Jedna moje nová internetová přítelkyně (ahoj Vando) si bláhově myslela, že u mně načerpá inspiraci na zdravý, výživný, chutný a pro děti vhodný oběd. Vařila jsem zrovna těstoviny, tedy nejdřív delší dobu jen vodu, neboť mušle jsem zapomněla při pobíhání mezi dítětem, plotnou a počítačem nasypat. Mohla jsem se vymluvit na pozdní příchod z plavání a byla by to ostatně i pravda. Ale nemůžu se na plavání vymlouvat každý den, a tak jsem raději šla s pravdou ven. Zkušené a dobré kuchařky, prosím raději nečtěte dál.
Realita mě bohužel směřovala někam úplně jinam. Školní jídelna ve mně vypěstovala opravdovou nechuť prakticky ke všem tradičním českým pokrmům. Navštěvovala jsem stejnou družinu celých 12 let a obzvlášť rozplizlé knedlíky s podivnou omáčkou nemusím. Ani levná menza kulinářskými zázraky nehýřila a v práci jsem za stravenky vybírala jídla už nejen ze značně omezené škály, ale navíc ještě i s nízkým finančním stropem. Svůj jídelníček jsem opravdu smrskla.
Držela jsem se i zásad zdravé výživy, tedy alespoň v tom, co nejíst. Máte pravdu, nejedla jsem skoro nic. V podstatě přežívám díky čokoládě.
I u nás doma se samozřejmě občas vařilo, do manželství jsem tudíž šla s receptem na pečené kuře a řízky.
Ještě když jsem chodila do práce, nějak jsem naše víkendové menu pro dva stloukla, ačkoli to asi nikdy nebylo úplně podle manželových představ. On je ze srdce Hané, já ze Sudet a naše stravovací zvyklosti se stále úspěšně míjí. Internát mému muži naopak zase naprosto znechutil například pomazánky, tj. něco, co jsem ještě připravit zvládala a měla jsem dokonce i v oblibě.
Pomalu a těžce dáváme dohromady náš domácí jídelníček a naše kuchyně je opravdu netradiční a málo česká.
Každý den stojím před závažným problémem, čím nakrmit své dítě. Jak uvařit zdravě, pestře a chutně a příliš se mi to nedaří. Hlavně pestře a ještě s minimem času a příprav.
Libásek je naštěstí docela zeleninový strávník, maso si někdy dá s chutí a někdy za škraní udělá z kousků karbanátek, takže jsem od každodenní konzumace zvířat bez výčitek upustila.
Snaha o zdravý pokrm často naráží na mou malou kuchařskou zkušenost a schopnost předvídat. Polévku přehustím pohankou téměř k nepoživatelnosti a podobně.
Ruku v ruce s vařením jde nakupování. Co budu vařit začnu řešit někdy opravdu až v akutní fázi hladu a je nabíledni, že s tímto přístupem toho doma moc nenajdu. Předem připravený a promyšlený jídelníček je u mě stále někde za hranicí sci-fi.
Už jsem podnikla první záchranné kroky, opsala si několik dětských receptů, pověsila je na ledničku a třeba bramboračku už s úspěchem vařím i bez papíru. Díky za návody, Petruško.
Těším se na jaro a na léto a nejen kvůli té hrozitánské zimě, ale hlavně: bude zas co jíst. A bez vaření!
Napsal/a: Martyčka
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (16 vyjádření)
Co bude dnes dobrého? Včera jsem udělala kotel plněných paprik s rýží a tak dnes budem dojídat, mňam!
Ahoj, vaše diskuse je sice stará, ale jsem tu nováček a čtu všechno. Anžto se mi to líbí :)))
Mám radu, nosím napsaný lístek (když ho nezapomenu na lednici ) a koupené si natrhnu – a je to bez tužky. (Ale stejně nikdy nemám všechno, protože se mi nechce vracet).
