Maminčin příběh .. aneb jak to celé začalo …

Rubrika: Jak se žije jinde

835294_kids_in_their_seat_beltsTento příběh musím vzít pěkně od začátku, považuji to jako jeden velice důležitý krok v našem životě a ten se odehrál dne 26.08.02, kdy jsem jako au-pair odjela do Severního Irska pracovat k rodině .. jmenovali se Martinovi a měli 4 děti, byla to velice zajímavá rodina muzikantů a i přes velké nesnáze ze začátku jsem tam vydržela, ale nebylo to vůbec jednoduché…

a v dubnu 2003 za mnou přijel můj přítel Michal a já se od rodiny odstěhovala a začali jsme bydlet v pronajatém baráčku, kde s náma byl ještě Eda ….

U rodiny jsem pracovala nadále .. docházela tam na určité hodiny a později jsem ještě k tomu začala o víkendech pracovat i v Indické restauraci … byla to super práce, musím říct, že se mi tam i celkem zlepšila angličtina a hlavně byla jsem mezi lidmi a to bylo super ..

Ale pak nastalo období, kdy mi začalo být tak nějak špatně, byla jsem pořád unavená a nemohla v noci spát, protože jsem měla nateklé a bolavé prsa … a ještě k tomu jsem už měla docela dlouho vynechanou menstruaci … a už už mě začínala napad myšlenka, co když jsem …. abych pravdu řekla, tak jsem měla strach, že to bude pravda, ne že bych něměla radost z miminka, ale ta realita, že jsem docela dost daleko od domova a hlavně kvůli aj …. bála jsem se, že si to nedokážu zařídit a tak ………. tak jsme začali jednat .. koupili jsme si babytest ……. pamatuju si jako by to bylo dneska … čekali jsme až náš spolubydlící Eda odjede na noční a pak jsme šli do takovýho přístavku kam se chodilo kouřit a tam jsme ten test udělali …. a musím říct …. to byla taková rychlost .. ta druhá čárka tam byla snad během půl vteřiny …. a vtom přišla ta ODPOVĚĎ na mojí nevolnost, únavu a ty bolestivá prsa ………..

ČEKÁME MIMINKO !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Nezapomenu jak jsme koukali jeden na druhého … co teď ?????????????? Protože tou jednou odpovědí přišlo snad milion dalších otázek ……… co budeme dělat?? Myslím hlavně jako .. doktoři, jak to říct Martinům a a a a a a a a a a ………………

Pro potvrzení jsem si udělala ještě jeden testík a opět mě překvapila ta rychlost té druhé čárky …

Takže musíme jednat, řekli jsme si … já to, celá vynervovaná řekla Martinům, úplně vidím ty překvapené a udivené výrazy, ale s tím jsem počítala …. ale s čím jsem vůbec nepočítala …. pomohli mi zařídit doktora a pomohli jak mohli … takže, šla jsem k doktorovi a ten mě objednal do nemocnice, kam jsem pravidelně chodila na kontroly a musím říct, že byli naprosto příjemní a hodní ke mě, jakožto k cizince … opravdu jsem to nečekala …. a ještě jedna taková perlička … veškerá péče jakožto pro těhotné byla ZDARMA …. nemusela jsem předkládat žádné potvrzení od české pojištovny.

Pak nastala další důležitá událost …….. museli jsme to oznámit naší rodině ….. jediný kdo o tom věděl už od začátku, tak byla Ála, byla taková moje vrbička a jsem jí za to hodně vděčná .. to ona byla úplně první človíček kdo věděl o našem „malém“ tajemství … rozhodli jsme se, že to řekneme až po mé první prohlídce u doktrora, aby nevznikla nějaká nervozita v Čechách … a tak se stalo … Michal volal jeho rodičům … nejprve je nechal, ať si nalejí panáčka a mamka ať si sedne .. a pak řekl … „v červnu čekáme miminko“ …. byli z toho všichni celý nervózní, že vlastně ten rozhovor se ihed po vyřčení té důležité věty ukončil …….. a trvalo nějakou dobu, než se z toho vzpamatovali zavolali nám zpět (já byla celá nervózní a uplakaná, protože to trvalo pro mě dost dlouho než se ozvali a já nevěděla co si myslet .. že by neměli z toho radost ???????? a ono to asi bylo nejspíš proto, že chvilku trvalo, než si uvědomili, že už brzo budou mít tolik chtěné vnoučátko ……

Pak jsem volala já našim … a když jsem to řekla mojí mamce, tak se začala radostí smát ……. musím říct, že to byl opravdu moc krásný okamžik v životě …….. ale také musím uznat, že to bylo i trošku smutné, protože mě to začalo strašně moc táhnou domů ………. do Čech, a tak jsme se rozhodli, že před porodem pojedeme domů a začneme v Čechách „nový“ život ….

V červnu se nám narodila krásná, troufám si i napsat ta nejrásnější, holčička pod sluncem, Natálka.
Abych příběh ukončila, tak jenom dodám, že dnes je Natálce 8 měs. a my jsme rozhodnutí, že na jaře se stěhujeme zpátky do Irska … je tam toho tolik, co chceme Natálce ukázat ….

Přeji Vám hezký den ….. Zuzka

Napsal/a: ZuzkaP

Toto taky stojí za přečtení!

Jak strávit víkend s dětmi v Praze?

Praha je tak kouzelné místo nejen díky své stovce věží nebo památek, ale také proto, že je zde nekonečné

Čtu dál →

Spoření pro děti: jaké máte možnosti?

S novým přírůstkem do rodiny je čas začít myslet na budoucnost. Chcete-li svým ratolestem zajistit lepší start do života, neměli

Čtu dál →

Jak vybrat ty pravé plenky pro novorozené miminko?

Očekávání miminka sebou nese spoustu radosti, ale také rozhodování a nákupů. Jednou z věcí, bez kterých se určitě neobejdete,

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (1 vyjádření)

  • Ahoj Zuzko,

    moc hezky clanecek… vidim, ze byl ale napsany vice jak pred pul rokem… jste od jara v Irsku ? Napis nam, jak se mate, jak to zvladate… Irsko musi byt moc prima, moje hodne dobra kamaradka je puvodem Irka a neda na zelenou a „sv. Patrika“ zemicku dopustit…
    Prece jen to neni z Cech tak daleko, neni potreba viza jako za ocean a letenky jsem koukala (chtela jsem tu kamaradku nedavno navstivit) stoji okolo 100 euro…

    Kdyby sis chtela nekdy popovidat, jsem tady… !!!

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist