VD Retro: Jak ubíhal čas: 2013 – 2014

A je to tady. Poslední věta, poslední slovo a vzpomínky odnese vítr. Z minulosti jsme se přehoupli až do současnosti…

Celých deset let jsme schovali do pěti článků. Vybrat to nejlepší nešlo, byla tu jen snaha upozornit na to, co jste si na VD mohli kdysi přečíst.

Ale nepředbíhejme. Teď tu máme rok:

2013

Novinkou roku 2013 bylo pravidelné týdenní vydání Védéčkovin. Ty úplně první vyšly 7. 1. 2013.

Všechna vydání najdete tady.

Za sebe musím říci, že mě velice mrzí, že to s Védéčkovinami vypadá dost bledě. Kdo nečetl poslední zprávy, ať nahlédne sem. Že by byl konec roku zároveň završením dvouleté novinové činnosti…?

Jedeme dál!

VD jsou nejen o dětech. Ale právě na ně a svou rodinu se zaměřila ABA, která sepsala velice zajímavý článek s názvem: Jak uživit čtyři děti. Její názory vyvolaly samozřejmě odpovídající reakce…

Mít více dětí než jen dvě byl odjakživa můj veliký sen. Sama jsem ze tří dětí ta prostřední a přišlo mi to moc fajn, že jsem měla jak starší sestru, která mě zasvěcovala do holčičích věcí, tak mladšího brášku, kterého jsem mohla ochraňovat.

Když jsem se vdala, vzala jsem si muže, který byl jedináček žijící pouze se svojí rozvedenou maminkou. Na velkém počtu dětí jsme se spolu ale shodli – velká rodina, o niž by se mohl starat, byl i jeho sen.

Táhlo mu už na třicítku, tak jsme nechtěli početí dítěte odkládat. Jenže…

Emoce vedou

Emocemi jsou zkrátka VD nacpané od shora až do nejnižšího patra. No, také aby ne, když v popředí stojí rodina a děti. A tam je dojmů a zážitků mnohdy na rozdávání.

A tak nemohu vynechat Padmé…

Za své působení na VD jsem napsala cca sedm desítek článků. Zpočátku jsem měla pocit nejistoty, netrpělivě jsem očekávala zveřejnění článku a pak jsem nedočkavě vyhlížela reakce čtenářek (popř. čtenářů) se sevřeným žaludkem. Byla to taková směsice netrpělivosti a zvědavosti. A bylo to krásné období, užila jsem si to.

Jenže i maminky mohou vyvolat velice rozvášněnou diskuzi…A tak můžu jen vzpomínat, když jsem s Padmé přispívala do diskuze, kde se hádal film:-) (jen kdybych neměla sklerózu a vzpomněla si na její název…)

A tak mě mrzí, že se nenaplní její slova…

Ale třeba se mýlím:-)

Prvňáčkové ovládli VD

Od srpna roku 2013 se rozběhl zajímavý projekt První třídou s VD, kterým provázela na VD ty nejmenší Peťka. V článcích zařazených do tohoto projektu se dočtete, jak se jim ve škole líbí, co jim jde jako po másle a s čím třeba trošku bojují, jaké problémy řeší nejen oni, ale i jejich rodiče nebo učitelé.

8. července 2014 ale nadešlo rozloučení…

Vše bylo řečeno, nezbývá než se rozloučit. Ještě jednou všem moc děkuji za příspěvky, hezké mejlíky a velmi příjemnou komunikaci!
Peťka

2014

Tak, a jsem v přítomnosti. I když vlastně tak úplně ne. Už brzy to bude rok, co se začal tento letopočet psát. Takže minulost nás teprve čeká…I tak je na co vzpomínat, i když je to jen pár měsíců…

Novoroční předsevzetí…

Začnu novoročním předsevzetím, které jste si na VD mohli dát v anketě. Rozhodně neváhejte a posuďte sami z výsledků ankety, do které se zapojilo 104 návštěvníků stránek.

