Systém péče o ohrožené děti u nás je nepřehledný, složitý a nejednotný. Tato skutečnost samozřejmě ovlivňuje žadatele o náhradní rodinnou péči a ti často své původní odhodlání stát se náhradním rodičem ruší. Uvedený projekt se snaží o vytvoření komplexní metodiky, včetně vzniku odborného centra.
V rámci uvedeného projektu vydalo Středisko náhradní rodinné péče o.s. výzkumnou zprávu, ve které je popsán současný stav příprav na náhradní rodinnou péči. Studie mapovala současnou situaci ve 14 krajích ČR. Hlavními okruhy, na které se zaměřila, jsou kritéria a požadavky na žadatele o NRP, obsahy a formy přípravy, instituce zapojené do příprav a spolupráce mezi nimi. Tématem výzkumu byly přípravy na přijetí dítěte do náhradní rodinné péče, výzkum měl dvě části – kvalitativní a kvantitativní.
Výzkumné zprávy byly prezentovány na odborné konferenci věnované přípravám na přijetí dítěte do náhradní rodiny a to jejich autorkami – PhDr. Věra Haberlová a Doc. PhDr. Ing. Hana Konečná, PhD.
Studie mimo jiné ukazuje, že zájemci postrádají jasné, srozumitelné a ucelené informace o procesu náhradní rodinné péče a úplné informace o dětech, které vyrůstají mimo vlastní rodinu.
Na budoucí náhradní rodiče jsou kladeny samozřejmě určité nároky. Měli by to být osobnosti nejen zralé, zdravé a vyspělé, ale navíc by měli být vybaveni znalostmi z vývojové psychologie, psychopatologie, pediatrie, speciální psychologie apod. Jsou také nezbytné určité sociálně psychologické a terapeutické dovednosti.
A právě tyto základní informace, znalosti a zkušenosti by náhradním rodičům měly přinést přípravné kurzy na budoucí roli rodičů.
Ze sociologické sondy, která byla provedena, vyplývá, že rodiče mají největší zájem o oblasti rodinné komunikace, adaptace a výchovu dětí v rodině a také o právní a sociální aspekty. Naopak do oblastí informací, které budí nejmenší zájem, patří příliš teoretické informace či problémy, se kterými by měli počítat. Z praktické části se pak rodiče nejvíce zajímají o setkání a diskuzi s jinými náhradními rodiči, maximálně využívají možnosti výuky, jak hovořit s dítětem o jeho minulosti, mají zájem o návštěvu sociálního zařízení. Naopak mají menší zájem o výuku, jak pracovat s postiženým či jinak handicapovaným dítětem.
Rovněž podle této sondy je nedostatečná kvalita a efektivita příprav, mezery v legislativě a neexistence jednotné metodiky. Panuje značné přesvědčení o potřebě zařadit za základní přípravu další průběžné vzdělávání žadatelů.
A pokud opět nahlédneme do výzkumné zprávy, pak se dočteme, že kurzy, které probíhají v rámci příprav na náhradní rodinnou péči, jsou pro rodiče především místem pro setkání a to jak s dalšími žadateli, tak s rodiči, kteří se již NRP věnují, a v neposlední řadě i s odborníky.
Rodiny pak chtějí na kurzech získat především důležité informace, které se týkají základních otázek, jako například co je to vlastně náhradní rodinná péče a jaké děti do ní jdou. Dalšími důležitými informacemi je upozornění na pravděpodobné problémy, se kterými by měly počítat. Mezi další témata, která rodiče preferují a zajímají je biologická rodina, tedy především historie dítěte, jakou si přináší zátěž apod.
Z výpovědí respondentů ale například vyplývá, že je vcelku zavádějící pojem „příprava“, protože podle nich se na rodičovství připravit nedá. Jako nejzásadnější problém se pak jeví cíl přípravy, který není v zákoně specifikován (kromě příspěvku k posouzení vhodnosti žadatele) a z tohoto problému se pak odvíjí i další. Určitý cíl je uveden v Metodickém doporučení č.7/2009, ale zásadní rozdíl, který vyplývá, spočívá v tom, že tato metodika popisuje dosažení cíle jako jednorázový a časově omezený proces, ale dosažení cílů podle respondentů se jeví jako proces mnohaletý a příprava na něj je pouhým začátkem. K posuzování vhodnosti žadatelů byl vydán další pokyn č. 8/2009, ale z výpovědí se ukazuje, že jednotlivé cíle mezi sebou mohou kolidovat, je totiž obtížné vytváření atmosféry důvěry a otevřenosti, když se neustále provádí hodnocení respondentů. Na druhou stranu je hodnocení nutné. Kompromisem by podle zprávy mohl být vícestupňový diagnostický proces, který je i částečně popsaný v metodice a dokonce jej některé kraje zavádějí.
Výzkum vynesl na povrch i některé další otázky, například co se týká dostupnosti a dostatku erudovaných odborníků nebo kdo bude garantem kvality příprav náhradních rodičů apod.
Tento projekt je financován Nadací Sirius z grantového řízení programu: Preventivní programy a systematická řešení. Grant získalo Středisko náhradní rodinné péče, jehož cílem je poskytování kvalitních, profesionálních a veřejně dostupných služeb pro rozvoj a podporu náhradní rodinné péče. Projekt Náhradní rodina + dítě + odborník jako partneři byl zahájen v lednu 2010 a bude trvat 3 roky, tedy do roku 2012.
Metodické centrum pro náhradní rodinnou péči
Uvedeného cíle, tj. vytvoření komplexní metodiky, má být dosaženo vytvořením METODICKÉHO CENTRA PRO NRP, které bude moci sloužit jako model pro obdobná centra.
Jeho náplní je ověřit a zavést komplexní systém informací a metodik pro oblast NRP (jak pro odborná pracoviště, tak pro školská a zdravotnická zařízení a současně pro žadatele a zájemce o NRP).
Jedná se o kontinuální sběr, rozpracování, vyhodnocení, výzkumné šetření, expertní konzultace a oponentury metod a technik, studijních textů a manuálů pro všechna stadia procesu NRP.
Výstupem projektu bude ověřená komplexní metodika systematického poskytování kvalitních, profesionálních a veřejně dostupných služeb pro rozvoj a podporu NRP.
Toto odborné pracoviště vytvoří tedy základní metodiky pro všechna stadia procesu náhradní rodinné péče, tyto metodiky pak ověřovat v praxi. O výstupech a aktivitách bude informovat jak odborníky, tak širokou veřejnost prostřednictvím publikací, sborníků, přednášek a jiných odborných prezentací, konferencí, seminářů a workshopů.
Napsal/a: Tisková zpráva
