Nejsou všechny věci jenom tak, jak vypadají

Henricha Šišku alias Heňu diváci znají z mnoha muzikálových titulů Divadla Kalich. V současné době ho můžete vidět v muzikálu Tajemství.

Je to tak silný a pravdivý příběh! Osud si s námi rád pohrává. V našem životě se pravidelně objeví něco, s čím nejsme spokojení, a přitom se svým vlastním štěstím často hazardujeme. Ale je to tak, že si to (asi :)) vše musíme vyřešit sami, i když je to velmi komplikované. Jednoduše máme svůj život ve vlastních rukou. Věřím, že jedině na nás záleží, jestli jsme ve vlastním životě hráči, anebo „jen figurkou na hrací ploše, ovšem bez kostek“, jak zní v Tajemství. Musím také říci, že Tajemství v mé „komediantské“ kariéře odstartovalo změnu, na kterou jsem čekal. Byl jsem předtím dlouze zaškatulkován jako komik, a já měl chuť také na něco jiného. Když jsem dostal roli Souseda, neváhal jsem. Byla to pro mě velká výzva, a byl jsem nesmírně vděčný za projevenou důvěru. No a vyplatilo se J. Na tomto představení mám rád, že to není prvoplánová barevná estráda, ale kus poctivého divadla. Myslím, že příběh tohoto muzikálu je velice vydařený. Někam vás vede, pokud jste aktivní divák, a drží vás v neustálém napětí. Když si užuž myslíte, že je vám vše jasné, zjistíte, že je to celé vlastně úplně jinak! A pokud jste skutečně pozorný, tak vám to celé do sebe nakonec perfektně zapadne, jako puzzle.

Tajemství se odehrává v netradiční magické atmosféře a dotýká se i duchovna. Jaký je tvůj postoj k duchovním tématům?

Nemám osobní zkušenosti s nadpřirozenem (anebo jsem to pouze nepostřehl), nicméně mám blízké lidi, kterým důvěřuji a kteří takové zkušenosti mají. Věřím, že „NĚCO“ je. A také si někdy myslím, že některé životní náhody jsou příliš podivné na to, aby to byly opravdu pouhopouhé náhody. Jak někdo moudrý řekl: „Náhoda – to je, když chce Bůh zůstat v anonymitě.“ Anebo, jak v Tajemství říká moje postava Souseda: „Nejsou všechny věci jenom tak, jak vypadají.“

V Divadle Kalich sis mimo jiné zahrál i v divácky oblíbeném muzikálu Touha. Jak na toto období vzpomínáš?

V množství skvělých titulů, které jsem měl to štěstí v Divadle Kalich odehrát, zaujímá Touha také velmi speciální a silné postavení. Napadají mě slova jako „intenzivní, vyčerpávající, ale naplňující“. Je to neuvěřitelně úžasný pocit, když pracujete s lidmi, se kterými si rozumíte a se kterými společně tvoříte něco, co opravdu stojí za to. Něco, co přináší smích i slzy a má v publiku silnou odezvu.

Během představení Touhy často docházelo k vtipným situacím a momentům, kdy bylo potřeba improvizovat. Jak si takové chvíle užíváš?

Když vznikne opravdu vtipná situace, která ovšem nepřekračuje určité mantinely, moc rád se přidám :). Miluji to, divadlo je živý organismus, a my nejsme roboti, ale živí lidé. Vyhovuje mi, když nabízíme divákovi dobře vystavěný produkt, a nemám příliš rád, pokud se „vtipné momenty“ vyrábějí uměle a na úkor kvality představení. Někdy však život prostě přinese vtipné situace, se kterými nikdo předem nepočítal, a my se s nimi na scéně chtě nechtě musíme poprat. V Touze jsem v jedné chvíli musel vlézt do rakve, která byla velice těsná. Vždy jsem se do ní musel vsoukat před očima diváků, přičemž jsem se cítil jako noha velikosti 45, která se snaží elegantně vklouznout do boty velikosti 42. No a jednou jsem při lezení do té rakve zjistil, že si tam někdo velice příhodně v zákulisí odložil nějaké „drobnosti“ jako nepotřebné helmy, nářadí a tak. Až do té chvíle jsem netušil, jaký skrytý talent hadí ženy se ve mně skrývá. Holt se ale nedalo nic dělat, nakonec jsem se tam musel vecpat, přestože v důvěrném objetí s helmami a hasákem na prsou.

Od září 2017 se do Divadla Kalich vrací kultovní muzikál Krysař. Ty sis už dříve zahrál nejen v jeho české, ale také slovenské a německé verzi. Můžeme se těšit, že se v něm zase objevíš?

Krysař je moje srdcová záležitost, která mě provází už dlouho. Role Hostinského splňuje všechny atributy pravé muzikálové role – interpret v ní musí zpívat, hrát i tančit. Navíc téma, které tento muzikál zpracovává, je neustále mimořádně aktuální, dnes možná ještě více, než před několika lety. Takže po pravdě – když jsem byl dotázán, jestli mám zájem, odpověděl jsem bez váhání a jednoznačně: „Ano!“ 🙂

Jak již bylo řečeno, zahrál sis před diváky z různých evropských zemí. Je podle tebe český muzikálový divák v něčem specifický?

Z českého i slovenského publika je podle mého názoru hodně cítit, že si diváci u představení chtějí zejména odpočinout a pobavit se. Přestože jsou intelektuálně na stejné úrovni jako třeba německé publikum, vyhledávají spíš lehčí tituly. Je možné, že mají v soukromí dost svého trápení, a tak nemají chuť na těžká témata ještě i v divadle. Dále je dle mého pro českého diváka typické, že si váží a miluje domácí tvorbu českých autorů. Často ji upřednostňuje i před úspěšnými a ověřenými světovými tituly.

Uvažoval jsi někdy o tom, že bys budoval kariéru za hranicemi „Československa“?

Ano, a dokonce intenzivně :). Jednou už jsem i udělal rozhodující krok, jenže konkrétní životní situace mě donutila (a že to tedy nebylo lehké!) hodit zpátečku. Dnes si myslím, a není to opravdu z nouze ctnost, že když chce herec dělat divadlo kvalitně a poctivě, není nejdůležitější KDE, ale S KÝM a JAK, přestože jsem si vědom, že někde venku bývají ty možnosti o něco širší.

Máš za sebou mnoho muzikálových projektů. Na kterou svou roli jsi opravdu pyšný?

Hm… Jsem nesnesitelně sebekritický, takže pojem „pyšný na svou roli“ je u mě opravdu úplné sci-fi :). Nicméně mám role, které si opravdu velmi užívám. I v Kalichu mám takové. Třeba Hostinský (Krysař) anebo Jack (Jack Rozparovač) – jsou to úplně jiné role, a přesto je miluji.

Je naopak nějaká role, kterou sis ještě nezahrál, ale lákalo by tě to?

Nechci pateticky říkat, že každá role je výzva. Ano, to je. Ale zahrát si něco, po čem člověk hluboce touží, to je opravdu jiná káva. Jednou bych třeba rád hrál Kabaretiéra v muzikálu Cabaret, nebo Thenardiera z Les Miserables – Bídníků (mimochodem splnění tohoto snu mám téměř na dosah). Problém je v tom, že ta vysněná role není jenom jedna, ani dvě… Je jich jaksi celý seznam :).

Napsal/a: Tisková zpráva