Řízení auta je dnes považováno za běžnou dovednost. Kdo není schopen řídit, je hendikepován v životě osobním i pracovním. Přesto se jedná o velmi náročnou a komplexní činnost, kterou nemusí zvládat každý…
Mezi fyzická omezení, která ovlivňují schopnost řídit auto, patří například pohybová onemocnění, nedostatečné zrakové a sluchové vnímání a nepříznivý zdravotní stav. Velký problém způsobuje špatná senzomotorická koordinace pohybů, zejména koordinace pohybů oko-ruka, ruka-noha. Ačkoli si člověk svého drobného handicapu v běžném životě vůbec nemusí být vědom, za volantem se může cítit zcela neschopný. Zhoršenou senzomotorickou koordinací trpí zejména osoby s onemocněním centrální nervové soustavy, s ADHD (hyperaktivita s poruchou pozornosti, dříve označované jako lehké mozkové dysfunkce), přeučení leváci a řidiči pod vlivem alkoholu.
Psychologických příčin je nepřeberné množství. Jedním z problémů může být prodloužený reakční čas. Těmto lidem trvá delší dobu, než zareagují na nějaký podnět, například že jim na semaforu naskočila červená, že do silnice vstoupil chodec. Kdo v takových okamžicích nedokáže rychle a správně reagovat, je na silnicích v podstatě nebezpečný. Reakční čas se prodlužuje nejen u starších osob, ale třeba i u osob unavených, hladových, rozrušených nebo třeba jen nachlazených.
Za ideální se pro řízení považuje inteligence v pásmu průměru. Je-li příliš nízká, stává se překážkou při předvídání dopravních situací, koordinaci pohybů a technickém zvládnutí řízení vozu. Příliš inteligentní lidé mohou mít s řízením těžkosti proto, že registrují velmi mnoho detailů a kvůli nim mohou snadno přehlédnout to podstatné.
Amoxofobie
Dalším důvodem, proč se člověku nedaří řídit, může být nadměrná úzkostnost. Řízení je spojeno s určitými riziky, příliš úzkostnému člověku však připadají neúnosně vysoká. Nejen že takový řidič zakouší za volantem nepříjemné pocity, ale také více chybuje v důsledku neadekvátních reakcí a utlumeného racionálního uvažování. S úzkostí je třeba pracovat a posilovat sebedůvěru řidiče, nejlépe ve spolupráci s dopravním psychologem a zkušeným instruktorem autoškoly.
Patologický stav projevující se chorobným strachem z dopravních prostředků a jízdy v nich (amoxofobie) se může projevit i formou panického strachu z řízení. Panická reakce se projevuje krátkým, rychlým dýcháním, nepravidelným srdečním rytmem, pocením, pocitem na zvracení nebo zvracením, hrůzou a podobně. Fobie z řízení může vzniknout sama od sebe, bez příčiny. Mnohdy však za ní stojí předchozí negativní zkušenost jedince, zejména autonehoda nebo jiný nepříjemný zážitek spojený s poškozením majetku či zdraví, ať už se týkal přímo daného člověka nebo situace, jíž byl svědkem, případně zhlédnutí hrozivé scény dopravní nehody ve filmu či v televizi. Fobie se projeví buď při každé jízdě, nebo jen za určitých podmínek, typické jsou pro ni i pocity nedostatečného sebevědomí za volantem nebo strachem ze ztráty kontroly nad automobilem.