Školka a naše nemilá zkušenost

Rubrika: Chodí do škol(k)y

1182069_colourful_flagsPřemýšlím, kolik času jsem trávila u PC a vybírala školku.
Jsem z Prahy – Chodova, musím říct, že tady je výběr celkem velký, jen v okruhu 2 km jsou hned 4…

Dokonce jedna je internátní – s tím, že je možné dítě nechat i přes noc, pokud rodiče pracují na směny, nebo při nemocích.

Já jsem ale na doporučení jedné známé navštívila školičku, která sice nebyla nijak zaměřená, ale prý že je skvělá, učitelky také, s dětmi se intenzivně pracuje, nabídka kroužků prý je taky pestrá.

Tak jsem kontaktovala ředitelku, plná očekávání, nadšení, že také moje dítko udělá další „krok“ ve světě poznávání. Že bude moci konečně bez mého ustavičného dohledu podnikat s jinými dětmi hrátky a i klidně hlouposti. Prostě to co ke školce patří. Také, že mi přinese nějaký výrobek, řekne novou básničku, písničku.

Když jsme se sešli s paní ředitelkou, byla z prvu milá a zdála se opravdu fajn. Do doby, než jsme si u ní v kanceláři měli já, manžel a dcerka sednout. Jenže kancelář mrňavá a Martinka sedět teda opravdu nehodlala. Takže jsme se tam všichni motali a sbírali poházené věci, které lítali na zem kosmickou rychlostí. Ředitelka v sobě vyloženě dusila vztek, když se jí Martinka snažila dostat za každou cenu do šuplíku a já se ji zase snažila odtáhnout. Prostě jsme ředitelce narušovali teritorium.

Naštěstí v budoucnu už jsme se s ní nemuseli víc setkat.

Nicméně zavolala si učitelku, která by měla mít malou ve třídě. Ta to brala celkem s klidem, byla nad věcí a já si v duchu říkala, že ta bude dobrá a bude mít trpělivost. Já jsem ji hned upozornila na problémy, které s malou jsou, a na co je opravdu třeba dávat dobrý pozor.

Bylo tedy dohodnuto, že malou přijmou a mně do týdne přišlo i písemné rozhodnutí. Já byla ráda, protože Martinka je narozená v lednu a tudíž ji přijmout v tu dobu nemuseli.

Martinka byla nadšená, já taky. Dojíždělo se sice busem, ale jen jednu zastávku, takže prostě pohoda. Já jsem hodně upřednostňovala, že budu s učitelkami mluvit o tom, na čem je třeba pracovat, co má malá za problém, v čem vyniká a co jí nejde. A také tak nějak pracovat na shodě ve výchovných metodách ve školce a doma, tak aby si Martinka dobře na režim zvykla a bylo to přínosem jak pro ni, tak pro školku a v neposlední řadě i pro nás rodiče.

Den co den mi učitelky hlásily problém (byla tam ještě jedna milá učitelka, která ale měla brzy nastoupit na MD), ale žádnou vědu z toho nedělaly. To, že když jsem pro Martinku přišla a ona v šatně dělala scény a ostatní maminky na nás koukaly dost opovržlivě, to přecházím. Stejně jsem si na reakce okolí postupně zvykala.

Ale kámen úrazu byl až to, když ona zmiňovaná učitelka odešla na mateřskou. Nastoupila tam totiž za ní dáma, která se s malou absolutně nesnesla. Nedokázala přenést přes srdce, že ji to dítě ignoruje, že nepracuje, že necvičí v kroužku, odbíhá pryč a o trávení času na zahradě ani nemluvim.

No jak ve mně se vařila krev, když jsem si jednou po obědě přišla pro malou a tato učitelka malou dovedla za paži ze dveří, řekla nashle a zavřela dveře. S manželem jsme na zlomek vteřiny zůstali stát jak opaření. Dveře zavřela tak rychle, že jsme nestačili ani pozdravit.

