Budeme plesniví…

Rubrika: Jak se žije jinde

521285_budapest_floodS prvními jarními dny přichází do vaší vsi také něco, čemu se nedá vyhnout, čemu se nedá zamezit, co nepolapíte, co musíte přežít. Přichází voda.
Padá se shora dolů ve formě jarního deštíku. Prosakuje zespod nahoru, jarní půda je dosti nasáklá z tajícího sněhu a tak její další a další příděly, přicházející odevšad, prostě nemají kam odejít.

Máte dům na vysokananánském kopci. Když jste ho kupovali, museli jste ho pojistit. Když jste ho pojišťovali, museli jste ho pojistit také proti povodním. TENKRÁT vám to připadalo veselé a vtipné. Povodeň – na kopci? Po prvním jarním tání vám to už ani veselé ani vtipné nepřipadá.

Místo zahrady máte proudící řeku. Po cestě, která vede podél vašeho domu, se valí druhá taková. Jejich soutok se nachází přímo pod vaším domem a automobilem.

Všeho máte hodně.
Máte hodně vody, hodně bláta, hodně prádla na praní, hodně nepořádku na uklízení. Hodně vzteku. To taky.

Pokusíte se na zahradě vykopat rigol, který by tu vodu tak nějak stáhnul do jednoho místa a trochu ten pozemek odvodnil. Je to jako kdybyste se motyčkou pokusili vypustit Máchovo jezero. Tam, kde jste měli zahradní nábytek a dětské pískoviště, tam se nyní nachází rýžová políčka.

Jediný tvor, který bude z tohoto nadělení nadšen, bude váš pes. Promění se v obrovského, funícího divočáka. Slastně bude rozrývat podmáčenou půdu, nahánět vytopeného krtka, bude se koupat v bahně, čvachtat se v kalužích a pak vás půjde přivítat. Váš pes, když vás vítá, tak u toho stojí na zadních a objímá vás kolem ramen. Neklesejte na mysli, některé bahno má i léčivé účinky.

Ve vašem sklepě bude metr a půl vody a odčerpávat ji je holý nesmysl. Není kam. Odčerpáte-li ji na zahradu, nějakým tajným vchodem se vrátí, odkud přišla. Mohli byste si tam třeba pouštět lodičky… Ale spíš si asi kupte potápěčskou výbavu, jestli ještě někdy chcete vidět ty tři metráky brambor, které jste tam tak neprozíravě na podzim uskladnili. (Nebo deset metráků uhlí, co vám zbylo od zimy…)

Cokoliv, co může zplesnivět, zplesniví. Včetně vašeho domu, auta, vás…
Vaše pravidelné cesty s dětmi k lékaři se stanou stejně dobrodružnou záležitostí, jako půlnoční rodinný výlet na místní blata. Budete stát v místech, kde bývala vaše příjezdová cesta. Budete stát na jedné noze, jako plameňáci, ve snaze udržet si alespoň JEDNU botu suchou a čistou. Budete tam stát a hystericky ječet jako Viktorka a budete dlouhým bidlem pátrat v hlubokém bahně po svých, kdysi čistých, dětech.

Naučíte se házet svá dítka přímo do otevřených dveří auta, hodem plavmo, obloukem začínajícím už u vašich vstupních dveří. Nepřejte si vidět, co dovede taková obahněná dětská botička s autopotahy vašeho rodinného vozítka.
Vůbec celé vaše krásné auto bude v tomto období ze všeho nejvíce připomínat traktor. Ani to nezkoušejte mýt. Ujedete dva metry, nebo soused svým autem ujede dva metry, a veškerá vaše snaha bude ta tam.

Pro tyto dny si neplánujte žádné důležité schůzky, při nichž musí člověk reprezentovat, neboli musí být čistě a slušivě oblečen a obut. Pokud přeci jen na takovouto schůzku musíte, den předem zbaběle opusťte teplo domova, přespěte ve městě v hotelu a ráno vyrazte na schůzku odsud.

Vaše děti budou v sedmém nebi. Budou stavět bláťuláky, „vařit“ dobroty z blátíčka a malovat hliněné malovánky na vaši novou fasádu. Nebudou nemocné a nikdy nedostanou tetanus. Přirozená imunita.

