Přiletěli „Broučci“ s novými krovkami

Rubrika: Knihy pro děti a mládež, Kulturní a literární tipy

„Slunko bylo u samého západu a svatojánští broučci vstávali. Maminka už byla v kuchyni a vařila snídani. Tatínek už také nespal. Ležel ještě v posteli a hezky si hověl. Brouček pak přelezl ze své postýlky na maminčinu…“ Přesně takto začínají „staří“ Karafiátovi Broučci, ale nenechte se mýlit, jsou jen v novém „ilustračním kabátku“.

Nakladatelství JOTA vydalo knihu Jana Karafiáta Broučci, kterou místo patrně nejznámějšího ilustrátora Jiřího Trnky „novodobě“ ilustroval Aleš Čuma. Kniha je obohaceno o deset 3D obrázků s přiloženými brýlemi.

Kniha je opravdu českou klasikou, která by neměla chybět v dětských knihovnách. Evangelický farář, publicista a spisovatel Jan Karafiát Broučky poprvé vydal v roce 1876 anonymně a na vlastní náklady. Kniha tehdejší společnost však nezaujala. Teprve po nějakém čase, kdy ji objevili odborníci a nazvali autora českým Andersenem, byl o knihu zájem.  Až 10. vydání z roku 1912 vyšlo pod Karafiátovým jménem.

Příběh vás zavede do světa svatojánských broučků, kteří mluví a chovají se stejně jako lidé. Proto i Brouček je stejně jako lidské dítě velmi neposedný a zlobivý. A naopak maminka, tatínek, kmotříček, kmotřička, moudrá Janinka a další broučci bdí nad tím, aby ze zlobivého Broučka jednou vyrostl moudrý svatojánek. Brouček s tatínkem a maminkou bydlí v chaloupce pod jalovcem, kde jejich den začíná západem sluníčka. Jakmile se nasnídají, vezmou své lucerny a letí lidem svítit na cestu. Protože Brouček je ještě malý a neumí dobře létat, prožívá různá dobrodružství se svou kamarádkou Beruškou, která bydlí pod dubem. Příběh vás provází životem broučků v různých ročních obdobích, kdy se děti setkají i s úmrtím a jejím citlivým vysvětlením.

Z malého Broučka postupně vyrůstá velký Brouček, který se ožení s Beruškou a rázem se z Broučka stane postava tatínka.

„…Ale když se Brouček druhý den stavil u Janinky, začala ona: „Poslouchej, Broučku, já jsem tuhle byla u Berušky, a ona byla uplakaná. Já jsem se jí ptala, co jí je, ale ona, i že nic. Ale já se bojím, že ty s ní vždycky pěkně nenakládáš. Poslouchej, to by ještě scházelo. Nevíš, jaká jí patří čest? Či chceš být zas neposlušný?“

„I já – když je nás teď tak málo! Jindy svítil kmotříček a tatínek, a teď jsem jen já. To nebudou lidé vidět.“

„Ale, Broučku, jaké si ty děláš starosti! Jen ty sám pěkně sviť a o lidi se nestarej. Copak si tě oni objednali? Ne, Pán Bůh si tě objednal, a kdyby chtěl, dovedl by si vás rozmnožit v tisíce tisíců.“

A Brouček letěl a svítil a svítil, celou noc pěkně svítil. A když letěl ráno domů, a když už byl za potokem, a už ve stráni u samého jalovce, tu slyší: „Tatínku, tatínku!“ a takový roztomilý malounký brouček batolil se mu naproti. „Tatínku, tatínku, copak mne neznáte? Vždyť já jsem váš Broučínek a už na vás čekám…“

Karafiátovy Broučky jsme mohli slýchávat jako rozhlasovou pohádku, shlédnout jako večerníček, který později také prošel menšími úpravami. Jedno „broučí dítko“ bylo na kolečkovém křesle a ostatní malí broučci se k němu velmi pěkně chovali a vždy na něho brali ohled. Tato večerníčková obměna se mi moc líbila, protože malé děti si z ní mohly vzít vzor ohleduplného chování a pomoci postiženým dětem-lidem.

Nastala tedy i doba, aby knižní podoba Broučků dostala svůj novodobý vzhled, o který se postaral ilustrátor Aleš Čuma.

Na „staronové“ Broučky jsem se těšila a předpokládala, že to nebude jen tak „roztomilý Brouček s lucerničkou“, čekala jsem nějaké to malé „ale“.

Prvním pohledem mi přišlo docela vtipné, že Brouček s kšiltovkou má místo lucerny baterku a že ilustrace jsou v komiksovém stylu, kde si postavičky mezi sebou povídají bublinami. Proč ne?! Nová doba si žádá nové ilustrace. Docela mě i zaujalo červené zvýraznění v textu, které je vlastně upozorněním čtenáře, že onen červený text je slovní doprovod k ilustraci. I Pán Bůh jako rozevlátě-ušaté vševědoucí třetí oko, pozdravy typu „Těpéro“, „Zdravím Padre“, „Zdarec“, „Brej večír“, „Čest“, „Těpic“ a připomínky typu: „To je drsný“, “Je tuhá“,  „To je úlet!“… jsou vážně v porovnání s tím, co mě čekalo, ještě slabý odvar.

