Co slavíme v prosinci

Poslední měsíc v roce, poslední článek této série. Každý člověk by jistě bez zaváhání vyjmenoval 3 významné prosincové dny, a to vánoční svátky. Kromě nich je tu ale i mnoho dalších dní, které upozorňují na společenské problémy. (Za drtivou většinou zmíněných dnů stojí OSN.)

1. 12.

Světový den (boje proti) AIDS. Snad každý ví, že AIDS je velkým celosvětovým problémem. Zejména v rozvojových zemích jsou tisíce lidí nakaženy virem HIV. Příliš mnoho dětí umírá po nerovném boji s touto stále ještě nevyléčitelnou nemocí. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto vyhlásila Den boje proti AIDS. Stalo se tak roku 1988 (podle některých zdrojů až o rok později). Smyslem dne je sdílet nejnovější poznatky o léčbě této zákeřné nemoci, informovat veřejnost o možnostech ochrany, … V řadě států se koná celonárodní sbírka, jejíž finanční výtěžek je věnován na boj s nemocí (testování, sexuální výchova, …) Symbolem dne je červená stužka.

2. 12.

Mezinárodní den za odstranění otroctví. Roku 1949 přijala OSN Úmluvu o zákazu obchodování s lidmi a zneužívání k prostituci. Mezinárodní den za odstranění otroctví byl ustanoven z rozhodnutí OSN právě ve výročí této Úmluvy. Zdroje se rozchází v tom, zda se tak stalo již rok poté (1950), či až roku 1984. Není to však podstatné, mnohem důležitější je, že i dnes existují případy takovéhoto absolutního pošlapání lidských práv, a to nejen v rozvojových zemích, ale i v těch, které samy sebe označují za země vyspělé.

3. 12.

Mezinárodní den osob s postižením (Mezinárodní den osob se zdravotním postižením; Mezinárodní den postižených lidí; Evropský den zdravotně postižených; …). Další den, za kterým stojí OSN. Připomínáme si jej od roku 1993. Den osob s postižením má upozorňovat na problémy, se kterými se postižení lidé setkávají, a je jedno, jestli jde o osoby s fyzickým či mentálním postižením. Každý rok se v rámci tohoto dne koná řada akcí, která má přispět ke zlepšení situace postižených lidí (zejména v rozvojových zemích). Důležité je i informování veřejnosti, pro kterou je řada postižení zcela neznámá.

(Mezinárodní) Den bez pesticidů. Vyhlásila jej společnost PAN (=Pesticide Action Network International)  roku 1998 na připomínku jedné z největších chemických katastrof, která se udála v noci z 2. na 3. 12. 1984. V indickém Bhopálu došlo k havárii v továrně na výrobu pesticidů a do okolí uniklo obrovské množství jedovatého plynu. Důsledkem byly tisíce mrtvých krátce po havárii, další tisíce lidí, kteří zemřeli na následky otravy, a statisíce lidí s trvalými následky. Přesné počty obětí nejsou známy, byla tu totiž snaha rozsah neštěstí zamaskovat. To proto, že v továrně naprosto chyběly základní ochranné prvky, které mohly tak velikému úniku chemikálií zabránit. Rovněž lékařům ošetřujícím postižené dlouho nikdo neřekl, čím se lidé vlastně otrávili, a oni tudíž nemohli okamžitě poskytnout tu správnou léčbu. Tragédie je dodnes velmi živá, soudní spor o potrestání viníků a odškodnění obětí stále není u konce. Smutným faktem je i to, že ani dnes, po čtvrt století, není místo havárie vyčištěno a jedy tak stále pronikají do půdy a vody.

5. 12.

Mezinárodní den dobrovolníků (pro hospodářský a sociální rozvoj). Vyhlásila jej OSN roku 1985, poprvé se připomínal až o rok později. OSN také vyhlásila Rok dobrovolníků, aby tuto aktivitu ještě více podpořila. Nebýt dobrovolníků, velké množství projektů by se nikdy nemohlo uskutečnit. Lidé, kteří pomáhají ve svém volném čase bez nároku na finanční odměnu, šetří organizacím obrovské finanční sumy. Tyto ušetřené peníze pak mohou investovat do dalších projektů a pomoci např. zachraňovat životy.

7. 12.

Mezinárodní den civilního letectví. Dne 7. 12. 1944 byla založena Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). Tato mezivládní organizace, přidružená k OSN, má za cíl regulovat mezinárodní civilní letectví, a to tak, aby bylo nejen bezpečné, ale aby docházelo k rovnosti příležitostí, tj. např. pomáhá budovat letiště chudým zemím či modernizovat letiště již vybudovaná.U příležitosti 50. výročí založení ICAO byl vyhlášen Mezinárodní den civilního letectví.

9. 12.

Mezinárodní den proti korupci. Opět významný den, za nímž stojí OSN. V říjnu 2003 došlo k podpisu Úmluvy proti korupci a již 9. 12. 2003 jsme si mohli Den proti korupci poprvé zapsat do kalendáře. Přestože si jej letos připomínáme teprve po osmé, neubírá to nic na jeho důležitosti, korupce patří mezi velmi diskutované společenské problémy s fatálními důsledky  pro společnost.

10. 12.

