Biologická kontaminace prádla

Rubrika: Pro bezpečí vašich dětí

Následující příspěvek je motivován zneklidňujícími zprávami o prodeji biologicky kontaminovaných a tím zdravotně závadných potravin některými nadnárodními obchodními řetězci. Na listeriózu zemřelo v České republice novorozené dítě. Po této zprávě v televizním programu následovala reklama se sborem tučňáků, kteří nad krabicí prášku na praní se svítivým nápisem ICE pěli ódu na zářící čistotu prádla praného při nízkých teplotách. Běloskvoucí čistota prádla, hygienická čistota a vedle toho červi v paštikách a listerióza – zvláštní kokteil, ze kterého jde strach.

Snad to byl nápis ICE, tedy led, snad emoce vyvolané zprávou o ztrátě sotva narozeného života, snad také vzpomínka na vlastní děti, když byly ještě v plenkách, a možná i onen zvláštní kokteil mě přiváděl k úvahám o množství ledu v srdcích pořadatelů marketingových štvanic na spotřebitele mnohdy zabalených do ekologického pozlátka.

Vjem krabice s práškem a nízké teploty praní však tyto úvahy velmi rychle přerušily celkem jednoduchou otázkou. A co biologická kontaminace prádla?
Tato otázka mě zaujala natolik, že jsem se oprostil od myšlenek o úrovni hygieny výroby odpovědnosti a etice prodeje. Stejně nejsem v těchto oborech ani odborník, nejsem politik nebo zákonodárce, abych v rámci voliči svěřené mi kompetence mohl realizovat alespoň taková opatření, která by zabránila dalším podobným a zbytečným tragediím.

Mým zájmem je prádelenská technologie. Otázka úspory vody a energie ve vztahu k mikrobiologické kontaminaci prádla je zajímavý, avšak opomíjený problém. V tom spatřuji
určité riziko, které si jen málokdo vůbec připouští. Z reklamy je patrné, že odpovědnost za tuto oblast mají tučňáci a prádlo, které o nízké teploty přímo žadoní. Z textu na obale lze dovodit, že odpovědnost leží na straně spotřebitele, protože je projevem jeho vůle při jaké teplotě bude prát své prádlo.

Je tak sice potěšující, že orientace životního stylu v sobě obnáší stále výrazněji ekologické prvky, které např. snížení teplot pracovních lázní praní a nižší spotřeby vody nesporně představují. Na druhé straně se však objevují také úskalí, která jsou pomíjena, protože se rovina našeho pohledu na danou problematiku mění jen velmi zvolna oproti změně tempa životního stylu formovaného také reklamou.

Zkusme posoudit, jak se změnil náš pohled na otázku mikrobiologické kontaminace prádla od dob našich babiček či prababiček, které praly prádlo prostředky většinou na bázi mýdla a sušily na sluníčku? Soudě podle své babičky se nějakou mikrobiologickou kontaminací ani nezabývaly. Neměly k tomu důvod. Co šlo, se vyvářelo, spotřeba vody nikoho nezajímala, sušičky prádla ani neznaly. Uvědomujeme si a domýšlíme dosah, důsledky a vzájemné vazby nastíněného tématu?

Svým příspěvkem bych rád nejenom problém přiblížil, probudil zájem o problematiku biologické kontaminace nejenom prádla, ale také bych chtěl nalézt odpověď na otázku, zda má v této době smysl se vážněji zabývat biologickou kontaminací prádla pro potřeby širší veřejnosti.

Pro zajímavost, alespoň ve stručnosti, je nastíněn legislativní rámec problému, kterým je v podstatě našimi zákonodárci definován celospolečenský zájem týkající se této problematiky.
Základ legislativního rámce představuje příloha č. 4 k Vyhl. č. 195/2005 Sb., která praví jak prádlo dezinfikovat. Podle této vyhlášky existují dva typy dezinfekce prádla. Jeden typ je termodezinfekce, která se provádí v lázni o teplotě 90°C po dobu alespoň deseti minut. Druhým postupem je chemodezinfekce, která se zajišťuje k tomuto účelu schváleným dezinfekčním prostředkem ve fázi před mácháním prádla, přičemž koncentrace dezinfekčního prostředku v lázni je určena jeho výrobcem.

