Verunka je holčička, kterou jsme nedávno přivítali do naší ŠVD virtuální třídy. Přečtěte si příběh o tom, čím vším musela Verunka a její rodina projít a jak se jim daří poprat se s hendikepem.
První dcera Karolína se narodila, když mi bylo 21. Proto jsme si s manželem říkali, že určitě nebude problém mít druhé dítě. Problém to nakonec bohužel byl, trvalo to 5 let a 3 potraty, než se nám konečně narodila Veronika. 24. 6. 2009 šel manžel s Kájou do Krče na vyndání nosní mandle, vezla je tam kamarádka, vzhledem k tomu, že pracuje jako účetní na OÚ, nemohla mi je vyzvednout, byla středa, tudíž úřední den. Nakonec jsem si pro ně jela sama, byla jsem podle termínu 14 dní před porodem, takže jsem se nijak nebála.
Nakonec jsem měla štěstí, protože Verunka přišla na svět 26. 6. ráno, ale ta cesta a stres asi byly spouštěčem.
Z mých 3 porodů to byl jediný spontánní, Verunka se narodila v 8:30 v porodnici Brandýs nad Labem. Už příchod na svět byl těžký, zasekla se mi v porodních cestách a zůstala pár minut bez kyslíku.
Nakonec jsem ji porodila sama jen s pomocí sestry (tlak na břicho), i když lékařka už měla připravený zvon. Verunka byla kříšená, ale trvalo to jen asi 20 vteřin.
Když nás pouštěli domů, řekl nám primář pediatrie, že si myslí, že přidušení během porodu na malé nezanechá následky a kdyby přece jen, odnesou to oči, nebo uši, případně obojí.
Verunka prospívala tak jak měla, do nástupu do školky nebyla ani nijak výrazně nemocná. Už ve 3 letech jsem s ní byla ve Vinohradské nemocnici na očním a tam mi řekli, že je vše v pořádku, nemohla to být pravda. Až v 5-ti letech nám zjistili tupozrakost.
Naše oční lékařka jí naměřila na levém očku 5 dioptrií, na brýlích má 2,5 a na pravém 8 dioptrií a na brýlích má 5,5. Dáváme okluzor na 5 hodin denně, ve škole ho samozřejmě mít nemůže.
Od 4 let jí začaly trápit časté záněty středního ucha, byly jsme i na oboustraném píchnutí a pak měla i výtok, kdy byl v uchu streptokok.
Proto nám v Krči vzali nosní mandli, ale i po tom se záněty opakovaly. Začali jsme proto dojíždět na ušní do Kolínské nemocnice, mám v ni velkou důvěru. Zavedli Verunce ventilační trubičku a díky ní už se záněty neopakují. Trubička se samozřejmě odloučila.
Vzhledem k tomu, že Verunka měla hodně ostávající uši a na jednom neměla vyvinutou chrupavku, tak jsme se v Kolíně dohodli na otoplastice, tzn. přišití uší.
Po nějakém čase, kdy jí sundavali bandáže, jsem upozornila na to, že mi přijde, že Verunka velice špatně slyší. Udělali nám audiovyšetření a konstatovali ztrátu 50 dcb.
Vzhledem k tomu, že to bylo v období, kdy jsme se připravovali na nástup do první třídy, začali jsme řešit, jestli nebude třeba asistent a podobně.
Šli jsme na do speciální pedagogicko-psychologické poradny pro děti se sluchovým postižením v Ječné ulici, kde je zároveň i škola pro tyto děti. Je tam Mš, Zš a Gymnázium v jedné budově a i internát.
Ve škole nám rovnou nabídli, aby Veronika nastoupila do první třídy k nim a zařídili nám vyšetření u primářky foniatrické kliniky v Žitné.
Souhlasili jsme s nástupem do jejich školy a k paní primářce jsme šli už v červnu tohoto roku. Verunce byla diagnostikována středně těžká kolísavá vada sluchu s rozsahem 30-50 dcb a dostala naslouchátka.
