V tom případě nechoďte od 12. července do kina. Jeden pavoučí kamarád se právě v červenci chystá pořádně omotat česká kina. Čtete dobře, po 5 letech se na stříbrná plátna kin vrací pravděpodobně nejznámější hrdina z arzenálu nakladatelství Marvel.
Sama Raimiho vystřídal režisér Marc Webb, debutující úspěšným snímkem 500 dní se Summer; Tobeyho Maguira zase herec Andrew Garfield, držitel ceny BAFTA a nominovaný na Zlatý globus – rázem je tu The Amazing Spider-man.
Nový film s 3D technologií, oprášenou zápletkou, avšak s několika překvapivými detaily, které činí film o něco koukatelnější než předchozí verze. Bohužel uplynulo příliš málo času od minulého pokusu převést legendárního Pavoučího muže na plátna kin. Diváci jsou stále ještě pohlceni předchozím zpracováním, proto se pravděpodobně letošní novinka vysoké návštěvnosti asi nedočká.
Úplně poprvé se SpiderMan do kin podíval již před 35 lety, nejvíce se však do podvědomí diváků zapsal filmem z roku 2002 s Tobeym Maguirem v hlavní roli, přičemž poslední díl této série byl natočen v roce 2007.
O co v novém „Spíďovi“ vlastně jde, prozrazovat nebudu, na co byste potom šli do kina, 
že?! Prozradím ale, že scénáristé nešli po již vyšlapané cestičce, ale celému příběhu dali nový, takřka třetí rozměr.
Například se dozvíme něco málo z Peterovi minulosti. I když v příběhu najdeme základní dějové momenty jako v předchozích zpracováních, přeci jen vypadají jinak a nečekaně. I zde je Peter Parker outsider zbožňující krásnou spolužačku, vychovává ho milující strýček a tetička, je kousnut pavoukem a musí zachránit město před zmutovanou nestvůrou. Ale víc opravdu neřeknu 🙂
Příběh samotný se mi líbil, mám ráda rozplétání tajemných zapletených klubek. Ohledně zpracování samotného bych pár výhrad měla. Jako první mně téměř urval uši český dabing. Zajímalo by mne, kam se podělo naše světoznámé umění skvěle přemluvených filmů. Poslední dobou téměř co film, to děs a hrůza. Hlasy k sobě neladí, nehodí se ani k samotné postavě. Spiderman mluví jako mutující puberťák, kdyžto jeho největší láska Gwen spíš jako žena středních let, mohu-li to tak říct. Ač mám Matouše Rumla a Kateřinu Velebovou jako herce docela ráda, k sobě mi zkrátka nepasují a bohužel to nejsou jediné hlasy kapku „mimo“. Co se mi naopak velmi líbilo, byly dialogy plné humoru, vtipu, nadsázky a někdy až ironie. Bavili se jak dospělí, tak náctiletí. Občas mne zarazil fakt, že v jednu chvíli je Parker zahloubaný do sebe a svých trápení, avšak v dalším záběru již hýří vtipem a hází hlášky jednu za druhou.
Příběh jako takový je celkem nápaditý, někdy mi trochu vadilo přehnané skotačení Spidermana, protože jako Peter Parker byl zrovna zasmušilý a spíš ponořený do sebe. Často mi připadal jako schizofrenik, jednu chvíli takový a v zápětí úplně odlišný. Možná to byl záměr tvůrců, ukázat vnitřní rozpolcenost hlavního hrdiny, kdo ví. Dalším takovým menším mínusem bylo, že ten pravý Spiderman v kostýmu se ukázal až někdy v druhé půlce filmu.
Nakonec jsem si nechala vizuální zpracování, 3D je opravdu formát téměř určený pro 
takovéto akční filmy. Čekala bych poněkud více záběrů z pohledu Spidermana, k čemuž tento formát vlastně vybízí. Kromě několika pohledů ze střech budov, občasného proletění na pavučině a několika pádů různých předmětů do kamery (ty byly skoro určitě nejlepší, nadskočila jsem, jako by to opravdu na mne padalo), nebylo potenciálu 3D zas tak moc využito.
Jinak musím říci, že film jako celek působí hodně reálně. Ostatně to byl i záměr režiséra, proto se také co nejvíc záběrů točilo bez digitálních triků, pouze s pomocí různých systémů lan a jeřábů. Natáčelo se jak ve studiích Universal, tak i v opravdových reáliích, např. v ulicích New Yorku, či na kalifornských školách.
Co se však trikovému týmu podle mne ale vůbec nepovedlo, byl Lizard, hlavní záporák a alter-ego doktora Connorse. Na plátně se prohánělo asi třímetrové monstrum, nic proti němu, ale jeho humanoidní tvář mi vůbec neseděla, jakoby k ostatnímu tělu ani trochu nepatřila. Tvůrci prý chtěli zachovat spojení s lidskou částí Lizarda, podle mne to však celé postavě spíš ublížilo.
Film bych doporučila spíše náctiletým, u menších dětí by strach mohl převládnout nad nadšením a z filmu by pak neměly ten pravý pocit. Pokud ale máte doma menšího závisláka na Spidermanovi, třeba jako já mého 7letého syna, můžete to s ním zkusit. Mne například mile překvapilo, že ačkoliv celý film trvá přes dvě hodiny, můj neposedný a neustále pobíhající syn najednou seděl jak přibitý. Což mi připomíná, pokud půjdete do kina s dětmi, předem si zjistěte, kde jsou toalety, budete je několikrát během filmu potřebovat.
Více o filmu si můžete přečíst zde nebo přímo na stránkách společnosti Falcon, která film uvádí do našich kin.
Napsal/a: JanaK
