Děti a zvířata

Rubrika: Co se jinam nevešlo

VašeDěti.cz ve spolupráci s Občanskou inspirací pro vás připravují sérii článků, které postupně vznikají na základě otázek návštěvníků stránek VašeDěti.cz. V TAM-TAMu postupně zveřejňujeme témata plánovaných článků a Vaším úkolem je vymyslet související otázky. Pár z nich pak vybereme a vytvoříme jakýsi fiktivní rozhovor na dané téma.
Dnes tedy zveřejňujeme článek k prvnímu tématu Děti a zvířata.
Ptát jste se mohli od 31.7. do 6.8. včetně…

Může nějak ovlivnit schopnost soustředění u dítěte s poruchou pozornosti jízda na koni? Myslím tím – pasivní jízda na koni (něco jako hyporehabilitace) a v dalším období i aktivní ovládání koně. Nebude dítě příliš stresovat nutnost soustředění? (VlaďkaP, 31. 7. 2007 v 13:26)

Hypoterapie je pro děti s poruchami soustředění velmi přínosná – ať už pasivní jízda či nácvik vedení koně. Doporučuji vyhledat stáj, kde mají dostatek zkušeností a podají vám všechny informace, které vás zajímají. První kontakt dítěte s koněm bude velmi důležitý pro vybudování dobrého vzájemného vztahu, proto jej dobře naplánujte, abyste měli s dítětem dostatek času se s novým prostředím a zvířecím kamarádem seznámit. Hodně zdaru!

*****V poslední době docela často přibývají útoky psů na dospělé i děti. Jaká je prevence, aby se tyto útoky neopakovaly, jak se mají dospělí i děti chovat k například volně pobíhajícímu psu na ulici a jak sebe, či druhého zachránit v případě, že již k napadení zvířetem dojde?

Ve městech opravdu stoupá množství psů, kteří volně běhají. Pokud o vás pes nejeví zájem, nejlepší je učinit přesně totéž. I když je relativně blízko vás, nic vám nehrozí, žádný pes nenapadá bezdůvodně (všechny popularizované útoky psů na lidi jsou bohužel výsledkem špatného zacházení se zvířetem). Pokud nechcete, aby vás pes zvědavě očichával a vítal požádejte jeho majitele, ať si ho zavolá a v klidu vyčkejte na místě. Základní chybou je před psem utíkat (poběží za vámi), křičet, dupat nebo dokonce se snažit jej nějakým předmětem odehnat (může to pro něj znamenat výzvu nebo ohrožení, což může být důvodem k útoku). Pes zkrátka reaguje podle vás – nechcete-li aby neútočil pak neútočte sami. Pokud už k útoku dojde, je opět na majiteli, aby psa okamžitě chytil, není-li poblíž, volejte ihned policii, případně ambulanci – nemá cenu snažit se psa odehnat, jak bylo výše popsáno, může to situaci jen zhoršit.

Existují také pravidla pro zacházení s cizím psem či se psem např. Vašich známých:

  • Vysvětlete dětem základy bezpečného chování vůči psům a jak se zachovat v případě, že jsou psem ohroženy či přímo napadeny.
  • Nenechávejte dítě se psem o samotě.
  • Nedovolujte dítěti hrát se psem hry, které stimulují psa k agresivitě.
  • Bez svolení majitele a přítomnosti dospělého není vhodné, aby dítě hladilo či jiným způsobem projevovalo náklonnost k cizímu psu.
  • Před projevem jakékoliv náklonnosti dítěte vůči psu by měl mít pes vždy možnost očichat si dítě.
  • Pozorujeme-li náznaky nelibosti psa vůči dítěti, je nutné kontakt dítěte se psem bez prodlení přerušit.
  • Pes by neměl být rušen při spánku, krmení či péči o štěňata.
  • Pokud k Vám poklidně přijde cizí pes, nechte se očichat, pes s nejvyšší pravděpodobností v zápětí odejde.