Cena sluchadel nás tedy opravdu dostala, my jsme z finančních důvodů vybírali zlatý střed a doplácíme 7 000,- pojišťovna přispívá 5 000,- na jedno sluchadlo, takže celková cena obou sluchadel je 17 000,-.
Během prázdnin došlo u Verunky k velkému obratu, co se školy týče, protože by musela být přes týden na internátu, a tak začaly noční můry a párkrát se i v noci počurala.
Nakonec jsem zašla na naši ZŠ a nebyl problém s nástupem, na speciálku jsem napsala omluvný email a vysvětlila jim situaci, oni mi napsali, že to chápou a že u nich máme dveře otevřené.
Verunka tedy nastoupila, má učitelku s 15 letou praxí, ale bohužel si s Verčou neví moc rady. Verunka je prostě jiná než ostatní děti. Jako většina při porodu přidušených dětí má trošku jiné chování, je živá a je tam asi ADHD, ale taky velice mazlivá a vím, že to paní učitelce dost vadí. Žádám ji o trpělivost, ale ona mi rovnou řekla, ať jdu s Verčou na psychologii a že by byl lepší asistent. Tento přístup se mi nelíbí a nejsem jediná z rodičů, kdo není s paní učitelkou spokojen. Ale zatím vyčkáváme, co bude dál. Také nám všem vadí, že paní učitelka mluví velice potichu až skoro šeptem. Ale to se časem taky poddá, přece jen je na škole nová.
Nevím, co bude dál, nakonec asi zvolíme asistenta, i když se děsím z toho, že se mi z chytrého dítěte stane nesamostatný človíček. Momentálně leží doma s angínou. Do sešitů pracujeme a nemám s ní problém, ale faktem je, že jsem maminka a ne učitel.
Každopádně mi paní učitelka řekla, že Verunka chytrá je a že to spolu nějak zvládnou. Tak snad to tak, aspoň doufám, bude.
Napsal/a: knizkova8
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (4 vyjádření)
Moc děkuji za týden máme termín u psychologa. Půjde tam s Verčou tatínek protože já nastupuji do práce. Tak uvidím co konkrétně nám bude doporučeno. Ale po Vašich názorech už z asistenta strach nemám
Asistent jedině pomůže a malé prospěje. Bude zvládat s jeho pomocí více věcí. A pokud je mazlivější, tak taky jedině pomůže, že bude mít někoho opravdu pro sebe. Ve třídě je taky neustálý ruch a Verunka asi bude mít často problém paní učitelce rozumět, když ke všemu paní učitelka mluví tichým hlasem. I v tom bude Verunce asistent velmi nápomocný. Věř mi, bude to jen ku prospěchu a určitě se nemusíš bát, že asistent za děti vše dělá – nedělá, on jen pomáhá vyrovnávat handicap dítěte.
Držím palce!
Přesně tak, asistentky bych se nebála. Nemyslím, že by udělala z holčičky nesamostatnou, to určitě ne. Na naší škole je asistentek několik. Pomáhá učitelce, co je třeba. Když uvidí, co Verunka zvládá, nebude to (snad) dělat za ni. Je ale na škole, jestli o sistenta zažádá a je na kraji (aspoň u nás), jestli ho povolí. Nevýhoda je, aspoň u nás, že asistentky se často střídají, často každý školní rok, mají totiž malé platy. Jediná stálá je asistentka našeho vozíčkáře, je teď deváťák a má od školky stejnou asistnetku.
Vůbec se asistentky neboj,to není tak,že se od dítěte nehnou,od toho je vypracováno IVP a je to asistent pedagoga.Pokud má adhd,určitě ji asistent prospěje,dítěti se věnuje v tom co je potřeba,ne neustále.Domča má asistentku také,protože je adhd a atyp.autista,bez ní by to asi nešlo.
Mobile Sliding Menu