Dveře jsou všude kolem nás, ale co o nich vlastně víme? Že si je lidé podávají, že z nich někdo vystrkuje nos a že mají vždycky kliku (dokonce dvě). Umíte si představit, že by dveře mohly chodit, běhat nebo dokonce mluvit? Proč ne? O tom, co všechno se může stát, když se dveře začnou chovat jako lidé, vypráví krátké komiksové příběhy a pohádky Michala Nesvadby.
Toliko anotace nové knihy, určené dětem od 4 let, autora Michala Nesvadby, jež nese název Pohádky o dveřích a jejíž křest probíhal nikoli za zavřenými dveřmi, ale naopak s dveřmi doširoka otevřenými veřejnosti, a to ve středu 6. 10. 2010 v Paláci knih Luxor na Václavském náměstí v Praze.
A kdy vznikla kniha s tak netradičním námětem? „Před 30 lety, kdy jsem byl hodně mlaďounký a hodně kudrnatý a hodně černovlasý,“ s úsměvem na rtech vypráví Michal Nesvadba. Postupně se zrodil nápad na 52dílný animovaný televizní seriál, který však nedošel do stádia realizace, ale zato vznikla kniha s groteskními pohádkami, doplněná o fotografie a kreslené komiksové příběhy. A protože autora samotného bavilo unášet se na vlně fantazie, vzniklo tak 17 příběhů o tom, jak se dveře staly největším přítelem psa, jak se dveře skamarádily s dětmi, jak hrály dveře kopanou nebo jak byly dveře u zubaře. Dalšímu hostu křtu, odpovědné redaktorce Romaně Homonické, však nejvíce utkvěla v hlavě pohádka o tom, jak dveře měly miminko…
Michal Nesvadba si na spolupráci na knize přizval jako již tradičně svoji rodinu a zapojil krom maminky, Jaroslavy Nesvadbové, autorky ilustrací v knize, také tatínka, který prý denně dohlížel na maminku při její výtvarné práci. Na knize se rovněž podílel i Michalův bratr Martin (připravil knihu do grafické podoby) a dcera Josefína (fotografie). „Rodinná spolupráce je ta nejlepší spolupráce, která může být a je to ta největší důvěra,“ pochvaloval si Michal Nesvadba.
Zavzpomínal také na doby souboru Mimtrio (s Upírem Krejčím a Světlanou Nálepkovou), na jejichž vystoupení jeho maminka šila kostýmy. Šila také Michalovi loutky v životní velikosti a to už byl jen krůček k tomu, aby ušila ty obrovské dveře, do kterých se Michal navlékl. A do dveří se navlékl doslova a do písmene, a to nejen na fotografiích v knize, ale také na křtu.
V závěru byl jako již tradičně prostor pro dotazy, Michal ochotně pózoval fotografům, fotil se s přítomnými dětmi v kostýmu dveří i bez a rozdával autogramy.
„Dveře jsou všudypřítomné, chrání nás, žijí s námi, někdy i déle než my.“ Popřejme proto pohádkové knize o dveřích hodně štěstí na cestě do dětských knihovniček, nechť děti (spolu se svými rodiči) berou za pomyslnou kliku knížky stejně často, jako za skutečné dveřní kliky a vrací se k pohádkám i komiksům často a s radostí.
Ilustrace: Jaroslava Nesvadbová
Nakladatelství: Fragment, 2010
Pro děti od 4 let
Knihu si můžete objednat ZDE.
Napsal/a: Petra Choltová
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (3 vyjádření)
Padmé, zuzino, děkuji za komentáře… Ne vždy se můj vkus potkává se synovými oblíbenými pohádkami, postavičkami, protagonisty a máte pravdu, že „Michal“ patří k velkým oblíbencům. I u nás „letí“… 😉
Petra Ch.
Co se týče Michala tak jeho kouzelnou školku zbožňují asi všichni malí prcci.Když byla dcera malá tak jsme byly i na jeho vystoupení na živo a z něho a z Majdy byli děti naprosto unešené:-D
Petro, díííky za článek.:-)
Potichounku jsem si nad ním zavzpomínala, jaké to bylo, když byl ten můj klouček malý, sledoval „Michala“ a pořad v TV s ním měl rád, prostě byl „oblíbenec“.:-)
A pohádku „O dveřích“ samozřejmě znám.
Knížka pro děti je určitě báječný tip na dárek.:-)