Motto na tento týden:
JEDNA A JEDNA JSOU MINIMÁLNĚ TŘI
Možná by byl můj dnešní příspěvek na samostatný článek, ale protože nemám právě moc času, vezmu to v rychlosti. Co mne inspirovalo k jeho napsání – bylo posledních několik článků ve Vašich dětech…
V tomtéž časopise se také píše o tom, když nastane doba neustálého: „já sám“. Zaujala mne tato důležitá citace:
Zajímavý je VZTAH SAMOSTATNOSTI A POSLUŠNOSTI. Když je dítěti rok nebo dva, je poslušnost důležitá proto, že připravuje půdu pro budoucí samostatnost, že učí dodržování určitých pravidel chování. Zda se poslušnost vyvine v samostatnost, záleží hlavně na tom, jak je dítě schopné poslouchat, jaký je váš vzájemný vztah a jak spolu dokážete komunikovat. Na druhé straně poslušnost jako přímá pokora, hlavně ve věku nad pět let, může kazit rozvoj samostatnosti. Jakmile dítě začíná jednat samostatně, měli byste omezit striktní zákazy a nezdůvodněné příkazy. Kategorické „Nesmíš!“ byste měli nahradit slovy s menším vykřičníkem a srozumitelnějším obsahem: „Není to správné, je mi to nepříjemné, nelíbí se mi to, to není zrovna to nejlepší“ apod.
A pomocná rada – JAK UČIT SAMOSTATNOSTI? – tak, že mu nikdy neodmítnete pomoc! Dám vám příklad. Dítko si hraje s kostkami a chce postavit hrad. Nedaří se mu to, protože začíná s malými, nestabilními kostkami. Je mrzuté, nespokojené a zlobí se. Pokud v pravou chvíli nepodpoříte jeho další pokusy, nechá hru nedokončenou a bude mít špatnou náladu. Dobrou atmosféru udržíte, když se například zeptáte: „Co kdybys postavil nejprve velké kostky?“ Taková otázka uvede jeho myšlenky na správnou cestu, ale zároveň nechá dost prostoru jeho vlastní tvořivosti. Další možností a motivací je zdůraznění víry v jeho schopnosti – povzbuďte ho, aby se nevzdal příliš brzy: „Zvládneš to! Trochu přemýšlej a určitě se ti to podaří.“ A nikdy nezapoměňte, že každý vydařený pokus potřebuje pochvalu. Radost z vítězství a vaše pochvala dodají dítěti víru v sebe samého a pocit štěstí, že se mu něco povedlo.
Dalších pár rad mne napadlo v souvislosti s články O MATEŘSKÉ ŠKOLE. Když se dítě hůře přizpůsobuje pobytu v MŠ, bývá to někdy doprovázeno např. odmítáním jídla. Může to být projevem úzkosti nebo strachu z nového prostředí anebo signálem protestu proti odloučení od matky. Někdy stačí větší péče paní učitelky, jindy zajistit dítěti více kontaktů s vrstevníky mimo školku. Nikdy nesmíme pobyt ve školce dítěti moc idealizovat. Následkem může být zklamání, nebo odpor. Nikdy nesmíme školkou dítěti také vyhrožovat! Než dítě do školky začnete dávat, zkuste si s ním „na školku“ častěji hrát, přičemž mu nenásilně ukážete, jaké ho čekají školkové povinnosti. Také se vyhněte známé ranní nervozitě. Zpočátku byste měli dítěti poskytnout na probírání ze spánku a vstávání víc času, vzbuďte jej dřív o pár minut, dítě to určitě nepozná. Nepříjemným scénám při oblékání předejdete tím, že už večer společně připravíte oblečení na druhý den. Ve školce neprodlužujte loučení, předejte dítě vždy do rukou učitelky! Určitě pro něj vždy přijďte ve smluvenou dobu! A doma mu nezapomeňte vynahradit čas ve školce, kdy jste s ním nebyli!
Ještě dvě pravdivé myšlenky z časopisu pro ženy z roku 1906(myslím, že mohou zcela klidně platit i dnes):
*** Výchovou dokonalých povah dítek svých zjednávají si rodičové rodinný poklad, který obšťastní je i dítky a zabezpečí šťastnou bodoucnost všem.
*** Ve zdárnosti nebo nezdárnosti svých dítek klidí rodičové právem největší slast neb nejtrpčí hořkost staroby své. Obé jest jen zasloužilým plodem jich vlastní výchovy.
A nakonec rychlý recept na SLANINOVÉ KNEDLÍKY
Šest housek na kostečky zkrájených osmaží se na čtvrt kile slaniny. Vloží se vše do mísy, přileje 1/3 litru mléka, přisype se 8 dkg mouky, 4 vejce a vše se dobře promíchá, udělají se koule o průměru asi 4 cm a zavaří se do vroucí vody. Povařte čtvrt hodinky a podávejte nejlépe ke gulášku nebo jen tak.
Ahoj za týden.
Napsal/a: mamia
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (1 vyjádření)
A pak že se ty výchovné metody mění:-)