Za poslední tři roky bylo nahlášeno více jak 21 tisíc případů zneužívání, zanedbávání či týrání dětí. Odborníci však odhadují, že nahlášena bývá pouhá desetina ze všech případů násilí na dětech…
Když se Samíkovi rodiče ocitli na ulici a sociální pracovnice přivedla chlapce do SOS Sluníčka, aby měl alespoň on střechu nad hlavou, její krok měl zcela neočekávaný výsledek. Teprve pečovatelky z SOS Sluníčka nedokázaly přivřít oči nad množstvím podlitin na chlapcově těle a předaly Samíkův případ policii.
Při šetření případu vyšlo najevo, že fyzické i psychické týrání Samíka trvalo dlouhý čas, zůstalo však zcela bez povšimnutí kohokoli v chlapcově okolí. Navzdory zlomenině klíční kosti zaznamenané dětskou lékařkou nebo četným podlitinám svědčícím o hrubém násilí a patrným dokonce na fotografiích ze školky, nikdo nenahlásil podezření na chlapcovo týrání. Kdyby přitom okolí správně vyhodnotilo známky fyzického týrání na jeho těle, SAMÍKOVO UTRPENÍ MOHLO SKONČIT JIŽ PŘED TŘEMI LETY.
Tak snadno se to nepozná
Týrání, zneužívání či zanedbávání dětí je úmyslné ubližování dětem, které vede k poškození jejich tělesného, duševního a společenského stavu či vývoje. Násilí na dětech však nejsou jen modřiny a zlomené kosti. Přestože fyzické násilí lze rozeznat nejsnáze, jiné typy např. zneužívání, dlouhodobé zanedbávání či psychické násilí, poznamenají děti hlubokými, nezhojitelnými jizvami.
zralá a navíc má strach, aby nebylo ještě více trestáno.
Samík po dlouhou dobu zažíval pocit ohrožení a strach z opuštění, což pro něj bylo horší než aktuální fyzická nebo psychická bolest,“
říká klinická psycholožka Pavla Volfová, která pracuje s dospělými traumatizovanými syndromem týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte. Je podle ní tedy na nás, abychom si všímali i drobných náznaků a poznali, že s dítětem není všechno v pořádku a za jeho uzavřeností či naopak agresivitou se může skrývat strach a trýzeň. JENŽE, TAK SNADNO SE TO NEPOZNÁ.
Pouhá desetina
Samíkův případ se zařadil do statistiky mezi nahlášené případy týrání a Samík se tak stal jedním z mála dětí, jejichž život díky nahlášení mohl konečně nabrat nový směr. Pouze v loňském roce bylo nahlášeno 7 527 PŘÍPADŮ TÝRÁNÍ, SEXUÁLNÍHO ZNEUŽÍVÁNÍ A ZANEDBÁVÁNÍ. Intervence v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc byla poskytnuta 396 dětem. Ze 192 dětí, které musely být převezeny do nemocnice, jich tři čtvrtiny skončily s trvalým tělesným poškozením. Následky zanedbání péče či týrání pouze v loňském roce NEPŘEŽILO DEVĚT DĚTÍ. Navíc, ve všeobecném konsensu však odborníci odhadují, že nahlášena bývá pouhá JEDNA DESETINA ze všech případů násilí na dětech.
Nejhorší je neudělat nic
rovnou na policii, měli by kontaktovat orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), případně dětské krizové centrum nebo školního pedagogicko-psychologického poradce,“upozorňuje Alena Kolářová, vedoucí 3. oddělení Služby kriminální policie a vyšetřování krajského ředitelství hlavního města Prahy.
OSPOD, který má povinnost se každým nahlášením pečlivě zabývat, následně provede šetření u dětského lékaře, ve škole a v okolí dítěte. Vždy se ale postupuje co nejšetrněji, aby nedocházelo k další traumatizaci.
Nejčastěji podle ní nahlásí podezření školky, školy a dětští lékaři, z blízkých osob pak druhý rodič nebo třeba babička.
Důvěra je klíčová
Ve většině případů týrání, zneužívání či hrubého zanedbávání se stává, že se dítě se svým trápením někomu svěří. Často to bývá právě druhý rodič, babička nebo kamarád, který to doma řekne třeba mamince. Přitom právě na vnímavosti osoby, které se dítě svěří, velice záleží.
To ale stav dítěte dále zhoršuje, dítě se cítí zrazeno, protože nenašlo pomoc, a stáhne se do sebe…
Kampaň: Tak snadno se to nepozná, má probudit veřejnost
Na pomoc zanedbávaným, zneužívaným a týraným dětem připravily SOS dětské vesničky kampaň TAK SNADNO SE TO NEPOZNÁ, jejímž cílem je cílem je upozornit na to, že týraných, zneužívaných či zanedbávaných dětí žije mezi námi mnohem více, než tušíme. Za nutné považují zvýšit nejen všímavost okolí, ale také důvěru dospělých v oznámení dětí. Včasný zásah může zcela změnit dětský život.
Kampaň bude realizována pod záštitou manželky prezidenta republiky paní Ivany Zemanové, policejního prezidenta Tomáše Tuhého a renomovaného houslisty Pavla Šporcla.
Boj proti týrání, zneužívání a zanedbávání dětí můžete podpořit zasláním příspěvku na účet 120 777 711/0300.
Týrání, zneužívání a zanedbávání dětí za poslední 3 roky
21 694 případů týrání, zneužívání a zanedbávání dětí bylo nahlášeno
9 698 bylo zjištěno případů opakovaného týrání, zneužívání a zanedbávání
1 005 dětí bylo umístěno do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc
600 dětí muselo být převezeno do nemocnice
317 z nich skončilo s tělesným poškozením
28 dětí zemřelo na následky zanedbání péče či týrání
TÝRANÉ DÍTĚ si obvykle neumí říct o pomoc, zažívá pocit ohrožení a strach z opuštění, což je pro něj horší než fyzická nebo psychická bolest. Je přecitlivělé, vztahovačné a nedůvěřivé. Utlumí své citové potřeby, někdy mu dokonce emoce zcela vyhasnou. V dospělosti zůstává těmto lidem nízké sebehodnocení a sebedůvěra, pocit bezvýznamnosti. Mají výraznější potíže v mezilidských vztazích, mohou v nich opakovaně selhávat.
SEXUÁLNĚ ZNEUŽÍVANÉ DĚTI mívají silný pocit viny, nejistotu a strach z dalšího dění. Jejich emoce jsou vysoce utlumené, chybí jim pocit bezpečí a důvěry, mají téměř nulovou sebedůvěru. Pokud se jim nedostane ochrany i přes to, že si o pomoc řeknou, trpí o to silnějším pocitem zrady, zažívají bezmoc a stigmatizaci. V rámci zraňujících zážitků může dojít až k narušení základní integrity osobnosti. Mění se vztah k sexu, a to dvojím směrem: buď jsou v dospělosti sexuálně odbrzděni, nebo se naopak sexuality velmi bojí. Obojí vede k potížím nebo k selhávání v dospělém životě a při zakládání vlastních rodin.
ZANEDBÁVANÉ DĚTI jsou zasaženy nepodnětným až odmítajícím prostředím. Vázne u nich rozvoj řeči a komunikačních dovedností, brzdí se rozvoj intelektu, snižuje se frustrační tolerance, vzniká emoční útlum, snížená schopnost empatie, zhoršuje se socializace a vzniká nízké sebehodnocení. To zasahuje následně do všech oblastí dospělého života.
Napsal/a: Iveta Pešková