    Je-li dítě ohrožováno cizím psem, je velmi důležité, aby zachovalo co největší klid. Rychlé, prudké a náhlé pohyby či křik mohou v psovi vzbudit strach a podnět k útoku. Je dobré nechat ruce podél těla, nedívat se psovi upřeně do očí a promlouvat konejšivým hlasem (např. hodný pejsek apod.). Jestli že se nebudete pohybovat, nejste „kořist“ a pes na Vás nebude dále útočit. Pokud bude vše probíhat v pořádku, pes odejde. Dítě by mělo zůstat v klidu a pozpátku ustupovat, až když je zvíře dostatečně daleko a je zřetelné, že ztratilo zájem. Tato pravidla by si mělo osvojit každé dítě. Vaším úkolem je pokusit se obrátit co nejrychleji pozornost psa od dítěte.
    V případě, že jste nablízku, platí pro Vás stejná pravidla. Navzdory Vašemu rozpoložení a strachu o ratolest mluvte na psa konejšivě a klidně, nejdůležitější je intonace Vašeho hlasu. Dívejte se na něj jakoby mimochodem a sledujte jeho reakce. Pokuste se zvolna ustupovat a nepřestávejte na něj mluvit.
    V případě, že není možné zachovat až takový klid, snažte se ke zvířeti natočit bokem a zády. Přikrčte se, ohněte záda, ruce přitiskněte k tělu či schovejte do klína. Čelní útok je pro psa snazší, může při něm napadnout končetiny, krk, bradu, rameno apod. Naopak schoulené tělo snižuje pravděpodobnost či intenzitu útoku a závažnost poranění.
    Pokud k útoku přeci jen dojde a pes Vás či dítě srazí k zemi, stočte se do klubíčka, chraňte si pažemi hlavu (lokty budou směřovat ke kolenům, sepnuté dlaně ochrání temeno hlavy, zápěstí uši). Nehýbejte se, nekřičte, zůstaňte co nejvíce v klidu. Vyčkejte, až pes odejde. Nepodceňujte vzdálenost mezi Vámi a psem, než se rozhodnete vstát. Při vstávání je třeba stále bedlivě sledovat reakce psa, pokud o Vás stále jeví jakýkoliv zájem, raději se vstáváním vyčkejte.

    V případě, že máte se psy zkušenosti, dokážete porozumět řeči jejich těla a nemáte strach, můžete zvolit aktivnější přístup. Nejdříve musíte situaci vyhodnotit, zvážit své možnosti, prostředky obrany i šanci na úspěch.

  • Pokuste se vykázat psa ze své blízkosti rozhodným, pevným hlasem, např. „Jdi domů. Jdi pryč“.
  • Pokud pes setrvává ve vaší blízkosti a nejeví známky odchodu, stupňujte svou hrozbu (hlasitějším, hlubším zvoláním).
  • Podívejte se psu přímo do očí a vykročte proti němu.
  • Některé psy vaše rozhodnost od útoku odradí.
  • Pokud pes neuteče a bude-li se snažit vás obíhat, točte se k němu čelem.
  • Pomalu se od psa pozpátku vzdalujte.

    Jakým způsobem je vhodné malému dítěti vysvětlit úmrtí jeho mazlíčka?

    Domácí mazlíčci jsou často jako členové rodiny – proto postupujte stejně, forma je na vás, dítě by však mělo mít pocit, že je to přirozená věc, se kterou se musí vyrovnat.

    *****Mnoho lidí má zájem o zvířátka z útulku. Existuje však názor, že zvíře z útulku není vhodné pořídit tam, kde jsou malé děti. Je to mýtus, nebo pravda? (Chromle, 31. 7. 2007 v 18:28)

    Zvířata z útulku jsou sázkou do loterie, přesto můžete alespoň u některých zvířat zjistit jejich minulost. Chcete-li zvíře vhodné k dítěti, musí být zvíře na děti zvyklé z mládí – proto asi tento názor, že jsou dospělá zvířata z útulků nevhodná. Mnohá vám ale váš dobrý skutek mnohonásobně vynahradí, jen je třeba vybírat ne pouze podle vzhledu, ale podle toho, odkud přišla, případně zvolit mladšího jedince do jednoho roku stáří.

