V září jsme nastoupily do školky ještě před dosažením věku tří let. Čekala jsem docela velké problémy s adaptací naší ratolesti, ale všechny překvapilo, že k žádným srdceryvným scénám nedošlo a za týden byl klid úplně…
To, co se neprojevilo na začátku, bylo bleskurychle tady. Špatné ranní vstávání, vymýšlení, že do školky nejde, chce tam mít maminku u sebe a podobně.
Řekla jsem si, že to týden přece vydržím a těšila jsem se na pátek, až děti přijedou. V pondělí jsem dcerce slibovala, že tam bude jejich paní učitelka, ale nějak mi nevěřila a scény pokračovaly.
Až ve školce, když zjistila, že je tam opravdu jejich paní učitelka, uklidnila se a bez problémů šla do třídy.
Odpoledne mi dokonce sdělovala, že se jí ve školce líbilo.
Přesto asi dalších 14 dní bylo ráno velmi hektické. Postupem času se to uklidnilo a znovu chodíme do školky rády a zvesela.
Jenom doufám, že příští škola v přírodě se na naší docházce projeví mnohem méně.
Napsal/a: aannyy
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (2 vyjádření)
Tak my jsme se starším synem měli ten vstup do MŠ dost extrémní, ikdyž jsme s pláčem počítali (byl ma mně dost závislý). Ve třech letech nám ho vrátili zpátky, že ještě absolutně není na školku připraven. Byla jsem na MD s mladším synem, tak nebyl problém. Vlastně mě k zápisu do MŠ donutil spíš manžel, že si malý musí zvykat být beze mně. !
Tak jsme to zkusili znovu v Jardově necelých 5 letech. Nebylo to o mnoho lepší. Brečel ve dne v noci, zhoršily se mu jeho neurologické problémy (tiky, počurávání), kevšemu se tam objevila šikana, a Jareček je tak vděčným objektem zájmu šikanujících dětí…:-( Jakákoliv změna v MŠ ho naprosto vyváděla z míry, nedokázal se přizpůsobit. Jen plakal.
Adaptace do ZŠ byla ale zcela bez problémů. Dostal totiž fajn učitelku, a to dělá opravdu hodně.
Mladší kluk Jiřík zvládl vstup do MŠ relativně dobře, ten měl ale aspoň jednu prima učitelku hned v MŠ, od začátku.
Příště to už bude o něčem jiném, v začátcích je dítě velmi citlivé ke všem změnám, ať je to přesun do jiné třídy(na spaní, návštěvu, divadlo), dítě alespoň ze začátku potřebuje pevné jistoty v podobě stálých učitelek, stejného prostředí. Většinou to funguje tak, že jen velmi malé procento dětí má naprosto bezproblémový vstup do školky, i když se ze začátku zdá že je to v pořádku, ještě nemusí být vyhráno a pak už stačí maličkost aby dalo dítě naplno průchod emocím. V tomhle případě to byl odjezd učitelky. Příště to už asi takové následky mít nebude, už bude vědět jak to chodí, bude znát i ostatní učitelky a už to pro ní nebudou cizí paní, takže bych si s tím nelámala hlavu