Stal se zázrak. Měla jsem celých pět dnů volno. Mé děti si vzali na prázdniny prarodiče. Mohla jsem nespat, kdy jsem chtěla, spát, kdy jsem chtěla. Mohla jsem nevařit. Mohla jsem celý týden chodit rychle.
Bylo to moje první tak dlouhé volno od doby, kdy se narodil můj první syn. A to už je víc jak čtyři roky.Můj starší syn je postižený. Ani ten mladší není zcela v pořádku. Poslední dva roky o svých dětech píšu články na internet pod pseudonymem Žlababa.
Našlo se pár lidí, kteří mi psali, že je mé články baví, ať vydám knihu.
…
„No, ano, vydám knihu!“ tetelila jsem se tehdy tím pomyšlením.
Ale když jsem se pokoušela najít vydavatele, začalo se zdát, že se mi nepodaří žádného redaktora přesvědčit, aby si zaslanou ukázku alespoň přečetl, natož, aby vydavatelství uvažovalo o vydání knihy. Navíc s takovým tématem!
Celá roztřesená jsem volala do jednoho velkého vydavatelství, zda je ukázka, kterou jsem zaslala mailem, zaujala.
„A co je to za žánr?“ vyhoukl na mne ženský hlas. Asi redaktorka, říkám si.
„Žánr? To fakt nevím,“ reaguju překvapeně.
„To byste si musela přečíst…“ dodávám.
A ona zas, unaveně, jakoby tuhle větu říkala dnes už po padesáté:
„No je to detektivka, nebo historický román nebo co to je?“
„Je to o tom, že mám postižené dítě.“
Dlouhá pomlka.
„No…“ opatrně dodává, „to asi u nás neprojde.“
…
Kdy už bude knížka?“ psali mi lidi. Pomalu jsem přestávala věřit, že se to podaří. Že bych mohla já, která jsem nikdy nic nevydala, vydat knížku, navíc s tématem postižených dětí.
Je to přece veselá knížka! Jak o tom vydavatele přesvědčit?
Pak se mi jedna redaktorka ozvala. Ukázku četla a líbila se jí. Ale pro vydání je krátká. Mám napsat ještě jednou tolik. Pak by mohla vydání knihy prosadit na redakční radě. Ta příští bude za tři měsíce. Dodala ale, že texty již zveřejněné na internetu budou možná problém. Vydavatelům se nechce vydávat něco, co si lidi mohli přečíst na internetu.
…
Moje pětidenní volno. Konečně jsem mohla nerušena svými dětmi probírat tu spoustu „internetového“ textu, znovu všechno číst a opravovat. Konečně jsem dokončila knihu. A události v naší rodině dostaly takový spád, že kniha má už požadovaný rozsah.
A druhý den, když už bylo vše hotovo, se zjevil. Vydavatel mé knihy.
„Já vám to vydám,“ řekl.
„Zapomeňte na redakční rady a nějaké schvalování. Pošlete mi finální text a za měsíc je kniha na stole.“
A najednou se v mém okolí objevili další lidé, kteří mi s technickou přípravou knihy začali pomáhat. A co víc! Odvedli práci na knížce zdarma nebo jen za symbolický honorář. Jinak by kniha zřejmě vyjít nemohla.
Knihu, která se jmenuje „Maminko, nezpívej“ vydávám pod svým skutečným jménem Jana Makovcová.
Kniha vychází v září 2009 a už v prvním zářijovém týdnu si ji budete moci koupit v mém obchodě U Žlababy, u vydavatele ALMI, ale také v knihkupectví.
Oficiální anotace:
Jana Makovcová: Maminko, nezpívej (vydává Miloš Palatka – ALMI, 2009)
Nakladatelství ALMI vydává knihu české autorky Jany Makovcové, matky dvou malých dětí. Jedno z nich je postiženo autismem, dětskou mozkovou obrnou a epilepsií. Ani druhé není bez problémů.
Kniha „Maminko, nezpívej“ je současný a skutečný příběh. Jana Makovcová popisuje rané dětství svých synů i to, jak vnímá svět kolem sebe její autistický syn. Čtivou formou seznamuje čtenáře s životem rodičů, vychovávajících „začarované“ děti. Je to příběh o mateřské „dovolené“, lásce a naději. Kniha, napsaná s nadhledem a humorem, není určena jen rodičům a příbuzným postižených dětí, nepochybně osloví i ty, kteří mají děti zdravé.
Napsal/a: Žlababa
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (40 vyjádření)
Žlababo, to je tedy úžasná zpráva, krásná novina a skvělá věc (knížka). Moc moc blahopřeji.
Jinak se tedy přidávám, mohu-li, k babofce – zrovna minulý týden jsem na Tebe myslela… a říkala jsem si, kde je, že tak dlouho nepíííše… tak mi chybí…
A ty píšeš! A to je tuze dobře.
Jo a ještě by mě zajímalo, jestli jsi opravdu zvládla chodila rychle a vydržela jsi nevařit? Dá se návyk tak rychle smáznout?
Papa, měj se hezky a hodně úspěchů.:-)
Žlababo, moc gratuluju! Tvé článečky jsem si vždycky ráda četla a zrovna v posledních dnech jsem si říkala, kde ti je asi konec, že se s dalším příspěvkem tak „loudáš“. A ty zatím už jedeš ve velkém! 🙂 Moc ti přeju, ať se knížka prodává a líbí…
Žlababo úžasný, jsi fakt „kádr“ 🙂 Tak jsi mě tím svým vyprávěním nadchla, že mám chuť si ji přečíst.
Jsem moc ráda a nadšená, že ti ji byl někdo ochoten vydat, pomohl ti a bude v prodeji.
Hodně štěstíčka a ať se čtenářům líbí.
pridavam se ke gratulacim.
To je úžasný. Moc gratuluji, že se to povedlo a už se těším na příjemné počtení.
Holky, díky všem moc za přání. A Matildo, za objednávku!
Ájíků, obávám se, že bestsellery se píšou o čarodějích nebo tak o něčem, o postižených dětech asi ne :o)
Bokul, já myslím, že na mém příkladu vidíte, že všechno je možné. Takže neházej flintu do žita. Já jsem už skutečně moc nedoufala, že se to podaří vydat. Ale myslím, že jsem měla prostě hlavně štěstí.
Petro! No já myslím, že s dětma taky zrovna nesedíš s rukama v klíně, ne? Ostatně myslím, že žádná maminka ne.
A moji kluci jsou na tom vlastně dost dobře, nemám to tak těžké, jak by se mohlo na první pohled zdát.
Taky se přidávám ke gratulantům. Je super vidět, že být doma na mateřské nemusí nutně znamenat „zahrabat se“ 😉 Opravdu klobouk dolů, s náročnou péčí o kluky mi to přijde až neskutečné, co jsi dokázala!
Pro ostatní mám potěšující zprávu – se Žlababou jsme se dohodly na dvou soutěžích o tuto knížku. První poběží zde na VD, druhá na webu o knižních novinkách.
A pokud by se vám nepoštěstilo v soutěži, budete mít ještě šanci knížku si vydražit v korunové aukci.
Žlababo, velkou gratulaci k vydání knihy a moc, moc, moc čtenářů. N o a samozřejmě ti přeji další a další úžasné články a tím i vydání další knížky:)
Jani, tak jsem si knížku objednala – to jsem rychlík, co? :-)))
Ze srdce Ti gratuluji a drzim palecky at se prodava….
Ja jsem manzelovi pred svatbou slibovala, ze mu jako dar ke kulatinam dam taky vydani knihy, ale nepodarilo se 🙁
Nicmene je super, ze jsou lide, kterym se to podari (samozrejme chapu, ze je za tim spousta casu a usili).
Jani, mám taky obrovskou radost a na knížku se moc moc těším!!! Přijmi mé gratulace, mamčo, smekám před tebou, jak to všechno zvládáš a ještě vydáš knihu!!!
Žlababo, gratuluji k vydání knihy. Na stránky se určitě podívám a ráda bych našla i trošku víc času, abych mohla přečíst všechny odkazy.
Jani, tak to je paráda :))) Moc ti vydání knížky = úspěch přeji a jsem přesvědčena, že bude bestsellerem – tvé články se čtou samy 🙂
Těším se!
Holky, to je fajn, že máte se mnou radost.
Petro, díky za ten nápad dát sem odkazy na všechny moje články.
Jenom upřesním, že pár z nich v knize není, ale většina ano (nebo jsou trochu přepsané) a ty tvoří zhruba polovinu knížky. Druhou půlku si budete muset přečíst v papírové verzi (pokud jste nebyli pravidelnými čtenáři mého blogu, kde už ale některé texty teď nenajdete :o))
Knížka má 113 stran textu A5, je brožovaná, chtěla jsem, aby nebyla moc drahá. Takže stojí 179 Kč, což je cena dvou lepších časopisů :o)
Budu ráda, když dáte vědět lidem, o kterých si myslíte, že by je knížka mohla zajímat.
Žlababo, jsi dobrá a smekám pomyslný klobouk!! Šikulka!
Určitě si ji koupím a nejen proto, že pan spisovatelku znám:-) Byť jen virtuálně:-) *
Teda, já jsem na tebe taaaak pyšná((-:. Jsi šikulka, tak hodně zdaru((-:
žlababo,
mám radost, že to s knížkou konečně vyšlo a slibuju, že si jí objednám, a asi ne jednu, rozdám je v okolí. Na tvém webu jsem přes měsíc nebyla a tak mám radost, že to s knížkou dostalo rychlý spád. Tak ať se dobře prodává a samé dobré ohlasy!!!
Tak, Jani, už jsem přečetla tři články tady z VD a budu pokračovat.
Píše Ti to!!! Hannah
Milá Žlababo,
jsem častým návštěvníkem tvých stránek a na tvou knihu jsem dychtivě čekala.
Jsem ráda, že se to kooonečně podařilo, blahopřeju ze srdce, přeju mnoho spokojených čtenářů a už se také moc těším…Markéta.
Milá Jani,
upřímně a ráda blahopřeju!
Jen až budu mít chviličku času, tak si na netu přečtu všechny Tvé články a … užiju si je. Hannah
Mobile Sliding Menu