Byl krásný druhý dubnový den a já se hned ráno probudila s virozou jako hrom. Vstala jsem dřív než dcerka a začala léčebnou kůrou první pomoci a hodila do sebe šumivý acylpyrin. Musela jsem se dát, alespoň pro pár příštích hodin, dopořádku, protože nás čekal s Elinkou velký den – Zápis do MŠ…
Já kontroluji všechny doklady, které mám mít. Na vývěsce, která oznamovala zápis do MŠ bylo: rodný list, doklad o trvalém pobytu, doklad o očkování. Rodný list mám, doklad o trvalém pobytu (nenapadlo mě nic jiného, než občanka) a doklad o očkování, beru očkovací průkaz. Tři dny před zápisem jsem dostala od švagrové papír, který jsem si měla nechat potvrdit od paní doktorky, kde bylo jednou větou řečeno, že dcerka byla řádně naočkovaná a místo pro štempl od doktorky. Ona sama se o tomto lejstru dověděla taky na poslední chvíli a to jen díky tomu, že do školky dochází i dcera její kamarádky. Za doktorkou jsem byla s tímto lejstrem den před tím, ale z nějakých závažných důvodů neordinovala a doktorka, která ji zastupovala, mi ho dát nechtěla na základě očkovacího průkazu, že k tomu musí mít i evidenční kartu dítěte. Takže jsme nepořídily. Nicméně jsem se utěšovala, že snad k tomuto účelu bude stačit prozatím očkovací průkaz, kde jsou všechny údaje o absolvovaném očkování. Osmá hodina se přiblížila, tak jsme vyrazily.
Před domem chvíli čekáme, švagrová má zpoždění. Nakonec jde bez Ádi, pro Elinku částečné zklamání, ale jde kamarádka se svými dětmi, tak alespoň něco. Chytá se tedy za ruku Terezky a důležitě s námi všemi pokračuje cestou do školky. Švagrová běduje, že nemá potvrzený papír od doktorky, že to nestihla. Utěšuju ji, že jsem dopadla podobně, ale že to snad nebude taková trága.
Do školky dorážíme mezi prvními. Pro mě velká úleva, protože mi je čím dál hůř. Teče mi z nosu jak z vodovodu, kašlu jak stará tubera a horečka mi leze už z uší. Utěšuju se, že to bude jen hodinka a budu doma a potit se, tak to určitě zvládnu přežít. Proplítáme se chodbama a třídama ve školce. Elinka se samou nedočkavostí svléká ze svršků za pochodu a já to za ní nestačím chytat:-) Dorážíme na místo zápisu. Malinká třída, kde jsme prozatím byly první čtyři maminy s dětmi. Jde to rychle a za chvíli jsme na řadě. Beru Elinku za ručičku a míříme za paraván za paní ředitelkou. Elinka způsobně zdraví a usazujeme se na židli. Paní ředitelka mě žádá o předložení dokladu o očkování. Podávám ji očkovací průkaz a všímám si jejího přísného pohledu. Sděluje mi, že očkovací průkaz jí nestačí, že chce to „lejstro“. Vysvětluji jí, to co už jsem psala výše. Jenže ji to nezajímá, pokud prý nebudu mít toto potvrzení nebude se mnou dále jednat, bez toho prostě nezahájí přijímací řízení. Snažím se jí říci, že opravdu v tomto stavu nechci jezdit i s dcerou autem do vedlejšího města k lékařce, jestli ji opravdu nestačí, abych jí to dovezla třeba zítra nebo v pondělí. Odpovídá mi přísně že ne, že jsem měla dost času si to zařídit. OK, neměla jsem dost síly dál oponovat. Zvedáme se ze židle a jdeme. Dcerka zklamaná z toho, že už jdeme. Vysvětluji jí, že se ještě vrátíme, že musíme znovu za paní doktorkou.
