Příběhy z ušáku – SŠ díl první

Rubrika: Chodí do škol(k)y

259330_studentsMám synka, všichni víte. Jenže tento ratatýrek je trochu jiný než ostatní kluci. Auta – smrdí, prdí, všude stopa, tak toto říkával stále. Počítače – mám brejle, zhoršil bych si oči! U počítače vydržel tak 15 minut a byl fuč. Strojařina – to je smrad, a nedej bože kancelář, tak to už vůbec ne!

Zavřít ho v místnosti, když svítí sluníčko, které šimrá do nosu a volá, pojď ven, budem si hrát! Nikdo neměl tolik síly, aby ho udržel zavřenýho, ani déšť, sníh či mráz nezastavil toho mýho ratatýrka. Když byl v 6. třídě, doslechla jsem se o škole, kde se učí vše o přírodě. Tož to byla zpráva přímo přenádherná. Já jako vzorná matka hned našpicovala uši, kdepak se ukrývá takový klenot? Bohužel internet jsem ještě neměla, tak přísun informací byl omezen. Ale má děcka už vymyslela rčení – maminka v akci – hned bylo jasné, že dokud nezjistim vše, nedám pokoj. Pravda je, že toto rčení zůstane asi až do konce mého života.
Tak jsem bádala, hledala a našla! Dostala jsem se na adresu školy. Sesmolila jsem dopis o patříčné informace i s dodatkem, že synek je teprve v 6. třídě, ale já bych chtěla vědět o studiu víc, neb by mohl právě nastoupit tam. Pochopitelně jsem nevynechala ani jeho postoj k životu. Trochu jsem si chtěla šplhnout, co kdyby. Jaká ale byla moje radost, když za týden přišla odpověď z této školy nejen s informacemi, obrázky, ale i s přáním, ať tak vytrvá a zůstane stále se zájmem o přírodu! No, byl tam sice dodateček, že má na studiu na jejich škole ještě čas. Ovšem já mám info a jsem přešťastná, tak to by mohlo být ono.
Bohužel, mělo to kaz na kráse, škola byla jediná pro celou republiku a přijímalo se jen 30 studentů! Zkoušky se prováděly dva dny. První den – biologie, jazyk, čj, pohovor, druhý den – běh (asi aby dohonil pytláky), plavání (nevím proč, sportovka to nebyla!). Nuž co, bude běhat, plavat a šup je tam. Přání krásné, jen ještě dokončit základní školu. Já jako vzorná matka tuto školu nepustila z očí, sledovala celou dobu, než mohl přijít tolik očekávaný den, tedy den D. Každý rok přišel dopis s dalšíma informacema, o které jsem už nežádala, ale nějak samy chodily. Dokonce, když byl už v 9. třídě, přišla pozvánka na den otevřených dveří! Tak bylo rozhodnuto, jedem. To, co jsem pak uviděla, bylo jak z Jiříkova vidění! Budova stará továrna, krásně natřená barevně jak papouch, ve vstupu do haly recepční pult, tam nás přivítala služba, která se nás ujala. Všude po chodbě různé zákoutí, kde byl koberec, polštářky a povalující se studenti v teplákách! Kam oko pohlédlo květiny, i botanická zahrada mohla závidět. V učebnách, kam nás též vzali, při vyučování smích, hlahol a zábava. Teda až na učebnu chemie, neb děcka měla skoro skafandr a bílé pláště. Raději jsem vycouvala.
V jedné učebně, která byla prázdná, nás posadili, teda až na nás prcky! Byla tam taková studovna jak na VŠ a já plus ostatní maminy menšího vzrůstu nějak nevěděly, jak se usadit a nespadnout. Vše se vyřešilo, obyčejnou židlí, které najednou vyplavaly na povrch, stejně si myslim, že to byl záměr udělat dojem. Tož udělali. Bylo nám vše vysvětleno, kdo chtěl, mohl si vzít i přihlášku na studium, neb soukromá škola měla vlastní. Plní dojmů se vracíme domů. Vše při rodinné radě u kuchyňského stolu řešíme. Je rozhodnuto, náš ratatýrek půjde tam.
Bohužel, ve škole se rozdávala přihláška na SŠ a hle, D V Ě školy! Ne jedna, ale dvě. Já, která hledala, bádala, mám zase prácičku, Tomek chtěl jen ekologii a nic. Poradkyně ve škole ani o naší škole nevěděla či podobně zaměřené! Tuž co, kdo nejlépe poradí? No přece škola budoucí, tak volám a vysvětluji situaci. Dostávám informace o druhé škole podobně zaměřené. A hle, ono asi takových ratatýrků bude více. Hned jim volám o informace, do konce týdne je mám doma na stole! To byl fofr. Už chápu proč pani učitelka nic nevěděla. Většinou se totiž děcka hlásí v místě bydliště, maximálně v okolí! Já z Teplic, první škola Litvínov, druhá Veselí nad Lužnicí. Ale máme dvě.
Posíláme vyplněné přihlášky a čekáme, co se bude dít. Litvínov se přihlásil první, neb soukromé školy maji dřívější termín, teda aspoň tenkrát. Jaké bylo naše překvapení – za dobrý prospěch do 1,5 se dělal jen pohovor a psychotest. Sportovní klání se zrušilo. Paráda. Pro rodiče byl připraven program, asi abychom nepřekáželi. Už po pohovoru děcka brzo zjistila, kdo že bude jejich studentem. Stačila jedna věta. Písemné rozhodnutí přišlo do 14 dnů. Tak se stal studentem soukromé školy.
A co ta druhá škola? No, přijmula ho též jen na základě vysvědčení. Bohužel jsem se dostala do střetu se zákonem, neb na přihlášce jsem uvedla jejich školu na prvním místě a Humanitasku druhou! Tady musim poznamenat, že já neuvedla žádnou druhou neb jí tam dopsala pani učitelka. Měla jsem dvě přihlášky a na obouch jen jednu školu. A kdo nás vysekal z tohoto maléru? Ano, ano, Humanitaska sama. Báječní profesoři. Původně totiž měl syn nastoupit v září do Veselí, pak po týdnu přejít sem. Dle zákona. Tož jsem oznámila vedení školy, že syn je vegetarián a oni nemají takovou stravu, nežto škola druhá ji má. Obor je stejný, nic nepomohlo, prostě 1.9. bude tady a basta. Ale Humanitaska, která si vlastně synka hlídala od 6. třídy, sama vše vyřešila. Tak se syn stal studentem soukromé školy. A já? No přece peněženkou pro studium. papapa