Tohle jednání se mi nelíbilo, a tak jsem šla za zástupkyní a řekla jí o tom. Ta mi odpověděla, že tohle je dobrá učitelka a prý jí i obdivuje, jak malou zvládá. Ale prý je malá nevyzrálá a bylo by lepší ji nechat „vyzrát“ doma. To myslela, že mimo kolektiv dětí jí bude určitě líp a víc se toho naučí. Jak vtipné.

Pak mi bylo umožněno být na dvě hodiny přítomná ve školce, abych viděla jak se malá chová. To jsem já dobře věděla, ale šla jsem tam – hlavně totiž proto, abych viděla, jak se chová ona nepříjemná učitelka. A přesně jak jsem si myslela. Kafe na stole čerstvě zalité. Rychle odmakaný povinný program – rozcvička, 2 písničky – a tím to haslo. Děti dostaly volný program, učitelka zasedla spokojeně ke stolu a četla si. Když se jí zdálo, že je nadměrný hluk tak je okřikla – přitom děti jsou takové, že se mezi sebou prostě baví hlučně, to je úplně normální. Takže byly slyšet jen příkazy: Nekřič, nedělej tohle, ukliď tohle. Jdi támhle. Zůstaň tady.

V tomto volném bloku jsem si s Martinkou hrála – házely jsme si balónem, kutálely si…..

Ostatní děti na nás z dálky koukaly, ale kdo ví proč jim učitelka zakázala za námi jít a hrát si taky.

Pak mi bylo řečeno, že to opravdu nelze, aby malá byla u nich ve školce a ať raději přijdeme až v září. No ani mě nenapadlo, že tam tu holku ještě někdy pošlu.

Hned jsem začala hledat. Jedna speciální školka byla kousek od nás, dojíždění, ale ne zas tak hrozné. Jenže měli plno a vlastně i museli vybírat koho z mnoha dětí tedy přijmou.

Hledala jsem dál, dostala jsem doporučení ještě na jednu speciální školku. Mateřská škola Horáčkova + SPC – speciální pedagogické centrum.

Měli jsme vyhráno. Je to úžasná školka. Martinka má kamarády, skvělé učitelky a nyní od ledna jí byla i přidělena asistentka, kterou hradí nadační fond. Nemohli jsme si přát nic lepšího. A tímto chci poděkovat učitelkám, dětem, rodičům a Martinčině asistentce ze třídy SLUNÍČEK.

Napsal/a: kathy

Toto taky stojí za přečtení!

Jak strávit víkend s dětmi v Praze?

Praha je tak kouzelné místo nejen díky své stovce věží nebo památek, ale také proto, že je zde nekonečné

Čtu dál →

Spoření pro děti: jaké máte možnosti?

S novým přírůstkem do rodiny je čas začít myslet na budoucnost. Chcete-li svým ratolestem zajistit lepší start do života, neměli

Čtu dál →

Jak vybrat ty pravé plenky pro novorozené miminko?

Očekávání miminka sebou nese spoustu radosti, ale také rozhodování a nákupů. Jednou z věcí, bez kterých se určitě neobejdete,

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (19 vyjádření)

  • bamiska

    tak to jsem zase celé prolouskala a jsem z toho zase špatná, ani se mi nechce věřit, že takové učitelky jsou s tím holením to snad né….
    Pamido sprcha musí ve školce být, kvůli hygieně- pozvracení, průjem…napsala jsi to moc hezky i s tím kafíčkem, já si ho také v práci dám, jinak bych prostě umřela, a nejsem díky němu špatná učitelka…..někdy mě mrzí, že maminky z nás chtějí mít dokonalé bytosti ale to my prostě nejsme a někdy samy zapomínají na to jaké jsou samy, mohla bych tu rozebírat tolik chyb co mamči dělaj, ale o tom tahle diskuze není:-)
    je dobře, že jste změnili školku a začali chodit do speciální,bude tam spokojené dítko i vy protože tam je to malinko jinak zařízené a jsou na to učitelky připravené jinak, a hlavně počtem dětí……..musím mluvit za sebe při počtu 25 dětí nezvládnu takovéhle dítě bez asistentky ve školce je dobře, že pro ně jsou takové školky….

  • Anonymní

    Dobrý den. Promiň te, jestli obírám o čas, ale jsem studentkou vš pedagogické, obor předškolní pedagogika, a mou bakalářskou práci bych moc ráda psala na téma Přístup k dětem s ADHD v MŠ. Nemohla bych Vás prosím požádat o kontakt a eventuelně o pár Vašich zkušeností??? Moc děkuji… Petra Honzíková (petulka.honzikova@seznam.cz)

  • Anonymní

    Jsem učitelkou MŠ již 26 let. Jestli jsem dobře pochopila, tak Martinka má ADHD. Myslím si, že když jste ji dali na jinou (speciální) MŠ, tak jste pro ni udělali to nejlepší, co jste mohli udělat. Pro tyto účely byly školky zřízeny( s menším počtem dětí a větším počtem zaměstnanců). V podmínkách dnešních MŠ, při počtu 28 dětí na jednu učitelku, není možné se takovému dítěti individuálně věnovat. Vím, jak je nutné dítěti, s tímto postižením poskytnout osobní asistentku, neboť v současné době toto povolání vykonávám a jsem s této práce „docela“ vyčerpaná. Nemůžete proto odsuzovat, že v běžné MŠ tuto asistenci nemůže vykonávat učitelka, která má na starost ještě další děti, které mají také potřebu individuálního přístupu.

  • Anonymní

    Kačko,

    prosím tě můžeš mi to tedy napsat na mail: salkovapavla@centrum.cz

    Díky moc

  • Anonymní

    ahojky eni, tak to je teda sila, ja kdybych tohle slysela tak tam dite nedam i kdyby to byla jedina mozna skolka … Kacka

  • Anonymní

    anonymni – ahojky, jestli chces muzem se sejit. Nevim jestli je vhodne to psat primo na web. Kacka

  • můj syn má tři roky a měl by jít od příštího měsíce do školky ale když jsem se dozvěděla jak se ve skolce chovají k dětem paní ředitelka když je má na hlídání tak si jich nevšímá a kddyž se děti mezi sebou perou nechává je at si to pry mezi sebou vyřeší,a jedna s učitelek si před dětmi dokonce holí nohy pak děti hlídá uklizečka která tam uklízí a tu maj děti nejraději tak mi řekněte pedagogicky sbor s dětmi takto zachází a obyčejná uklizečka si s dětmi rozumí ,vyhraje a maj ji rády

  • Anonymní

    Kathy,
    můžu se zeptat v jaké školce jste to původně byli? Jsme z Opatova – mezi Chodovem a Hájemi a proto mě toto zajímá.

    Děkuji za odpověď

  • Želvíček
    Želvíček

    My jsme před 2 roky taky museli změnit školku. Syn má dysfázii, velmi jednoduše řečeno opožděný vývoj řeči. Tudíž když náš syn ve 3 letech nastupoval do běžné školky, tak řekl sotva 10 slov. Ředitelka na jeho problém byla upozorněná, myslela jsem si, že ředitelka to učitelce řekne, bohužel zřejmě neřekla. A syn neměl vypracovanou motoriku. Co se dělo ve školce nevím, ale syna jsem vídala s rozepnutou bundou, s rozvázanými boty a míval je i kozí a on v takovémto stavu nechodil ven jediný, těch dětiček tam bylo více. Když jsem učitelce řekla, že se mi to nelíbí, tak mi odsekla, že ho to mám naučit já, že ona tam není od toho, aby oblíkala děti a že můj syn je zaostalý. Zřejmě ho dokázala vydeptat i během práce ve školce, protože on se uzavřel a v přítomnosti cizích lidí se začal chovat jako autista. Tudíž jsem našeho broučka sebrala a zašla jsem s ním k psycholožce, ta mi ho vyšetřila a doporučila speciální školku. Pak už jsem syna takovto učitelce nesvěřila. Do speciální školky syn chodí druhým rokem a udělal neuvěřitelné pokroky, jeho řeč má ještě vady, ale motoriku si zlepšil, s cizími lidmi komunikuje bez problémů, a hlavně moc rád jezdí do školky a je tam naprosto spokojený. A my se už pro něj nebojíme chodit, co zas bude učitelka na to dítě žalovat, když tam totiž mají s ním nějaký problém (a to určitě mají, jelikož je to dítě a občas lumpárnu udělá nebo naopak něco neudělá), tak si to s ním vyřídí samy učitelky a nás tím nezatěžují. Sice máme tuto školku na druhém konci města a ještě navíc je to soukromá školka, ale já času a peněz v tomto případě nelituju, máme totiž doma díky vhodné MŠ veselého a šťastného kluka.
    Jinak máme taky diagnostikovanou hyperaktivitu, ale podle toho, co čtu tady na VD či na stránkách u kathy, tak si myslím, že máme v podstatě klidné dítě.

