Chtěla bych ostatním rodičům pouze připomenout to, co většina z nás nejspíš ví, ovšem matka neschopná jako já může lehce zapomenout…
Když byl našemu synovi rok a půl, vydala jsem se mu koupit zimní botičky. To jest uzavřené, do kterých není zrovna dvakrát vidět.
Ač dokonale vybavena vědomostmi, jak má taková správná dětská botička vypadat, zapomněla jsem na jeden podstatný detail – měla by mít pokud možno správnou velikost. Někteří z vás možná již tuší – boty mnou vybrané měly jiné číslování a tudíž byly sotva akorát. A to prosím v normálním kamenném obchodě, nikoliv u ťangů. Tohohle násilí na vlastním dítěti jsem si všimla až po pár týdnech, kdy jsem botičky jednoduše nemohla obout a to mi začalo být podezřelé.
Od té doby chodím boty kupovat zásadně s obkreslenou a vystřiženou nožkou z papíru. Tuhle šablonu nejdřív strčím do boty, abych zhruba viděla, jak do ní pasuje. (Není nezbytně nutné u bot letních, ale pečlivější rodičové můžou použít i tam).
Takže na závěr malé shrnutí – dávejte si prosím pozor na číslování, né vždy odpovídá tomu našemu.