Mende Nazer – Damien Lewis: Byla jsem otrokyní

Rubrika: Kulturní a literární tipy

Skutečný příběh černošské dívky, která je v dětství odvlečena do otroctví.

Tuhle knížku si koupil můj přítel a mně trvalo pár týdnů, než jsem ji vzala do ruky. Z upoutávek „skutečný příběh“ už začínám být totiž trochu unavená. Přečetla jsem knihy „Bílá Masajka“ a „Zapomeňte, že jste měli dceru“, a tudíž už jsem měla dost skutečných příběhů naivních žen, které trpí za svá naivní rozhodnutí.

Tahle kniha je ale jiná. Mende Nazer si svou cestu nevybrala. Prožívala radostné dětství (když pominu ženskou obřízku) se svou rodinou černošského domorodého kmenu v Súdánu. Pak do jejich vesnice vpadli arabští nájezdníci, podřezávali, znásilňovali a unášeli děti. Jako dvanáctiletá holčička se najednou stává otrokyní v arabské rodině v Chartúmu. Bydlí v malé špinavé místnůstce, pracuje od rána do večera bez nároku na odpočinek a mzdu, bez vyhlídky na lepší život. Když jí je dvacet, rodina, u které pracuje, ji pošle otročit ke svým příbuzným do Londýna. Tady se Mende podaří utéct, happyend se ale nekoná a čekají ji další těžkosti při získávání azylu.

Příběh Mende Nazer jsem přečetla během dvou dnů a stále se nemůžu srovnat s tím, že v dnešní době pořád existuje organizované otrokářství, navíc jsou k němu vlády zemí, kterých se to týká, benevolentní. Mende se šťastnou náhodou z otroctví dostala. Ale co ti ostatní?

Vydalo nakladatelství Alpress s.r.o. 2004

Jsem si jistá, že zatímco mě táhl pryč, ještě pořád jsem slyšela, jak mě tatínek volá. „Mende! Mende! Mende!“ Můj tatínek byl nejstatečnější muž na světě. Věděla jsem, že by se mě pokusil zachránit, jen kdyby věděl, kde mě hledat, i kdyby musel bojovat s každým mudžáhidem v naší vesnici. Chtěla jsem křičet: „Ba! Ba! Jsem tady! Slyším tě!“ Jenže nájezdník mi pořád tiskl ruku na ústa.
Šli jsme dál a všude kolem nás hořely chýše a ozývaly se výkřiky. Viděla jsem núbské ženy na zemi a na nich mudžáhidy, jak osahávají jejich těla. Cítila jsem zápach spáleniště, krve a strachu.

Seděla jsem u svého stolu a loupala fazole. Krátce jsem vzhlédla, abych spatřila namalované obličeje Arabek, které si mě prohlížely, jako bych byla nějaké zvíře nebo co. Pak se obdivně rozhlédly po kuchyni.
„Óóó. Máš tady tak čisto,“ vzdechla jedna z nich. „Kuchyň se leskne jako nová.“
„Ano,“ řekla Raháb. „Ukázala jsem jí, jak má všechno dělat, kromě vaření. Každý den uklidí celý dům, umyje nádobí a taky vypere.“
„Hmmm…to je úžasné. A to jí nemusíš nic platit?Je tu, kdykoli potřebuješ? Tak to funguje? Nemá žádné volno nebo tak něco?“
„Ne,“ potvrdila Raháb. „Žádné volno, žádná dovolená, žádný plat. Je pořád tady. Patří mi.“

Autor: Mende Nazer – Damien Lewis
Přeložila Lenka Faltejsková
Vydalo nakl. Alpress s.r.o. v edici Klokan, 2004
Počet stran 312
ISBN: 80-7218-996-4

Napsal/a: Sonča

Toto taky stojí za přečtení!

Jaké vybrat odrážedlo pod stromeček?

Chcete mít ze svého potomka vášnivého cyklistu? V určitém věku už nestačí jít příkladem. Vlastní dvoukolé odrážedlo, které je jedním

Čtu dál →

V jakých lázních vám zajistí hlídání pro děti?

Touží vaše srdce po lázních, ale říkáte si, že děti jsou pořád ještě malé, tak vám nezbývá než o

Čtu dál →

Dětský svět v zahradě? Vsaďte na bunkr, hmyzí hotel nebo malé hřiště

Hledáte recept, jak děti vylákat na zahradu, aby se vydováděly na čerstvém vzduchu a měly jste je přitom na

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (9 vyjádření)

  • Anonymní

    pokračování se jmenuje Slzy ticha

  • Anonymní

    četla jsem a nevěřila. I druhý díl. S tále to nemohu pochopit, co se děje v 21. století

  • Přidávám se ke Katii, před pár lety jsem četla Květ pouště… taky jedním dechem a během dvou dnů… Je neskutečné, co se dnes ještě ve světě děje a to myslím, že zdaleka nevíme o všem… Strašné, kruté, nesdělitelné, ale bohužel otázka, jak jim pomoci je čistě řečnická, protože si nemyslím, že by tyhle hrůzy mohl změnit kdokoli zvenčí, z jiné kultury a jiného světa…:( Díky za zajímavý tip ke čtení.

  • Zrovna včera jsem někde četla článek o tom, jak jsou masajské dívky vdávány nebo úmyslně znásilňovány, aby otěhotněly a nemohly tak studovat … je to kruté, stejně jako je krutý svět, ve kterém žijí … pěkný tip na čtení.

  • Anonymní

    je mi 14let a knížku jsem přečetla ze necelé dva dny!!je hrozné čím vším si Mende musela projít,co všechno vytrpět!!myslím si že musela být hodně statečná!hodně mě vyděsilo,že takové věci jako je otrokářství se pořád dějí!!je hrozné,že někteří lidé si myslí že jsou lepší jenom kvůli barvě pleti!a nejhorší na tom je,že Arabská vláda dělá jako že nic!!spousta lidí si ani neuvědomuje,co všechno se ve světě děje!!

  • Anonymní

    Ta knihi je hezká, je mi sice 14 a četl sem si ji deset minut pred skolou nez prisla kamaradka a sli sme do skoli ale ihned co nastala první školní sobota sem si ji musel přečís až dokonce. Je to fakt zajímavé čtení. 😀

  • Anonymní

    Je mi sice jen 15 ,ale tu knížku sem přečetla za 2 dny. Byla sem otřesena co si musela Mende všechno prožít, od obřízky a znásilnění až po otrokářství a čekání na azyl. Myslím, že nikdo si nedokáže představit co musí v sobě nosit špatných vzpomínek. Nebýt této knihy, nikdy bych se nazabývala otázkou zda někde na zemi je ještě otrokářství, jelikož bych na to ani nepomyslela, když žiji v civilizované a svobodné zemi. Podle mě by se s tím okamžitě mělo něco dělat a neotáčet se k tomu zády.

  • Jarmuschka
    Jarmuschka

    Nechala jsem se inspirovat a tuhle knížku si půjčila u nás v knihovně.
    Jednou ji objevil manža, když jsem ji zapomněla na stole. Prý ji ze zvědavosti otevřel, a že by si ji rád přečetl celou…
    Před časem jsem četla podobnou a přesto rozdílnou knížku o tom, jak žijí muslimské rodiny ve své tradici třeba ve Francii. Jak ženy stále nemají svá práva…
    Oba případy mi připadají hrozné a neuvěřitelné…

  • Četla jsem něco podobného – Květ pouště, příběh modelky Waris D. (příjmení si nepamatuju) – a taky jsem to přečetla jedním dechem.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist