Mám se cítit provinile?
Rozhodla jsem se, teda je možné že mé rozhodnutí ještě změním (a né jednou),že od září dáme Martínka do školky aspoň na dopoledne, i přes jeho stálou nechuť vůči školce…
Poslední dny strašně zlobil, neposlouchal, dělal si co chce a mám pocit, že „přetekl hrnek mé trpělivosti“ a už jsem mu i oznámila, že půjde do školky. Nevím, zda se za to-pokud se tak stane a i přes jeho nechuť, ho tam „odtáhnu“, mám cítit provinile????Mám pocit, že náš syn to potřebuje jako tzv. „prase drbání!“
Dneska se mě ptal, kdo chodí do školky a proč se do školky chodí. Začala jsem vyjmenovávat Pepíček, Nikolka…A proč se chodí do školky? Aby děti byli připravené na školu, jezdili do divadla apod. a aby byli se svými kamarády.
Pořád nad tím přemýšlím, ale kdo z nás se do školky těšil a chodil dobrovolně? Sama jsem tam chodila né s brekem, ale pořádným řevem.
Do září ještě dost času a tak doufám, že se s tím Martínek (budou mu v červnu 4roky) bude víc a víc smiřovat, že tam půjde. Každý kolem říká, že mu to jen a jen prospěje a nebude jen u máminy sukně.
Přesto si pořád kladu otázku?
Mám se cítit provinile?
Napsal/a: Andrea
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (17 vyjádření)
Andreo, to je super, že se Martínkovi ve školce líbí, určitě to je pro něj zpestření. Ať mu to vydrží.
Věřte, už se provinile necítím :o) Martínek začal od 1.9. chodit do školky a „jn“ 3 dny po ránu tam brečel…První dny ho tam paní učitelky do slova museli držet, aby neutekl za mnou, ale fakt to bylo jen 3 dny a mě to moc mile překvapilo. Dnes se do školky těší!!!
určitě ne
Je to leporelo od nakladatelství Svojtka. Na pár stránkách dítě uvidí celý režim školky i s happy endem kdy přijde maminka. Nám to moc s přípravou do jeslí pomohlo. S malou jsme to pořád četli a ona se začala těšit a bylo to v pohodě. A taky bylo dobrý, že si sebou brala svou oblíbenou spací ovečku. Tak měla pocit, že má kousek domova i v jeslích.
Dnes už je Martínek docela smířen s tím, že jde od září do školky. Koupili jsme spolu už i bačkůrky, občas je i někomu z náštěv ukáže se slovy „mám je do školky“…tak uvidíme. V červnu mu byli 4roky, tak si myslím, že už by mohl být na školku naladěn :o) Uvidíme…Držte nám pěsti!
Ahoj, já mám doma tříletého rošťáka, jsem jen spolu a já si našla brigádu. Pracuju jen osm dní v měsíci, ale i na těch pár dnů potřebuju Radečka někam „uklidit“. Před rokem tudíž „chca-nechca“ musel na 5 dní za měsíc do jesliček (ostatní dny hlídá moje mamka). První dva měsíce dokonce i zvracel, jak tam nechtěl. Cítila jsem se strašně, u srdíčka mě to bolelo. A dnes? Ráno vyskočí z postýlky a celou cestu utíká do jesliček, jak se tam těší.
NESMÍŠ se cítit provinile, žádnému dítěti není doma líp s mámou, svoje vrstevníky moc potřebuje. Co by pak dělal, až půjde do školy?
Ahoj,
určitě je v pořádku, že půjde prcek do školky. Můj synek šel ve třech letech, první dva týdny brečel a vyváděl, ale pak přišel zlom a od tý doby se těší. Teď má prázdniny a pořád se ptá, kdy půjde do školky. Paní učitelka nám říkala, že optimílní věk pro dítě na školku je 3 až 4 roky. Potom si už zvykají hůř, takže máš nejvyšší čas. Přeju hodně štěstí, ať se mu tam líbí a jde to bez breku a řevu.