Výše citovaná vyhláška se vztahuje na prádlo, které je užíváno ve zdravotnictví a ústavech sociální péče. Touto vyhláškou se tedy řídí prádelny, která tento typ prádla ošetřují.

Prádlo z hotelů, osobní prádlo apod.se tak může prát mimo rámec vymezený dezinfekcí podle vyhlášky. To znamená při teplotě 60°C a nižší.

Neuškodí porovnat z hlediska mikrobiologické kontaminace režim praní při teplotě 60°C bez chemodezinfekce (obrázek číslo 1) a praní v režimu termodezinfekce tj. 95°C
(obrázek číslo 2) v průmyslové prádelně na vzorcích vody z posledního máchání.

Obr. 1 Obr. 2

Podle počtu červených skvrn se určuje stupeň kontaminace. Z obrázků je zřejmé, že
při teplotě pracovní lázně 60°C je kontaminace vody a tedy i prádla několikařadově vyšší.
Pro úplnost uvádím, že byl použit stejný typ prádla. Jednalo se o hotelové ložní prádlo. Ke srovnávacímu testu bylo použito jedné pračky a první test byl prováděn při 90°C.
Stupeň kontaminace vlhkého prádla odpovídal výsledkům zjištěným ze vzorků vody z posledního máchání.

Podle našich zkušeností se mikroorganismům nejlépe daří v pracích strojích, které jsou zanešené vyloučenými pevnými komponenty prostředků na praní. Na obrázku číslo 3 je buben pračky pokrytý právě těmito zbytky pracovních lázní.


Obr. 3

Je zajímavé, že voda z posledního máchání, je výrazně mikrobiologicky kontaminována
i po termodezinfekci v případech zanešených praček, kde se často pere prádlo se znečištěním organického původu jako jsou pracovní obleky používané na jatkách, v pekárnách a nebo mlékárnách.

K velmi podobným závěrům vedly výsledky získáné při testech na domácích pračkách. Neviditelní hosté se obvykle prozrazují charakteristickým zápachem, který mnohdy bývá překrýván vůní parfému z prostředků na praní. Základním opatřením, které mikroorganismům silně ztrpčuje život je zásada: „jen z čisté pračky máme čisté prádlo“. Z hladkého, čistého povrchu jsou bakterie, plísně a kvasinky velmi dobře smývány a odplavovány vodou i při nízké teplotě. Je proto výhodné si občas vyčistit pračku vhodným deinkrustačním prostředkem. Čistý filtr u čerpadla je také základním předpokladem úspěchu. Na obr. číslo 4 jsou zachyceny kvasinky, které ulpívají na částicích vláken zadržených na filtru před čerpadlem.

Na obrázku číslo 5 jsou kolonie kvasinek získané ze stěru kolem gumového těsnění dveří pračky.

Obr. 4 Obr. 5

Dalším důležitým faktorem, který ovlivňuje míru mikrobiologické kontaminace je samotné prádlo. Čím déle se skladuje špinavé prádlo, tím více se mikroorganismy rozmnoží. Dvojnásob to platí v případě vlhkého prádlo a to jak pro zašpiněné, tak vyprané textilie.
Při delším odstavení pračky např. po návratu z dovolené, je vhodné ji alespoň vypláchnout vodou.

Vyvstává otázka jak tedy dezinfikovat prádlo. V oblasti průmyslového praní je tento problém řešen již zmíněnou vyhláškou. Dodržení postupů podle vyhlášky zaručuje požadovaný výsledek, tak praví legislativa. Praktické zkušenosti společnosti DonGemini však ukazují, že v řadě případů tomu tak není a příčin může být celá řada. K zajištění mikrobiologické kontroly prádla jsme vypracovali normované postupy měření úrovně kontaminace, které se v prádelenské praxi osvědčily.

Zkouška se provádí testrem (obrázek číslo 1 a 2), který se ponoří do příslušného vzorku vody a nebo se přiloží na prádlo. Výhoda této techniky spočívá v tom, že velmi jednoduše lze zjistit stupeň kontaminace materiálu bakteriemi, plísněmi a kvasinkami porovnáním testru s příslušným diagramem.

diagram kontaminace bakteriemi diagram kontaminace plísněmi
diagram kontaminace kvasinkami

Zkušenosti ukazují, že dezinfikovat běžně zašpiněné prádlo je zbytečné. Dezinfekce je nutná jen v případě závažných infekčních chorob. Tento problém se ovšem neřeší v podmínkách, které poskytuje domácnost. Na druhé straně však pračka nesmí být líhní bakterií, plísní a kvasinek.

Proto je snad účelné znát alespoň orientačně míru mikrobiologické kontaminace vlastního a nebo dětského prádla. Za tímto účelem společnost DonGemini s.r.o. nabízí při nákupu zboží v hodnotě nad 750 Kč prostřednictvím e-shopu 1 kus testru zdarma včetně návodu. Do objednávky je třeba uvést slovo testr. Dáváme tak našim klientům možnost alespoň částečně zjistit stav mikrobiologické kontaminace a rozhodnout se na základě vlastního poznání a zkušeností. Velmi nás potěší, když nám sdělíte své výsledky. Naším cílem je, zjistit jaký je stav a zájem ve spotřebitelské síti a podle toho přizpůsobit inovace. Uvítáme rovněž v tomto směru jakoukoliv dobrovolnou iniciativu z čtenářských řad. Pomůžete nám i sobě, protože o problematice kolem biologické kontaminace prádla je i ve světové literatuře mnoho bílých míst.

Praha, únor 2007
autor: Ing. Jan Kostkan, DonGemini s.r.o.
obchod@dongemini.cz

Napsal/a: Komerční sdělení

Toto taky stojí za přečtení!

Jaké vybrat odrážedlo pod stromeček?

Chcete mít ze svého potomka vášnivého cyklistu? V určitém věku už nestačí jít příkladem. Vlastní dvoukolé odrážedlo, které je jedním

Čtu dál →

V jakých lázních vám zajistí hlídání pro děti?

Touží vaše srdce po lázních, ale říkáte si, že děti jsou pořád ještě malé, tak vám nezbývá než o

Čtu dál →

Dětský svět v zahradě? Vsaďte na bunkr, hmyzí hotel nebo malé hřiště

Hledáte recept, jak děti vylákat na zahradu, aby se vydováděly na čerstvém vzduchu a měly jste je přitom na

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (7 vyjádření)

  • Anonymní

    Plně souhlasím s Gabčou81,stačí v domácnosti používat ekologické a Ekologicky šetrné prostředky a pomůžeme sobě a také přírodě. V dnešní době je docela nutné se nad tímto zamyslet

  • Gabča81

    Taky zastávám názor, že přehnaná dezinfekce škodí. Nejen nám, ale také přírodě. Vždyť těmi všemi Domestosy ji docela hodně zamořujeme. A všichni potřebujeme podněty, které posilují náš imunitní systém. Podle mě stačí prát v ekolgických prostředcích a když se prádlo žehlí tak se tou párou hodně „breberek“ taky zničí. Což je podle mého názoru šetrnější ze všech úhlů pohledu.

  • Anonymní

    Osobně si myslím, že není od věci čas od času vyčistit pračku třeba tím výše zmiňovaným octem. Ale jinak odmítám šílet kvůli tomu, že mám v pračce nějaké bakterie nebo kvasinky. Kdybychom si nechali zjistit, co máme za breberky na rukách, klávesnici počítače, apod., bylo by jich taky spousta. Nemůžeme žít ve sterilním prostředí. A kdo se o to snaží a spotřebovává litry dezinfekcí, Domestosů apod., zadělává si na alergie a jiné problémy.

  • Anonymní

    Nejlevnější a nejlepší je asi ocet.

  • cipísek

    To je opravdu HNUS! Jak často teda čistit pračku a co nejlépe použít na vyčištění toho HNUSU v ní?

  • Anonymní

    Fuj,pračku občas prázdnou vyvařím s kys.citronovou,prádlo pro malou dcerku žehlím,také utěrky…Myslím,že použití chemie je na úkor zvýšeného výskytu alergií u dětí,takže si moc nepomůžem.Zas to s tou hygienou nepřehánět!Přeji jen čisté a dekontaminované prádélko,Romana

  • Anonymní

    BRRRRRRRRRR, úplně mě začalo svědit celé tělo, když to čtu.
    Pokud tomu teda dobře rozumím, tak nemusím nutně prát na nejvyšší teploty, ale jednou za nějakou dobu bych měla vyčistit pořádně pračku? A jak často?
    Znamená to teda, že praní třeba na 40 je k ničemu? Teda kromě toho, že to prádlo pak není viditelně špinavý?

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist