Ať si nezkazí prázdniny

Malí cyklisté musejí povinně na silnici používat přílbu, ale doporučuje se použít ji vždy, když sednou na kolo, tedy i mimo komunikace. Chrání to nejcennější, co dítě má – mozek…

U začátečníků neškodí chránit ruce rukavicemi a kolena nákoleníky. Nezapomínejme, že do deseti let je musí vždy doprovázet dospělá osoba. Pokud si dítě není jisté při zvládání pravidel pohybu po silnici, nebo dokonce neví, jak má ukázat změnu směru, rychle zastavit nebo sledovat provoz kolem, neměli bychom ho mezi auta samotné pustit, ani když je starší.

Na hřišti bezpečněji?

Nově budovaná dětská hřiště jsou již vybavena zařízením a povrchy podle platných evropských směrnic. Ještě stále se však najdou zastaralé a poškozené skluzavky, houpačky a kolotoče, kde i pouhý pád na tvrdou udusanou půdu nebo betonové základy může znamenat těžký úraz, nehledě na řezné rány. Moderní hřiště se už zařizují s ohledem na věk dětí a je dobře se tím řídit. Při prvním použití nových hracích prvků by také měl rodič asistovat a naučit dítě, jak se držet, kam může doskočit a z jaké výšky. Místo, kam dítě při případném pádu může dopadnout, musí mít povrch z materiálů tlumících náraz. I na hřišti je potřebný dohled. Zvláště tam, kde je nepřehledná situace, hodně dětí a složité zařízení.

Oheň je špatný pán

Léto je skvělá doba pro získávání různých dovedností. Děti se učí zacházet se sekerkou, nožem, ohněm a dalšími potenciálně nebezpečnými předměty. Přichází do styku s vybavením dílny, garáže, zahradnickými potřebami. Také si třeba bude chtít něco uvařit nebo jen ohřát. Nikdy ale nenecháme děti zkoušet podobné činnosti bez naší pomoci a teprve tehdy, když si jsme jisti, že děti zvládly tu kterou činnost bezpečně, můžeme je pustit z dohledu. Oblíbená zábava dospělých, při které děti samozřejmě nesmějí chybět, je grilování a vůbec činnosti spojené s ohněm. Děti oheň velmi láká a moc rády si s ním hrají. Ale pozor, těch popálených je každoročně mnoho a jsou to zranění nejen velice bolestivá, ale mohou zanechat trvalé jizvy i poškození pohyblivosti.

Nikdy proto nepoužíváme k zapálení ohně tekuté hořlaviny. Neopouštíme ohniště, když jsou kolem děti, a učíme je správnému zacházení s ohněm a co dělat, když se nám vymkne z ruky. Hořící oděv hasíme na zemi, ne vstoje, přikrývkou nebo jiným textilem. Pak odstraníme horké a doutnající části oděvu. Při popálení nebo opaření vždy ihned postižené místo chladíme proudem vody, studenými obklady, ale ne přímo ledem. Při tvorbě puchýřů a příškvarů nebo při rozsáhlejším popálení nižšího stupně překryjeme místo zranění co nejčistší látkou a dovezeme dítě k ošetření do nemocnice.

V letních měsících tradičně narůstá počet dětských úrazů. Děti se konečně mohou s chutí vyřádit na hřištích, vyjet na kolech a bruslích, hrát si v přírodě a dělat spoustu jiných činností. Dohled rodičů mnohdy nestačí, nebo jsou maminka a tatínek přesvědčeni, že jejich potomci se už umějí chovat tak, aby si neublížily. V každém případě je nutné nejen zkontrolovat technický stav kola, bruslí či skateboardu, ale také dítěti připomenout, kde se může pohybovat, jak se má vybavit a jak se má chovat.

Pozor na otravy

Každoročně se během letních a podzimních měsíců objevují případy otrav jedovatými houbami, plody a rostlinami. Pokud si u malého dítěte nejsme jisti, zda to, co snědlo, je, nebo není jedovaté, můžeme se poradit po telefonu s odborníkem z toxikologického informačního střediska. Musíme ovšem popsat rostlinu, plod nebo houbu tak, aby ji znalec mohl určit.

Napsal/a: Veronika Benešová