Je mi fakt mizerně, lituju, že manžel je až do večera v práci, jinak bych tam poslala jeho. Říkám si, že pojedu pomalu a nějak to zvládnem. Dorazila jsem tedy k doktorce. Sestřička mi ochotně a ihned podává potvrzený papír a diví se, že v takovém stavu mě sem p. ředitelka žene. Na to jsem neměla co říct.
Jsme znovu ve školce, ale to už zhruba o hodinu a půl později. Na zápis čeká už asi 30 dalších maminek. Jímá mě hrůza nad pomyšlením, že tu budu čekat další 2 hodiny. Naštěstí se na mě štěstí alespoň trochu pousmálo a učitelka, která hlídkovala ve třídě mě poznala a vzala mě hned nařadu. Chvíli jsme čekaly, než paní ředitelka vyřídí maminku, kterou měla zrovna u stolu. Dcerka si hraje s dětmi, já stojím útrpně stranou s kapesníkem u nosu, abych někoho nenakazila a je mi líto, že si to nemůžu užívat s ní 🙁 Jsme na řadě.
Paní ředitelka znejistěla, jestli jsme to zase my nebo ne? Podávám jí její vysněné lejstro a teď už je spokojená. Dává mi další papír na vyplnění. Jsou tam jen základní údaje o jménu, datum narození, bydliště, důvod proč chci, aby nastoupila do školky, podpis a finito. Podávám jí vyplněný, ona na oplátku mi dává lísteček s datem 21.4. a vysvětlením, že k tomuto datu se máme dostavit a dozvíme se výsledek, zda bude přijata či ne. Nestačím zírat. Kde je nějaký pohovor? Třeba o tom co dítko umí, či neumí, co zvládá a tak podobně. Nic. Prostě nashledanou 21.4.
Tak nevím, jsem divná já nebo to tak prostě chodí? Čekala jsem, že si s ní třeba popovídají. Jak blázni jsme se učily říkanky, aby pak paní učitelce mohla ukázat, jak je šikovná. Asi to tak prostě chodí.
Nicméně z celého toho zápisu mám divný pocit. Zjistila jsem, že školka má kapacitu 85 dětí. K zápisu se přihlásilo přes 60 dětí. Zřejmě dojde k velké selekci. Paní ředitelka navíc naznačila, že přestože bude zbudována přístavba, tak nebudou moci přijmout všechny. Jsem tedy zvědavá, jak jen tak od papíru provedou výběr. Moc šancí nám nedávám, holt budeme se muset nechat překvapit 🙂
Naštěstí nic nenechávám náhodě. Sousedka u nás v domě pracuje ve školce ve vedlejší obci. Je to taková malá útulná školička, kde nerozlišují, zda dítko má bydliště přímo v obci nebo mimo ni. Slíbila mi, že nám zarezervuje místečko u zápisu, kdyby se ten náš nevydařil. Příští týden se tam pojedeme s dcerkou podívat.
Každopádně po tom čtvrtečním půldenním maratonu okolo zápisu jsem si vyfasovala 40-tku horečku a byla přikovaná tři dny k posteli. Chudák dcerka putovala k rodičům, protože jsem se bála, aby to ode mě nechytla. Každý den večer, když mi volali, aby mě pozdravili se dcerka ptala: „Naminko, ještě máš kašel? A teplotku?“ Když jsem jí odpověděla, že ano, tak mi řekla: „Tak to já ještě počkám u babičky a uzdrav se“. Je to prostě zlatíčko 🙂
Napsal/a: Horempádem
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (25 vyjádření)
Tak jsem se sem dostala až teď – a trochu žasnu….
Ono svou pravdu máte asi každá, jasně, s virózou by člověk asi nikam chodit neměl, na druhou stranu asi málokterý manžel si může vzít dovolenou ze dne na den – nebo lépe řečeno z hodiny na hodinu, i u zaměstnavatele mého muže se to musí hlásit aspoň pár dní předem. Pokud je jako zápis vedený jediný den, pak asi mamka moc možností nemá. A sama asi taky není nadšená z toho, že musí stát v tomhle stavu ve frontě.
A co se týká přístupu školek, sama vidím rozdíly veliké. Docela mě zarazilo, že po vás, Horempádem, chtěli papíry hned, u nás na základě přijetí pak asi do měsíce musíme doručit potrvzení lékaře, případně vše ostatní… takže nás rozhodně nedusí hned u zápisu a nevyhazují s tím, že „něco nemáme vyplněné“ – to už je tedy dost byrokratický přístup a takovou školku bych si asi rozmyslela.
Každopádně jsem ráda, že s druhou školkou máš příjemné zkušenosti – držím palec, ať vás vezmou… a vy držte na oplátku nám – k zápisu jdem v pondělí a práci mám od září jistou, tak to prostě MUSÍ vyjít…. 🙂
Ahojky, tak jsme absolvovaly s dcerkou druhý zápis do jiné školky a nezbývá mi než jim poděkovat, protože mi opravily názor na zápisy. Podotýkám, že jsem neměla čas se dopředu informovat o nějakých podmínkách. Ráno jsme tam přišly a paní ředitelka maminky i děti rozdělila do dvou skupinek a s každými zvlášť udělala vstupní pohovor a rozdala nám formuláře, které byly nutné vyplnit ihned a ostatní, které máme dodat buď do týdne nebo po rozhodnutí o přijetí. Takže žádný problém s tím, že by kvůli něčemu vyhazovali rovnou od zápisu. Seznámila nás s tím co by si představovali, aby dítka zvládala (zejména ta tříletá) a přeptala se jak na tom reálně jsou, tj. stravování, záchod či samostatnost všeobecně a požádala nás, abchom to zapsaly i do dotazníků. Vysvětlila, že se to netýká selekce při rozhodování o přijmutí, nýbrž aby si udělali představu o tom, jak na tom dítko je či bude a na co se zaměřit. Pak nás jiná paní učitelka poprovázela po školce a seznámila s programy pro děti, které během roku mají a na co se zaměřují. Bylo to fajn strávené dopoledne, info o školce a jejím chodu bylo vyčerpávající a přístup úžasný. Takže nebyli nepříjemní, nepeskovali apod. Jsem ráda, že některé školky to umí pojmout jinak a přestože se jednalo o samotný zápis nikoli den otevřených dveří, tak to bylo hezké. Do týdne máme tedy donést taktéž potvrzení od doktorky, ale s tím rozdílem, že mi to dali při zápisu a nebylo to šmudlo hledej, jako u naší školky. Pak ještě formuláře, které se týkají pak samotného přijetí, pokud k němu dojde, jde o podrobné údaje o dítěti, rodičích, kontakty a o stravování apod. ale ty se mají dodat, až pokud bude dítko přijato. Přeji tedy všem, aby měli si tímto způsobem vylepšit náhled na zápisy ve školkách.
Poměnko, nějak už nemám slov, řekla bych to asi takhle „máš pravdu“ jsem hrozná, bezohledná osoba a matka, měla jsem se na ten první zápis vykašlat, když mi bylo tak špatně a nedat dceři vůbec možnost se do této školky přihlásit. Ano máš pravdu měla jsem mít věštecké schopnosti a vědět, že den předem, kdy jsem byla u naší lékařky (což jsem psala i v článku, takže by jsi měla číst pořádně spíš ty), že tam nebude, i když má normální ordinační hodiny. Ano máš pravdu měla jsem předvídat, že druhý den na mě skočí viroza a už den dopředu zařídit aby manžel měl volno a zařídil vše za mě.Ano máš pravdu neměla jsem tento nekonstruktivní článek vůbec psát, protože psát o tom, jak jde život, který nezapadá do jasných a vyjetých kolejí, je holý nesmysl a raději si budu vybírat témata, která budou objektivní a zaměřená na fakta. A v neposlední řadě jsem ráda, že jsi mě při tom zápisu, kde jsem byla s kapesníkem u huby, nepotkala, protože tebe bych si opravdu za rámeček dávat nechtěla 🙂
Horempádem, díky, žes mi dovolila vyjídřit názor i zde a neposlala jsi mě znovu do poraden. Ne, nemám manžela, který skáče, jak písknu. Ale pokud bych byla v takové situaci, rozhodně bych neházela špínu na školku a starousedlíky a ředitelku a jánevímkoho….maximálně na tu virozu…
A teda ať ti to přijde sebekomičtější – pro mě jsi infekční monstrum, jak ses sama nazvala, viděla jsi, co viroza udělala s tebou a šla jsi s ní mezi děti – já tě tam potkat, tak si za rámeček nedáš, co bych ti řekla… A to jako vážně. Svého mladšího syna, když je nachlazený, nechám někoho pohlídat před školkou v kočáru, abych ho mezi ty děti netahala, stačí, že už tak tam jedou nemoci jak na běžícím pásu. Ne, že bych byla škodolibá, to fakt ne, ale sama si vzpomeneš na tuhle mou výtku, až bude malá týden zdravá ve školce a zase ti lehne, protože tam chytne něco dalšího. Ke kamarádce s dítětem bys určitě s takovou virozou nešla, ne?
Nejsem dokonalá, vážně ne, překlepy mám jeden vedle druhého, některé holky mě znají a vědí. Ale tahle hrubka byla do nebe volající, tak se nezlob.
Už jsi někdy slyšela nebo četla něco o tom, že psaný projev působí jinak, než když s někým mluvíš z očí do očí? Tak si to zkus přečíst znovu. Nebyla jsem totiž naštvaná, vůbec, jen mi to nedalo a musela jsem napsat také jiný názor na věc, od toho se články píšou a mají možnost vložení komentáře, s tím nenaděláš nic.
A ještě k tom dni otevřených dveří – věřím, že pokud bys do školky zavolala a požádala, zda by bylo možné si školku prohlédnout, že jste se přistěhovali a den otevřených dveří jste nestihli, dalo by se s ní domluvit.
Pomněnka
Anonymní, takhle nějak jsem si to představovala i já, že tohle udělají právě při zápisu a pak tam akorát donesu všechny papíry. Jenže jim šlo jen o ty papíry a o ničem jsme se nebavily. Bohužel to právě chodí tady tak, že co si nevyslídím to nemám :-)A poslat mě do háje jen proto, že momentálně nemám potvrzený nějaký formulář, když mám u sebe platný oficiální doklad (očkovací průkaz)který prokazuje očkování, tak to mi připadalo opravdu jen jako alibismus. A to už právě pro to, že nikdo neřekl, že je přijata, takže podle mě v tu chvíli by neměl rozhodovat kus papíru a to hlavně za předpokladu, že 99% dětí to očkování prostě má. Nemám pravdu? Při zápisu se prostě mají chovat trošku jinak, ano dát nám vyplnit papíry, dovyžádat si nějaká potvrzení, které pak do určeného termínu donést. Ne to stavět na neinformovanosti. Anonymní jsem ráda, že vím, že existují i normální školky 🙂
Tak mi měli zápis do školky uplně ukázkový. Ráno jsem dvojčátka oblíkla, aby hezky vypadaly, a vyrazili jsme do vedlejší vesnice, kde se školka nachází. Děti hned odběhli k hračkám a k osttním dětem, nás maminky se paní ředitelka posadila k sobě, ke stolu, začala se s námi bavit a přitom pozorovala dětičky. Vše proběhlo v klidu, dostaly jsme až na místě veškeré papíry pro doktorku a podobně. U zápisu jsme strávili asi hodinu, během čtrnácti dalších dnů jsem oběhla doktorku, a vrátila všechny potvrzené papíry zpět do školky. Za měsíc nám přišlo že jsme přijatý.
Mobile Sliding Menu