Napsal/a: Kasparek

Toto taky stojí za přečtení!

Jak strávit víkend s dětmi v Praze?

Praha je tak kouzelné místo nejen díky své stovce věží nebo památek, ale také proto, že je zde nekonečné

Čtu dál →

Spoření pro děti: jaké máte možnosti?

S novým přírůstkem do rodiny je čas začít myslet na budoucnost. Chcete-li svým ratolestem zajistit lepší start do života, neměli

Čtu dál →

Jak vybrat ty pravé plenky pro novorozené miminko?

Očekávání miminka sebou nese spoustu radosti, ale také rozhodování a nákupů. Jednou z věcí, bez kterých se určitě neobejdete,

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (4 vyjádření)

  • Kasparek

    ahojky děvčátka,děkuji za reakce Ájíku je ekolog.Jinak Vás „pobavim“ dalšíma příběhama až k matuře.Vlastně jeden příběh už tady máte.papapa

  • Bramborka

    Kašpárku, jen houšť, doslova v tom „ušáku“ sedím a čekám na přídavek((-:.

  • Kasparku, moc hezky napsané…. tiše zááávidím, náš nejstarší končí ZŠ za dva roky a já vůbec nevím, kam s ním… i když má koníčka – spíše koně -a to entomologii… tak uvidíme, jak se nám ještě vyvrbí :))
    A když školu skončí, jaká je specializace?

  • Padmé

    Kasparku, děkuji Ti za Tvůj příspěvek – však už jsem ho vyhlížela… Pěkně napsané, zajímavý příběh a přes „kotrmelce“ šťastný konec – to je dobře, tak to má být 🙂

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist