Pracovní trh se potýká s nedostatkem kvalitních pracovních sil. Zaměstnavatelé se snaží učinit svou nabídku co nejlákavější, zaměstnanci a zaměstnankyně potřebují sladit svůj pracovní život se soukromým. Alternativní způsoby zaměstnávání osvědčené ve vyspělých státech táhnou i u nás.
Se snižujícím se počtem ekonomicky aktivních obyvatel roste nebezpečí, že na trhu práce nebude dostatek lidí s potřebnou kvalifikací. Jedním z mnoha řešení, jak tomuto nedostatku mohou firmy čelit, je udělat maximum pro zvýšení vlastní přitažlivosti v očích potenciálního i stávajícího zaměstnance. Tradiční plný úvazek vykonávaný na pracovišti v běžné pracovní době bude více doplňován o jiné formy úvazků, vyhovující také kandidátům s různými omezeními. Český trh práce je bohužel v tuto chvíli stále velmi konzervativní a zavádění nových forem zaměstnávání je spíše výjimkou – tak komentuje současnou situaci Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka společnosti Manpower. Její slova potvrzují čísla. V České republice využívá z celkového počtu zaměstnaných osob přibližně jen 5 % některého z typů flexibilních úvazků. V porovnání s evropskými zeměmi je to velmi málo, např. v Rakousku je to 23 % a ve Švédsku 26 %.
Firmy se v budoucnosti budou snažit vyjít vstříc všem skupinám potenciálních zaměstnanců. Ne zcela využitými skupinami na trhu práce jsou maminky a otcové na rodičovské dovolené, starší osoby (s tím, že „staršími“ jsou často míněni již lidé kolem 50 let věku), osoby se sníženou pracovní schopností a zaměstnanci, kteří se ocitají v těžké životní situaci. Alternativních pracovních úvazků využívají zejména tyto skupiny.
Nezapomeňme na další důležitý aspekt. Mnoho našich kolegů a kolegyň, zejména na manažerských pozicích, dosáhlo ve svém pracovním životě významných úspěchů. A nyní více než po dalším postupu na kariérním žebříčku touží po dokonalejším skloubení soukromého a pracovního života. Chtějí se více věnovat svým zálibám nebo nějaké znovuobjevit, dát větší prostor své rodině nebo ji založit… Nedávají automaticky přednost lépe placeným a časově náročným nabídkám, ale zajímá je práce, která je uspokojuje a umožňuje jim lépe prožít život.
Jak vypadá alternativa?
Alternativní úvazky lze obecně definovat jako jakýkoli jiný režim, než je standardní osmihodinová pracovní doba, případně pracovní doba týdenní, rozvržená dle rozhodnutí zaměstnavatele. Českým zákoníkem práce je v současnosti jmenovitě upraven zkrácený pracovní úvazek a pružná pracovní doba.
Mezi alternativní úvazky tak lze zařadit poloviční úvazek, kdy zaměstnanec/kyně pracuje pět dní v týdnu 4 hodiny, ale také úvazek poloviční flexibilní odpracovaný dle dohody se zaměstnavatelem. Za zkrácený lze rovněž považovat úvazek tříčtvrteční nebo například práci v rozsahu 10 hodin týdně.
Existují však i práce konané na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, a to například kombinace práce v zaměstnání a z domova. Zajímavou alternativou jsou v neposlední řadě zcela určitě formy úvazků zákoníkem práce přímo neupravené, jako jsou práce z domova, tzv. teleworking, stlačený pracovní týden či sdílené pracovní místo (částečný úvazek dle dohody a sdílení jedné pozice s další osobou).
Z těchto způsobů alternativního zaměstnávání je podle průzkumu České společnosti pro rozvoj lidských zdrojů (ČSRLZ), který realizovala mezi svými členskými organizacemi, v současné době v České republice nejvíce rozšířena práce formou dohod, flexibilní pracovní doba a zkrácené úvazky.
Hlavní přínos zavádění flexibilních pracovních úvazků do firemní strategie spatřují zaměstnavatelé v získání nových zaměstnanců, udržení si kvalifikované pracovní síly, zvýšení motivovanosti a loajality a z toho vyplývající snížení fluktuace. Jak uvádí Jaroslava Rezlerová, v konečném důsledku to povede k vyšší konkurenceschopnosti. Barbora Stejskalová, ředitelka LZ ve společnosti T-Mobile Czech Republic, dodává: „Sladění osobního a pracovního života činí zaměstnance spokojenějšími a k firmě loajálnějšími. Zaměstnanci jsou méně stresovaní a nemocní. Transparentní pravidla a maximální využití potenciálu všech pracovních sil, stejně tak úspory na režijních nákladech či výdajích na provoz, to vše jsou nezanedbatelné výhody, které vyplývají pro zaměstnavatele z alternativních úvazků.“
Jedná se o ukázku z časopisu Psychologie Dnes, vydává Portál
Napsal/a: Zita Lara
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (5 vyjádření)
jj danasi, přesně takhle jsem to měla po prvních dvou mateřských – nastoupila jsem do práce na pol. úvazek, ale v reále to vypadalo tak, že jsem dělala třeba týden (podle dohody) naplno a pak jsem měla týden volno… bylo to super, stíhala jsem všechno bez problémů a měla jsem čas na děti. Teď se mi rýsuje pracovní úvazek na 6 hodin – což taky není špatné, i tak se to bude zvládat určitě lépe než plný úvazek. Ale jsem si moc dobře vědoma toho, že je to výjimka, v mém širokém okolí to mají maminky mnohem těžší. Taky myslím, že je to špatně, zkrácenými úvazky by se vyřešila spousta věcí – nejen pro maminky, ale jistě by to bylo výhodné i pro zaměstnavatele…. v některých zemích už pochopili, že žena, která zvládá organizaci domácnosti, jistě nebude mít problém zvládnout i organizaci své práce…. ach jo, jen jak je přesvědčit,že?
Osobně si myslím, že je to hudba budoucnosti. A babofka, zuzina i Jarmuschka mají pravdu.
Mě nezbývá jen tiše závidět sestřenicím, které se provdaly do Německa. Jedna před rokem 1989 a do západního a druhá až po roce 1989.
Obě využívaly výhod zkrácené práce a zároveň péči o děti.
Ráno v klidu vypraví děti do školky a školy. Cesta do práce. A z práce vyzvednou děti a v klidu být na oběd doma. Těšily se do práce a zaměstnavatelé je vítali.
Znám jednu paní, která i u nás na Moravě pracuje jen 16 hodin týdně. Takže v práci je dva dny a jinak si hraje s 18M chlapečkem doma. Ale to jsou světlé vyjímky.
V době, kdy jsem byla na RD, vydobily odbory u našeho zaměstnavatele pružnou pracovní dobu.
Podle mě by tedy mohla být ještě pružnější (a některá ustanovení se mi nelíbí – připadají mi až nelogická), ale zaplaťpámbu zato.
Konstatuji, že jako matce od dětí mi to vyhovuje.
Myslím, že by mi zaměstnavatel nedělal formálně problémy, kdybych požádala o zkrácený úvazek, jenže už to vidím – stejné kvantum práce bych musela stihnout za kratší dobu a méně peněz… Tak to jsem ani nezkoušela.
Souhlasím s babofkou.Také mi připadá,že se o tom jen píše co se pro ženy po RD nedělá,ale stále jen ty stejné velké firmy./T.mobil/jinak je relita trochu jiná.Když jsem po první mateřské chtěla jít dříve do práce,tak mě vzali jen s obtížemi,napřed na mě zkoušeli at´si najdu druhou kolegyni k sobě a jdeme obě na poloviční úvazek,až když měli v práci opravdu krizi tak jsem nastoupila na 3/4.ale hodně mě tlačili a´t podepíšu rovnou na celý,at´je to ,,jednodušší“.Ale jen pro ně,ne tak pro mě a moji rodinu.O firemních školkách se jen píše,ještě jsem se nesetkala s nikým kdo by měl tuto možnost.
Tak nevím, podle tohoto článku to vypadá, že zaměstnavatelé nabízejí alternativní úvazky svým zaměstnancům, ale ti o ně nejeví zájem. Já jsem se s tím tedy takto nesetkala. Ba naopak. Měla jsem zájem pracovat při MD a RD, ale k dohodě nakonec ze strany zaměstnavatele nakonec nedošlo. Přehazovali si mě jako horký brambor – kdo by měl vlastně vyřešit otázku náplně práce, sladění, papírového vykázání, materiálního zabezpečení a bylo to tak „složité“, že se to nakonec vůbec neřešilo, protože tak to bylo nejjednodušší. A jsem zvědavá na ty alternativy, až se budu chtít vrátit po RD „naplno“.
Mobile Sliding Menu