Málokterá maminka mi řekne, že její dítě nemusí navštěvovat logopedii. Osobně ještě nevím, jaké bude mít syn „řečnické“ schopnosti, takže zatím sleduji, mapuji a zkouším na okolí (neteře ;-)). Do rukou mi přišly pohádky, které mají dětem s řečí pomoci.
Nakladatelství Portál vydalo knihu „Logopedické POHÁDKY- Příběhy k procvičování správné výslovnosti“. Autorky Ilona Eichlerová a Jana Havlíčková jsou klinické logopedky a nespolupracují spolu rozhodně poprvé. Na jejich kontě už jsou knihy a pomůcky podporující logopedickou výuku jako třeba tři „Velká logopedická pexesa“ a „Já mám v krabici cukr a krupici“. Ilustracemi doprovodila příběhy Michaela Bergmannová.
Jak vypadají pohádky podporující logopedické procvičování?
Jak v úvodu předkládají autorky dětem, kniha obsahuje 56 pohádek a každá má upevnit a procvičit jednu samohlásku. Forma procvičování může být různá – čtení, vyprávění, opakování vět, procvičování jednotlivých slov…
V momentě, kdy si dítě osvojí výslovnost hlásky ve slově a poté v básničce, je důležité, aby se ji naučilo používat ve větách a běžné mluvě.
Témata jsou pestrá, proto se jistě nebudou děti nudit. Princové, princezny, zvířátka, piráti, ježibaby, děti, housle a jiné předměty, dědeček, vlak… no do knihy se toho vešlo opravdu hodně!
Před každou pohádkou je uvedena hláska, kterou si dítě procvičí a také, zda je třeba jen na začátku slov a zároveň je i upozorněno na to, které hlásky příběh neobsahuje.
Procvičované hlásky jsou zvýrazněny tučně a velikost písma je přizpůsobena, řekla bych čtenáři od druhé třídy.
V závěru knihy je velmi přehledný obsah, který nás informuje nejen o sledu pohádek, ale také o procvičovaných hláskách.
Nahlédněme:
ukázka z knihy…
Pavlík dostal od tatínka dalekohled. Chodil s ním i spát. Nemohl se vynadívat, kolik vzdálených věcí bylo najednou k vidění!
Jednoho dne se vydal do lesa, aby se pěkně zblízka podíval na muflony, jeleny a na laně, ale nemohl dalekohled najít. „Kde mám dalekohled?“ divil se Pavlík. Hledal, kde se dalo, ale dalekohled nikde nebyl.
Viděl, jak na topolu klidně sedí datel. „Datle, datle, neviděl jsi můj nový dalekohled?“ „Neviděl, ale zeptej se laně, ta běhá po lese a ledacos vidí,“ pověděl datel.
„Díky, datle,“ odpověděl Pavlík a uháněl hledat laň. „Lani,laňko, neviděla jsi můj nový dalekohled?“ „Neviděla, ale zeptej se sovy, ta v noci nespí a ledacos vidí,“ pověděla laň. „Díky, lani,“ odpověděl Pavlík a uháněl hledat sovu. „Sovo, sovo, neviděla jsi můj nový dalekohled?“ „Kdo mě to budí?“ pověděla sova a chtěla se podívat dalekohledem! Pavlíkovým novým dalekohledem!
„Ale sovo, to je můj dalekohled!“ odhodlaně pověděl Pavlík. Sova se malinko zastyděla a odpověděla: „To já vím, Pavlíku, ale já nejsem zlodějka. Ty jsi ho tu pod jedlí zapomněl, tak jsem se s ním v noci podívala na oblohu a viděla jsem hvězdy úplně zblízka!“ „Díky, sovo,“ zajásal Pavlík a zasnil se: „Tak s dalekohledem jsou vidět i hvězdy!“ Pak sově pověděl: „Neboj se, sovo, já v noci spím v posteli a dalekohled spát nemusí. Sleduj s ním v noci hvězdy a já se budu dívat ve dne, co ty na to? Ale alespoň jednou za týden se na hvězdy podíváme spolu, platí? Domluveno?“
„Platí, domluveno!“ spokojeně pověděla sova a hned v neděli v noci doletěla k Pavlíkovu domu a zahoukala: „Haló, vstávej, je noc plná hvězd. Je jich vidět dalekohledem snad milión miliónů!“
To byla ale podívaná! Od té doby se Pavlík nikdy v neděli nezapomněl podívat se sovou na hvězdy dalekohledem.
Užitečná?
Popravdě mám typ takové publikace v rukou poprvé a jsem nadšená. Neteř procvičuje výslovnost a hledat stále v hlavě slova je někdy vyčerpávající možná nejvíce pro rodiče a také to zdržuje a výuku natahuje. Nehledě na to, že větší děti nejspíš samotné opakování slov neustále z konce dokola nudí.
Kniha je skutečně pestrá, u řady pohádek jsem se pobavila a ilustrace pobavení jen podněcují. A že jich tam je! Prakticky na každé straně najdeme půvabný obrázek z ruky paní Bergmannové.
Práci s touto knihou si dovedu představit velmi snadno a oceňuji to, že se lze na logopedické procvičování těšit a nebrat ho jako nutné zlo.
Neteři knihu obratem půjčuji, protože už po jejím prolistování se na ni těší.
Je mi potěšením knihu doporučit!
Logopedické pohádky
Vydalo nakladatelství Portál
Autor: Eichlerová, Ilona; Havlíčková, Jana
Počet stran: 184
Vazba: pevná
Vyšlo: 2012
ISBN: 978-80-262-0060-4
Knihu Logopedické pohádky si můžete objednat například zde.
Portál byl založen v r. 1990 a dnes patří mezi dvacet největších nakladatelství v ČR. Vydává publikace z těchto oblastí:
– 
Psychologie, pedagogika, sociální práce, média ad.
– Populárně psychologická literatura.
– Příručky pro rodiče, knihy her, knihy o zdravém životním stylu apod.
– Rozhovory se zajímavými osobnostmi.
– Knihy pro děti.
– 4 periodika – Psychologie dnes, Děti a my, Rodina a škola, Informatorium 3 – 8.
Portál pořádá také odborné semináře pro pedagogy (akreditace MŠMT) a kurzy pro rodiče.
Napsal/a: Marie Busolíni
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (2 vyjádření)
Logopedické pohádky vyšly také v audiopodobě v citlivém podání herečky Barbory Hrzánové. Na konci každé pohádky položí interpretka Barbora Hrzánová dětem několik otázek, vyplývajících z právě slyšeného příběhu a pomůže jim pak s odpovědí. Pohádky však nejsou určeny jen jim, ale i logopedům, pedagogům a samozřejmě rodičům. Vydal na 3 CDSUPRAPHON, 2014, EAN: 099925618629.
Tak jsem dneska vyrazila a tuhle knížku koupila. Je skutečně skvěle napsaná, krásné obrázky a protože s Domčou na logo chodíme, hodí se a jemu se i líbí, což je hlavní.
Navíc jsem shodou náhod zjistila, že tuhle a knížku Kouká Mína do komína napsala logopedka, ke které s Domčou chodíme:-)Jak je svět malý:-)