Rozhodně se provinile cítit nemusíš.Martínek už je dost velký na to,aby začal chodit.Pokud ustoupíš-dnes to bude v tomhle a co bude příště?Dcerku sem dala po 3 letech-v květnu jí byly 3 a v září nastoupila-no,napřed na polodenku,tj.po obědě domů a po měsíci i se spaním.Byl to boj,kdy já brečela,dítě ječelo a učitelka mi ho rvala z náručí se slovy“mamko,vydržte to“.Měla sem chuť se na to vykašlat a vzdát to.Trvalo to 3 měsíce,než si zvykla a dnes by šla i o víkendu.Co pomohlo-jak tam začala i spinkat,každý pátek sem ju brala po obědě,jako za odměnu,že byla taková šikulka a neplakala.Školka je potřebe,můžeme se snažit jak chceme,ale mi naše děti nikdy nepřipravíme na školu tak,jako školka,bude mít větší respekt-na nás rodiče si přece jen víc troufnou a spoustu základních věcí,které ani není třeba rozepisovat.Určitě to pro vás nebude příjemný,být svědkem scén a hysterie,ale do září je daleko,může se změnit.Zkuste jít kolem školky a jak budou děti třeba na zahradě,zastavte se,ať se Martínek kouká.Dnes jsou i takové možnosti,že než nastoupí,může mamka s dítětem přijít mezi děti a být tam s ním,hrát si a tak-zkuste vybrat takovou školku,kde tahle možnost je,mohlo by to pomoct-seznámí se se vším postupně a pak už mu to ani nepřijde,jestli tam ste s ním nebo ne.Rozhodně ho školkou nestrašte,když zlobí,to mu radějc dejte s něčím“zaracha“…
Ahoj,
proč by ses cítila provinile? Když dáš malého do „dobré“ školky (a to jsou dofám všechny), ztratit nemůžeš nic, můžeš jedině získat! Bude v kolektivu, zvykne si na cizí autoritu (i kdyby ji nerespektoval, tak ale začne vnímat, že tady prostě nějaká je), a třeba si tam zrovna najde príma kámoše a bude zbožňovat školkové tety (nebo se jim teď říká učitelka?? My jim říkali teta). Můj názor je, že děti by si mateřskou školku měly zkusit na déle, než pak stanovuje ta „povinnost“ těsně před zahájením povinné školní docházky. A navíc, už ve školce se naučí rozeznávat takové ty sociální vazby. Určitě bych tě podpořila, abys ho tam odvedla, třeba násilím, no… Nakonec, ono to s dětmi občas jinak nejde, a neděláš mu nic špatného, bude to jen pro jeho dobro. Přeju, aby to hlavně sám brzo pochopil :o) papa
Ahojky,my teď řešíme stejný problém.S našim Davídkem(2.5) jsme byli na zápise a od září by měl nastoupit.Mám z toho taky trošku strach,protože teď se do kolektivu moc nezačleňuje.Třeba na písku si nejde hrát s dětma,spíše si hraje sám.Hraje si jen s dětma,které zná a cizí ho vůbec neberou.Taky je mi jasné,že ve školce nebude nový jediný a že si kamarády určitě najde,ale já to na 100% obrečím.Jinak jsem na MD s dvouměsíčním Adámkem,tak kdyby bylo moc zle určitě bych ho tam nenutila.V září se uvidí a do září bude zase o něco chytřejší.Držíme pěstičky.
Být tebou tak vůbec ne, za prvé má na to roky, a za druhé mu tam bude líp. Teda ne že u maminky není nejlíp, uvidíš ale sama, jak si zvykne, že tam bude chodit rád. Náš malý bude mít šest, každé ráno mi vykládá jak se mu tam nechce, ale vrátí se nadšený, a ještě mi ve dvěřích vynadá, že si nestihl pohrát a udělat co chtěl. Držím pěsti, ale nemusíš mít strach.