    Existují výchovné programy zabývající se problematikou psích útoků speciálně pro mateřské školy? Pokud ano, daly by se uveřejnit nějaké odkazy? (Chmjorka, 31. 7. 2007 v 20:01)

    O podobných programech nemáme informace. Pravděpodobně by Vám mohla stačit konzultace se zkušeným kynologem.

    *****Nebylo by dobré pořídit nějaká méně náročná zvířátka dětem z dětských domovů? (Jovanka, 31. 7. 2007 v 20:41)

    Pojem méně náročná zvířata je zavádějící – každé potřebuje péči. Pokud to místní předpisy povolují a pokud by vedení domova bylo této myšlence nakloněno, určitě je to zajímavý nápad, který by dětem mohl přinést radost a zároveň rozvíjet pocit odpovědnosti a péče o blízké. Některá mateřská centra, školy apod. mají velmi dobré zkušenosti např. s chovem potkanů. Děti se o ně podle svých sil starají, krmí je, hrají si s nimi. Potkani jsou velice inteligentní a komunikativní zvířata, nejsou agresivní a příliš nároční na chov. Ani odchov mláďat není náročný, takže děti mohou na vlastní oči sledovat jejich vývoj a péči zvířecí mámy o ně.

    Jaké zvířátko(a) jsou vhodné pro malé děti? Která zvířátka jsou vhodná do bytu a která absolutně ne? (erča, 31. 7. 2007 v 20:44)

    Z běžně dostupných jsou pro malé děti vhodná např. morčata, králíci, andulky či rybičky. Počítejte však s tím, že údržbu a péči budete muset z větší části zvládat sami, alespoň ze začátku. Výčet nevhodných zvířat pro malé děti a do bytu představuje např. většina obyvatel ZOO ;-). Vždy však záleží na Vašich konkrétních možnostech týkajících se velikosti bytu, volného času, zkušeností apod.

    *****Jak malému dítěti vysvětlit, aby neubližovalo zvířátkům a jak mu vysvětlit, aby z nich nemělo strach? (wolfik, 31. 7. 2007 v 21:23)

    Děti zpočátku neví, jak se ke zvířátku chovat a někdy mají z mnoha důvodů předem strach a proto ublíží. Nejlepší je jít vlastním příkladem. Hlaďte a přirozeně se chovejte ke zvířatům před dítětem a nechte ho, aby dělalo totéž. Určitě brzy pozná, že se to jemu i zvířeti více líbí a naučí se s ním jednat jako s rovným.
    Rozhodně nezačínejte kontakt dítěte se zvířetem slovy „Pozor pejsek, pojď sem, ať tě nekousne!“ nebo „Nesahej na broučka, štípne tě!“ Myslíme to sice dobře, ale právě tímto se zakládá negativní přístup k živým tvorům podpořený mediálně šťavnatými reportážemi…
    Listujte si společně knížkami nebo si čtěte takové příběhy, pohádky nebo básničky, kde tato zvířátka vystupují, učte se společně více o tom, jak žijí, jak se k nim má člověk chovat a jak je má zpovzdálí pozorovat. Potom je dítě připraveno na to, aby se mohlo k zvířeti přiblížit, případně se ho dotknout, jestliže ho budete držet za ruku, budete mu nablízku a neustále ho budete ujišťovat o tom, že je všechno v pořádku.
    Některé děti mají podobně jako dospělí skutečnou hrůzu z hmyzu. Ta má – ostatně jako téměř všechny ostatní strachy – psychologické pozadí. Jedinou věc, kterou můžete udělat, je jít dítěti příkladem. To znamená nepanikařit, jakmile uvidíte sebemenšího pavoučka nebo jakmile kolem vás přelétne vosa, a naučit dítě, jak se má chovat v přítomnosti bodavého i nebodavého hmyzu. Pozorování hmyzu v přírodě je pro dítě natolik fascinující, že mnohdy stačí jen překonat strach, aby se dítě nadchlo pro pozorování malých tvorů, kteří žijí v trávě, pro obdivování pavouka, který tká svou síť, sledování mravence, který nese drobeček až do mraveniště apod.