Důležité návštěvy k vám dorazí zrovna ve chvíli, kdy se budete brodit po krk v bahně, přes celou zahradu, s jednou vřískající zabahněnou ratolestí pod jednou rukou a s druhou pod druhou. S oběma dětmi musíte doletět až do koupelny, postavit je do vany, koupelnu zamknout a pak se musíte vrátit zpět na dvůr a důležitou návštěvu přenést na vlastních rukou až do domu.

Vřískající děti namočíte do vany i s oblečením a budete se modlit, aby tam vydržely dostatečně dlouho, dokud se ta špína z nich neodmočí. Vaše důležitá návštěva pravděpodobně pracuje na místním sociálním úřadě, či minimálně tam někoho důležitého ZNÁ. Nedivte se, až u vás, o týden později, zazvoní mile vypadající paní, která vám oznámí, že se jde podívat, kterak se staráte o svá dítka a zda pod jhem vaší rodičovské péče netrpí. Odemkněte koupelnu a vyndejte děti z vany…

Zvyk Benátčanů stavět dřevěné chodníky na úrovni prvního patra budov vám už nepřipadá tak zcela „mimo mísu“…

Napsal/a: Bramborka

Toto taky stojí za přečtení!

Kam s dětmi za lyžováním? V italském středisku Passo Tonale děti milují!

Italové děti milují, to je obecně známo. A udělají pro ně první poslední. Lyžařské středisko Passo Tonale vás o

Čtu dál →
Jak dětem ulevit od ucpaného nosu

Jak dětem jednoduše ulevíte od ucpaného nosu

Milé maminky, jsou Vaše děti často nachlazené? Teče jim z nosu, v noci mají ucpaný nos a těžce se jim dýchá? Pomozte

Čtu dál →

Môžem dať dieťatku jesť hocičo?

Môžem dať dieťatku pribináčika? Alebo zákusok? Alebo kupovanú nočnú kašu? V mamičkovských internetových skupinách sa pravidelne objavujú otázky, či to alebo

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (9 vyjádření)

  • Zava

    Bramborko! Jsem mrcha hnusná, žijící v 10. patře suchého paneláku. No ale řekni sama, byl by tenhle krásný, (pro nás) úsměvný článek bez vší té vody? Z článku mám ale pocit, že ty jsi človíček, co vše bere s humorem a nadhledem. Ta rýžová políčka, objetí bafana a bláťuláci! Děkuji, děkuji, děkuji. Při přečtení pouhého nadpisu jsem usoudila, že to bude článeček od někoho, kdo se samou nudou válí a plesniví. Tak tedy – nebyl.

  • Lussy

    Bramborko,
    opět paráda!!!

    To my bydlíme dle statistik v obci s nejmenším srážkovým úhrnem v ČR, protože údajně dešťovné mraky roztrhají Krušné hory a voda obloukem naprší do Berounky (obojí je vzdáleno 50 km, ale na opačnou stranu). Tak nějak nám to tu vysvětlovat zkušený starousedlík :-))).

    I můj manžel tedy nechápal proč máme v pojistce i povodeň a záplavu, když je tu věčně sucho jak na Sahaře a prší ve vedlejší vesnici a tady ani kapka. Ale před 3 lety v květnu přišla z ničeho nic příšerná bouřka a během pěti munut jsme měli na dvoře 25 cm vody a bahna, které ten příval smetl na sousedním poli a najednou se ocitlo u nás a v naší studni – jediném zdroji vody. Začala jsem předpisově panikařit, vzala jsem domů psy, kteří venku úplně šíleli, obvolala celé příbuzenstvo a kamarády, ti mi všichni potvdli, že u nich je pěkný pařák a mysleli si že si dělám legraci, když jsem brečela do telefonu, že jsem zavřená v kuchyni a nemám kam utéct a že když otevřu dveře ven, tak asi 1 om od prahu nám plave rohožka, která je normálně o 25 cm níž. Asi za půl hodiny to přestalo. manžel přijel z práce, nechal auto před vsí, kde bylo úplně sucho a přebrodil se k nám domů. Mám do dnes schovanou fotku, kde na křižovatce před domem je dopravní značka, kolem které se valí proud vody a vyčuhuje jenom půlka tý značky.
    Naše jediný štěstí bylo, že jsme se chystali dělat zámkovou dlažbu a tak jsme snížili terén, abysme mohli udělat pod dlažbu podklad. Jinak jsme těch 25 cm měli v baráku. Stačilo mi tohle – týden jsme byli bez vody, protože se musela kompletně vyčistit studna, odešlo nám čerpadlo a týden jsme vyváželi ze dvora bláto. Lidi se na nás chodili dívat jak na atrakci, nikomu se nic nestalo, všechna voda prostě skončila u nás a jediná jedna holka, se nabídla ,že nám přiveze něco k jídlu a čaj, protože viděla jak vypadáme a že se nemáme kde umýt. Ostatní jen koukali a fotili si to, to do dneška nechápu.