Ahoj,naprosto s tebou souhlasim. Stejne jako ty tomu vareni moc nedam a stejne trochu trpi i manzel.Dokonce jsem jeden cas propadla vegetarianstvi,ale zjistila jsem,ze jist soju a zelenina na sto zpusobu uz me omrzela a hlavne kdyz jsem prisla k mamce a tam vonely rizky nebo gulas, po 3letech jsem se vratila k norm.jidlu. Denne resim co uvarit nasemu batoleti a pritom uklidit,vysprchovat se a trochu si oddechnout. Takze kdyz Mrnouskova usne,rychle vytru,mezitim se mi vari ryze a pak resim co k ni.Dneska jsem vymyslela jidlo!! rychle a pritom si stihnu sednou k netu. A to:nastrouhana mrkev,celer a trochu eidamu pridala jsem rozmrazene uvarene kureci maso a vsechno jsem smichala s ryzi a dala zapect s trouchou syra navrh.Tam jsem zvedava jak to Princezne bude chutnat.Tak a ted je cas na sprchu.Hodne zdaru a krasne proziti jara Vam preje Krakena
Problém je v tom, milá Taťáno, že i když jsem to takhle podle regálů mému drahému choti napsala, nemělo to žádný efekt. Problém vidím v tom, že někteří muži myslí neustále na nějaké kraviny, místo na to, co je potřeba koupit :-))
Chodíme pravidelně do jednoh obchodu. Píšu si vždy lístek co mám koupit. Píšu ho tak, jak jsou potraviny seřazeny v obchodě. Takže první zelenina a ovoce, přes obiloviny, cukroviny atd. A proč? Někdy pošlu manžela a ušetřím mu tak lítání po celém obchodě. Věřte mi, hodně tím ušetříme čas.
Petro, s tím odškrtáváním nákupu, podle toho co máš ve vozíku – je fantastická věc!Manžel se mě sice smál, když mě viděl s tužkou v ruce-Dělám to přesto dál a když jedem nakupovat, kde to znám, sepíšu si lístek s nákupem tak, jak procházím postupně kolem regálů..pak jsem měla z 90% vše, co jsem potřebovala.
Petro, co si to nahrát na diktafon? S tou tužkou by to mohlo být v narvanym obchodě nebezpečný.
Vykolejenej mozek bych pochopila u nás maminek, ale z čeho ho má vykolejenej můj manžel, to teda nevím. Zásadně ze seznamu přinese polovinu, a to i když mu to napíšu podle těch regálů. Naopak koupí i to, co jsme jaksi nechtěli (Martyčko, čteš to?).Takže na nákupy zásadně jezdím spolu, protože mi to rozčilování za to nestojí.
Petro – docela jsi mě pobavila s tím lístkem na nákup, dokážu si tě živě představit, jak probíháš mezi regálama s Áňou v košíku a letíš kupovat banány a přitom zapomeneš i to co jsi věděla před pár vteřinama ( přesně tak nakupuju já – sepíšu i dopodrobna a nakonec v obchodě zjistím, že jsem nechala nalepené na lednici a pak rychle letím do zeleniny, abych kikouškovi koupila, alespoň kousek zeleniny a ovoce, ale že nemám mlíko, zjistím až doma – nebude to holky ten vykojenej mozek?).
Martyčko – já jsem ráda, že to na poslední chvíli sesmolím na cár papíru. Taky jsem minulej tejden viděla u nás v samoobsluze chlapíka, co měl lísteček přehledně rozepsanej, jenže než bych to já přepsala, tak mi zavřou, nebo vyprodaj banány:-)))
Petruško, tak na poslední problém, nákupní seznam, já mám radu! Manžel, pokud tedy jede nakupovat, si lístek přepíše podle pořadí regálů!!!:-) A pak už jen jede a háže, ale hlavně, on koupí i to, co napsaný nemá:-) Přeber si to, jak chceš.