  • Deny77 mrkni na stranky http://kathyalp.blog.cz mozna te to bude zajimat 🙂

  • Ahoj Kathy,mám hyperaktivního syna Davídka a řeším podobnou situaci,učitelka mi skoro denně dávala najevo,že je nezvladatelnej,když jsem se zmínila o tom,že to dítě potřebuje jiný přístup,než ho posílat na hanbu,cítila se dotčená a tak si ho zaškatulkovala a dávala ho ostatním dětem za vzor,zlobivého kluka.Strávila jsem ve školce jedno dopoledne a stačilo mi to,starší děti,mezi nima i můj syn(5 let),sedí u počítače,perou se,protože si chce každý zahrát a učitelka s těma nejmenšíma sleduje pohádku na DvD.Vím,že nemám klidné dítě ale když se nenudí,je vše v pohodě.Navštívila jsem psycholožku,a ta mě doporučila změnu školky,bohužel je všude plno,tak si nechám Davídka doma a když to výjde,nastoupí v září do Církevní školky,kde mají k dětem moc hezký přístup!Je to sice dál,ale já už se tolik nenervuju.Ted´se těšíme na miminko,jsem v pátém měsíci.

  • Pamino, napsala jsi to moc hezky, já bych to takhle nesvedla a naprosto s tebou souhlasím. Děkuju za příspěvek také Terce (učitelce z MŠ), je bezva vidět pohled z druhé strany.