    Jinak mi bohatě stačí, když roztaje sníh a máme min. 14 dní bahno naprosto všude, a naše dvě telata nás vítají bohužel taky obejmutím kolem ramen 🙂

  • Milá Bramborko,
    tak, jako Hanči25 děkuje Všem svatým, že nikdy nemusela zažít bahnění v takové míře jako tomu je u Vás, tak já děkuji za to, že mi dali poznat Tvoje humorné vtipné čtení a přeju Vám všem hezké velikonoční souznění! Hannah58

  • Bramborko, opět nádhera, pobavila jsi mě, i když vám do smíchu asi není……….voda nehorázný živel:(((
    A děkuji bohu, že bydlíme na kopci a s vodou zkušenosti nemáme:)))

    Ale měla jsem krutou zkušenost s povodněmi v 97, zůstala jsem odříznutá od domova týden, už jsem se prostě domů nedostala…..děkuji za tuhle zkušenost, vím, jak trpí lidé postižení tímhle nezmarem přírody:)))

    Už se těším na další počtení:)))

  • Bramborko, opět úžasné 🙂
    Měla bych to dát přečíst mužíčkovi, kterého chytá těžká deprese z každého tenkého čůrku porudícího naším sklepem (pouze po přívalových deštích či mohutnějším jarním tání 🙂 )
    Bahna sice máme taky dost, ale naštěstí ne TOLIK 🙂
    Početla jsem si nádherně – děkuji 🙂

  • Bramborko, ouplně jsem čekala, až zase něco od tebe výjde 🙂 Popisuješ to nádherně a fakt jsi mě pobavila.

    U tchánovců na vsi je to s bahnem podobné. Když jdeme na návštěvu, tak pod jednou pachou mám psa a pod tou druhou dítě a sama cupitám po špičkách jak baletka v labutím jezeře, aby alespoň trošku mého já zůstalo neposkvrněno :-)))

    Žijí v horách, takže tam záplavy skutečně nejsou, ono se to právě pak rozvodní u níž bydlících sousedů 🙂 ale jednou se jim tam ucpala roura, která reguluje potok pod cestou a to byl mazec.

    Jinak tchánovci také vyhánějí vodu z garáže, kterou mají mírně pod úrovní domu a taky se tomu moc nesmějí.

  • keenspeed

    bramborko: nereaguji na každý tvůj příspěvek – ale vždy je to pěkné počtení, i když někdy o neveslých stránkách života .
    Jen tak dál, vlastně to máš jako kroniku vašeho zabydlování se v domě – to je fajn ne?

  • Bramborko, jako vždycky jsem se skvěle pobavila… A zase mě napadalo, že vy žijete určitě na nějaké úplně jiné planetě! Tímto děkuji Bohu (nebo komu bych děkovat měla), že já žiju na nezabahněné planetě 😉 Zas na druhou stranu, vlastní rýži si nikdy nevypěstuju :-)))
    Ne, dost srandy… Fakt úžasné čtení…Díky za krásnou siestu… 😉

  • Ikdyž píšeš božsky s homorem Tobě vlastním,tak děkuju Všem svatým,že tohle jsem teda nikdá nezažila a doufám nikdá nezažiju…

    Opět to máš za jedna:)))

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist