Po záboru našeho pohraničí podle mnichovské smlouvy mezi Německem, Anglií, Francií a Itálií okupovalo fašistické Německo 15. března 1939 i zbytek ČSR; Slovensko se osamostatnilo a Němci zřídili Protektorát Čechy a Morava, který později začlenili do své říše.
Němci 1. září 1939 přepadli Polsko, čím začali 2. světovou válku a okupovali i další země. Pronásledovali odbojné občany a také studenty. U nás na ně posílali nejen vojsko, ale i studenty pražských německých škol. Přitom byl zabit mladý dělník Václav Sedláček a 13 studentů bylo zraněno. Student Jan Opletal následkem zranění zemřel.Rozloučení s Janem Opletalem 17. 11. 1939 bylo demonstrací, kterou Němci potlačili; 9 studentů popravili a české vysoké školy zavřeli. To mělo Čechy zastrašit. Tento čin národy světa odsoudily a proto tehdy byl 17. listopad delegáty 26 států světa v Londýně, za účasti naší exilové vlády a prezidenta Beneše, vyhlášen Mezinárodním dnem studentstva.
Vzpomínkové slavnosti se 17. listopadu konaly každý rok i za minulého režimu. Po vpádu sil Varšavské smlouvy r. 1968 bylo těchto slavností využito k demonstracím proti komunistické diktatuře a nesvobodě. Student Jan Palach se 11. ledna 1969 na protest proti nové okupaci upálil. Odboj organizovala tzv. Charta 77 za podpory západních zemí.
Proti manifestačnímu průvodu, organizovanému studenty navečer 17. 11. 1989, zakročily na Národní třídě bezpečnostní jednotky a v této nepřehledné situaci pan Petr Uhl rozšířil rozhlasem zprávu o zabití studenta Šmída. Byla to lež, ale dala podnět ke generální stávce a ukončení vlády jedné strany. Do dějin se toto lidové vystoupení zapsalo jako Sametová revoluce.
Proto byl 17. listopad uzákoněn jako státní svátek České republiky – „Den boje za svobodu a demokracii“.
Napsal/a: Stará vojna