Den lidských práv. V tento den roku 1948 přijalo Valné shromáždění OSN Všeobecnou deklaraci lidských práv a o 2 roky později při této příležitosti vyhlásilo i Den lidských práv. Podle vyjádření OSN jde o den, který má mít především symbolický charakter, má být varováním všem, kteří by chtěli zneužívat práv člověka, a také má být tento den podporou všem, jejichž práva jsou porušována. Každý rok jsou 10. 12. oceněni lidé, kteří se významně zasadili o dodržování lidských práv. Jen doplním, že mezi nedodržování lidských práv se počítá nejen fyzické omezování, týrání, nesvoboda projevu, zákaz vyznávat svou víru, …, ale v podstatě i jakákoli forma diskriminace, tedy i nepoměr mezi právy žen a mužů, útisk menšin, znevýhodnění handicapovaných lidí, …

Slavnostní předání Nobelových cen. Alfred Nobel (21. 10. 1833 – 10. 12. 1896) byl švédský chemik a asi každý ho zná především díky jeho nejslavnějšímu vynálezu – dynamitu. Ve své závěti ustanovil, aby se každý rok udělovaly z jeho pozůstalosti ceny lidem, kteří se zasloužili o zásadní technický objev, prováděli či provádí důležitý vědecký výzkum či jinak významně přispěli lidské společnosti. Ceny rozdělil do pěti kategorií: za fyziku, chemii, fyziologii a medicínu, literaturu a za mír. Od roku 1901 jsou tyto ceny udělovány v den výročí jeho úmrtí. V současnosti laureát ceny obdrží i vysokou finanční odměnu, aby mohl ve své záslužné činnosti pokračovat. Letos má Nobelovu cenu míru získat čínský aktivista a bojovník za demokracii, kterého politický režim poslal do vězení na 11 let. To se ale samozřejmě nelíbí komunistické Číně. Poprvé v historii se tak stalo, že se jeden stát tvrdě zasazuje o bojkot předávání cen. Již pět států výzvu Číny uposlechlo a na předání cen své velvyslance nepošlou (asi vás nepřekvapí, že mezi oněmi pěti státy jsou Rusko, Kuba či Irák). Účastnícím se zemím hrozí Čína sankcemi. Je vidět, že před obyvateli této planety je ještě velmi dlouhá cesta a  Nobelova cena míru má a ještě asi dlouho bude mít svůj velký význam.

Pro odlehčení si dovolím přidat jednu perličku, i když o její věrohodnosti lze pochybovat. Na seznamu oceněných oborů chybí matematika, ač je vědou, bez níž by se většina ostatních věd neobešla. Alfred Nobel ale prý záměrně matematiku vynechal, protože mu nějaký matematik svedl jeho lásku.

11. 12.

Mezinárodní den hor. Vyhlásila jej OSN roku 2002, poprvé jsme si jej mohli připomenout roku 2003. Den hor upozorňuje na globální význam horských ekosystémů a na potřebu tyto ekosystémy chránit.

Světový den dětství. Další z mnoha dnů věnovaných dětem. UNICEF = Dětský fond Organizace spojených národů byl založen dne 11. 12. 1946 a Den dětství byl vyhlášen na výročí jeho založení.

Mezinárodní den solidarity s ženami a dětmi Afriky. Za tímto dnem stojí rozhodnutí Celoafrické organizace žen z roku 1984.

18. 12.

Mezinárodní den migrantů. Vyhlásila jej OSN v roce 2000. Den migrantů má přispět ke zlepšení životních podmínek migrantů a jejich zrovnoprávnění.

20. 12.

Mezinárodní den lidské solidarity. Nejmladší ze všech prosincových dní, připomínáme si jej díky OSN od roku 2005. Den solidarity má pomoci v boji s celosvětovou chudobou.

21. 12.

Zimní slunovrat. Je dnem, kdy je den nejkratší a noc nejdelší. Od této chvíle se už dny prodlužují a denního světla přibývá. Zimní slunovrat nastává obvykle 21. či 22. 12. (Příští rok si jej připomeneme o den později.)

24. 12.

Štědrý den.

Světový den osobních práv. Tento den spadá do seznamu dnů týkajících se lidského zdraví.

25. 12.

První svátek vánoční (Boží hod vánoční).

26. 12.

Druhý svátek vánoční (Štěpán).

29. 12.

Mezinárodní den biodiverzity / Mezinárodní den biologické rozmanitosti. Dne 29. 12. 1993 vešla v platnost Úmluva o biodiverzitě a na první výročí této Úmluvy vyhlásila OSN Mezinárodní den biodiverzity. Den má podpořit ochranu různorodosti organizmů a jejich prostředí.

V tomto posledním článku jsem vám představila 20 dnů. A protože jsme na konci roku, ráda bych vám nabídla malé ohlédnutí.

Dohromady jsem vám představila 296 významných dnů. Nejvíce jsme si jich připomínali v říjnu (rovných 50), nejméně v lednu (8). (Pod čarou jsou uvedeny konkrétní počty dní v jednotlivých měsících. Seznam ovšem nemusí být kompletní.) Některé z těchto dnů byly spíše pro usmání, vznikly jako recese, těch ovšem nebylo mnoho. Většina dnů se dotýkala konkrétních společenských problémů, ať už to bylo zdraví, právo na (plnohodnotný) život, ochrana přírody, připomínka hrůzných činů z minulosti, … Je to odhadem víc než 200 problémů, které jsou stále aktuální a které je potřeba řešit.

Mnohdy můžeme pomoci my sami. Například tím, že budeme pečovat o své zdraví, budeme alespoň o některých problémech mluvit s ostatními, pokusíme se pomoci s hledáním řešení či odkážeme na konkrétní organizaci, nebudeme lhostejní ke svému okolí, podpoříme charitativní organizaci, … Způsobů je opravdu mnoho, každý si může najít právě ten, který mu vyhovuje.

Do nového roku bych nám všem přála, aby k sobě lidé byli milejší a ochotnější k řešení problémů, a to třeba i těch, které se jich na první pohled zdánlivě netýkají.

Napsal/a: redakce (Markéta)