Dvě děti, to se nikam nedostaneš, budeš sedět doma, na pískovišti, nebo vařit, prát, uklízet? Tak tohle jsem slýchala dost často, když jsem čekala naši druhou dceru Leontýnku (8měs.)…Ale to mě nijak nevyvedlo z míry.
Pryč jsou ty časy, kdy byla mamina omezená na pohyb s dětmi pouze s kočárem.
Před třemi roky jsem si koupila babyvak a se svou první holčičkou jsme byly naprosto mobilní – do obchodů, na úřady, do autobusu, do lesa, na hory, dokonce jsme si naplánovali dovolenou da Adršpašských skal a dcerce tehdy bylo 1,5 roku. Nebýt babyvaku, asi bych chodila všude jen jako mlsnej kocour a obhlížela z povzdálí.
Elišce se venku dobře spí, a tak se nám stalo pravidelně, že jsme vstoupili na nějaký okruh skal a dcera usnula. Okruh mohl mít 2km nebo 10km a ona spala celou cestu, zatímco my jsme se kochali krásou našich skal. Naštěstí mě manžel s takovýmto zavazadlem pomáhal, a tak jsme se střídali v nošení spící dcery ve vaku.
Nyní s druhou dcerou už je to pohoda. Kam můžem, jedem kočárem a vak slouží ještě Elišce, když ji bolí nožičky. Kam nemůže kočár, musí Eliška pěšky a Leontýnka do vaku.
Letos (vlastně už vloni) jsme se takto podívali na Praděd, na Ještěd, v Harachově lanovkou na Čertovu horu, po spoustě hradů a zřícenin.
Nedokážu si představit, že bych tohoto pomocníka neměla, asi bych se doma zbláznila v tom stereotypu.
Poslední, kde jsem babyvak využila, byla oslava narozenin mého manžela. Protože máme spoustu známých, konala se oslava na jedné chatě odříznuté od civilizace, nedaleko lesa, polí a luk. Takže kočár musel zůstat doma, a na řadu přišel babyvak. Celý víkend jsem měla malou k sobě připoutanou, doslova jako klíště.
Vše proběhlo v pohodě, bavili jsme se, starali o hosty, jedli, pili, uklízeli, no prostě jsme byli taková siamská dvojčata na celý víkend.
Také doma mi babyvak velice pomáhá, a to každý den.
Děkuji velice za tento skvělý vynález.