    Jaký druh domácích ptáčků je nejlepší pro nejmenší děti? Andulky, korely nebo papoušci? (Lucka1004, 31. 7. 2007 v 23:49)

    Záleží na tom v jakém smyslu „nejlepší“. Andulky jsou nejmenší, ale je třeba mít alespoň dvě (jsou tak mnohem spokojenější). Jsou nenáročné, můžete je pustit proletět po bytě, pokud mají malou voliéru. Korela je velmi učenlivá a přítulná, ale je větší, pozor aby se jí nezačalo bát. Papoušků je široká škála, péče o ně je ale o dost náročnější, vyhledejte si případně informace k danému druhu či kontaktujte přímo chovatele a poraďte se s ním.

    Jak se chovat ve volné přírodě, aby člověk/dítko nebyli napadeni např. samicí s mláďaty (myslím tím nějaké větší zvíře), potulným psem apod.? (Jovanka, 1. 8. 2007 v 08:20)

    Chcete-li se vyhnout setkání s divokým zvířetem, je nejlepší dát o sobě vědět. V lese se samozřejmě nemá křičet, ale mluvením na sebe upozorníte, případně můžete více dupat (to je dobré zejména na slunných místech, kde mohou být zmije).

    Jak vysvětlit dětem malým i větším,že nesmí sahat na cizí psi a v lese nesmí hladit žádné zvíře, kdyby k nim náhodou přišlo? (Dádule, 6. 8. 2007 v 12:43)

    Doporučujeme vyzkoušet přísloví „Co nemáš rád, nedělej ostatním“ – dítěti by se také nelíbilo, kdyby na něj někdo cizí jen tak sahal. Můžete zmínit i případné nebezpečí nemoci nebo útoku. Těmito věcmi však děti nestrašte, spíše dětem vysvětlete, že zvířátko z něj může mít strach a že by ho neměl děsit. Když sami budete dobrým příkladem, dítko určitě pochopí.

    Mohu si pořídit nějaké domácí zvíře,když má moje dcera atopický exém? (knizkova8, 6. 8. 2007 v 13:08)
    Jaké zvířátko je vhodné pro malé i starší děti s alergiemi a atopickým ekzemem?
    (poldina, 31. 7. 2007 v 21:26)

    Atopický exém způsobuje řada alergenů – pokud je máte definované, a patří mezi ně např. zvířecí srst, pak nezbývá než se jí vyhnout. Těmto dětem lze asi s nejčistším svědomím pořídit akvárko s rybičkami, želvou, žábou apod. Pokud není jen dekorací v obýváku, ale opravdovým malým vodním světem, bude děti naplňovat péče o něj stejně jako o jiná zvířata. Děti však musí projevit o zvířátka i péči o ně upřímný zájem. Váš záměr určitě prokonzultujte s lékařem.

    Je pravda, že pokud se během těhotenství v okolí matky pohybují zvířata, je nižší „šance“, že miminko bude mít v budoucnu alergii na zvířata? (Kejko,6. 8. 2007 v 13:12)

    Selská logika by tomu napovídala, pravda je asi někde uprostřed. Všeobecně se hovoří o nebezpečí koček a toxoplazmózy, nicméně budete-li dodržovat určité zásady, není se čeho bát. Mikroskopický prvok, který způsobuje toxoplazmózu, je obsažen pouze v kočičím trusu a abyste se nakazila, musel by prvok projít vašimi ústy a celým trávícím ústrojím, což není příliš pravděpodobné. Pokud byste si kočičku pořídili přenechejte raději péči o bedýnku s pískem, na kterou je zvíře naučené chodit, někomu jinému. Stejnou nemoc mohou přenášet i králíci, ale pokud byste chovali zakrslého králíčka, můžete být klidná – nakazila byste se pouze přímo z jeho syrového masa, takže jestliže se ho nechystáte sníst, nic vám nehrozí. Kromě konzumace králičího se můžete nakazit také, pokud sníte nedostatečně tepelně upravené maso hospodářských zvířat; proto buďte opatrná při vaření – zapomeňte dočasně na tataráky a ochutnávání syrové sekané.
    V případě, že se u vás, partnera či ve Vašich rodinách vyskytla alergie, je situace poněkud jiná. Preventivní protialergická opatření by měla začít již v těhotenství. Lze totiž počítat se zvýšeným rizikem vzniku alergie u Vaší ratolesti.
    Na těchto stránkách http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=21560 je velmi zajímavý rozhovor, který doporučujeme. Nicméně pro přesnou odpověď Vám kontaktujte lékaře – alergologa, to je přeci jen nejpovolanější osoba pro zodpovězení Vaší otázky.