Martyčko – zrovna ten den, co jsi tenhle článek poslala, jsem u oběda přemýšlela, že by to chtělo nějakou speciální kuchařku, kde by byly recepty udělaný tak, aby to bylo vhodný pro prcky a zároveň po jednoduché (!!!) úpravě i poživatelný pro matky. Dvojí vaření mě už nebaví a Ánino jídlo mi nechutná (ona to ale fakt jí!), tak se to snažím vymýšlet tak, aby to bylo pro obě. Jenže to pořád jíme jenom brambory s brokolicí nebo kuřetem nebo těstoviny se sýrem:-(
Beo – musím přiznat, že při čtení tvého komentáře se mi nejdřív vybavily Pelíšky, jak tam Donutil vyvěšoval na nástěnku jídelníček. Když nad tím ale uvažuju, není to až tak špatnej nápad a nejen kvůli tomu nakupování. Nechceš nám nějakej ten jídelníček půjčit??? Když už si to píšeš, tak bychom ti to tady vyvěsili :-)))
nákupy – kapitola sama pro sebe, musím si psát lísteček, jinak koupím jenom banány a plátkovej sýr. Jenže ani když lísteček sepíšu, není to ideální, protože ještě musím myslet na to, abych ho nezapomněla doma. Pokud se mi podaří ho donýst až do obchodu a tam ho dokonce najít, pořád není vyhráno, jak to mám napsaný pátý přes devátý, stejně něco nekoupím. Asi si s sebou budu muset nosit ještě tužku, abych si odškrtávala, co mám ve vozíku.
Milá Martyčko,můžeš mít alespon radost,že na tom nejsi stejně sama.Já jsem na tom asi o něco líp.Snažím se každý den připravit teplé jídlo,ale zvládám to jenom díky předem připravenému jídelníčku.Každou neděli se dostávám do šílené situace,protože sedím a vymýšlím jídelníček na celý další týden.Ale jedině tak to zvládám!Nákup potom podřídím mému předem připravenému jídelníčku a celkem to jde.Každopádně už se nemůžu dočkat,až mi ježíšek přinese novou kuchařku.
Také jsem asi nenapsala – teda nesnáším vymýšlení jídelníčku a když se optám manžela, co bychom mohli uvařit o víkendu, odpoví mě, že jsem si už mohla dávno něco vymyslet, že jsem doma a mám čas na přemýšlení…
Milá Martyčko, o kom že ten článek vlastně je? Nějak se v tom podezřele poznávám…..Jako zásadní problém vidím právě už to nakupování. Neznám nic zoufale protivnějšího, než je vymýšlení jídelníčku. A když už hrdě něco vymyslím, polovinu zapomenu koupit.Ještě že nás jistí babička. Zvířátka taky nemusím pořád, pravidelně vyhlašuju bezmasý den. To pak vařím zeleninovou polévku „Co dům dal“.Máš pravdu,v létě to budeme mít snazší.A víš, že se doporučuje jíst co nejvíc syrových a nezpracovaných potravin? (Teda nevím jestli to platí i na maso, to jsem radši nezkoušela).
V každym případě, z našich dětí možná jednou budou králíci, protože zelenina jim taky jede (zatím).Abych ale trošku napravila svou neschopnost pořádně uvařit, kupuju zdravou výživu, celozrnný pečivo, BIO potraviny (to podle možností a financí), lustruju Éčka, dělám domácí jogurt, peču chleba (teda když mám čas a náladu), nesladim cukrem. A občas i moje jídlo se dá pozřít.
MArtyčko, tak to tě chápu…jsem nucena také vyvářet..dřív jsem se jen tak odbyla rohlíkem nebo tak,ale teď když zase kojím, tak si říkám, že potřebuju pořádné jídlo a zdravé a výživné, takže pátrám v kuchařkách, na netu nebo si vymýšlím. Někdy dovedu z obyčejné bramobrové polívky udělat polívku i pro pořádné chlapy, co maj rádi pořádně ostré…:o) ale to se stane asi každému..že se mu ruka uklepne. Náš syn je ale knedlíkový a omáčkový,takže pořád vymýšlím a obměňuji přilohy a ingredience. No není to zrovna vždy lehké,ale i tak se to dá většinou strávit a když slyšíte, „chrochtající“ dítko se zabořenou hlavou do talíře a jak si u toho říká „Mňam to je dobrota“ – tak to vymýšlení a snaha, se za to jistě vyplatí :o)
MArtyčko, dávám ti 1*
Mobile Sliding Menu