Dokáže řídit každý?

Řízení auta je dnes považováno za běžnou dovednost. Kdo není schopen řídit, je hendikepován v životě osobním i pracovním. Přesto se jedná o velmi náročnou a komplexní činnost, kterou nemusí zvládat každý…Schopnost řídit auto s sebou nese pocit nezávislosti a svobody. Zcela samozřejmě ji vyžaduje řada zaměstnavatelů, mnohé aktivity každodenního života s mobilitou, již auto umožňuje, přímo počítají. Někteří lidé však neřídí ze zdravotních důvodů, například epileptici nebo ti, kdo užívají medikamenty snižující pozornost. Jiní by auto řídit chtěli, nejsou však schopni se tuto činnost naučit a opakovaně odcházejí z autoškol bez vytouženého řidičáku. A další neřídí, protože z jízdy mají strach.

Mezi fyzická omezení, která ovlivňují schopnost řídit auto, patří například pohybová onemocnění, nedostatečné zrakové a sluchové vnímání a nepříznivý zdravotní stav. Velký problém způsobuje špatná senzomotorická koordinace pohybů, zejména koordinace pohybů oko-ruka, ruka-noha. Ačkoli si člověk svého drobného handicapu v běžném životě vůbec nemusí být vědom, za volantem se může cítit zcela neschopný. Zhoršenou senzomotorickou koordinací trpí zejména osoby s onemocněním centrální nervové soustavy, s ADHD (hyperaktivita s poruchou pozornosti, dříve označované jako lehké mozkové dysfunkce), přeučení leváci a řidiči pod vlivem alkoholu.

Psychologických příčin je nepřeberné množství. Jedním z problémů může být prodloužený reakční čas. Těmto lidem trvá delší dobu, než zareagují na nějaký podnět, například že jim na semaforu naskočila červená, že do silnice vstoupil chodec. Kdo v takových okamžicích nedokáže rychle a správně reagovat, je na silnicích v podstatě nebezpečný. Reakční čas se prodlužuje nejen u starších osob, ale třeba i u osob unavených, hladových, rozrušených nebo třeba jen nachlazených.

Za ideální se pro řízení považuje inteligence v pásmu průměru. Je-li příliš nízká, stává se překážkou při předvídání dopravních situací, koordinaci pohybů a technickém zvládnutí řízení vozu. Příliš inteligentní lidé mohou mít s řízením těžkosti proto, že registrují velmi mnoho detailů a kvůli nim mohou snadno přehlédnout to podstatné.

Amoxofobie

Dalším důvodem, proč se člověku nedaří řídit, může být nadměrná úzkostnost. Řízení je spojeno s určitými riziky, příliš úzkostnému člověku však připadají neúnosně vysoká. Nejen že takový řidič zakouší za volantem nepříjemné pocity, ale také více chybuje v důsledku neadekvátních reakcí a utlumeného racionálního uvažování. S úzkostí je třeba pracovat a posilovat sebedůvěru řidiče, nejlépe ve spolupráci s dopravním psychologem a zkušeným instruktorem autoškoly.

Patologický stav projevující se chorobným strachem z dopravních prostředků a jízdy v nich (amoxofobie) se může projevit i formou panického strachu z řízení. Panická reakce se projevuje krátkým, rychlým dýcháním, nepravidelným srdečním rytmem, pocením, pocitem na zvracení nebo zvracením, hrůzou a podobně. Fobie z řízení může vzniknout sama od sebe, bez příčiny. Mnohdy však za ní stojí předchozí negativní zkušenost jedince, zejména autonehoda nebo jiný nepříjemný zážitek spojený s poškozením majetku či zdraví, ať už se týkal přímo daného člověka nebo situace, jíž byl svědkem, případně zhlédnutí hrozivé scény dopravní nehody ve filmu či v televizi. Fobie se projeví buď při každé jízdě, nebo jen za určitých podmínek, typické jsou pro ni i pocity nedostatečného sebevědomí za volantem nebo strachem ze ztráty kontroly nad automobilem.

(autor: Barbora Veronika Hamerníková, Psychologie Dnes 4/2008)
Jedná se o ukázku z časopisu Psychologie Dnes, vydává Portál