V červnu mohou nejen uživatelé Národní knihovny ČR, ale všichni zájemci navštívit dvě přednášky pro veřejnost, které se budou konat 21. a 27. 6. od 17.00 ve Výstavním sále Galerie Klementinum. Na první z nich představí básník, překladatel, spisovatel a vysokoškolský učitel Radek Malý to nejzajímavější ze současné české literatury pro děti. Druhá přednáška zmapuje staroslověnské písemnictví jako podstatnou část nejstarších českých kulturních dějin.
Obě červnové přednášky, pořádané ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci, jsou určeny zájemcům z řad široké veřejnosti, které upoutá některé z prezentovaných témat. „Kromě uchovávání kulturního dědictví by měla Národní knihovna vzdělanost rovněž šířit a předávat, k čemuž bychom chtěli přispět i přednáškami pro veřejnost. Pokud se ukáže, že je o takové akce zájem, rádi bychom z přednášek pro veřejnost udělali od podzimu 2012 pravidelnější cyklus,“ říká Irena Maňáková, ředitelka Odboru komunikace Národní knihovny ČR.
Podoby současné české knihy pro děti a mládež
Knížky, kterým žádné dítě neodolá
čtvrtek 21. června 2012 od 17.00
Přednáška olomouckého badatele a rovněž autora několika knížek pro děti seznámí posluchače se současnou českou knihou pro děti a mládež v celé její šíři. „V České republice vychází každoročně obrovské množství knížek pro děti, v nichž není snadné se zorientovat. Mým cílem je upozornit na tituly z nějakého důvodu mimořádné – zejména pro jejich literární kvality,“ vysvětluje Mgr. Radek Malý, Ph.D., oceněný nedávno cenou Magnesia Litera 2012 právě v kategorii kniha pro děti a mládež.
Účastníkům přednášky nastíní aktuální tendence v nakladatelských strategiích i v přijímání dětských knih u čtenářů, představí žánrovou rozmanitost jejich podob od artového bilderbuchu Petra Nikla až po romány pro dospívající Ivy Procházkové a především posluchačům přiblíží jednotlivé pozoruhodné tituly. Výběr těch nejzajímavějších knížek bude vycházet jak z jejich rozložení v aktuálním nakladatelském spektru, tak z jejich zastoupení v soutěžích i anketách věnovaných dětské literatuře (Magnesia Litera, Zlatá stuha, anketa Suk – Čteme všichni, Nejkrásnější česká kniha roku).
Staroslověnská etapa nejstarších českých kulturních dějin
Uměl kníže Václav latinsky, staroslověnsky a řecky?
středa 27. června 2012 od 17.00
Pro koho byl do staroslověnštiny v 11. století v Čechách přeložen penitenciál? Byl slovanský Sázavský klášter pouze výjimečným a exkluzivním centrem staroslověnské vzdělanosti, nebo našla staroslověnština uplatnění v širším spektru společnosti?
Tyto a další otázky zodpoví doc. Mgr. Miroslav Vepřek, Ph.D. z Katedry bohemistiky Filozofické fakulty olomoucké Univerzity Palackého v přednášce o staroslověnštině, která plnila v 10. a 11. století na území dnešních Čech funkci domácího spisovného jazyka. V tomto období vznikaly jak literární památky originální, tak překlady latinských textů. „Staroslověnské písemnictví tvoří podstatnou část nejstarší české kulturní historie a zanechalo nesmazatelnou stopu na nejen slovanských dějinných křižovatkách. I když celkový objem zachovaných literárních památek z tohoto období dnes představuje pouze špičku ledovce, je díky nim možné poznat nejen v nástinu, ale i v některých důležitých detailech povahu a význam této epochy slovanské vzdělanosti u nás,“ načrtává Miroslav Vepřek dosah svého tématu. Staroslověnština tohoto období kontinuálně navázala na epochu velkomoravskou a ocitla se na křižovatce mezi kulturním vlivem latinským a byzantským. Některé dochované památky představují pozoruhodné prameny pro poznání soudobé české reality. Pozůstatky pohanství a folklorních prvků v lidovém prostředí Čech 10. – 11. století zajímavě zachycuje například penitenciál (příručka pro zpovědníka, která obsahovala seznam hříchů a za ně odpovídající sankce) s názvem Někotoraja zapovědь. Paraliturgické texty (modlitby, hymnus Hospodine, pomiluj ny) zase svědčí o zakotvení staroslověnské kultury v širším spektru tehdejší společnosti. Cenný zdroj historických pramenů přinášejí rovněž legendy – zejména ty, které byly sepsány na počest domácích světců. Přednáška tyto pozoruhodné texty představí v souvislostech oboru paleoslovenistiky.
Přednášky se budou konat 21. a 27. 6. od 17.00 ve Výstavním sále Galerie Klementinum, vstup je volný.
Napsal/a: Tisková zpráva
