Přítel o pejskovi mluvil dost často. Dokonce věděl jaká rasa to musí být. Chtěl Bernského salašnického a žádného jiného. Já byla z domu na psy zvyklá, takže mi to bylo celkem jedno.
Jenomže malý maltezáček a bernský je dost velký rozdíl…Když jsme se přestěhovali do domečku, začal přítel na internetu hledat informace o berňácích. Našel také chovnou stanici, která nebyla tak daleko od nás. Paní měla dokonce právě narozená štěňátka a ještě pár volných.
Pár dní nato jsme se na ně jeli podívat. Bernští salašničtí psi jsou krásní, věrní a hlavně velcí.
Bernský salašnický pes na nás zapůsobí svou impozantní postavou, třemi zářivými barvami své dlouhé, husté, ale velmi jemné srsti, přátelským výrazem, majestátným držením těla a suverenitou své povahy. Ideální typický a správně vychovaný berňák je dobromyslný, něžný, citlivý, oddaný, domácký, trpělivý, inteligentní, dobře učenlivý, klidný, vyrovnaný, přátelský vůči cizím, ale ostražitý, neohrožený, s nepodplatitelným citem pro nebezpečí a ve vážném případě ohrožení velmi dobrý obránce. Miluje děti, dobře se snáší s jinými zvířaty, štěká jen v případech opravdové potřeby.
Berňák je citlivým, učenlivým a inteligentním psem, který je při dobrém zacházení plně oddán svému pánovi i celé rodině, rád a s velkou radostí udělá vše z čeho má radost jeho pán. Tvrdá slova nebo dokonce tvrdou ruku nesnáší.
Slovo dalo slovo a pro pejska jsme si začas přijeli, ale tentokrát jsme si ho odvezli domů.
Do 14 dnů se naučil co se doma nesmí a kam nesmí. Tabu byl dětský pokoj a ložnice.
Jenomže takový pejsek potřebuje potřebnou péči. Dlouhé procházky. Dokud byl malý, zhruba do roku, jsem to zvládala sama. Jenomže čím byl větší, tím to pro mě bylo horší.
A po jedné nemilé příhodě jsem řekla, že já ho ven vezmu jedině bez dětí. Ono to není tak jednoduché, dvě děti, jedno ještě v kočárku a k tomu pes, který už vážil přes 45 kg.
Abych to zkrátila, kočárek na odpis, jídlo, které bylo dole, bylo všude, jenom ne v nosiči. Ale naštěstí (pro psa) se malému nic nestalo.
Od té doby jsem to naše přerostlé zlatíčko vzala na procházku snad jen párkrát. Ale teď už váží přes 50 kg a já nemám šanci ho přetáhnout, pokud se sekne.
Takže na velké procházky chodí přítel, nebo na menší procházky jdeme všichni.
Mít takového velkého psa, vyžaduje mít prostor a možnost ho protáhnout alespoň o víkendu. Jenomže je to někdy horší, než celá školka dětí.
Na výlety se jezdí jenom tam, kde můžeme vzít psa sebou.
V ZOO jsme nebyli už dva roky a to mě dost mrzí, protože dětem se tam líbí a malý je teď ve věku, kdy je ze zvířátek strašně nadšený.
My totiž máme pejska v chodbě. Kotec ještě nemá postavený, protože nebylo kdy.
Kvůli dětem mě to dost mrzí, protože když někam chceme jet, musíme brát ohled na psa.
A když je na výletě s námi, také to není jednoduché. Stále je to štěně, ale tahat na vodítku 50 kg je dřina.
Snad se už konečně pochlapí a bude z něho alespoň trochu poslušný pes.
Berňáka nemůžete proti jeho vůli zatlačit do polohy „lehni“ a nemůžete ho táhnout za sebou na vodítku. Pokud se padesátikilový berňák proběhne blátivou louží, stříká bláto pěkně vysoko, pokud pije, nacáká více než malý pes, vykartáčovat ho trvá déle, jeho drápy zanechávají v parketách škrábance a tlapy zase hluboké stopy ve zkypřených záhonech. A kolik mi toho na zahradě už úplně zničil! Srst obzvláště v období línání i přes neustálé kartáčování bude všude. I když je venku, srst sbírám i v koupelně.
Radostný berňák snadno vyvede z rovnováhy malé děti a někdy i starší osoby. Pokud se bernský salašnický pes raduje, létají koberce. Berňák štěká jen zřídka, o to však hlasitěji. Jeho radost je mohutnější, mazlení důraznější a smutek hlubší než u jiných plemen. Laskání vyžaduje silným šťouchancem tlamou mezi žebra, nevyhovující povely občas ignoruje s velmi roztomilým úsměvem. Miluje nade vše přítomnost svého člověka, chce být při všem co děláte, chce s Vámi prostě žít.
Bernský salašnický se dokonce doporučuje lidem, kteří mají strach z velkých psů.
Ať si vyberete malého, nebo velkého psa, dobře si vše promyslete. Jsou chvíle, kdy toho budete litovat, ale to už bude pozdě. O pejska se musíte starat, venčit ho za každého počasí a rozhodně to není levná záležitost. Krmivo a veterina něco stojí. Pes potřebuje procházky a hlavně Vás.
Ale dá Vám svou lásku a věrnost. Bude Vás hlídat a bude stále s Vámi a vždy tu bude pro Vás.
Takže Vám přeji hodně štěstí při rozhodování.