V současné době již není ostudou zjednat si úklidovou službu třeba na malý či velký předvánoční úklid nebo alespoň na vyčištění koberců, umytí oken, případně si zajistit pravidelnou výpomoc do domácnosti.
Není to ale tak dávno, co bylo „společensky nepřijatelné“, aby si paní domu pořídila domů pomocnici na úklid…Právem riskovala, že jí okolí přisoudí nálepku ženy lenošné, nicnedělající. Takové to bylo „veřejné mínění“.
Holt, časy se mění…ale jak to bylo s domácími pracemi třeba před 55 lety?
Krátce dobu přiblížím: koncem čtyřicátých let uplynulého století byl založen podnik Osvobozená domácnost, nakupovat se chodilo do Pramenu, děti se „horempádem“ umisťovaly do jeslí…
Tak, jak to bylo s těmi domácími pracemi?
Odpovídá časopis Vlasta z roku 1954:
Pracovní rozvrh domácích prací na čtrnáct dní pro městskou zaměstnanou ženu
Přinášíme pracovní rozvrh pro hospodyni, která i se svým manželem je zaměstnána osm hodin denně, má dvě děti ve školním věku a žádnou stálou výpomoc v rodině (matku, sestru nebo pod.).
Předpokládáme, že na práci dlouhotrvající nebo těžkou, jako je velký úklid, si vezme odbornou pomoc.Velké prádlo dává do Osvobozené domácnosti, nebo má pradlenu. Také v určitých obdobích,alespoň jednou za 14 dní, má na 2-4 hodiny během jednoho dne výpomoc na úklid bytu ( ošetření podlah, vyčištění oken, vyklepání koberců apod.). Drobné hedvábné a vlněné věci a jemné prádlo si pere sama.
Členové rodiny musí však pomáhat při provozu domácnosti. Rozdělí si práce podle svých schopností. Jsou to zejména tyto práce:
1. Nosit uhlí a dříví, obstarat kamna, odnést popel.
2. Čistit koberce vysavačem prachu, utřít prach.
3. Umýt nádobí.
4. Obstarat pochůzky, jako je oprava obuvi, šatstva, nářadí, denní nákup stejných věcí jako mléka a pečiva apod.
Sama hospodyně však bude dohlížet na správné vypracování úkolů (u menších dětí), je třeba počítat s časem pro schůze v závodě, pro přednášky, výstavy, občasnou návštěvu divadla, koncertu, kina.
Pondělí: Praní drobného prádla.
Úterý: Věšení prádla a úklid po prádle.
Středa: Prohlídka obchodů (případně s dětmi) a nákup.
Čtvrtek: Žehlení prádla.
Pátek: Nákup na sobotu a na neděli.
Sobota: Příprava a vaření na neděli.
Pondělí: Vyčištění drobných skvrn a vyžehlení obleků.
Úterý: Správky.
Středa: Příprava na úklid (povlékání peřin, úklid polic ve spíži, úklid skříní, vyklepání šatstva, umytí dveří, otření prachu na obrázcích, na skříních apod.).
Čtvrtek: Úklid s výpomocnou sílou.
Pátek: Nákup na sobotu a na neděli.
Sobota: Příprava pokrmů na neděli.
Tolik časopis.
A jaký asi by byl rozvrh prací pro ženu venkovanku? K práci v domácnosti jí bezesporu přibylo obstarávání domácích i užitkových zvířat, pravidelná péče o zahrádku, případně o políčko nebo sad. A žádná „Osvobozená domácnost“! Čas na přečtení „Vlasty“ si ale jistě našla. Jak to bylo s návštěvou divadla, koncertu nebo kina to si odhadnout netroufám.
Já vím, že toho z dějepisu moc nevím, ale domnívám se, že v padesátých letech minulého století byly rozdíly mezi městem a venkovem opravdu znatelné. Tvrzení o tom, že se vesnice přibližují městům, přišlo mnohem později.