  • Anonymní

    Ahoj, jsem učitelkou ve školce 3 roky a náhodou jsem našla tuto stránku a přečetla si některé problémy. Nejsem ještě tak zkušená, ale podle vašich názorů koukám, že je třeba vybírat školku podle učitelek.
    Přijde mi hrozné, že když malé dítě nezapadne do běžné školky že vám přijde pocit, že vaše dítě patří do speciální školky. Je pravda, že ve speciální MŠ mají méně dětí, tudíž více času na individuální péči. Ale podle mě je to pro ty které to nepotřebují, zbytečné. Dnes jsou mladé učitelky kreativní, energické, dáma kterou popisujete maminko z Prahy, je asi ze staré školy. Dnes existují rámcové vzdělávací programy, které jsou natolik flexibilní, že záleží na učitelce, jak využije čas s dětmi. Práce to není jednoduchá, to mi můžete věřit. Určitě učitelce pomůže, když s ní budete spolupracovat na výchově vašeho dítěte.
    Nevím jak stoprocentně poznat dobrou školku. Vždycky nám říkali, že na první pohled na návštěvě ve školce si máme všimnout nástěnky, jestli tam jsou všechny výrobky stejné nebo od každého trochu. Značí o tom že děti mají na výběr v činnosti. Mezi dětmi by učitelka správně neměla být slyšet. Je jejich přítelem, ne velitelkou. Jestli mají smluvený signál např.: na uklízení hraček (že zazvoní zvoneček…) Ale občas musím i já zvýšit hlas. Dětem jsou potřeba ve školce vytyčit hranice. Školka musí mít nějaký řád, ale zase ne tak přísný aby děti nějak extrémně zatěžovalo.
    Pokud jde o prvotní chování vašeho dítěte, je-li mu kolem 3 let, je to normální. Méně běžné by bylo kdyby už docházelo do školky 2 roky, měl před vstupem do školy a dělalo by to co jste popisovala, tzn. rozhazovalo hračky, běželo od jedné činnosti ke druhé…, to už by naznačovalo o nějaké vývojové poruše – hyperaktivita apod. Což je docela časté.
    Slyšela jsem i o školce která upřednostňovala pobyt venku, v přírodě. Někdy je to dobré, ale některé maminky si stěžovali, že jakmile přivedou dítě do školky, jdou hned ven na 3 hodiny a nestačí si ani pohrát s kostkami ve třídě.
    Ve městě je to těžší o to, že nevíte co máte ve školce za učitelky. Na vesnici zase víte „z klepů“, ale nemáte takový výběr v kroužcích, za to máte kolem sebe přírodu.
    Co se týká kroužků, nezatěžujte jimi zbytečně dítě. A i na vesnici by učitelky zvládly občas nějaký kroužek, jsou na to kurzy, ale problém je že by ty hodiny učitelce nikdo neplatil.Je tam stres když musí vystupovat před rodiči, děti se okamžitě začnou chovat jinak, předvádí se.
    Dojíždím do školky na vesnici a tam si maminky udělali svůj kroužek. Znají se mezi sebou, nějakou tu básničku tam své děti naučí, i ten výrobek nebo cvičení příjde ke slovu. Když je dobrá parta, jde udělat i toto. Když ne ve školce tak třeba střídavě u někoho doma.Proč ne.
    Každopádně si myslím že jak jsem tak četla jeden článek za druhým si myslím že va še dítě je v dobrých rukou a nevzdáváte to. Vždycky to nějak šlo a půjde.
    Terka

  • Presne tak, naprosto souhlasim. Moje tchyne a svagrova taky rikaly, proc nedam malou tady nebo tady, ale ja proste chci pro ni to nejlepsi. Bohuzel o cem jsem si myslela (i na doporuceni), ze opravdu je to nej pro me dite, tam jsme narazily. Ale jak jsem psala – hodne dojizdime, ale stoji to za to a nemenila bych.

  • Anonymní

    Jakou školku vyberete je hrozně důležité. Od školky se potom odpíchnete i do školy. Je důležité, aby rodiče nebrali to, co je nejblíž, pokud školka neodpovídá kvalitě, jakou požadujete. Bydlím na vesnici, máme školku i školu, ale ani jedno moje dítě sem nechodí. Není mi líto energie ani peněz (a to pracuji hluboko pod průměrnou mzdou :-)) dát děti někde, kde je rozvíjí. Bohužel navíc není na vesnici tolik kroužků a možnosti rozvíjení zájmů.

  • Kathy, dobře, že jste to takto k všestranné spokojenosti vyřešili:-).
    Nebudu soudit, protože danou školku, učitelku ani tvou dceru neznám. Vím jen, že práce učitelek v MŠ je opravdu náročná a já je hluboce obdivuji. To, že si dávají v době, kdy se mají starat o děti kafe bych jim rozhodně nevyčítala. Děti ve školce mají chvíle s programem a chvíle odpočinku. To, že sis s Martinou házela ve volném bloku s míčem je tvá volba. Nevím, kolik dětí tam ona paní učitelka měla, ale nejde se do detailů věnovat každému zvlášt.
    Vidím to i z té druhé strany. Můj syn chodil do školky s kamarádem(vídáme se stále i s jeho rodiči), který měl diagnostikováno LMD či ponovu ADHD. Ve třídě bylo 24 dětí! Krom běžného odpojování se z programu s ostatními dětmi docházelo i k tomu, že se například, když šel na záchod začal sprchovat(nevím, proč ve školce tu sprchu měli, ale byla tam) nebo se třeba pověsil na umyvadlo a utrhl ho, pral se s dětmi atd.. Bylo to náročné pro všechny, i pro ostatní děti ve školce i pro paní učitelku i pro toho kluka, kterému se nemohla zvlášť věnovat. Synův kamarád potom odešel do speciální školky se zvláštním programem pro přípravu předškoláků s ADHD.
    Zdá se mi, že z tebe stále mluví jakási ukřivděnost, i v předešlém příspěvku. Chápu, že to bylo a je velmi náročné. Dobře, že se z toho vypíšeš. Na druhou stranu je báječné dostat se i tam, že začneš vnímat i zatížení jiných lidí než tvé dcery a tebe. Pro mou kamarádku, o které jsem psala, to byla asi také úleva, když začala pracovat se svým synem specificky a přestala se snažit, aby se s ním zacházelo stejně jako s ostatními dětmi. A to ne jen ve školce.
    Držím palce!:-)

