Stanislava Jarolímková: Jak připravovat obiloviny, luštěniny, semena a ořechy + SOUTĚŽ o knihu

Kniha Stanislavy Jarolímkové Jak připravovat obiloviny, luštěniny, semena a ořechy vás přesvědčí o tom, že „zrní“ není určeno jen pro podivíny a drůbež.
S námi ji nyní můžete vyhrát v soutěži Víte…? od 25. do 29. dubna 2007.

Společně s vydavatelem vám představujeme knihu Stanislavy Jarolímkové Jak připravovat obiloviny, luštěniny, semena a ořechy. Jeden výtisk věnovalo nakladatelství Motto do naší soutěže.

„Zrní“ není určeno jen pro podivíny a drůbež, jak ukazuje tento průvodce světem celozrnných obilovin, luštěnin, ořechů a semen. Nabízí cenné rady a zajímavosti týkající se 30 druhů těchto plodin, které by neměly chybět ve vašem jídelníčku. Dozvíte se něco z jejich historie, i proč jsou pro nás tak důležité či jak je nejlépe uskladnit a připravit. V knize najdete spoustu rad a receptů. Naučíte se připravovat kuskus, bulgur, cizrnu, jáhly, pohanku, dozvíte se, jak používat piniové oříšky či lněné semínko, a mnoho dalších užitečných informací.

---

PhDr. Stanislava Jarolímková (*1947):
Vystudovala Fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy, u oboru zůstala do roku 1978 a znovu se k němu vrátila po roce 1989. Pracovala na volné noze pro přední pražské deníky a časopisy, pro rozhlas a Českou televizi, a v roce 1999 vydala svoji první knihu.
S nakladatelstvím MOTTO spolupracuje od roku 2005, kdy vyšel první díl její knihy „Co v průvodcích nebývá aneb Historie Prahy k snadnému zapamatování“. V roce 2006 vydala dvoudílnou publikaci „Co v učebnicích nebývá aneb čeští panovníci jak je (možná) neznáte“, v níž představuje všechna česká knížata a všechny české krále z jejich lidské stránky.

---

Ukázka:
Kukuřice
Kukuřice (Zea)je rod jednoděložných rostlin z čeledi lipnicovitých (nejde tedy o zeleninu, jak tvrdí někteří autoři). Je znám jediný druh – kukuřice setá (Zea mays); z jejích odrůd se pěstuje jako obilovina kukuřice cukrová (Zea mays, var. saccharata). Tato plodina je vedle pšenice a rýže třetí nejrozšířenější obilovinou; ve Středomoří se jí říká „turecké zrno“ (kukuruz).
Kukuřičná zrna obsahují vitaminy skupiny B (kukuřice má proto zklidňující účinky, které navozuje především vitamin B1), vitamin A, minerální látky (mangan, železo, hořčík, selen i zinek) a vlákninu, stejně jako lidskému zdraví prospěšné nenasycené mastné kyseliny.
Díky obsahu selenu je kukuřice řazena mezi prostředky prevence proti nádorovým onemocněním. Kromě toho údajně snižuje hladinu cholesterolu v krvi, a protože neobsahuje lepek, je vhodnou součástí bezlepkové diety. Kukuřice také možná posiluje imunitní systém i schopnost soustředění, pozitivně ovlivňuje vzhled pokožky a podporuje krvetvorbu.

Pro kuchyňské využití nám poslouží
• celý klas,
• celá zrna – jejich zralost poznáme podle toho, že když je stiskneme mezi prsty, vytéká z nich nažloutlá šťáva,
• kukuřičná krupice,
• kukuřičná mouka,
• kukuřičné „vlasy“,
• kukuřičné otruby,
• kukuřičný škrob – je vhodnější než škrob bramborový, protože nehrozí, že by mohl obsahovat solanin a chaconin, které bývají v nazelenalých a klíčících bramborách.

RECEPTY
…
Kukuřičná polévka I.
Kukuřičná zrna vložíme na lehce osmahnutou cibulku, osolíme, opepříme, zalijeme zeleninovým vývarem a uvaříme doměkka. Po rozmixování znovu přivedeme polévku do varu, přidáme za stálého míchání rozšlehaná vejce, až se srazí, odstavíme a na pánvi osmahneme na kolečka nakrájené oloupané párky, které vložíme do polévky. Na talířích polévku dochutíme prolisovaným česnekem a jemně sekanou pažitkou.

Napsal/a: redakce (Petra)