Vyhrál jsem 100 miliónů korun a teď řeším, co s takovým balíkem peněz udělám. Poradíte mi?
Takový dotaz naštěstí nemusím pokládat, ale stejně by mě zajímalo, co byste mi poradili. Nebo si představte, že jste těch 100 miliónů vyhráli sami a teď máte rozhodnout, co s nimi. Je to tak obrovská suma, že když nebudete chtít látat státní rozpočet nebo kupovat karibské ostrovy, můžete si koupit prakticky všechno, na co jen pomyslíte. Můžete podpořit charitu, obdarovat blízké, nebo peníze dále zúročovat. Jak ale 100milión rozdělíte, když každý způsob má své „mouchy“?
Pokud si peníze necháte jen pro sebe, budete mít starost, kam je uložit, abyste o ně v případě jakékoliv krize nepřišli. Rozumně tedy zvolíte rozdělení sumy na několik částí a jejich investování do rozličných investičních příležitostí podle hesla „čím víc různých investic, tím menší riziko“. Protože ale tolika oblastem investování nemůžete rozumět, musíte si najmout a zaplatit někoho, kdo tomu rozumí. Takové lidi musíte vybrat a poté kontrolovat, jestli svou práci dělají dobře. Jinak totiž o peníze můžete přijít. Takže máte spoustu starostí. A to uvažuji variantu, že se o vaší výhře nikdo nedozví. V opačném případě vám totiž nezbyde nejspíš nic jiného, než přejít na variantu číslo dvě.
Výhra se těžko utají, nejspíš se tedy rozhodnete obdarovat své blízké. Problém je určit, kdo blízký je a kdo už není. U blízkých lidí je potřeba ještě rozlišit, kdo je jak moc blízký, nebo kdo si kolik zaslouží. Jsou s tím tedy opět starosti a protože se neutají, kolik jste komu dali, bude kolem vás spousta lidí nespokojených, protože nedostali nic, nebo dostali míň, než by si podle vlastního názoru zasloužili. Až na pár výjimek tedy rozdáte víc pochybností než radosti, minimálně z dlouhodobého pohledu.
Peníze se dají také věnovat nebo uložit na dospělost vlastní dětem. Právě naše děti jsou těmi, kteří jsou nám nejbližší. Uděláme pro ně první i poslední a není nám líto ani nejrůznějších obětí. Obdarovat vlastní děti nám ušetří starosti s rozhodováním, kdo je jak blízký. Snad i část okolí takový krok pochopí. Poděkují nám za to ale naše děti v budoucnu? Věnovat jim větší sumu peněz znamená nejen jim zajistit dobré bydlení či vzdělání, ale také je tím připravíme o možnost tohle všechno si vydobýt. Kdo z nás nevzpomíná na skromné začátky, které nás naučily vážit si každého pokroku a každé drobnosti koupené za pracně vydělané peníze? Stačí se podívat na děti slavných lidí. Kolik z nich se vyrovnalo svým skvělým rodičům a kolik z nich už ani neví, za co peníze utratit? Kolik z nich místo rozvoje svého talentu skončilo u drog apod.
Zde bych si dovolil udělat reklamu knížce Život je takový, jaký si ho uděláme, kterou prodávám v eshopu Moudré knihy. Je to knížka, které mě inspirovala k napsání tohoto článku. Autorem je Peter Buffett – syn jednoho z nejbohatších lidí světa, který se rozhodl vyjmout své děti z dědictví právě proto, aby jim svými penězi nezkazil život.
Další možností je věnovat peníze na charitu. Pokud nevěnujete všechno, problémů popsaných výše se nezbavíte. Pokud byste dokázali opravdu věnovat vše, co vyhrajete, minimálně musíte najít vhodného příjemce. A ve výsledku vám stejně nikdo neuvěří, že jste si nic nenechali, a navíc vás bude mít okolí za úplné blázny.
Určitě existuje spousta dalších řešení, ale všechna s sebou přináší starosti a problémy. Nebo se mýlím? Osobně si myslím, že bych si i s takovou výhrou slušně poradil, nevidím v tom ale žádné velké štěstí. A pokud bych si měl vybrat, jestli tak obrovskou výhru získám, myslím, že bych ji dokázal s díky odmítnout. Určitě by pak ve mně hlodala pochybnost, jestli jsem se rozhodl správně, ale i s tím bych se snad dokázal vyrovnat. Prostě a jednoduše jsem rád, že tyto problémy se mě netýkají. 😉