    Jak je to s morčaty? Je pravda,že „vychytávají“ některé druhy nemocí?? Jaké?? Dříve je lidé dávali ke králíkům, aby neonemocněli. (Bakulča, 6. 8. 2007 v 21:43)

    Morčata žádné nemoci nevychytávají. Dávala se ke králíkům, protože se nakazila rychleji a dalo se nákaze předejít. Podobně se používají kanárci v dolech či pstruzi v pitné vodě.

    Více informací o občanském sdružení Občanská inspirace získáte na www.obcanskainspirace.cz

    Napsal/a: Inspirace

  • Toto taky stojí za přečtení!

    Jaké vybrat odrážedlo pod stromeček?

    Chcete mít ze svého potomka vášnivého cyklistu? V určitém věku už nestačí jít příkladem. Vlastní dvoukolé odrážedlo, které je jedním

    Čtu dál →

    V jakých lázních vám zajistí hlídání pro děti?

    Touží vaše srdce po lázních, ale říkáte si, že děti jsou pořád ještě malé, tak vám nezbývá než o

    Čtu dál →

    Dětský svět v zahradě? Vsaďte na bunkr, hmyzí hotel nebo malé hřiště

    Hledáte recept, jak děti vylákat na zahradu, aby se vydováděly na čerstvém vzduchu a měly jste je přitom na

    Čtu dál →

    Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (4 vyjádření)

    • Děkuji za odpověď! Měla jsem strach, jestli se Terezka bude schopná těch 20min soustředit, ale zatím to jde velice pěkně.

      Ohledně útoku psů – používám druhý, aktivnější přístup, podařilo se mi tak zatím vždy odvrátit útok psa na naší fenu, kterou jsem schovala za sebe. Velice podobné chování, jako u útoku koně na člověka.

      A.. alerie… Já myslím, že v lehčích případech se dá na zvířecí alergeny „zvyknout“ Já sama jsem alergická. Když jsme převezli naší labradorku, musela být s námi v malém bytě, pšíkala jsem, tekli mi slzy cca 3 dny. U našeho kocoura – tam to bylo horší, mohla jsem ho hladit, ale né chovat, pšíkala jsem v jednom kuse, když se mi otřel o tvář, okamžitě mi naskakovala vyrážka. Tak za týden už jsem mohla vedle něj existovat, ale vzít do ruky asi tak za dva měsíce.

      Díky za článek

    • velice zajímavé počteníčko.

    • Dáša P.
      Dáša P.

      Alergie na zvířata je takový nějaký novodobý problém. Ze svého dětství si nepamatuji vrstavníky s podobnými reakcemi.
      Co se to děje, když už jsou lidi alergičtí už i na přírodu? 🙁
      Každopádně výchovný a citový přínos pro děti je s pořízením zvířátka obrovský. Máme u tchýně psa, co nemá rád děti. to se tedy nepovedlo, ale i to je dobrá zkušenost. Teď máme půl roku kočku a to je zcela něco jiného. Naši kluci se mezi sebou dokáží servat málem do krve, ale zvířátku, našemu kocourkovi, to by neublížili.
      Je dojemné sledovat, jak ho fakt mají hrozně rádi, jak na něj myslí (na dovolené se jim po kocourkovi moc stýskalo). :o)
      Jsem moc ráda, že si zažijí tu nádhernou sounáležitost se zvířetem. A bohužel pak i jeho odchod, to k tomu patří.

      Kéž by toto mohly zažít všechny děti.

    • Jsem ráda, že jsem dostala odpověď na otázky, které mě zajímaly a poučila jsem se i z ostatních. Děkuju za tento článek.

    Co na to říkáte?

    Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

    Sdílet
    Sdílet
    TOPlist