  • Anonymní

    Škoda, že i tady na vesnicích se nedá vybírat 🙁 To Vám ve městě celkem závidím. Ale jinak je tu zas větší klid.

  • Mirkali
    Ahojky, opravdu dej na svuj instinkt. ja ted na svem blogisku – ktery je tedy spise venovany ADHD ale doufam, ze se to rozjede jeste vic 🙂 davam dohromady skolky a skoly ve vsech oblastech cr, ktere by mohly byt opravdu dobre.. bohuzel to zdaleka nemam hotove. Obvolavam to abych maminkam mohla opravdu podle svych pocitu z rozhovoru dat k dispozici kontakty na ty nej skolky. Ale vis co me napadlo? zkus treba waldorfskou skolku, nevim jestli je i na praze 5, ale mrkni se na netu a nebo montessori, tyhle dva typy fakt jsou ty nej s nejslepsimi koncepcemi a fylozofii k vedeni deti…
    Moc ti dekuji a tez preji tobe a tve rodine stastnou ruku pri vyberu a mnoho zdravicka…
    PS: nekdy zasnu nad ucitelkama .. to je totiz kolikrat zrale na trestni oznameni jak tak koukam

  • Ahoj Kathy!
    Mám 3 letou holčičku Evičku.Od září jí chceme dát do školky. Měli jsme vyhlídnutou školku kousek od nás i jsme se tam byli s manželem podívat v dubnu na dnu otevřených dveří. Ale tento týden jsem se od své kamarádky dověděla, že tam mají problém s paní učitelkou.
    Nepomáhá dětem s oblečením (kamarádky malá běhala na podzim jen v bundě a punčocháčích, protože jí nepomohly s kalhotama), nechává děti v mokrém oblečení(malá mé kamarádky byla každý měsíc nemocná) …těch drobných problémů je víc. Už jsem na VD prosila maminky o názor
    na tuto školku, ale sama cítím, že to není to pravé.
    Mám totiž srovnání se školkou kam chodí můj synovec a tam jsou paní učitelky perfektní. Dětem se věnují.
    Tak budem během března a dubna(na dnech otevřených dveří) obcházet ostatní školky na Praze 5 (taky jich tu máme celkem dost).
    Všechno je ,ale v lidech. Nechápu, proč ta Vaše paní učitelka nedělá jinou práci, když jí práce s dětmi evidetně nebaví. I přístup typu od problémů dál (když je s dítětem nějaký problém, když se dítě nechová podle nesmyslných pravidel některých učitelek, které při sebemenším problému lámou nad dítětem hůl a nesnaží se hledat jinou cestu k dítěti, a přitom je to jejich neschopnost vcítit se do dětské duše. Je to práce určitě náročná, učitelky mají i problémy s druhou stranou (některými rodiči),ale kdo jí dělá s láskou, tak je to znát.
    Je dobře, že jste našly vhodnou školku.
    Tak ať je Martinka hodně zdravá , zdárně roste a dělá Ti jen samou radost. Mirka

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist