U nás je zvykem, že dárky nosí Ježíšek. Stačí se však rozhlédnout kolem a člověk nabude dojmu, že se mávnutím kouzelného proutku ocitl uprostřed New Yorku či Londýna. Všude kolem je plno Santa Klausů, sobů a sání s rolničkami.
Výlohy obchodů zdobí obrázky Santa Klausů, někde vás dokonce u vchodů vítají jejich figuríny v životní velikosti. Na dárkových balících papírech jsou také výjevy Santy a sobů, kdejaká vánoční dekorace, kdejaká figurka je v tomto duchu. A co teprve záplava typických červených čepiček s bílým lemem a bílou bambulkou? Nebo kýčovité hračky hýbajících se a blikajících Santa Klausů? Santa Klausové, kam se podíváš.
A Ježíšek? Toho je vidět daleko méně. Snad jen jako miminko v betlémech. Ze své podstaty je to bytost neviditelná. Je proto logické, že se obchodníkům špatně prodává. Jak také prodat něco, co není vidět?
Z toho, co kolem sebe vidím, mám pocit, že co není vidět, tj. co nejde prodat a zpeněžit, to ani neexistuje. Možná právě proto je kolem nás tolik Santa Klausů. Je to totiž postava, která má jasně daný vzhled a má i své soby a pomocníky. Tolik figurek, tolik motivů. To se pak prodává…
Naštěstí je však ještě pořád nemálo těch, pro které je jedním ze symbolů Vánoc i Ježíšek, a nikoliv Santa Klaus. Roku 2006 vznikl projekt Český Ježíšek, kdy typická česká postavička dostala svou podobu i své pomocníky. V prodeji teď jsou jejich plyšové figurky, samolepky, hry, knížky, … Pravda, asi není ideální bojovat proti komerci jinou komercí, ale přesto mám za to, že projekt Český Ježíšek má šanci v tomto směru něco změnit.
Žádný projekt ovšem postupné vytlačování původních symbolů Vánoc symboly novými sám o sobě nezastaví. Tržní ekonomika se řídí zákonem poptávky a nabídky, a tak dokud budeme kupovat výrobky opatřené symbolem Santa Klause, budou se tyto nadále prodávat a tedy i propagovat. A tak, je-li to jen trochu možné a Vám na tradiční podobě Vánoc záleží, pokuste se prosím vyhnout se výrobkům se symboly Santa Klause, nebo snad dokonce s nápisem Merry Christmas.
Spoustu věcí, snad i většinu, lze totiž bez problémů nahradit něčím nesantovským. Existují stovky vánočních dekorací bez Santa Klause. (Některé z nich vám představuji v rámci VD adventního kalendáře.) Stejně tak vánoční přáníčka či balící papír – vždyť i baňky, hvězdičky, stromečky, svíčky, … jsou vánoční motivy. (I ty si můžete vyrobit doma, pokud v obchodě nenajdete nic, co by vám či obdarovávanému vyhovovalo. I pro tento případ bych vám ráda v některém z příštích článků nabídla pár tipů.)
Je jen na nás, jaké chceme mít Vánoce. Já sama upřednostňuji Ježíška a vánoční dekorace do bytu či přáníčka bez santovských motivů si raději vytvářím sama či s pomocí potomka. Vidět potom ta krásná světýlka v očích, když dítě hrdě předává vlastnoručně vyrobený dáreček či nějaké přáníčko, tomu se vůbec nic nevyrovná.
Určitě nebudu první a snad ani poslední s přáním, aby se Vánoce alespoň částečně zbavily toho nánosu komerčna, spěchu, hysterie… a tedy i Santa Klausů, jako jednoho z mnoha symbolů toho všeho. Aby se staly svátkem, na který se těšíme především pro jejich duchovní rozměr, klid a rodinnou pohodu. Přeji vám, aby se vám vaše Vánoce vydařily a pod stromečkem jste našli kromě dárků od Ježíška i své rodinné štěstí.
Předchozí článek: Plovoucí svíčka.
Následující článek: Přáníčka ze zbytků dárkového papíru.
Napsal/a: redakce (Markéta)
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (7 vyjádření)
Jen stručně – přidám se ke všem, které navštěvuje Ježíšek. A věřím, že tomu tak i zůstane….
Tak já nevím, pamatuju dobu před cca 8 lety, kdy fakt ten santa byl snad všude. V obchodech v nadživotní velikosti strašil děti,v televizi věrná filmová kopie…..
Schválně jsem se u nás dívala po obchodech a myslím, že se Santa pomalu vytrácí. Po nové Karolině v Ově, chodil zvonící oslík, měli betlém, mohli jste kouopit větvičky, koupit svařáček, do toho hrály koledy. Co mě hodně zaujalo na vánočních trhách v Ově byl dokonce velbloud, a vozil děti. Dali jsme si pečené kaštany, děti si lily olovo….bylo to pěkné, vánoční…naše….
U nás dárky dává Ježíšek, to je jasné 🙂
kupte mi gskondro na dva mesice prosim
Jééé, krásně sepsaný článek… Kéžby to tak jako my, cítili i prodejci a televize, která nás neustále krmí Santou a vším tím amerikanismem :-((( Je mi z toho vážně zle. V naší školce děti každým rokem zdobí tradiční český vánoční stromeček, tj. se slaměnými ozdobami, šiškama, oříškama, mašličkama, celý vestibul ve školce nádherně voní perníkem, stojí tam betlém z keramiky, tam cítím i toho Ježíška 🙂 Kéžby se čas zastavil a všechny ty převánoční shony přestaly. A televizím bych zakázala ty typické reklamy na úvěry, mobily a elektroniku, šílené zmodernizované rolničky a podobně. Pak by se mi splnilo moje věčné přání :o)))
Taky jsem pro Ježíška a na „ježíškovských stránkách“ jsem pravidelným čtenářem. S dětmi se každý rok snažíme alespoň trochu zapojit 🙂
Krásný a pravdivý článek, nic proti Santovi, ale ať zůstane ve své domovině 🙂 , k nám patří Ježíšek.
Moje milá Markétko, každý Tvůj předchozí článek byl inspirací a potěšením, ovšem tento je předčí… je „víc“… Děkuji Ti za něj. Tento článek je o mně, tzn. mluvíš mi z duše, vnímám to stejně.
U nás byl, je a vždy bude Ježíšek.
V mnoha ohledech se komerčním věcem vyhýbám a to nejen Santa Klausovi, celou svou duší jsem Češka a možná díky tomu je pro mě rozhodování lehčí, prostě to tak cítím a nepotřebuji k životu žádné cizí „vzory“ (ani dědu Mráze, ani Santa Klause).
Mobile Sliding Menu