Kdyby měla poslední půlnoc v roce kouzelnou moc a mohli jste v ten okamžik ve svém životě udělat jakoukoli změnu, aniž byste na ní pak museli sami usilovně pracovat (ať už s fikanými tipy a návody nebo jen po vlastní ose), k čemu byste tuto šanci využili? Jaké „okamžitě funkční předsevzetí“ byste si vybrali?
Petra

Janca_mas si do nového roku přinesla i mimíska. A na VD o této zprávě samozřejmě nezapomněla informovat…

Byla středa večer a já jsem odpočívala u televize s hrnkem zázvorového čaje, který měl pořádné grády. Věděla jsem, že už zbývají jen dva dny, než toho našeho drobečka  uvidím (termín vyvolání porodu byl stanoven na pátek), a tak jsem si vychutnávala ten klid a ani by mě ve snu nenapadlo, že malého budu už za pár hodin držet v náručí. Asi v deset hodin jsem si dopřála teplou sprchu a šla spát. Za hodinu mě probudila první kontrakce. Moc jsem jí nevěnovala pozornost, ale pak přišla další a další. Začala jsem měřit čas mezi nimi. 10 minut. Tak už je to tady. Jemně jsem naznačila manželovi, že asi už pojedeme. 

Bylo půl jedné a kontrakce byly po 5 minutách a navíc mi praskla voda, takže bylo jasné, že vážně jedem. Manžel se na mě koukal trochu nechápavě, vždyť jdeme v pátek na vyvolání, tak co to má znamenat. Nicméně po mém naléhání zavolal dědovi, aby přišel pohlídat malou.

Těhotných, kam se podíváš…

Protože stále ještě běžel aktivně projekt Těhotná s VD, mohli jste si na VD přečíst celou řadu příběhů maminek. Ale stejně jako janca_mas, i ony se chystali na den D…

Tak mě napadá, že je možná docela škoda, že tento speciál zanikl…Jaký na to máte názor vy?

Novinky…

Na VD byl spuštěn nový formát diskuze, která je zároveň podporována sponzorem. Jednoduše sponzorovaná diskuze a najdete ji vždy označenou jako „SD“. Vyhrát můžete vždy pěkné a zajímavé ceny.

Nutno podotknout, že zatím nejsledovanější diskuzí se stala ta, ve které se diskutovalo o špercích…Jak jinak, šperky prostě zvýrazní krásu každé ženy a dodají nepochybně i šmrnc při každé příležitosti.

Školáci a předškoláci

Na VD samozřejmě nesmí chybět maximum informací o dětech.

V září byl spuštěn projekt Školákem s VD, kterého se opět ujala Peťka. Se školáky projdete celým současným školním rokem. Můžete sledovat, jak se jim ve škole daří a co všechno rodiče školáků musí řešit. Nepřehlédněte ani diskuze na školní témata a články, které na jejich základě pro vás připravujeme.

A aby nezůstávali v pozadí ani ti menší, je tu projekt Předškolákem s VD, který mám na starosti já. Sešla se nám pěkná „hromádka“ předškoláčků od 2,5 roku do 6ti let. Tady můžete sledovat, jak se našim předškolákům daří nejen ve školce, ale můžete se i inspirovat tím, co je baví. Zároveň bych ráda zdůraznila, že dítko, které mediálně provází celým projektem, není žádné „vypůjčené“ z anonymních fotek z internetu. Je to přímo jedno z VD virtuální předškoličky:-) Až si za dalších deset let bude třeba VD stránky prohlížet, narazí tady přílo na sebe:-)

A tak mě napadá, že tady pořád ještě něco chybí…🙂

Zavzpomínali jste si?

Já tedy určitě. Touto cestou chci poděkovat Petře, která mi s projektem VD Retro: Jak ubíhal čas, významně pomohla. Především pak s těmi staršími články, zajímavostmi, statistikami apod., o kterých jsem moc tušení neměla.

A především za celou redakci VD děkuji vám všem, kteří na VD denně otvíráte stránku za stránkou, čtete, diskutujete…

Napsal/a: Iveta Pešková