Za to druhý podrobnější pohled, který mi sklouzl na ilustrace a text v bublinách, byl pro mě doslova šok. Aleš Čuma chtěl svými kresbami přiblížit zastarale mluvící broučky dnešním dětem. Myšlenkou nových krovek pro Broučky byl i silný náboženský podtext knihy a její smutný konec. Proto prý není od věci dílo odlehčit rozvernějším výtvarným doprovodem.

To, že moudrá Janinka je vyobrazena jako těžká alkoholická babka s cigaretou v ústech a se skoro všudy přítomnou sklenkou v ruce, mi nepřijde jako „rozvernější doprovod“. Děti z pohádek a příběhů čerpají morální lidské hodnoty. Co by si tak děti mohly odnést za zkušenost z těchto ilustrací?! Měla jsem za to, že v tomto duchu děti „společnost“ vychovávat nechce a k takovému chování zaujímá distanční postoj.

Z mého pohledu jsou v knize dva světy… klasičtí láskyplní Broučci s naprosto odlišným vulgárním světem ilustrací. Se svými dětmi jsem vždy rozebírala kresby v knihách. V tomto případě si nedovedu představit, že čtu o světě laskavých Broučků a na obrázku na mě kouká neoholený opilý brouček nebo opilá moudrá Janinka, ležící v posteli s lahvinkou a pod ní je silně znečištěný nočník.

…“Tatínek a maminka se odstěhovali na dvůr do světničky a Beruška začala hospodařit. Hezky se jim vedlo a měli se rádi….“ Z obrázku na mě kouká rozzuřená beruščí fúrie s vařečkou v ruce a bublinou u úst: „Co tady dělají ty špinavé trencle?“

…“Ano, Broučku“ přisvědčoval kmotříček. „Ale ta sova!“  „Ó, však hajný ji zastřelil. Pane, tohos měla vidět, Beruško! Měl takový velikánský roh, hú, hú, hú…“ Bublina u úst Broučka říká: „Měl dva ocasy a blil vodu!“

Nevím, jak bych dětem vysvětlila, že obrázek nepatří k textu, který jsem právě přečetla.

Posouzení o slušivosti nového kabátku nechám na vás. Sama za sebe však musím říct, že tyhle nové ilustrační krovky Broučků se mi nelíbí. Učím své děti tomu, že mezi sebou mají mluvit a jednat s úctou a láskou, že alkohol a cigarety nejsou dobrým rádcem a s vulgaritou a povýšeností toho člověk v životě mnoho nedokáže. Snad jen to, že otráví sám sebe a celé svoje blízké okolí.

Ale zároveň jedním dechem musím souhlasit s tím, že sice „…nové krovky přicházejí v podobě originálních a možná i provokativních ilustrací výtvarníka Aleše Čumy…“ jen s tím rozdílem, že já bych vynechala to slovo „možná“!!!


Broučci

Vydalo:  nakladatelství JOTA
Autor
: Jan Karafiát
Ilustrace:
Aleš Čuma
ISBN
: 978-80-7217-935-0
Formát
: A5
Vazba
: pevná
Provedení
: celobarevné
Edice: Dětská beletrie
Počet stran
: 156

Knihu Broučci si můžete koupit například zde.


Nakladatelství Jota spolupracuje s renomovanými autory, překladateli, výtvarníky i mnoha externími spolupracovníky technického zaměření.

Vydává své knihy v sedmi edičních řadách – Beletrie, Sherlock Holmes, Javořice, Cestopisy, Populárně naučná literatura, Military a literatura faktu a Turistické průvodce.

V nabídce najdete i kvalitní knihy pro děti a mládež.

Napsal/a: Suodal

Toto taky stojí za přečtení!

Kam s dětmi za lyžováním? V italském středisku Passo Tonale děti milují!

Italové děti milují, to je obecně známo. A udělají pro ně první poslední. Lyžařské středisko Passo Tonale vás o

Čtu dál →
Jak dětem ulevit od ucpaného nosu

Jak dětem jednoduše ulevíte od ucpaného nosu

Milé maminky, jsou Vaše děti často nachlazené? Teče jim z nosu, v noci mají ucpaný nos a těžce se jim dýchá? Pomozte

Čtu dál →

Môžem dať dieťatku jesť hocičo?

Môžem dať dieťatku pribináčika? Alebo zákusok? Alebo kupovanú nočnú kašu? V mamičkovských internetových skupinách sa pravidelne objavujú otázky, či to alebo

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (9 vyjádření)

  • Lien

    No mně zrovna broučci nostalgicky připomínají takovou tu starou poctivou dobu, kdy si skoro ještě rodiče s dětmi vykali a všechno se zdálo být velmi slušné, morální, poctivé a krásné. Připomínají mi mojí babičku :-).

    Takže pro mne jakákoliv úprava BROUČKŮ je krokem k horšímu.

    Popisované ilustrace jsou hnusné i kdyby neznetvořovaly zrovna broučky, ale vznikly jako zcela nová kniha pro děti.

  • Milá anonymní, ani ve světě Gormitů, Spidermanů, Pokemonů atd. jsem se nesetkala s takovým to „výchovným pojetím“. Ať už se mi líbí nebo nelíbí zápletka v těchto seriálech, přesto v nich děti jakési morální zásady stále nacházejí. V ilustraci od A. Čumy nic morálního nenacházím…byť jsem se snažila brát Broučka s kšiltovkou a baterkou 🙂
    Právě proto, že jsem se zamyslela nad tím, komu je kniha určena, tak mě tohle ilustrační pojetí velmi zarazilo. Pokud ovšem děti vychováváte v takovém to stylu, pak se nedivím, že nevidíte v ilustracích nic vulgárního a pohoršujícího.

    I kdyby se kniha přepsala do dnešní „mluvy“, aby byla dětem blíž…ty ilustrace patří k naprosto jinému příběhu…s Karafiátovými „Broučky“ to nemá nic společného. Přečtěte si prosím znovu to co píše J. Karafiát a co k této větě „vykouzlil“ A. Čuma…mluví (samozřejmě každý po svém) oba o tomtéž????

  • Holky, děkuji za vaše názory…mám ten stejný názor-viz. recenze 🙁

  • bamiska

    milá anonymní…snad záleží jak nechají rodiče své děti koukat, nebo nekoukat na internet a ostatní věci a ano přijde mi vulgární(váše označení) takovou krásnou klasiku takhle kazit a myslím že právě ta klasika si k dětem tohoto věku dokáže najít cestu, záleží na rodičích…
    pokud cestu najde krteček, šmoulové a celá řada jiných „nezmodernizovaných“ pohádek…..
    na jednu stranu kritizujete „moderní“ pohádky a vliv na děti, a nevadí vám, to stejné udělat s krásnou pohádkou….

  • Anonymní

    V době spidermanů, gormitů a absolutně otevřeného světa internetu Vám něco takového připadá vulgární? Zkuste se zamyslet nad tím co si dítě, kterému je kniha určena (tipuju tak 4+) vybere… Spidermana nebo Broučka v jeho původní podobě? Tady je alespoň varianta, že si tu knížku sámo od sebe ještě někdy otevře a vypne tím pádem na chvilku internet a televizi…

  • bamiska

    ježečku u Polska nebydlím, ale také bych si je dala a díky tobě jsem zjistila, že jsem je dlouho neměla

    suodal jinak hezky napsanej článek….knížku broučků, nebo i pohádku z tv, mám spojenou z dětstvím a krásou pohádky, byl to čistý příběh ….ilustrace mě odradily a upřímně divím se ilustrátorovi, že má tu drzost a odvahu takové DÍLO pošpinit…svůj „vtip“ nebo jak to pojmenovat, si měl zkoušet na něčem jiném možná i pro dospělé, ale né na krásné knížce kterou by se i děti měly naučit být na sbe hodní a hlavně je to dětský svět, nabroušená fůrie s vařečkou tam rozhodně nepatří…..

    docela by mě zajímalo kolik takhle „zprsknutých“ knih se prodá…o ně snad ani nemůže být zájem…..

    nějak stále Broučky vnímám jako klasiku a značku ….. a chci ji stále ve stejném kabátku i s krovkama…..tak jako je klasika knedlo, zelo vepřo a nikdo tam necpe brambory….

  • Ježeček

    Jo, ale musela jsem se rozesmát. Při přečtení názvu přiletěli broučci s krovkami. Jediné, co mě napadlo, že budou mít poláci nový obal na bonbonech – krówki 🙂 Jsem husa a asi mám absťák, od doby, co jsem se odstěhovala z pohraničí s Polskem, tak jsem krowku neměla, ale chuť na ni docela jo… 😀 *

  • Ježeček

    No, Hani, moje řeč. Tohle by mě asi ani nebavilo číst 🙁
    Já broučky viděla prvně asi v 18 letech, kdy mi je půjčil kamarád na dvd, když byla nemocná a já z toho byla úplně odvařená. Nevím, jak to, že jsem se k nim nedostala dříve, protože i knihu jsme měli tenkrát. Ale asi to načasování tak mělo být, protože ve mě zůstal dodnes takový romantický nádech a s oním kamarádem se dodnes oslovujeme Broučku a Beruško 😀 *

  • nevím…jsem starší generace a modernizování klasiky se mi zdá přímo nechutný :-(.
    Proč „mrší“tak krásné knížky? Proč teda nenapíšou nové ,dětem dnešní doby bližší.
    Jo říká se Nová doba jiný styl…ale stejně si myslím,že dnešní děti by zaujal příběh klasický.
    Je děsivé,že i knížky dokážou tohle…

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist