Bára Basiková – se synkem zažíváme úžasné období

Báru Basikovou čekají v květnu poslední tři reprízy v kostýmu Johanky z Arku v tomto roce. K roli francouzské světice ve slavném muzikálu Ondřeje Soukupa a Gabriely Osvaldové se Bára triumfálně vrátila krátce po porodu syna Theodora. Za pár dní budou „Tedíkovi“ tři roky, a tak už se Bára může za tímto obdobím, korunovaným nominací na Cenu Thálie, otočit s dostatečným časovým odstupem.

Jak dlouho jste se tenkrát rozmýšlela, jestli se vrátíte k roli Johanky, a co všechno jste při tom zvažovala?

Nepřemýšlela jsem o tom dlouho.  Rozhodl fakt, že jsem Johanku už hrála v první pražské inscenaci tohoto muzikálu, takže mě nečekala tak náročná příprava jako u zcela nového projektu. Tři čtyři měsíce intenzivního zkoušení bych si vzhledem ke svému mateřství nemohla dovolit. A v neposlední řadě se mi na tu nabídku chtělo kývnout prostě proto, že Johanka z Arku je jednou z mých nejoblíbenějších rolí.

Johanku opravdu stavíte tak vysoko?

Ano, je perfektně vystavěná díky libretu i díky režii pana Bednárika, se kterým jsme se na jejím pojetí bezezbytku shodli. Johanka je zároveň mojí nejtěžší rolí, tři hodiny nesleze z jeviště. Cesta, kterou s ní musíte ujít od jejího dětství až po smrt, je ovšem úchvatná.

Jenže taky jistě náročná na emoce její představitelky. Jak se po odehrání tak sugestivního příběhu vždycky cítíte?

Vyčerpaně. Je to hodně emotivní představení, vždyť vypráví o jednom zmařeném mladém životu. Johanku hodně prožívám, to přiznávám.

Co pro vás znamenala nominace na prestižní Thálii?

Beru ji jako obrovské ocenění, kterého si velmi vážím. Snad se mohu domnívat, že jde o ohodnocení mé práce nejen na Johance, ale i za celých předešlých patnáct let, kdy se věnuji muzikálovému divadlu, a sbírám tak zkušenosti, které se, doufám, do této role promítly. Je příjemné, když si někdo vašeho výkonu všimne.

Hraje práce ve vašem životě už zase prim?

Máme doma chlapečka, čili je logické, že se nad každou novou pracovní nabídkou zamýšlím předně právě s ohledem na něj. Jsou mu tři roky, což je úžasné období, jak mi jistě potvrdí každá matka.