Tak jsem trochu v údivu-malej chtěl ráno dobrovolně mezi děti, tak když jsme viděli, že jsou děti na zahradě u školky, šli jsm tam. Musela jsem nechat domácích prací, vzít malou do kočárku a využít toho přeci! Malej asi prvních 5-10min je stál a koukal a pak běhal za dětma zase ke mě. Největší radost mě z toho, že si sebou vzal píšťalku a na děti písal a ty vždy zůstali stát v pozoru…Zítra půjdem zase,prý. Tak jsem zvědavá :o) Ale mám z toho radost, nboť jsem to opravdu nečekala!
Určitě ne! Prostě nedělej věci, u kterých by ses měla cítit provinile a když se pro něco royhodneš, tak asi proto, že si myslíš, že je to správné a nemáš tedy důvod cítit se provinile. Jenom malýmu tou školkou nevyhrožuj. Pokud tam půjde za trest, bude řvát, i kdyby se mu tam sebevíc líbilo.
ahojda, neboj, určitě si tam Marťa zvykne – kamarádi udělají svoje, a co teprv hračky… :o))
Nás to teprv čeká, ale zatím to vypadá nadějně, Káťa chce chodit nejdřív do školy a pak teprv do školky – těší se že si tam bude hrát, a jak sama říká jak se tam bude „učit“.
Jenže jsme promeškali zápis a tak má ještě čas – naštěstí to neva – jsem doma s Eliškou a tak není problém s hlídáním…
Držím palce a neboj on si zvykne
ahoj Andy, určitě se nemusíš cítit provinile. Prostě to zkuste, běž tam s ním, chvíli pobudte, a pořád prodlužujte. Ze začátku ho určitě nenut tam spinkat, chod pro něho po obědě, ale pokud to nepůjde a nebude tam chtít chodit, tak asi nemá cenu ho nutit. On na to přijde sám, že tam mají hodně hraček, má si s kým hrát a vymýšlet ptákoviny, a ono se mu tam určitě zalíbí. A nemusíš mít vinu, vždyt je to pro děti velice prospěšné, dost se tam toho naučí. Tak budeme držet pěsti.
Já školku milovala, měla jsem tam kamaráda a každý den jsem se tam moc těšila, tak třeba se tam Martínkovi bude také líbit. Můj synovec (3 roky) šel teď také do školky, protože sestra se vrátila do práce. Ze začátku se mu tam nelíbilo, nikoho tam neznal. Šel tam vždycky s hrozným řevem a dokonce vymýšlel různé nemoci, aby mohl zůstat doma. Protože sestra neměla jiné hlídání, musela ho tam každý den doslova odvléct. Trpěla možná víc než malý, ale netrvalo dlouho a Honzík si tam našel kamarády a už tam chodí rád, dokonce se o víkendu ptá, kdy už zase půjde do školky. Držím palce a určitě neměj výčitky, myslím si, že je to pro děti dobré. Zvyknou si na kolektiv a určitě se také naučí spoustu nových věcí.
Provinile se neciť, pokud to nepůjde, tak ho zase vezmeš zpátky, to snad jde ne? Hlavně dej pozor, abys mu školkou třeba nechtěně nevyhrožovala, aby ji nebral jako trest za svoje zlobení. Zkus o ní přestat mluvit. Za tři a půl měsíce se může Martínek zase hodně změnit a třeba najednou bude po problému. A pokud by zůstal přece jenom doma, snad se tak moc nestane. Ostatní ať si říkaj co chtěj, ale násilím ho tam nutit by asi smysl nemělo. Nezapomeň, že svým zlobením možná dává něco najevo, chce připoutat tvou pozornost, protože se věnuješ Šárce, prostě třeba žárlí.
Mobile Sliding Menu