Moje velká čínská svatba – přípravy

Když jsem pracovala v Číně, měla jsem to štěstí, že jsem se mohla zúčastnit tradiční čínské svatby, a to dokonce jako družička…

Moje kamarádka Grace chystala svatbu a požádala mě, abych jí šla za družičku. (Protože čínská jména jsou často komplikovaná, Číňané mluvící nebo se učící anglicky je nahrazují jmény anglickými.) Ačkoli u nás je zvykem mít za svědky osoby hodně blízké, v Číně to asi moc neřeší a brala jsem to tak, že mám tu svatbu jako blondýnka trochu ozvláštnit. Grace mi během mého pobytu hodně pomáhala, takže jsem byla ráda, že jí to můžu aspoň nějak oplatit.

Čínská svatba má dvě části. První je taková teoretická, kdy na příslušném úřadě snoubenci obdrží doklad o uzavření manželství a předchází tomu důkladná zdravotní prohlídka. Důkladná proto, že se ověřuje i neposkvrněnost nevěsty. Nicméně ani papír ještě neopravňuje novomanžele, aby se tak nazývali a žili spolu. Například Grace zařizovala se svým snoubencem Fishem několik měsíců vlastní byt, který byl vzdálený asi hodinu cesty od jejího rodičovského domu. V práci zůstávala do pěti do večera a cesta do centra trvala asi hodinu. Ale i přes toto náročné cestování se každou noc vracela k rodičům a nepřipadalo v úvahu, že by přespala v novém bytě.

K legalizaci manželství je potřeba ještě část praktická, která se podobá naší klasické svatbě. To znamená domácí svatební rituály, focení, velká hostina a noční zábava. A mezi první a druhou částí může uplynout i několik měsíců.

Neúčastnila jsem se všech svatebních příprav, pouze jsem pomáhala vybírat šaty a byla jsem s Grace u vizážistky. Mojí hlavní úlohou bylo doprovázet nevěstu v průběhu celého svatebního dne, být jí oporou a pít za ni nabízené alkoholické nápoje:-)

Zatímco české nevěstě stačí na celý obřad jedny šaty, čínská nevěsta jich potřebuje několik. Jak mi bylo vysvětleno, rodiče se přece musí hostům pochlubit, jak mají krásnou dceru. Na barvě šatů příliš nezáleží, pouze na závěr obřadu se nosí tradiční úzké červené. Samotný výběr byl pro mě velice náročný. Zajely jsme do dlouhé ulice, kde byla jedna půjčovna svatebních šatů za druhou. Největší nabídka byla sice v bílém provedení, ale viděla jsem i spoustu modrých, zelených a zlatých šatů, různých střihů a látek. Snad jen černé jsem neviděla. Už ve třetím obchodě mě přešla chuť si cokoliv zkoušet a obdivovala jsem Grace, jak to zvládá. Ale byl to její svatební den, možná, až budu něco podobného podstupovat, tak toho vydržím víc:-) Ani nevím, kolik obchodů jsme vlastně prošly, nakonec jsme měly vybrány pro Grace bílé, světlě modré a světle růžové šaty a pro mě fialové. Ty tradiční červené měla Grace koupené už dřív.

Další, co je potřeba vyzkoušet předem, je mejkap a účes. Čínská nevěsta má pleť nepřirozeně bílou. Grace se tomuto vzepřela a sdělila své přání vizážistce, kterou jsme navštívily. Ta se sice velice podivila, chvíli ji přemlouvala, ale nakonec ustoupila a Grace vytvořila takový mejkap, že její pleť byla jen o něco světlejší než obvykle. Paní vizážistka pak také byla přítomna na svatební hostině a dle potřeby Grace upravovala.

Divila jsem se, proč Grace nechce být tou tradiční bílou nevěstou. Tak mi ukázala své svatební fotoalbum. Ano, ještě před svatbou měli se snoubencem hotové fotky, které jim udělali v profesionálním salónu. Grace i Fish byli oba ve svatebním, Grace i s profesionálním bílým líčením, foceni na houpačce, lavičce, v křesle, s kyticí a podobně. Fotky byly skutečně krásné, ale jak Grace řekla, nebyla na nich ona, ale někdo cizí. A musela jsem jí dát za pravdu.

Zbytek věcí, jako místo konání hostiny, jídelní chody, výzdobu, pozvánky a podobně se mě netýkal, moc bych toho se svou čínskou slovní zásobou asi nevyřídila. A tak jsem se v klidu těšila na svatbu.

Napsal/a: Sonča