Masopust je křesťanský svátek, lidé se veselí a hodují. Slovní spojení doslova znamená „půst od masa“. Pro masopust jsou charakteristické koblížky a šišky. Tak co si takové koblížky upéct?
Masopustní koblížky
500 g hl. mouky
40 g cukr krupice
40 g másla
4 žloutky
30 g droždí (čerstvé)
3 lžíce rumu (nemusí být)
250 ml vlažného mléka
špetka soli
kůra z nastrouhaného citronu nebo lžička sušené cit. kůry, můžete použít i pomerančovou suš. kůru
olej na smažení
marmeládu, džem, nebo cokoli, co máte rádi na plnění
Suroviny si dám do domácí pekárky (nejdříve ty tekuté, pak sypké) pustím program příprava těsta. Pokud zaděláváte těsto ručně, postupujte jako při přípravě kynutého těsta.
Z vykynutého těsta vyválím plát asi centimetr silný. Skleničkou vykrajujeme kolečka. Na jedno kolečko dáme náplň, druhé přiložíme a skleničkou vykrojíme (používám jednu skleničku větší a druhou menší, tou druhou přitiskneme obě kolečka k sobě, okraje budou hladké a náplň nevyteče.
Lehce poprášíme moukou (aby se nepřilepily na utěrku) a necháme ještě půl hodiny kynout.
Pečeme – smažíme ve vyšším kastrůlku s dostatečným množstvím oleje. Koblížky pečeme v rozpálemém oleji z obou stran do zlatova. Hotové necháme okapat od oleje a pocukrujeme.
Z jedné dávky mám asi 50 koblížků. Hodně ale záleží na tom jak velkou použijete skleničku na vykrajování. Já dělám menší, a proto jich je více.
Chuťově jsou koblížky výborné, příprava není složitá, pouze je to náročnější na čas. Ale určitě vyzkoušejte 🙂
Napsal/a: Nuninka
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (17 vyjádření)
Díky moc, Jarmuschko!! Myslím, že to je ten samý recept, co jsem měla 😉 Mám jeden tvaroh doma… Sice byl původně kupován na česnekovou pomazánku, ale možná udělám ty koblihžky 😀 *
„TVAROHOVÉ KOBLIHY (kreple)
POTŘEBNÉ PŘÍSADY
250g tvarohu, 3 vejce, rozmícháme a přidáme trochu cukru, může být i vanilkový, 22dkg polohrubé mouky, 1 prášek do pečiva, 4 lžíce rumu, 6 lžic mléka, trochu soli a rozinky dle chuti (ty nedávám)…. smažit na 100% tuku (Iva, Omega, Lukana…)
POSTUP PŘÍPRAVY
Vše smícháme a do horkého tuku klademe lžící, (aby se na lžíci nelepily, namočíme nejdříve do horkého tuku lžíci, pak nabereme těsto…) špejlí zkoušíme, jestli jsou upečené… můžeme za tepla pocukrovat, ale není třeba ….dobrou chuť“
Já jsem našla ten recept na MMB, mám ho vytištěný a vytahuju jednou za rok.
Nesmím zapomenout koupit ten tvaroh.
😉
Jarm, můžeš sem dát recept na ty tvarohové koblížky? Já kdysi měla recept, ještě na škole od kamarádky, ale nějak jsem ho ztratila a nemůžu najít už sto padesát let 🙁 Prosím, prosím, děkujíííí 🙂
Mám na ně docela chuť, fotečky nalákaly chuťové buňky… 😀 *
Ještě je dobré je dát smažit nejdřív z té horní strany. Já je vždycky po vykrojení skládám vedle sebe a nechám ještě chvíli kynout. No a pak do horkého oleje šup tou horní stranou. Někde jsem to vyčetla a opravdu mi to tak funguje. Nevytečou. Dřív jsem s tím taky občas bojovala.
A dávám odsát na kuchyňské utěrky (dvě vrstvy), nikdy se mi nepřilepily.
Já ty tvarohové kreple vykrajuji lžící z těsta a hned smažím. Nijak neplním.
Nejsem na to ani zvykla – ona je mamka taky neplnila.
My si ty různé tvary po usmažení mazali marmoškou nahoře.
😉
Lien, musíš to dobře přitlačit tou druhou skleničkou, ono se to pak dobře uzavře. mě se stane, že se mi trošičku rozdělají max. 2 a když je prsty pomačkám, tak to drží dobře.
Jediné co mě napadá, je že jsi ty dvě kolečka málo přitlačila k sobě.
Mrzí mě, že se ti nepovedly, tak snad příště 🙂
nuninko, tak tedy nevím, jestli je to rukama, ale dělala jsem je v sobotu a všechny kromě jednoho se mi otevřely 🙁
Ony už se otvíraly při vykrajování, takže jsem je ještě nípnípníp prstíkama všechny dozavírala, práce na půl dne a nic z toho. Těsto prostě nelepilo a nelepilo.
No ale snědly se i suché a malá byla nadšená, že v nich nic není, ona je na ty suché věci. Ale mě to mrzelo, takové práce a vypadalo to hrozně.
Nevíš, kde jsem udělala chybu?
Já tedy s ubrousky mohu odsávat tuk jen z „pevných“ jídel – tj. řízky. I bramboráky se mi většinou vždycky na každý ubrousek přilepí 🙁 U kobližků si moc neumím představit, že nadýchnutý koblížek přitisknu ubrouskem, ale já kobližky nikdy nesmažila. Možná ty domácí nejsou tak nadýchané jako kupované? Není to víc podobné vdolkům?
S medem jsem pekla jen několikrát a vždycky mám to, co ty, Lien. Těsto není tak nadýchané, je těžké. U kynutého jsem myslím někde přímo četla, že se s droždím hůř snáší a musí se nechat déle kynout, ale u kypřených nevím, chce to určitě zkoušet. Moje jediná zkušenost je s medovými perníky a tam se ke kypření přidává jedlá soda, možná přidat tu sodu ještě navíc by pomohlo?
No po pravdě mi to víc vadí u těch litých buchet, ono to potom skoro až zavání brusem, i když i na kynutém je to trošku znát, ten med těsto dělá tekutější, ale není to taková tragedie.
Lien a zkoušela jsi dát více droždí? Zkus je nechat déle kynout.
nuninko, mě by zajímalo u všech těst, když nahrazuji cukr medem, mám je potom takové splácnutější, jak kynuté, tak lité po upečení prostě nejsou nadýchané, je to tím medem, nebo dělám špatně něco jiného?
no jarmuschko, tak to by mě zajímalo, jaký máš, co se hned netrhá (piják tedy dobrý nápad, akorát nevím jestli ho prodávají samostatně), já tím totiž hrozně trpím, tolik ubrousků a ještě se mi na jídlo nalepují ty promočené kousky, u květáku už jsem rezignovala a dávám na napařovač, co steče odteče, ale s ubrouskama je to lépe odsáté, to je jasné.
Já bych možná doplnila něco, co může řada z nás brát jako samozřejmost, ale někoho dalšího to nenapadne.
Já když smažím koblížky, ale i řízky, nebo obalovaný květák, tak to pak na chvíli dám na papírový ubrousek, nějaký savý a takový, který se hned nelepí a netrhá. Z obou stran tu smaženou „věc“ přitisknu – odsaje to přebytečný tuk. Kdysi mamka využívala nevyužité sajáky z našich školních sešitů.
😉
TAky se na ně už dlouho chystám, tak že bych je konečně stvořila 🙂
Lussy, opravdu to stojí za to.
Jarmuschko, u nás taky mizí rychlostí blesku 🙂
Koblížky dělám fakt jen jednou za rok, v únoru.
A to tzv. kreple z tvarohového těsta.
Nikdy jsem je nedokázala spočítat – holky i choť mi je stále kradli z pod rukou…
A po tom jednom smažení a konzumaci jsme jich tak přejedení, že po nich nevzdechnem do dalšího roku.
😉
nuninko, asi se do nich pustím!
Je to Lucinky nejoblíbenější sladké jídlo a já pořád nějak neměla odvahu se do nich pustit. Ale jestli jich bude 50, tak ta námaha za to stojí 🙂
Mobile Sliding Menu