Jinak se vystavujete nebezpečí, že dvakrát tak dlouhou dobu na dvojnásobném množství úřadů budete vysvětlovat, proč jste se na to vykašlali.
P.S.: Střelné zbraně zanechte raději doma…..
Napsal/a: Bramborka
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (8 vyjádření)
kdo by se s tím tahal:)A ještě by ani nepoděkovali a nakonec by řekli,že pohrdáš jejich úřadem:)))))
Ale nápad je to boží:)
A mě chraň svatý,ať se mě to vyhne….
Lin, nebaví já úředníky přímo nesnáším :-)))) Ajiku ten nápad s toubedýnkou sena je skvělý,to musím použít :-))) A možná to vypiluju a přinesu rovnou celý balík sena :-))
Hp, jenom nebalamuť, tebe to baví, jsi přesně ten typ.
Teda Bramborko…. ty mi úplně mluvíš z duše. Nejdřív mě rozesmálo a naprosto souhlasím s tím, že nejhorší je to čekání a ONI to moc dobře vědí :)))
Pak to, jací jsme poctiví blbci – doslova a do písmene jsem si takhle nadávala tento týden… v obchodě s oděvy jsem kousek od kasy našla na zemi 200,- Kč … nejspíš si toho nevšiml nikdo jiný kromě mě,jelikož tam bylo narváno, ale já BLBEC ji dala pokladní…. ani pořádně nepoděkovala, jen ji šoupla někam dolů… no, nepřilepšila jsem sobě před vánoci, ale „bábě“ – fakt jsem nenormální.
No a ty pocity a stavy na úřadech nebo při čekání na nějaké to vyjádřeníčko…. taky ta úleva, když máme NĚCO z krku – ne nadlouho, brzy se vyjeví nový problém, který je třeba neprodleně řešit a tudíž nám mozek opravdu nekrní 🙂
Jeden známý mého kamaráda to kdysi vyřešil po svém… donesl na příslušný úřad bedýnku se senem a hodil ji paní na stůl – na její nechápavý výraz odvětil, že to má na přilepšenou úřednický šiml 😉
Horempádem((-: Co dodat. Naprosto výstižné((-:
Bramborko, krásné. Já se ale přidávám na stranu „přeživších“. Ano bylo to martirium, ale překročila jsem tehdy veškeré své hranice a možnosti a zvládla to sama, bez pomoci někoho „koho to baví“ :-)) Mě to sice nijak extra nebavilo a ani jsem se nešprtala zákony, protože někdy bylo lepší ze sebe udělat „blbce“, že to či ono faaaakt nevím a dostalo se mi soucitu a šlo to taky :-))
Taky byly časy, kdy jsem na úřad brala dcerku a fakt to pak šlo fofrem. Úředník nabral jiný směr soustředění a vše bylo rychle :-))
To co tehdy jiní pracně vyřizovali i rok, tím myslím územní rozhodnutí a stavební povolení, tak já to měla skutečně ve stanovených lhůtách. Za tři měsíce územko a za další tři měsíce stavební povolení a světe div se, šlo to i pro území, které se nazývá „chráněná krajiná oblast“ :-)) Byla jsem tehdy na sebe náležitě pyšná. Ne nepomohly mi obálky ani „vlezdoprdelkování“, ale vytrvalost a zarputilost. Úřední dny mi nic neříkaly, papíry jsem donášela úřední den neúřední den, bylo mi to jedno. Ale makačka to byla.
Takže hlavu vzhůru a jen bych dodala jako u každého koně, tak i u úředního šimla musíte dávat bacha, že kůň nejenom kouše, ale i kope :-)) Takže když uhýbáte před kosnutím, tak rovnou dávejte bacha, zda vám nepřiletí „zadovka“ :-)))
Haninko(((-: Musíme přeci dát taky prostor ostatním pišulám(((-: Navíc, s Vánoční tematikou teda fakt nic nemám, hihihihi…
Mně se to taky dobře čte((-: Protože už je to za námi.
No toto trvalo:))))
Jak to děláš,že i tvé horrory se tak krásně čtou?
Já vím,říká se s úsměvem jde všechno líp,ale rady jsou opravdu praktický.
Mobile Sliding Menu